Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nosím smůlu i smrt 7

lastmalovani


Nosím smůlu i smrt 7Mockrát se Vám omlouvám a to hned za několik věcí - jednak za to, že jste museli čekat a taky za to, že je tato kapitola docela krátká, jenže jsou nějaké problémy a více jsme toho ani jedna nestihla a navíc teď do toho nechce jít net, tak sem házíme aspoň tohle a děkujem za pochopení:-)) Rády bychom, abyste zanechali komenty s Vašema názorama. Vaše Ejdriana a eunta.



Ozvalo se další škubnutí a Denis stál přede mnou v celé své kráse.
Bože... ten pohled...
... ten stál opravdu za všechny prachy. Nejen, že neměl kalhoty, ale ani žádný spodky! Buď to mu je ten eskalátor strhl nebo radši žádný nenosí.
Chvíli mu trvalo než se vzpamatoval a všiml si, kam směřuje nejen můj pohled, rukama udělal rychlý pohyb vpřed a zakryl tak vše potřebné. Musela jsem se mu smát.
„To není teda moc vtipný, to tady mám běhat po obchoďáku nahej?“
„Vždyť nahej nejsi, máš tričko!“ Vyprskla jsem ze sebe v návalech smíchu.
„Ha, ha, ha.“
Až jsem se trochu uklidnila, tak jsem si sundala mikinu a podala mu ji. Nedůvěřivě se na mě díval, ale nakonec si ji vzal a omotal si ji kolem pasu. Když se asi potřetí ujišťoval, že je vše zakryto, tak jsme mohli vyrazit. Původně jsme chtěli něco koupit, ale bez jeho kalhot to jaksi nešlo, nabídla jsem mu, že ho odvezu domů a pokaždé když jsem se na něj podívala, tak jsem se musela pochechtávat, prostě mi to přišlo směšný. Tohle se mu totiž mohlo stát jedině se mnou.

Na sedadle sebou pořád nervózně ošíval a když si všiml, že ho sleduju, tak úplně zčervenal. Vypadal roztomile. Dojela jsem před jeho barák, kam mě navigoval. 
„Mockrát děkuju za svezení, nedovedu si představit, že bych takhle měl jít pěšky celou cestu, asi bych se hanbou propadl.“ Zase jsem se zasmála.
„Já bych řekla, že se nemáš za co stydět.“ Po tomto jeho pohled lítal všude jen ne na mě, to mě pobavilo, já si myslela, že spíš já budu ten, kdo uhýbá a ono je to naopak. Aspoň že zatím žíje. Zatím?! Nad čím to vůbec uvažuju?! Já jsem strašná, měla bych se od něj držet, ale ono to nějak nejde, proč mám takovou smůlu?
Využil chvilky mé neporoznosti a naklonil se ke mně. Jemně přitiskl své rty na ty mé a já mu vydechla do úst. Jazykem se mi otřel o ten můj a já nezůstávala pozadu, jenže po chvíli se od táhl a něco začal mrmlat něco ke svému klínu, když jsem se tím směrem podívala taky, tak jsem viděla jak se část mé mikiny značně zvedla.
„Myslím, že radči asi půjdu.“ Řekl nejistě a už si otvíral dveře.
„Počkej a co ta mikina?“ Prostě jsem musela, nemohla jsem si to odpustit. Jeho pohled stál za to. Vytřeštil oči a nezmohl se na slovo.
„Dělala jsem si srandu.“ Konečně se znovu nadechl. Asi mu spadl kámen ze srdce.
„Málem jsem měl infarkt.“ Dodal se smíchem.
„Opravdu moc děkuji a zítra se uvidíme, ale nejdeme nikam, kde bych mohl přijít o své kalhoty.“
„A co kdyby tě jich někdo zbavil?“ Vyhrkla jsem bez přemýšlení a když mi došlo, co jsem vypustila, tak jsem si připleskla ruce na tu mojí hubu. Že já se nehlídám.
„To bych se rád nechal.“ Mrkl na mě a zaklapl za sebou dveře. 

Chvíli jsem ještě sledovala jak jde a jen co se za ním zaklaply dveře, tak jsem nastartovala a vyrazila směr obchodní centrum. Původně jsem si přece chtěla koupit něco na sebe, jenže díky jeho maličkosti, teda takhle bych to nenazvala, jsem se k tomu jaksi nedostala. Přijela jsem znovu k obchodnímu centru a kupodivu vybrala první věci, které mi padly do oka a ani jsem si moc nevšímala, jak to vypadá. Moje myšlenky neustále směřovaly k Denisovu klínu. A pravda je, že velice vyvinutému klínu. 
A ten jeho pohled byl prostě k nezaplacení a jak sám řekl, rád by si nechal sundat kalhoty. Takže proč ne? Je tak nádherný, svalnatý, sympatický a velice, opravdu velice přitažlivý. Jeho blízkost je tak vzrušující. A hlavně ve mně vyvolává určité vzrušení, které nelze jen tak odepřít a byla pravda, že jsem po něm toužila. Nevěděla jsem přesně, co se to se mnou děje, ale bylo jasné, že to ve mně vyvolal Denis. 
Toužila jsem po jeho blízkosti a po jeho dotecích. Toužila jsem se dotýkat jeho a obkreslovat celou konturu jeho těla. A já mu také nebyla lhostejná, to bylo nadmíru jasné a sama jsem se přesvědčila. Jeho vzdouvající se klín po mém polibku byl vysvětlením.
Ponořená do svých myšlenek jsem došla zpátky do auta, tašky s oblečením jsem naházela do kufru, sedla si za volant a zhluboka vydechla. Chtěla jsem už být s ním. Chtěla jsem vidět jeho smích, slyšet jeho hlas, pocítit na svých rtech ty jeho.
Až potom jsem si všimla nepatrného lístku papírku, který ležel na sedačce spolujezdce a na něm.... Denis... a jeho telefonní číslo...!
Srdce se mi prudce rozbušilo a já okamžitě popadla svůj mobilní telefon a ukládala jeho číslo. Až přijedu domů, tak mu napíšu.
Jela jsem jako blázen a těšila se na tu chvíli, až si sednu a napíšu mu svou první zprávu. Mohlo by v ní být něco jako...


 


« SHRNUTÍ (Ejdriana) »

SHRNUTÍ (eunta)




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nosím smůlu i smrt 7:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!