Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Odraz ze dna 12. kapitola

bella a edward

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Odraz ze dna 12. kapitolaSpousta z Vás byla zvědavá, jak to vlastně je s Demetrim a jestli Bella dá Edíkovi další šanci. Tak jste se konečně dočkali. Snad se vám tedy kapitolka bude líbit a věnujete mi nějaké ty dojmy, jak se Vám líbila tato povídka.

07.02.2010 (14:00) • Texie • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4175×

 

Chtěla jsem nějak rozptýlit jeho pozornost. Edward však tiše přikývl a dál na mě hleděl. Teprve po chvíli napjatého mlčení promluvil.

"Můžu se tě na něco zeptat?"

S malým zaváháním jsem přikývla. Tento jeho výraz jsem znala až příliš dobře. Věděla jsem, že se mi otázka nebude příliš líbit a jen Bůh ví, zda mu na ni budu schopná odpovědět.

 

 

12.

 

"Miluješ ho?" Sledoval mě pohledem, jako by má odpověď mohla vše změnit. Tak to však nebylo, jen zarývala bolestivě své drápy do míst, která se nikdy zcela nezhojila. Podívala jsem se do hlubina pod sebou.

Když předtím stál tam na silnici a v očích se mu zračil ten milující pohled, jako by ty roky neexistovaly, jako bychom byli stále ti naivní blázni lačnící po každém okamžiku s tím druhým, tenkrát jsem pocítila obrovský vztek.

Nyní jsem cítila už opět jen prázdnotu. Začala jsem nový život a udělala za vším a všemi tlustou čáru. Ale ani přesto jsem nedokázala bezcitně přihlížet, jak k vůli mě trpí.

"Ne," zašeptala jsem. V jeho výrazu se něco změnilo. Viděla jsem v něm naději. Vstal a přistoupil blíže.

"Bello, prosím, zůstaň. Pořád tě miluju."

Sevřela jsem víčka a zavrtěla hlavou.

"To už ti na mě nezáleží?" Bolelo ho to, nás oba, přesto se nechtěl vzdát.

"Miluju tě," zašeptala jsem a on sebou škubl. Chvíli na mě jen němě hleděl a pak ke mně natáhl svou paži.

"Tenkrát jsem tě také milovala a ty mě," pokračovala jsem, " ale nestačilo to. Proč by to mělo stačit teď?"

Pohlédla jsem mu do očí. Tentokrát to však byl on, do uhnul pohledem.

"Chtěl jsem tě ochránit."

"Teď už bys mě neochraňoval?" Ubližovala jsem mu. Zarývalo se to do mě jako nůž, ale musel to konečně pochopit.

"Kdybys to považoval za správní, opustil bys mě znovu."

Jeho mlčení mi bylo odpovědí. Seskočila jsem dolů. Edward ustoupil o dva kroky zpět. Ne přede mnou, ale před pravdou. Tou, kterou nechtěl slyšet.

"Proto jsem s Victorií a Felixem, vím co chtějí a proč se mnou jsou. Cítím se bezpečněji, když vím, že jsou příliš sobečtí na to, aby mě opustili a přijít o ně by tolik nebolelo."

Prudce se ke mně stočil a chytil za paže.

"A tohle ti stačí? Posloucháš se co říkáš?"

Vztekle zatínal zuby. Cítil se bezmocně, nemohl udělat nic, aby mě zastavil. Ztrácel mě. Jenže on už mě vlastně ztratil dávno.

Zavrtěla jsem hlavou.

"Co jsi kdy ztratil Edwarde? Já přišla o všechny. Už to nechci nikdy zažít."

Jeho ruce ochably a sklouzly po mých pažích. Tady již nebylo co říct a sledovat jeho bolest jsem nedokázala. Rozběhla jsem se pryč. Téměř mě již pohltil les, když mě zastavil jeho šepot.

"Vždy tě budu milovat."

Aniž bych se otočila, zašeptala jsem do tichého šumu stromů.

"Já tebe taky."

Pak už jsem utíkala co nejdál odsud, od něj.

 

 

Cítila jsem se jako bych spálila i poslední trosky mostů se svou minulostí. Opírala jsem se o kmen stromu a hleděla vzhůru na zatažené nebe. Pomalu se mi podařilo nalézt svou ztracenou rovnováhu. Teprve pak jsem se vydala zpět k našemu domu.

Jen jsem přišla blíže, zahlédla jsem Felixe opřeného o auto. Přistoupila jsem k němu, položila dlaně na jeho hruď a opřela se o něj čelem. Kolem těla se mi ovinuly jeho pevné paže. Tiskl si mě k sobě.

V jeho náručí ze mě opadly i poslední zbytky bolesti. Byl jako pilíř, který stojí vždy vzpřímený, nevšímavě ke všem bouřím okolo.

Zvedla jsem k němu tvář a usmála se odhodlaně do jeho rudých očí.

"Pojedeme?"

"Jasně," zazubil se. "Viki balí poslední věci."

Půda pod nohama mi zmizela a na rtech jsem ucítila jeho ústa. Přisál se ke mně a já ucítila jeho sladký dech. Prohluboval náš polibek, který mě začal nezvratně celou rozechvívat. Ten pocit se sice ani nedotkl mého zkamenělého srdce, ale tělo mi vzplálo touhou. Zabořila jsem prsty do jeho vlasů a tiskla si jej k sobě ještě víc.

"To si ze mě děláte srandu?!"

Zamrkala jsem zmateně na Victorii stojící u otevřeného kufru druhého auta. Tvářila se naoko nakvašeně. Rudá mlha chtíče se konečně rozplynula docela a já zaznamenala její zkoumavý pohled. Povzbudivě jsem se na ni usmála. Byla jsem už opět v pořádku.

"Doufám, že nemáte v plánu si dát repete. Já bych už vážně ráda vypadla."

Felix mě trochu neochotně spustil k zemi.

"No jo, vždyť už jedeme. Tahle kůlna by stejně další číslo nevydržela," mrkl na mě. "Stará dobrá Volterra, ta alespoň něco vydrží."

S pobaveným úšklebkem nasedl za volant černého mercedesu a já vedle něj. Victoria a převážná část našich věcí vyjela za námi. Felix si užíval svou šílenou jízdu a já mlčky pozorovala rychle ubíhající krajinu okolo.

Opět jsem nechávala vše za sebou. Nechávala jsem tady je. Přijížděla jsem odhodlaná, sebevědomá, ale zjistila jsem, jak mylné to bylo. Opět mě donutili částečně oživit svou minulost. Ukázalo se, že uzavírat v sobě a odmítat to mohu jak chci, ale stejně si to stále ponesu sebou. Zároveň jsem však pocítila novou sílu, která mi kázala, že musím jít dál. Některé věci nezměním, ale zbytek leží jen v mých rukou.

Pohlédla jsem na své ruce volně složené v klíně. Nejednou se jedna z nich ocitla v pevném sevření.

"Máš už nějaké plány ve Volteře?"

"Něco spolu vymyslíme," usmála jsem se na něj.

Stiskla jsem jeho ruku. Tohle byl jen můj život, nemusela jsem se nikomu zodpovídat a tohle byla má volba.

 

Autor: Texie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Odraz ze dna 12. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře