Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nenechám tě zemřít - Prolog

Stephenie Meyer

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nenechám tě zemřít - PrologCo je smrt? Konec nebo přechod? Edward se poté, co ho zabil upír, stal andělem smrti. Denně si znovu a znovu musí připomínat svou smrt, ze svého života si téměř nic nepamatuje a je úplně sám. Pak potká Bellu. Dívku, která má zemřít. Edward ji zachrání, jenže jak dlouho ji udrží naživu?

20.01.2011 (20:00) • Bunny • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1835×

„Víte, já věřím, že pro všechny, co se chovají slušně, je po smrti otevřeno nebe, a pro ty, co se nechovají zrovna ideálně, je peklo jedinou-“ Vypnul jsem dálkovým ovladačem televizi. Neměl jsem sebemenší náladu na tyhle náboženský žvásty. Žádný nebe neexistovalo - ani žádný peklo. Byl jen svět Mrtvých, kde si všichni mrtví lidé žili spokojený věčný život se svými mrtvými blízkými. Vlastně téměř všichni. Jednou z výjimek jsem byl já.

Poté, co si mě dal nějaký upír k obědu, jsem se stal andělem smrti. Tenhle osud bych nepřál nikomu, ani svému největšímu nepříteli. Každý den vídat tak drastickou smrt a pak odvádět ty duše do světa Mrtvých - tam, kam se já nikdy nepodívám. Dal bych cokoliv za jinou specializaci - nevadily by mi ani oběti požárů, nebo brutálně zavražděné oběti, cokoliv. Jen, abych nemusel do světa Mrtvých odvádět oběti upírů. Vždycky mi to připomnělo mou smrt. Toho odporného, krvelačného upíra, který mě navždy odřízl od mého života, od mých blízkých. Teď jsem byl sám. Neměl jsem přátele, rodinu, přítelkyni. Dokonce ani žádné spolupracovníky, protože jeden anděl smrti pro oběti upírů celému světu bohatě stačil. Když jsem každé oběti věnoval pět minut, zbývalo mi každý den tak osmnáct hodin času. Aspoň, že jsem měl televizi.

Většinou jsem koukal na MTV nebo jiný hudební kanály, protože jsem nikdy nemohl dopředu vědět, kdy mě bude potřeba. Kdysi jsem sledoval i sitcomy, ale půlku dílu jsem většinou zmeškal kvůli žízni nějakýho krvežíznivce. Kvůli brutální scéně jako vystřižené z hororu. Téměř vždycky to probíhalo stejně. Krvežíznivec si na oběť počkal někde v tmavý uličce a pak se jí vrhnul po krku. Při hašení své žízně zpravidla oběti zlomil pár žeber a končetin a pak se mrtvolně bledého těla zbavil. Občas se našel upír, který byl ke své oběti tak milosrdný, že jí nejdřív zlomil vaz, ale byli i tací, co oběť strašili pár dní dopředu, a až pak ji zabili.

Do místnosti vešel Brian. Hned, jak mě zmerčil na té kožené pohovce, se nervózně ošil. Nepatřil jsem tu k nejoblíbenějším, spíš naopak. Pro ostatní jsem byl chudák, co odvádí duše upírů do světa Mrtvých. Všichni věděli, že není horší specializace než ta moje. Žádné jiné oběti nebyly zavražděny tak brutálním způsobem. A žádné jiné oběti si nenesly do světa Mrtvých tolik následků. Tu bezstarostnost v jejich očích, kterou jsem u nich sledoval před jejich smrtí, vždycky nahradí zmatenost a strach. Navždy.

Přesto těm obětem neskutečně závidím. To, že svou smrt nemusí prožívat znovu a znovu s novými oběťmi. To, že se dostanou dál. A taky to, že jim zůstanou všechny vzpomínky. Já si po smrti pamatoval jen dvě věci - mé křestní jméno a tvář upíra, který mě zabil. Ještě pořád... existuje. A já často musím odvádět jeho další oběti. I oběti dalších členů jeho smečky.

Zachvátila mě vlna vzteku. Měl jsem chuť něco rozkopat. Místo toho jsem se rozhodl zapříst rozhovor s Brianem, pevně jsem doufal, že mě to uklidní.

„Nemáš nic na práci, Briane?“ zeptal jsem se. Příliš pozdě jsem si uvědomil, že jsem zvolil špatný slovosled, a že si teď může myslet, že mě otravuje. Pokusil jsem se o úsměv. Vážně mě zajímalo, co tu dělá, většinou jsem tu býval sám. Každý měl spoustu práce, málokdy si někdo mohl odpočinout. Briana jsem nikdy odpočívat neviděl - byl jedním ze dvou andělů smrti sebevrahů. Lidé se zabíjeli pořád, nevážili si svého života. Mysleli si, že smrt je konečná. Že se zbaví svého trápení.

„Výjimečně ne, Edwarde. Dneska se moc lidi nezabíjí, takže si to vzal na starost Kurt,“ ušklíbl se, oči rozšířené překvapením. Zdál se vážně udivený, že s ním mluvím. Nevěděl jsem, co říct. Několik minut panovalo ticho. Pak jsem ucítil naléhavé nutkání být někde jinde. Předal jsem vládu nad tělem svým instinktům a přemístil se, abych do světa Mrtvých odvedl další duši.


1. kapitola >

Autor: Bunny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nenechám tě zemřít - Prolog:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře