Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neobyčejný příběh lásky - Kapitola 25. - Kino


Neobyčejný příběh lásky - Kapitola 25. - KinoOpět jsem tu s další kapitolkou, ve které se až tak moc neděje. Na konci této kapitoly najdete takový krátký vzkaz. A o co půjde v této kapitolce? Belle se nelíbí myšlenka, že by byl Edward upír. Čeká je také návštěva kina. Myslíte, že pojede do kina jen Bella s Edwardem? Omyl. Víc prozrazovat nebudu. Příjemné počtení.
Tuto kapitolku věnuji všem mým věrným čtenářkám, ale největší věnování a díky patří RoseDublest, která je pro mě velkou inspirací a také pro mě moc znamená.
Jak je již mým zvykem, děkuji za všechny komentáře, které mi necháváte ať už pod kapitolkou nebo ve shrnutí. A opět vás chci poprosit, pokud usoudíte, že si tahle kapitolka zaslouží (stejně jako já) pár písmenek nebo aspoň smajlíka, tak mi je/ho tam po přečtení lupněte. Děkuji.

Kapitola 25. – Kino 

Pohled Edwarda.

Otevřel jsem oči a zkoumal, kde to jsem. Rozhlédl jsem se kolem sebe a zjistil jsem, že jsem u Belly v pokoji. Já jsem usnul? Jak je to možné? Pamatoval jsem si, že jsme s Bellou vybírali film, na který půjdeme do kina, pak jsme se chvíli mazlili a pak… už nic.

Podíval jsem se na mobil. Byly dvě. Takže pořád jsme měli spoustu času. Zvedl jsem se z postele a zašel si do koupelny, kde jsem si omyl obličej a vypláchl pusu. Když jsem se vrátil do pokoje, Bella už seděla na posteli a culila se.

„Omlouvám se, že jsem usnul,“ řekl jsem a sedl si vedle ní.

Pohladila mě po tváři. „Nemáš se zač omlouvat. Jsi člověk, spánek potřebuješ a po pravdě jsi toho v noci moc nenaspal,“ pronesla a mrkla na mě. Ano, jsem člověk. Jaké by to bylo, kdybych nebyl? 

„Bello, přemýšlel jsem… No, víš, říkal jsem si, jaké by to bylo, kdybys mě přeměnila na upíra,“ lezlo ze mě jak z chlupaté deky. Trošku jsem se obával její reakce. A nemýlil jsem se. Vstala z postele a začala přecházet po pokoji. Ve tváři měla zděšený výraz.

„Lásko?“ zkusil jsem na ni opatrně promluvit. Zastavila se u okna a koukala kamsi do dálky. Vstal jsem a šel pomalu za ní. Opatrně jsem se dotkl jejího ramene, ale ona nereagovala. Vypadala jako socha. Chvíli jsem stál vedle ní a pozoroval ji. Přemýšlel jsem, co udělat, aby mě začala vnímat. Než jsem se nadál, Bella se otočila ke mně a podívala se mi do očí.

„Edwarde, nechápu, jak nad něčím takovým můžeš vůbec přemýšlet. Nikdy bych z tebe neudělala monstrum, jakým jsem já,“ řekla se zcela vážnou tváří.

„Já… já jsem jen přemýšlel… Prostě jsem si říkal, že postupně zestárnu a pak zemřu,“ snažil jsem se ze sebe vykoktat. Když jsem se poslouchal, naznal jsem, že to snad ani nedávalo smysl.

„Jsi člověk a tak to prostě je, že zestárneš a… a… zemřeš,“ řekla smutně a ‘zemřeš‘ zašeptala.

„Nevím, co budu dělat, až jednou nebudeš, ale nechtěj po mně, abych z tebe udělala to, co jsem já,“ dodala prosebně.

„Bello, miluji tě z celého srdce. Je tak těžké pochopit, že s tebou chci být napořád? A jiná možnost, než že budu jako ty, není,“ vysvětloval jsem jí. Myšlenka na to být upírem se mi pozdávala čím dál tím víc. Už jen kvůli tomu, že jsem nechtěl vedle Belly jako člověk stárnout a pak ji opustit nadobro.

„I já s tebou chci být napořád a vím, že jiná možnost není, ale prostě je mi proti srsti, abych z tebe udělala upíra.“ Zase se podívala z okna a vypadala zamyšleně. Šel jsem se posadit na postel.

„Lásko, pojď sem,“ vybídl jsem ji. Chvíli nereagovala, ale pak se otočila a pomalým krokem šla ke mně. Sedla si a dívala se mi do očí. Chytil jsem ji za ruce a usmál se na ni.

„Za chvíli budeme muset vyrazit do Port Angeles. Bello, máme pro sebe ještě chvilku, tak se na mě prosím usměj. Miluji tvůj úsměv a vše na tobě. Nechci, abys byla smutná,“ řekl jsem něžně. Ještě chvíli si mě měřila pohledem, ale pak se usmála. Její úsměv jakoby rozzářil celý pokoj.

Nahnul jsem se k ní a políbil ji na rty.

 

Pohled Belly. 

Snažila jsem se soustředit na polibek, ale hlavou se mi honil náš rozhovor. A ještě jsem slyšela myšlenky Alice, která se s Jasperem a Rileym právě vrátila z lovu poté, co vystřídali Rose s Emmettem. V myšlenkách si zpívala: On už se rozhodl, tralala, on už se rozhodl, tralala… Ona z toho snad měla radost. No jasně, Alice, ještě mi ukazuj vizi, kde jsem s Edwardem, který je upír. A to si říkala moje sestra. Asi si zkusím promluvit s Carlislem. Ten bude stát určitě za mnou. Aspoň jsem v to doufala.

„Bello, co je s tebou?“ zeptal se s obavou Edward. Jejda, nějak jsem ho zapomněla líbat.

„Promiň, jen jsem se zamyslela,“ řekla jsem omluvně a usmála se. Neptal se, ale bylo na něm vidět, že by rád věděl, nad čím jsem se tak zamyslela, že jsem přestala vnímat, že mě líbá. Prstem jsem přejela po jeho rtech a pak jsem se zvedla a sedla si na něj obkročmo. Posunul se dál na postel a lehl si na záda. Sklonila jsem se a naléhavě ho políbila. Dal mi ruce na záda a tiskl si mě k sobě. Cítila jsem lehké brnění v místech, kde se jeho ruce dotýkaly mojí kůže.

„Můžeme jet s vámi do kina?“ vrazil Emmett bez zaklepání hlavu do mého pokoje. Já ho zabiju.

Odtrhla jsem se od Edwarda a otočila hlavu s naštvaným výrazem ke dveřím.

„A co takhle zaklepat?“ zavrčela jsem na Emmetta. Poťouchle se usmíval, ale ani se nehnul.

„Tak promiň. Co to kino, můžeme jet všichni s vámi?“ ptal se. Podívala jsem se na Edwarda a on jen pokrčil rameny a zatvářil se, jakoby říkal: ‘Vlastně proč ne?’  

Otočila jsem se zase na Emmetta. „Tak se připravte. Za chvíli vyrážíme. A teď vystřel.“

Emmett se zakřenil a zavřel za sebou dveře.

„A je to. Nedáme si sprchu, než vyjedeme?“ zašeptala jsem Edwardovi do ucha a jazykem jsem mu olízla lalůček. Lehce se zachvěl.

„Spolu?“ zeptal se zastřeným hlasem. Podívala jsem se na něj a kývla jsem hlavou ke koupelně. Posadil se i se mnou, tak jsem si stoupla, vzala ho za ruku a šli jsme do koupelny. Jen se za námi zavřely dveře, začali jsme se vzájemně svlékat.

Když jsme měli na sobě jen prádlo, přisál se Edward svými rty na moje a vášnivě mě líbal. V tu chvíli jsem pustila z hlavy všechny myšlenky na dovolenou a nechala jsem si tam jen jedinou. Myšlenku na Edwarda. On byl to jediné, na co jsem teď chtěla myslet. Na jeho doteky, polibky…

Stáhla jsem mu ten poslední zbytečný kus oblečení a ani on nezůstal pozadu a svlékl mi kalhotky a podprsenku. Nahnula jsem se do sprchového koutu a pustila vodu. Vstoupili jsme v objetí dovnitř a nechali po sobě stékat proud vody. Edward mě líbal na rty a pak přešel z mých rtů na krk a rukou mě hladil všude, kam dosáhl. Cítila jsem, jak jeho ruce sjíždí až k mému zadečku. Oběma rukama mě za něj chytil a zvedl si mě do náruče. Objala jsem ho nohama kolem boků. Přitiskl mě ke zdi a hladově mě líbal. Jeho rty se pohybovaly po bradě, chvíli se zastavil na dekoltu a slíbával kapky, které padaly na naše těla ze sprchy, a pak pokračoval na moje prsa. Laskal je svými rty a já jsem měla pocit, že už to déle nevydržím.

Ruce jsem mu propletla do vlasů a mírným tlakem zvedla jeho hlavu ke své. Jen na okamžik jsem se podívala do jeho očí plných touhy a přisála jsem se svými rty na jeho. Líbala jsem ho na tváři a na bradě. Když se moje ústa ocitla na jeho krku, lehce jsem svoje zuby otřela o jeho kůži a skousla jsem. Jen na moment jsem vpustila do své mysli myšlenku na to, jak jednoduché a lehké by bylo prokousnout kůži, vstříknout jed do jeho krve a přeměnit ho na zrůdu jakou jsem byla já.

„Bello…“ řekl zadýchaně. Přesunula jsem se zase na jeho naběhlé rty a hladově je líbala.

Trošku se odtáhl, podíval se mi do očí a pak si mě přirazil na svoje mužství. Z úst se nám oběma vydral vzrušený sten. Začal rychle přirážet a jazykem mě laskal na krku. Rozpažila jsem ruce a dlaně si opřela o stěnu. Cítila jsem, že co nevidět dosáhnu vrcholu. Ještě párkrát přirazil a oba naráz jsme vykřikli jméno toho druhého. Moje tělo se lehce třáslo a dech nás obou byl hodně zrychlený. Přitáhla jsem si jeho hlavu na svou hruď a svoji jsem sklonila do jeho mokrých vlasů.

Po chvilce mě pustil, abych se mohla postavit. Stoupla jsem si na špičky a ještě ho políbila.

Vzájemně jsme se umyli a jen zabalení do ručníku jsme si posbírali svoje oblečení, rozházené po koupelně a vešli jsme zpátky do mého pokoje.  Oblékli jsme se a poté, co jsem si vyfénovala vlasy a trochu se zkulturnila, jsme šli do obýváku.

Rose s Emmettem už tam byli. Emmett se na nás zase poťouchle usmíval. Vypadal, že si ten úsměv namontoval pro dnešní den a nemínil se ho jen tak vzdát. Ach jo.

Alice s Jasperem se přiřítili chvíli po nás. Riley se objevil v závěsu za nimi a oznámil nám, že ještě zajede vyzvednout Kate a pak za námi spolu dorazí do kina. Musela jsem se mile zasmát. Když všichni, tak všichni.

Jakmile jsme naznali, že je čas, rozešli jsme se k autům. Rozhodla jsem se, že pojedu s Edwardem jeho Volvem. Zeptala jsem se Alice s Jasperem, jestli chtějí jet s námi a oni souhlasili. Nemělo cenu, abychom jeli každý zvlášť. Riley vyrazil svým autem do Forks pro Kate a Rose s Emmettem jeli Emmettovým autem. Když jsme byli naskládaní v autech, mohli jsme vyrazit.

Během cesty mě držel Edward za ruku. Nikdo nemluvil. Alice si něco špitala s Jasperem a my s Edwardem jsme neměli potřebu mluvit. Po milování ve sprše jsme byli oba příjemně uspokojeni a jen jsme si užívali přítomnost toho druhého.

V Port Angeles jsme byli za chvíli. Edward zaparkoval u kina. Vedle nás zaparkoval Emmett a kupodivu Riley s Kate už na nás čekali u jeho auta. Jen nás zahlédli, tak se ruku v ruce vydali k nám.

V kině bylo docela dost lidí, ale koupit osm lístků vedle sebe do vrchní řady nebyl problém. Edward ještě zašel koupit pro sebe a Kate pití a pak už jsme šli společně do sálu. Posedali jsme si vedle sebe. Emmett, Rose, Jasper, Alice, já, Edward, Kate a Riley.

Naklonila jsem se k Edwardovi a políbila ho na tvář. Chytil mě za ruku a po chvilce se v sále ztlumilo osvětlení a začaly reklamy.

Asi po deseti minutách začal film. Bylo to docela zajímavé. Asi v půlce filmu se ke mně Edward najednou otočil a natáhl se pro polibek. Pohladila jsem ho po tváři a svoje rty přitiskla na jeho. Ani nevím, jak dlouho jsme se líbali, ale náš polibek přerušilo až Emmettovo zakašlání. Že bychom ho rušili? Odtrhli jsme se s Edwardem od sebe a potichu se zasmáli.

Když film skončil, bylo skoro sedm.

„Chcete si někam zajít na jídlo?“ zeptala se Alice Edwarda a Kate.

Edward se podíval na Kate a odpověděl Alice: „Možná bychom se někam mohli stavit. Já mám docela hlad.“

„Já jsem našim říkala, že jedeme do kina a že se stavíme v Port Angeles na večeři, takže jsem pro,“ řekla Kate.

Nechali jsme auta u kina a pěšky se vydali najít nějakou slušnou restauraci. Byl na nás hezký pohled. Čtyři páry, dvojice do sebe zavěšené.

Našli jsme restauraci, která vypadala celkem v pohodě. Posadili jsme se k největšímu stolu, a když nám číšník donesl jídelní lístky, všichni jsme se do nich začetli.

Pak jsme si objednali. Nesměli jsme vzbudit podezření, takže si každý objednal pití i jídlo.

„Tak jak se vám líbil film?“ zeptala jsme se ostatních.

„Až na to, že uprostřed filmu někdo vyrušoval, to bylo docela dobré,“ pronesl Emmett a my s Edwardem jsme se začali smát. Emmett chvíli koukal a pak se začal smát také a s ním i zbytek osazenstva stolu.

Trochu jsme rozebrali, co se dělo ve filmu a to už nám začal číšník nosit objednané jídlo. Jediný, kdo skutečně jedl, byl Edward a Kate, my ostatní jsme jen přehazovali jídlo zleva doprava a zase zpět.

„Můžu ochutnat?“ zeptal se mě Edward, když dojedl svoje jídlo. Napíchla jsem na vidličku kousek masa a brambory a otočila se na Edwarda. Stáhl ústy z vidličky sousto a usmál se na mě.

„Hmm, dobře sis objednala,“ řekl se smíchem. Trochu jsem se zašklebila. Podívala jsem se na Kate, která ještě bojovala s posledními sousty.

Jakmile Kate dojedla, objevil se číšník a začal odnášet talíře. Samozřejmě se to neobešlo bez tradiční fráze: „Copak? Nechutnalo vám?“ Alice se jala vysvětlování, že nám to moc chutnalo, ale že jsme byli v kině a tam si dali popcorn, takže se toho do nás už moc nevešlo.

Poté, co jsme zaplatili, jsme se vydali k autům. Nebylo ještě moc pozdě, ale zítra byla škola.

Dojeli jsme k našemu domu. Riley se rozloučil s Kate, já jsem se rozloučila s Edwardem a on a Kate se rozjeli do Forks.

 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 Týden v mé povídce uběhl a myslím, že se v tom týdnu udála spousta věcí. Je to až k neuvěření, že uběhl JEN týden a já jsem k tomu potřebovala tolik kapitol, abych vás vtáhla do příběhu. V další kapitole se trochu posuneme v čase. Je to nutné, abych se hnula z místa. A jestli bylo posledních pár kapitol převážně plných lásky, tak teď nastane pár zvratů. Netvrdím, že to bude hned v té další kapče, ale dočkáte se. Děkuji za všechny komentáře a budu se těšit na další. Hodně pro mě znamená každý komentář, který pod kapitolkou najdu. Ještě jednou děkuji. Vaše EdBeJa.

 

Kapitola 24. – RozhodnutíShrnutíKapitola 26. - Bruslení



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Neobyčejný příběh lásky - Kapitola 25. - Kino:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!