Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nemiluji tě, Bello! - 6. kapitola

29.09.2010 (12:15) • Kacennnka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2284×

6. kapitola

(Bella)

„Dobrý den, zásilková služba. Jste Bella Swanová?“ ptal se poslíček a já přikývla. „Tady mi to, prosím, podepište. Uvnitř máte lísteček. Nashle.“ Mizel zpátky do auta.

Koukla jsem se na lísteček, umístěný uprostřed pugétu z asi tak padesáti rudých růží. Bylo tam napsané ‚Překvapení‘ úhledným písmem – Edwardovým písmem. Tak jako on nepsal ani počítač. Vyšla jsem z domu, vytáhla jednu růži a ten zbytek jsem hodila do popelnice. Růže od něj v žádném případě nechci a tu jednu postavím na den, maximálně dva, do vázy na stůl. Zabouchla jsem dveře, nalila do vázy vodu a i s růží ji položila na jídelní stůl. Začala jsem vařit večeři, kterou jsem dovařila přesně ve chvíli, kdy Charlie přišel domů.

„Jsem doma!“ hulákal z předsíně.

„Ahoj tati,“ pozdravila jsem ho a doufala, že nebude vytahovat ten ranní incident.

„Tady to voní, už je to hotové?“ ptal se, když přišel do kuchyně.

„Už to skoro je.“

„Tak já vynesu odpadky a pak se najíme,“ usmál se. „Co dělají v popelnici ty růže?“ ptal se, když přišel zpátky.

„Ty jsou od Edwarda Cullena,“ přitakala jsem, jakoby nic.

„A proč jsou v popelnici?“ ptal se dál. Ach jo.

„Nemám Edwarda ráda.“

„Proč ho nemáš ráda? Je to slušná rodina, bohatá. Carlisle je výborný doktor.“ Zdá se mi to, nebo se za ně přimlouvá?

„Jo a Edward je taky otravný, nesympatický a namyšlený.“ Charlie to vzdal a pokrčil rameny.

„Když myslíš. A co Jake?“ Tak a je to tady.

„Nic, co by mělo s ním být.“

„Já nevím, to ty jsi s ním strávila celou noc v posteli,“ hlásil jako zprávu dne.

„Tati!“ okřikla jsem ho. „Zaprvé je Jake jenom kamarád a za druhé, to jsem ho měla nechat spát na zemi? A už se o tom nechci bavit.“ Dokonale jsem ho uzemnila, takže jsme jedli mlčky, po večeři jsem umyla nádobí a šla nahoru do pokoje dělat úkoly. Měla jsem to za pár minut, takže jsem zasedla k počítači a četla si maily. Měla jsem tak asi pět mailů od mámy, pár reklam a několik falešných zpráv o tom, že jsem vyhrála loterii. Odepsala jsem mámě, šla do koupelny a chtěla jít spát, ale pak zazvonil telefon.

„Bello! Telefon!“ křičel zespoda Charlie. Určitě to bude Jake, seběhla jsem shody a šla k telefonu. Když jsem viděla, jak se Charlie tváří, přešlo mě to, že to bude on.

„Haló?“

„Ahoj Bello.“

„Kdes vzal moje číslo?“ okřikla jsem ho v telefonu.

„V telefonním seznamu, kde jinde,“ odpovídal Edward.

„Tak ho zase rychle zapomeň,“ zase jsem odsekla kysele.

„Ale no tak, jen jsem se chtěl zeptat, jak se ti líbily růže.“ Pche.

„Zeptej se veverek, čau.“ Zavěsila jsem. „Jestli ještě někdy bude volat, řekni mu, že tu nejsem. Dobrou,“ křikla jsem na Charlieho.

Jak může mít někdo tolik drzosti? Takhle mi volat v noci, posílat růže z neznámého důvodu a být tak neskutečně drzý a protivný!

„Haló?“ ptala jsem se otráveně, když jsem zvedla asi o půlnoci telefon, Charlie už dávno spal a já nechtěla nebrat, protože by to mohlo být něco důležitého.

„Nějaká otrávená ne?“ ptal se Jake a nálada mi stoupla o sto procent.

„Myslela jsem si, že jsi Cullen,“ zase jsem řekla otráveně.

„On už ti i volá?“

„Bohužel. Jo a mimochodem, ty mi nemáš co říkat o volání v noci.“

„No jo, promiň. Dřív jsem to nestihl. Sam je v tomhle hrozný, ale slíbil jsem ti, že ti zkusím zavolat, tak volám alespoň, abych ti popřál dobrou noc.“

„Tak tedy dobrou,“ chtěla jsem zavěsit, ale Jake ještě něco říkal.

„A pořádně si zavři okno,“ nakazoval mi.

„Proč?“ ptala jsem se.

„To je jedno, dobrou,“ rychle zavěsil, než jsem mohl něco říct. Šla jsem tedy do pokoje a zamkla okno.

(Jacob)

Jen co jsem doběhl domů, běžel jsem k telefonu a doufal, že Bella ještě nespí. Musel jsem jí vyřídit, ať si zamkne okno, aby za ní nemohla lézt ta pijavice. Vytočil jsem její číslo a čekal.

„Haló?“ ptala se otráveně do telefonu.

„Nějaká otrávená, ne?“ ptal se, abych měl jak začít.

„Myslela jsem si, že jsi Cullen,“ zase řekla otráveně.

„On už ti i volá?“ To snad není možný!

„Bohužel. Jo a mimochodem, ty mi nemáš co říkat o volání v noci.“

„No jo, promiň. Dřív jsem to nestihl. Sam je v tomhle hrozný, ale slíbil jsem ti, že ti zkusím zavolat, tak volám alespoň, abych ti popřál dobrou noc.“ Co to zase melu? Nadával jsem si. Kde je to moje ‚nechci s ní nic mít?‘

„Tak tedy dobrou.“ Asi chtěla zavěsit, tak jsem ze sebe rychle vysypal to, co jsem chtěl.

„A pořádně si zavři okno,“ nakazoval jsem jí.

„Proč?“ ptal se.

„To je jedno, dobrou.“ Rychle jsem zavěsil a doufal, že mě poslechne. Možná jsem včera neměl vynechat ten detail, že jsou Cullenovi upíři. Příště, až ji uvidím, jí to řeknu.

Jacobe, má tu stopu pijavice! hlásil mi Sam.

Kde? ptal jsem se.

Asi tři míle od východního pobřeží. Myslím si, že je jenom jedna. Jared s Paulem tam běželi. Vezmi si hlídku u školy. A žádná Bella! rozkazoval Sam a ostatní se začali smát.

Jasně, jasně, pomyslel jsem si.

Celý den jsem běhal v lese okolo školy a pozoroval tam lidi. Viděl jsem přímo až do oken a viděl do třídy biologie. Viděl jsem tam i Cullena a Bellu. O něčem se hádali. Zaposlouchal jsem se.

„Proč se ti ty růže nelíbily?“ ptal se Cullen Belly.

„Protože byly od tebe!“ štěkla na něj.

„A kdyby byly od toho ps… Jacoba, tak by sis je nechala?“ ptal se dál Cullen a já měl chuť mu utrhnout hlavu. Jak se může se mnou srovnávat?

„Jo, to bych si je nechala. Na rozdíl od tebe se dá vystát, je milý, příjemný, kamarádský, nesobecký a nemyslí si, že každá, když ho uvidí, padne na kolena,“ štěkla na něj kysele Bella a já měl radost, jak mě vnímá. Začal jsem se v duchu smát a Cullen se otočil mým směrem.

Pěkně ti to nandala, co? posílal jsem mu v hlavě. A slyšel jeho zavrčení. Když skončila hodina, Bella šla k náklaďáčku a rozhlížela se kolem. Pak se střetla s mýma vlčíma očima a úplně zkameněla.

Předchozí < Shrnutí > Další

Kacennnka

Autor: Kacennnka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nemiluji tě, Bello! - 6. kapitola: