Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Noc patří nám - 16. kapitola - Podzemí

Vlastná tvorba


Noc patří nám - 16. kapitola - PodzemíBella poznává Edwardův svět, kterým je podzemí. Setkává se se členy Rodu a začíná vnímat události posledních dnů. Jenže pocity, které se v ní odehrávají, jsou silnější než dřív a odolat jim je přímo nemožné. Edward se snaží držet a nenechat se zlomit k žádným slabostem. Co se bude dít v dnešní kapitole a bude se Belle líbit svět, ve kterém Edward žije? Přeju příjemné čtení a doufám, že mi tu necháte své komentáře. Budu moc ráda. Díky! Vaše Lorenia. :)

Z minulého dílu:

„Děje se něco?“ optal se jeho neklidný hlas. Přemýšlela jsem, zda je ten klub dalším sídlem upírských gangů. Po zádech mi přeběhl mráz.

„Něco podobného už jsem viděla,“ vydechla jsem omámeně a pozorně si prohlížela každý výraznější detail budovy. Edward přistoupil blíž.

„Mám dojem, že mluvíš o klubu La Fair,“ promluvil chladně a nezúčastněně.

„Ano,“ zašeptala jsem a pohledem zamířila k němu. Jeho rysy tváře byly v nočním šeru ostré a nekompromisní. Čišela z něj podmanivá hrůza.

„Je to –“

„Ano,“ připustil a jeho rty se semkly do úzké linky. Teď mi to všechno zapadalo do sebe. Ani jsem nechtěla uvažovat nad tím, v jakém ohrožení jsem tu noc byla. Upíří doupě. A já byla jako snadná kořist, která se nechala vlákat do pasti.

„Půjdeme?“ zeptal se a pohledem zamířil k dubovým vchodovým dveřím. Vzal přes rameno mou tašku a rozešel se k nim. Následovala jsem ho.

 

Kapitola šestnáctá

Podzemí

Procházeli jsme starodávným sídlem podél kamenné chodby, plné vzácných obrazů. Chlad procházel skrz zdi až do morku kostí. Edward se zastavil u výtahu na konci. Dveře se otevřely a on mě nechal vstoupit. Byl hned za mnou a zmáčkl tlačítko s jasně rudým nápisem Podzemí.

Výtah se rozjel a jeho pohyb se odrážel v ozvěnách v hluboké temnotě kolem nás. Cítila jsem, jak mi buší srdce, a bolestně mi pulzují spánky. Ozvala se tvrdá rána a výtah se s hlasitým dosedem zastavil. Edward vyšel do podlouhlé chodby, ve které plály stovky svící. Nervózně jsem našlapovala za ním. Všude panoval hrobový klid, který narušovaly pouze naše kroky, rozléhající se v ozvěnách. Sestoupili jsme po schodech o patro níž a ocitli se v další chodbě, která už byla osvětlená moderními světly. Zkoumala jsem každé dveře, které jsme minuli. Najednou se Edward prudce zastavil u jedněch z nich. Vzal za kliku a vstoupil se mnou v zádech do obrovské laboratoře.

Prostor byl vybaven všemi možnými vědeckými přístroji, regály s nejrůznějšími chemikáliemi a materiály a v neposlední řadě menší, plně vybavenou ordinací. Zírala jsem na vše s pootevřenými rty a pohledem se nasměrovala k počítačovému komplexu přímo před námi. Spatřila jsem muže, sedícího za hlavním monitorem. Vzápětí se otočil a s nuceným úsměvem přešel k nám. Byl o něco starší než Edward – aspoň podle vzhledu, ale stále velmi pohledný. Podmanivé temné oči žhnuly pod černým, hustým obočím a nervózní úsměv se ukrýval pod řídkým strništěm vousů. Havraní vlasy mu spadaly k ramenům.

 

„Bello, rád bych ti představil Armanda,“ promluvil Edward a muž mi podával svou ruku. Nejistě jsem ji natáhla k němu, když jsem ucítila pevný stisk.

„Těší mě, Bello,“ řekl hlubokým témbrem a uvolnil mou dlaň ze svého chladného sevření. Zaujatě mě zkoumal a něco v jeho pohledu ve mně vyvolávalo strach. Obezřetně jsem se přisunula k Edwardovi a zapřela se do jeho svalnatého těla, pevného jako kámen.

„Armando,“ zavrčel Edward a muž se na něj přimhouřeně zadíval. Vyměnili si mezi sebou zvláštní pohledy.

„Omlouvám se, Bello. Nechtěl jsem vás vyděsit,“ zašeptal omluvným tónem. Zaslechla jsem hluk, řinoucí se z chodby, a blížící se mužské hlasy. Ve dveřích se najednou zjevili čtyři pobavení upíři. Když mě spatřili, přistoupili zvědavě blíž. Jeden z nich udělal krok vpřed. Plavé vlasy se mu vlnily v divokém rozcuchu a v jeho bledé tváři jiskřily medové oči.

„Tak to je ta tvoje kráska, Edwarde,“ promluvil okouzleně zvonivým hlasem a Edward si ho přísně změřil tvrdým pohledem. Cítila jsem, jak se mi zbarvují tváře. Tvoje kráska? On o mně před nimi mluvil? Něco ve mně se potutelně zaradovalo a naplnilo mě zvláštní hrdostí.

„Jsem Bella,“ řekla jsem zřetelnějším hlasem a mladík se usmál.

„Bello, tohle je Seth,“ reagoval Edward a zvedl hlavu o trochu výš. Pokud byl jeho záměr vypadat nebezpečněji, dařilo se mu to. Seth ustoupil pomalu zpátky a sklopil zrak. Ostatní znejistěli.

Od té chvíle se jejich pryštící sebejistota vytratila. V rychlosti se mi všichni představili a bez dalších slov zmizeli stejně, jako přišli. Zůstal pouze Armando, který opět zasedl k počítačovému komplexu.

„Myslím, že by sis měla odpočinout,“ zašeptal starostlivě Edward a já se od něj odtáhla. Byla jsem unavená a po tom, co mi to připomněl, na mě začala dopadat spánková slabost. Všiml si toho.

„Pojď za mnou,“ přikázal něžně a vedl mě spletitými chodbami. Za pár minut jsme došli ke dveřím, jejichž vyřezané ornamenty na mě udělaly skutečný dojem.

„Krása,“ vydechla jsem, „to může být tak z šestnáctého století,“ podotkla jsem uznale.

„Vyznáš se,“ odvětil Edward s úsměvem a otevřel dveře dokořán. Vstoupili jsme do spoře osvětlené komnaty. V první moment mě udeřila do tváře Edwardova sytá kořenitá vůně mísící se s jemnou a sladkou. Všimla jsem si vázy plné květin stojící na nočním stolku.

 

„Lilie,“ zašeptala jsem. Opatrně si mě přitáhl k sobě.

„Zbožňuju jejich vůni,“ odpověděl s tajemným pohledem a nepatrně se usmál.

„To je tvůj pokoj?“ ujišťovala jsem se ve svém podezření.

„Ano,“ připustil, „je to nejpohodlnější a nejklidnější místo v sídle. Budeš tu mít veškeré soukromí a komfort, který potřebuješ.“ Najednou se moje radost vytratila mílovými kroky. Tajně jsem doufala, že nabídka ubytování v jeho pokoji znamená snad něco víc…

„Aha,“ šeptla jsem a jeho pohled se prohloubil. Snažila jsem se před ním skrýt zklamání, které mě v tu chvíli zaplavilo.

„Nelíbí se ti tu?“ optal se nejistě a očima bloumal po celém pokoji. Zřejmě hledal něco, co by mu vysvětlilo můj náhlý smutek.

„Ne, to ne. Je to tu krásné,“ odpověděla jsem s úsměvem. Vážně bylo. Temně purpurovou stěnu zdobily jemné, linoucí se zlaté ornamenty. Hebký, ručně tkaný nachový koberec pokrýval dřevenou podlahu po celé její velikosti. Uprostřed pokoje stála mohutná postel s hedvábným baldachýnem a saténovým povlečením. Na jednom z nočních stolků byla váza se sněhově bílými liliemi a v rohu pokoje se rozprostírala dobová knihovna, zaplněná až po okraj. Všimla jsem si dvou křesel u knihovny, které byly potaženy nachovým sametem, a nízkého stolku s proskleným rámem. Rytá zdobená skříň stála naproti posteli a vedle ní ze stejného dřeva dvě komody. Po levé straně byly další dveře. Měla jsem dojem, že budou vést zřejmě do koupelny.

 

„Všechno je perfektní. Jen –“

„Jen co?“ ptal se naléhavě.

„Přece ti nezaberu tvůj pokoj,“ připustila jsem s nejistým úsměvem. Jemně vyšpulil rty a svůdně se usmál. To mi vážně podlamovalo kolena…

„Neměj obavy. Jsem rád, že se ti tu líbí,“ odpověděl sametovým hlasem.

„Ale kde budeš spát ty?“ oponovala jsem mu v domnění, že by ho mohlo třeba napadnout tu spát se mnou. Respektive spaní bylo to poslední, k čemu teď mé myšlenky směřovaly. Chtěla jsem ho tu.

„Budu ve vedlejším pokoji,“ odvětil a pohledem zamířil k protějším dveřím. V duchu jsem uvažovala nad tím, jestli je upíří mysl tak zpomalená…

„Jsi si jistý?“ zašeptala jsem a vyzývavě se na něj natlačila. Musel cítit, jak se mi vzdouvá hrudník pod přerývavým dechem. Vzrušující horko ze mě přímo sálalo. Sledoval mě pronikavým pohledem a pak se jemně a pomalu otřel svými rty o mé. Horké a žádoucí. Vzápětí se ale odtáhl a pobaveně pozoroval můj jiskřící pohled plný touhy.

„Jsem,“ řekl omámeně, „Dobrou noc.“

Než jsem se stačila vzpamatovat, byl pryč. Zbyla po něm jen ta dokonalá, podmanivá vůně. Posadila jsem se na okraj postele a volně padla do hedvábných peřin. Měla jsem pocit naprostého okouzlení. Zase ve mně probudil ten neovladatelný chtíč, tu spalující touhu, která mě dokonale mučila. Pro dnešní večer jsem ale zůstala sama…


Edward stojí na tenké hranici, kterou lze snadno překročit. Bella mu svým sváděním příliš nepomáhá a vztah mezi nimi nabírá stále na intenzitě. Edward překonal první Bellin nátlak, ale skutečně to bylo tak snadné? Nebo se v něm mísí směsice emocí, jejichž potlačování je přímo bolestivé? Ovládne se a zůstane v noci ve svém pokoji nebo se něco stane a Bella dosáhne svého? To se dočtete v příští kapitole!

 


« Předchozí díl


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Noc patří nám - 16. kapitola - Podzemí:

 1 2   Další »
13. Petronela webmaster
25.07.2012 [18:15]

PetronelaTak, po dlouhé době jsem se konečně vrátila k téhle povídce a je super, že už je několik kapitol zase nachystaných přede mnou a nebudu muset v nejnapínavější části čekat Emoticon.
Kapitola byla moc pěkná a já doufám, že se Edward tomu chtíči poddá a noc přece jenom stráví ve stejném pokoji jako Bella Emoticon

12. Adus15
03.06.2012 [10:56]

Adus15Wow. Pěkné Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11. Verulka
26.05.2012 [23:52]

fantastické!! Emoticon

24.05.2012 [12:31]

alicecullenhale2 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
naozaj fantastické... Emoticon
som strašne zvedavá... Emoticon

22.05.2012 [20:27]

Rena16 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22.05.2012 [17:52]

Domikmoc se těším na další díl!

22.05.2012 [17:49]

BellaSwanCullen8krása Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22.05.2012 [15:23]

Irmicka1 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. BellaEdward
22.05.2012 [14:35]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22.05.2012 [13:41]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!