Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Osud karty tvé míchá - 2. kapitola

Kaku


Osud karty tvé míchá - 2. kapitolaPříběh o lásce, zradě, nenávisti, žárlivosti, intrikách, bolesti a naději.
Co se stane, když Alici a Emmettovi zkříží cestu krásná Rosalie? Jak je toto setkání změní? A co když Jasper není takový, jakého ho znáte? Jak osud zamíchá jejich kartami? Ponořme se spolu do dvou rozdílných prostředí. Podívejme se, jak osud zamíchá jejich osudy.
Příjemnou zábavu přeje Kejkej.

Osud karty tvé míchá - 2. kapitola

Alice s Emmettem se procházeli po tržišti. Svíral její ruku ve své dlani a občas jí vtiskl letmý polibek do vlasů. Víc si nedovolil, věděl, že ona nic víc zatím nechce. Ale on chtěl. On ji potřeboval. Chtěl, aby konečně byla jeho. Pohlédl na ni a pohladil ji po tváři. Jeho vzpomínky se rozeběhly ke dnu, kdy ji poprvé uviděl.

Stála před stánkem s květinami a stejně jako ostatní pozorovala jeho příchod do města. Její krása mu téměř vyrazila dech. Vítr si pohrával s jejími vlasy a působila neuvěřitelně křehce a zranitelně.  Zatoužil po tom, sevřít její drobné tělo ve svém náručí, chtěl jí být oporou a chránit ji.

Nemohl uvěřit tomu, že se mu jeho sen vyplnil. Alice kráčela po jeho boku a celé město vědělo, že patří k sobě. Všichni věděli, že on má v srdci Alici a ona nosí v srdci jeho.

Už tehdy po ní toužil, ale příliš dobře si uvědomoval, že jej pro ni nebezpečný. Její krev ho lákala. Jednu chvíli po ní chtěl skočit a sát tu opojnou krev. Ale on odolal volání její krve. Později se od svého nadřízeného kapitána Wildhorna dozvěděl, že ta dívka, která ho tolik zaujala, není nikdo jiný než Alice, dcera místního starosty. Pokaždé, když přišla navštívit svého kmotra, jeho mrtvé srdce poskočilo. Později mu došlo, že Alice sem nechodí jen kvůli kmotrovi. Nakonec sebral veškerou svou odvahu a řekl jí, co k ní cítí.

U stánku s květinami koupil malou žlutou růži a její květ Alici vpletl do vlasů. Byla neuvěřitelně roztomilá. Dál se procházeli a povídali si o všem, o svých snech, plánech, obavách.

Den uplynul rychleji, než si oba dva přáli. Emmett Alici doprovodil domů, rozloučil se s ní letmým polibkem a odešel. Opět pocítila tu prázdnotu, kterou cítila pokaždé, když nebyl s ní. Ale to se již brzy změní. Již brzy budou spolu, dokud je smrt nerozdělí. Alespoň si to myslela. Pozdravila se s otcem a odešla do svého pokoje. Chtěla být sama, chtěla se ve vzpomínkách vrátit ke svému Emmettovi.

Převlékla se do noční košilky, sedla si k toaletnímu stolku, z vlasů si sundala žlutý květ a dala ho do vázičky. Pohlédla na fotografii své mrtvé matky. Byla jí tolik podobná. Vzala do ruky hřeben, začala si rozčesávat vlasy a broukala si u toho nějakou melodii. Její soustředění přerušilo krátké, ale důrazné zaklepaní na balkónové dveře. Pomalu k nim přešla a otevřela je. K jejímu překvapení za nimi stál Emmett. Vpustila ho dovnitř.

„Emmette! Co tu dě…“

„Pšt, teď nemluv,“ položil jí ukazováček na rty. „Neruš teď tuto chvíli.“ Ještě chvíli ji pozoroval a pak přitiskl své rty na její. Dlouho se nedočkal žádné odezvy, ale pak pootevřela své rty. Využil toho a začal jazykem prozkoumávat její ústa. Přitiskla se k němu blíž tak, že mezi nimi nebyl skoro žádný prostor. Jeho ruce začaly bloudit po jejím těle. Zachvěla se a to ho velmi potěšilo. Vzal ji do náruče a přešel s ní k posteli. Pomalu ji položil a přilehl k ní. Nepřestával ji líbat. Alice se mu pokoušela rozepnout jeho košili, ale moc jí to nešlo. Pobaveně se usmál jejímu snažení a pomohl jí. Jeho rty se pomalu stěhovaly z jejích rtů k jejímu krku. Ze rtů jí uniklo tiché zasténaní. Líbilo se jí to a to hodně. Pomalu začal vyhrnovat její košilku, když v tom…

„Alice? Otevři ty dveře, prosím.“

Oba sebou trhli. Ani Alice a ani Emmett nečekali, že je v tuto dobu někdo vyruší.

„Běž, Emmette. To je otec.“

„Počkám za oknem. Jakmile odejde, tak se vrátím a…“

„Ne! To bude na dlouho,“ hodila po něm jeho věci. „Tak už jdi! Jdi!“

Když její láska odešla, otevřela dveře a dovnitř vešel její otec.

„Chtěl jsi se mnou mluvit, otče?“

Ve stejný čas na jiném místě

Rosalie se procházela kolem klece s tygrem. Milovala tohle místo. Možná kvůli tomu, že se cítila jako ten tygr. Cítila se jako v kleci. Její ruka postupně přejížděla po mřížích. Náhle ji někdo sevřel v ledovém náručí. Ten někdo byl Jasper. Rychle se k němu otočila čelem a byla připravená dát mu facku. On však její ruku zachytil a bolestivě stiskl. Rosalii to hrozně moc bolelo, byla si jistá, že tam bude mít modřinu.

„Tak to tedy ne, holčičko,“ děsivě zašeptal. Naháněl jí strach. Bála se ho, bála se jeho krutých rudých očí. Těšilo ho nahánět jí strach. Přitiskl ji k sobě a násilím si vnutil vstup do jejích úst. Bránila se, vzpírala se, ale proti jeho síle to nebylo nic platné. A jemu to tak vyhovovalo. Byl rád, vyhovovalo mu to, že se bránila. Vzrušovalo ho to.

Náhle se mu Rosalie vytrhla. Byla jím naprosto znechucena. „Tohle… tohle… už se mě nikdy nedotýkej! Nebo... nebo... nebo tě zabiju.“ Z očí jí plála nenávist.

Jasper se pobaveně zasmál. Jeho Rosalie mu vyhrožovala. Vyhrožovala nejnebezpečnějšímu predátorovi. Naposledy přejel palcem po jejích rtech. „Jednou budeš má. Sama o to budeš prosit. Řekni ostatním, že zítra dorazíme do dalšího města. Tak ať jsou připraveni na show.“ S těmito slovy odešel. Potřeboval krev a nechtěl ublížit někomu z jeho lidí. To by v cirkusu vzbudilo příliš mnoho pozornosti.

Nikdo jiný z cirkusu o jejich setkání nevěděl. Téměř všichni seděli u ohně a dumali nad tím, co se stalo, že museli opustit město. Cirkus tam měl i po několika dnech velkou návštěvnost a dost slušně prosperoval. Tak co vedlo Jaspera k rozhodnutí město opustit? Mladá dívka seděla dál od ostatních. Společnost jí dělaly jen její cikánské karty. Ta dívka se jmenovala Aikaterine a Jasperově cirkusu Mysterium byla jedinou vykladačkou karet. To ona vám dokázala říci, co vás všechno čeká a nemine. Zrovna vykládala karty krásné Rosalii. Aikaterine chtěla vědět, co ji čeká. I když se to zdálo divné, ta dívka jí svým způsobem přirostla k srdci.

Otočila první kartu. Žárlivost. Její význam byl jasný. Bylo jí jasné, že se tato karta vztahuje k Jasperovi. Druhá karta byla otočená a na ní symbol touhy. Takže Rosalie touží po něčem novém, má v plánu nové věci, nové myšlenky. Třetí karta a na ní milenec. To bylo velmi dobré znamení. Čtvrtá karta se symbolem radosti. Aikaterine měla radost, zatím to byly samé příznivé karty. Zbývalo otočit poslední čtyři karty. Na první z nich byl nepřítel, na druhé neštěstí a na třetí nepříjemnost. To nebylo dobré znamení. S obavami otočila poslední kartu. Úlekem ji upustila. Karta se pomalu dopadla na zem. Byla na ní smrt.


 


Za tuto kapitolu můžete poděkovat deedee, která mě takřka donutila ji napsat. Tak já ti děkuji, deedee. Za donucení i inspiraci.

Tak, co Vás čeká v příští kapitole? Myslím, že vnímavý čtenář už ví, že v příští kapitole se Emmett setká s Rosalií.


První kapitola - Třetí kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Osud karty tvé míchá - 2. kapitola:

 1
01.04.2013 [23:19]

Rosel Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon uš se nemůžu dočkat 3. kapitoly Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14.07.2011 [17:04]

Belluska12už se těším na třetí kapitolu Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!