Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Němý pláč - 17. kapitola

Stephenie Meyer

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Němý pláč - 17. kapitolaTak, vybojovali jste si kratší díleček (víc nezvládnu, jdu spát :O). Jinak tenhle díleček věnuju Dorianně, bez její kritiky bych byla ztracená...

02.04.2010 (17:30) • Regi • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 14897×

 

 

17. kapitola

Jestli jsem šla ke škole jako hlemýžď, tak to bylo moc rychle a ve skrytu duše doufala, že se Cullenovi odstěhovali na druhý konec světa, ale nebylo mi dopřáno.

Zastavil mě Edwardův rozzlobený hlas. „Bello, musíme si promluvit!“ Chytl mě za paži, abych mu nemohla utéct.

To jsem si mohla myslet, že Rosalie mu všechno řekla! Sklopila jsem hlavu a nedokázala se mu podívat do očí.

„My dva nemáme o čem mluvit!“ odsekla jsem mu.

„Ale máme. Tohle nemůžeš udělat, prostě nemůžeš!“ vyjel na mě.

„Nechápu o čem mluvíš, Edwarde.“ Zakroutila jsem hlavou.

„Žij svůj život a daruj další, to je tvůj úděl. To je podstata tvého lidství a ženství, kdyby to dítě pod tvým srdcem bylo moje, nikdy bych ti nedovolil, aby ses ho vzdala!“

„Ale není, Edwarde!“ odsekla jsem mu a chtěla se od něho vzdálit, ale on pořád pevně držel. Trochu se mi ulevilo, že Rose mlčela a  on neví o Nessie. Stejně se to všechno zamotalo.

„Pojď,“ poručil mi a táhl mě dál od davu studentů, „Bello, jsi člověk,“ vydechl.

„Já vím!“ okřikla jsem ho. Nemusel mi připomínat, náš rozchod, kde to zdůraznil a zlomil mi srdce. „To už jsi mi řekl ve Forks!“ Stěží jsem zadržovala slzy.

„Ne, ne... ne. Tak jsem to nemyslel. Já tě chci jen chránit před špatným rozhodnutím. Osud nás zase spojil dohromady a já... Nechci aby jsi udělala chybu.“

„Jsou to moje chyby a ty jsi byl má největší!“ ujasnila jsem mu skutečnost a snažila se přitom znít tvrdě, místo toho jsem vzlykla a vytryskly mi slzy. „Jak jsi mi mohl tak ublížit!?“

„Bello, já...“

„Ne, nic neříkej. Já nechci nic slyšet!“ obořila jsem se na něj a konečně se mi podařilo se mu vyškubnout. Ozvalo se zvonění, označující začátek přednášky a já se vydala na hodinu.

„Bello!“ zvolal za mnou Edward, ale já jsem se neotočila, jen si setřela slzy.

 

 

 

Celý den nebyl o nic lepší, Edward mě na každém kroku pronásledoval a pořád se mnou snažil navázat rozhovor a nebo si při hodinách snažil sednout vedle  mě a jeho oči mě stále pozorovaly.

Když jsem potřebovala jít za malou, musela jsem to vzít přes okýnko na dámských toaletách, aby nemohl za mnou a vrátit se stejným způsobem zpět.

 

 

 

„Bello, nemůžeš mě pořád ignorovat,“ zoufal si Edward, když jsem si na volnou židli vedle sebe položila baťoh, aby si tam nemohl sednout.

„Ty na tyhle hodiny nechodíš, tak co ty tady děláš?“ obořila jsem se na něj.

„Celou dobu se ti snažím říct, co pro mě znamenáš,“ vydechl Edward a snažil se mě vzít za dlaň.

„To už jsi mi řekl. Někdo jako ty se přeci nebude zahazovat s někým jako já... Ale cením tu snahu, jak dokonale skrýváš to opovržení, co ke mě cítíš,“ ujistila jsem ho.

„Přestaň překrucovat má slova! Teď jsi to ty, kdo tady ubližuje. Každé tvé odmítavé či pohrdavé slovo je pro mě utrpení," okřikl mě a já na něj zůstala jen zírat. Pak sklopil  oči a zašeptal, jako by se kál. „Já ti tenkrát lhal! Ty jsi pro mě to nejdůležitější na světě, bez tebe by má existence neměla smysl, já...“

„Já jsem bezcitný a sobecký tvor a bla bla bla...“ doplnila jsem ho a div nepěnila. V noci se mi o něm zdá a ve dne ho mám pořád na očích, já se z něj snad zblázním! „Kdy to Edwarde pochopíš? Já nemám zájem, řekla jsem ti to už tolikrát, že se divím, že mě z toho pusa nebolí!“

Vzal mou tašku a dal ji pryč ze židle a posadil se na ní. Chtě nechtě vzal moje dlaně do svých a odmítal je pustit. Jeho dotyky už nebyly tak chladné jako dříve, přesto jeho kůže pálila. Zamyšleně a smutně mě pozoroval a bylo mu jedno, že na nás všichni zvědavci čumí. Nejspíš to ani nevnímal, ale mě to bylo nepříjemné.

„Chceš abych ti dal pokoj? Fajn,“ rezignoval, „ale něco za něco. Necháš si toho drobečka co máš v sobě a já se ti klidím z cesty, už tě nebudu obtěžovat, nebudu na tebe mluvit a ni se tě dotýkat...“ mluvil ke mě jako k malému dítěti, pak pustil jednu mou dlaň a přitiskl mi ji na břicho. „Ty si ani neuvědomuješ jaké máš štěstí, když můžeš v sobě nosit a darovat život,“ pokračoval dál, ale já ho už neposlouchala.

Jen jsem vnímala jeho dotek na svém podbřišku, šimralo mě tam tisíc motýlků a ty vzlétaly do celého těla. Co bych jen za to dala, kdyby tohle gesto udělal před pár měsíci, kdy pod mým srdcem rostlo naše dítě. Tolikrát jsem si představovala tuhle chvíli, když jsem byla sama a maličké ve mě dávalo znát svůj život. Přála jsem si, aby byl se mnou a zažíval se mnou radosti z prvního kopnutí,  nebo když z mého lůna škytalo a nemohlo přestat. Nikdo nemá ani tušení, jak moc mi v tu chvíli chyběl, snažila jsem se být silná, přesto to bolelo. Bůh ví, kde mu bylo konec.

 

Teď však bylo moje lůno prázdné...

 

Slzy mi vytryskly z pod víček a smáčely tváře. Edward se na mě ustrašeně podíval a přestal na mě mluvit. V očích se mu jen zračila otázka, co udělal špatně. Zakroutila jsem hlavou, ať to nechá být. Ale on nenechal a sevřel mou bradu ve svých prstech , donutil mě se podíval do jeho zlatých očí a já se začala topit.

„Lásko,“ vydechl Edward.

Co mu mám na to říct? Že si přeji aby odešel, i když v koutku své duše jsem ho volala k sobě. A co potom? Budeme chodit okolo sebe jako dvě zbloudilé duše a za čas, až se mě zeptá, proč mi neroste břicho. Co mu odpovím?

 

„Edwarde... J-já ti lhala. Já nejsem těhotná. Já...“

 

 

 

((-- shrnutí --))

Autor: Regi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Němý pláč - 17. kapitola:

 1
3. Danka2830
08.11.2011 [19:18]

Danka2830krásne Emoticon

2. kikuska
08.07.2011 [9:29]

čo mu chce povedať? Emoticon Emoticon Emoticon

1. Forevergirl
14.06.2011 [21:14]

ForevergirlAž sa trasiem od napätia. Dokonalá kapitola Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře