Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Odraz ze dna 11. kapitola

Sraz Ostrava!!! 25

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Odraz ze dna 11. kapitolaPoslední události hodně rozvířily vztahy i téměř zapomenutou minulost. Tahle kapitola je spíše o Belle, protože občas nejsou věci tak zcela jak se zdají.
Další scénu jsem nechtěla kouskovat, tak tato kapitola končí tak jak končí, snad mi to prominete a jsem zvědavá na komentáře, protože ty vlastně tak trochu tuto kapitolu stvořily svými dohady a otázkami.

05.02.2010 (14:30) • Texie • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2725×

 

11.

 

(pohled Victorie)

S nepříjemným tušením jsem se vracela k domu. Slunce se jemně protahovalo mezi větvemi stromů a tvořilo mi na kůži drobné odlesky. Jako chtělo udělat poslední dojem a vzpomínku na tohle místo. Příliš jsem jej však nevnímala. Napjatě jsem čekala co zbylo z našeho kdysi útulného domečku. Moc šancí jsem mu nedávala, Bella byla ve zvláštní náladě od té doby, co jsme odešli od Cullenů.

Na střepy a rozbitý nábytek jsem nehleděla, spíše na táhlé praskliny na zdech. Naštěstí to nebylo tak zlé. Tenhle domek se ještě chvíli udrží. Šla jsem se převléct z roztrhaného oblečení a ucítila jen Bellin pach. Felix měl zřejmě stejný nápad jako já, se zvířaty se však určitě nespokojí.

Kromě zvuků sprchy bylo v domě naprosté ticho. Po chvíli jsem to už nevydržela a vešla do její koupelny. Stála pod sprchou a dlaněmi se opírala o zeď. Vůbec se nepohnula a jen nechala dopadat kapky horké vody na svá záda. Voda jí stékala po řasách zavřených očí a já měla pocit, jako by plakala, nebo by po tom alespoň toužila.

"Bello?" promluvila jsem na ni opatrně.

Otočila ke mě hlavu a zůstala na mě němě koukat.

"Čistší už nebudeš."

Pokusila jsme se na ni povzbudivě pousmát, ale bylo to těžké. Měla jsem ji ráda a bolelo ji vidět takhle skleslou. Netušila jsem, co se jí honí hlavou. Někdy byla jako hlavolam. Viděla jsem náznaky, ale nikdy neprohlédla dovnitř.

Odrazila se dlaněmi od zdi a nechala vodu, aby jí spláchla pramínky vlasů z tváře. Pak teprve otočila kohoutkem.

"Jsi v pořádku?"

Zabalila se do ručníku a přešla k umývadlu. Rukou setřela páru ze zrcadla a podívala se do své tváře. Studovala svůj vlastní výraz, jako by se v něm snažila najít nějakou odpověď. Po pár dlouhých tichých vteřinách sklopila bezradně hlavu.

"Ani ne. Půjdu si vyčistit hlavu."

S těmito slovy vyšla z koupelny. Poslouchala jsem, jak se vedle v pokoji obléká a pak tichý dopad jejích bosých nohou do trávy venku. Znala jsem málo silnějších osob než ji. Dokázala se vždy vzpamatovat a jít dál. Se vším se však vyrovnávala sama. Uzavírala to v sobě a ostatním na sobě nedávala nic znát. Jen já jsem ji znala i z téhle stránky. Byly chvíle, kdy ji něco srazilo na kolena, vzlykala, řvala bolestí nebo rozbíjela věci okolo sebe. Vždy se pak ale zvedla zpět na nohy a dokázala se usmát na ten šílený svět okolo. Netušila jsem, co ji nyní trápí, ale potřebovala jen trochu času a být sama. Tohle bylo to nejlepší co jsem pro ni mohla udělat.

 

 

 

(pohled Belly)

Prodírala jsem se mezi stromy a nevnímala větvičky, které mě občas přejely po tváři. Měla jsem neodolatelnou touhu běžet stále dopředu a nevnímat nic okolo sebe. Zatlačit do koutku mysli své vlastní myšlenky. Ty se však stále neodbytně draly na povrch. Být to možné, běžím třeba až do Mexika, ale ani to by mi nepomohlo utéct vlastním úvahám. Nakonec jsem to vzdala a už jen bloumala kam mě nohy táhly.

Skončila jsem u strmého srázu, který otevíral překrásný pohled do krajiny. V hloubce pode mnou se ve větru komíhaly špičky stromů a táhly chuchvalce mlhy. Vyhoupla jsme se na strom stojící těsně u srázu, jehož větve čněly nad touto propastí jako strážné paže.

Ležela jsme na jedné z nich a pozorovala neuvěřitelnou scénu pod sebou. Nechala jsem svou mysl volně plynout. Na povrch se začaly prodírat nové i staré vzpomínky. Některé byly krásné, jiné bolestné až jsem sevřela ruce v pěst.

Minulostí jsem se moc často nezaobírala, proto vždy tak bolela, když se opět vydrala napovrch. Připomínala mi, proč se nemám otáčet zpět, ale žít dál. Vždy jsem se nakonec opět utvrdila v tom, že můj nynější způsob života je ten, který opravdu chci. Přesto se ve mě v těchto chvílích opět ozývala ta stará Bella. Nenáviděla jsem ji, ale byla stále mou součástí.

Náhle se kousek ode mě ozvalo zapraskání a pohyb větví. Strnula jsem a tělo se mi napjalo v obrané reakci. Byla jsem připravená v okamžiku se na nezvanou návštěvu vrhnout, či utéct.

K mému překvapení se však z porostu vynořil Edward a pomalu došel až ke srázu. Vítr foukal mým směrem, tak si mě zatím nevšiml. Posadil se na skálu a pozoroval stejně jako já předtím krajinu pod sebou. Sledovala jsem jeho profil. Měl strhané rysy a ve vlasech jsem zahlédla bílé kousíčky omítky. Jako by se na něj sesypaly a on je jen rukou ledabyle zkoušel vytřást.

Nedokázala jsem se ani pohnout, nechtěla jsem. Atmosféra tohoto místa se naprosto změnila a já ji nechtěla porušit. Nevěděla jsem sice, jestli se mi líbí nebo ne, ale měla jsem zábrany ji zničit.

Odtrhla jsem od něj konečně pohled a zadívala se opět dolů. Mé myšlenky se stočily jiným směrem. Ani nevím jak dlouho jsme tam takhle byli. Poryvy větru se však občas měnily, až jeden z nich zřejmě donesl mou vůni k němu. Prudce se podíval mým směrem a pak vzhůru přímo na mě.

Opětovala jsem mu pohled. Opřel se dlaní o skálu vedle sebe, jako by chtěl vstát, ale během chvilky se zarazil a opět dosedl zpět. Začala jsem se cítit nesvá. Jako by se každý jeho kousek soustředil jen na mě. Měla jsem chuť se téměř ošít.

"Je tu krásně," pokývla jsem hlavou do krajiny pod námi.

Chtěla jsem nějak rozptýlit jeho pozornost. Edward však tiše přikývl a dál na mě hleděl. Teprve po chvíli napjatého mlčení promluvil.

"Můžu se tě na něco zeptat?"

S malým zaváháním jsem přikývla. Tento jeho výraz jsem znala až příliš dobře. Věděla jsem, že se mi otázka nebude příliš líbit a jen Bůh ví, zda mu na ni budu schopná odpovědět.

 

>>

 

Autor: Texie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Odraz ze dna 11. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře