Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nemělo to tak být... - druhá část


Nemělo to tak být... - druhá částVěděl, že bude stopovat, lovit a zabíjet, jak nejrychleji bude umět, jen aby byl u nich co nejdříve. Nechtěl zmeškat Loré, až začne sama chodit. Už teď se snažila jako divá stoupat si sama na nožičky a při tom se držela všemožného nábytku, aby ukázala, jak už je velká.


Druhá část


Edward se díval z prosklené stěny své ložnice na stromy zmrzačené zimou a sněhem. Přesto okolí dominoval jeden dub, jako by se ho okolní podnebí netýkalo, až nápadně zářil zelení. Nelíbilo se mu, že Carlisle uvěřil tomu muži a přijal jeho rodinu pod svou střechu. Byl to očividný problém. Všechno se to vymykalo kontrole. Pořád nevěřil, že se ten bestiální vrah bez slitování usadil.

Zároveň svým darem – čtením myšlenek pozoroval rozruch v hale. Zahalenou ženu s dítětem a slabě slyšitelné bušení srdce, které bilo tak jinak než lidské. Richard nelhal. Na svou ženu se díval s láskou, kterou nikdo nedokázal zpochybnit, stejně tak na dítě, které žena schovávala pláštěm, jako by se bála, že mu někdo ublíží.

„Vítám tě,“ přistoupila k ní Esmé, když je Richard představil. Isabella ucukla a schovala se za Richarda. Ten se jejím obavám jen zasmál. Očividně doopravdy nevěděla, co je její mužíček zač, jinak by se nechovala tak plaše. Její manžel by jim všem utrhal hlavy, kdyby se jí, anebo jejich dcery nevhodně dotkl. Na to byl dost dobře vycvičen a jeho dar mu k tomu moc dobře pomáhal.

Snažil se dostat, vloupat do hlavy, alespoň jednomu z nich, ale nic. Jejich myšlenky mu zůstaly ukryty stejně jako ty Belliny. Dívky, kterou miloval a navždy bude.

Isabella. Její jméno mu připomnělo jeho Bellu, zranitelnou lidskou dívku. Jaká ironie. Je to přes dva roky, kdy opustila tenhle svět a nechala ho na něm samotného. Pořád nevěřil, že mu to udělala. Zemřela a on ani nevěděl jak. Nikdo mu to neřekl a ani to nedokázal zjistit. Její tělo se nikdy nenašlo, jen spousta krve… Takovou ztrátu nemohla nikdy přežít! Měl chuť do něčeho praštit, rozmlátit tenhle dům i les, dokud by nelétaly třísky!

„Edwarde, pojď prosím dolů,“ žádala ho Esmé a měla pravdu. Jeho chování bylo nevhodné. Měl být u své rodiny za každé situace. Obzvlášť teď. Přesto nikam nepospíchal, pomalu sestupoval po schodech do haly, jako by byl šnek. Tvrdý výraz se mu nedal upřít z obličeje.

„Isabello, tohle je náš poslední člen – Edward,“ představil ho Carlisle.

„Jaká ironie, že se my zrůdy dokážeme množit,“ poznamenal trpce Edward s narážkou na Richarda a jeho dceru. Esmé ho okřikla.

„Ukaž, Is, pomůžu ti,“ nabídl se její manžel, aniž by reagoval na jeho nemístnou poznámku a pomalu jí pomáhal z pláště.

Všichni v místnosti přestali dýchat, jediné co je v tu chvíli zajímalo, bylo to neuvěřitelně nádherné dítě v náruči té neznámé ženy. Ale Edwarda ne. Jeho zajímala ta žena, ta která se nechala ošálit takovým bastardem, jako byl její manžel. Zahleděl se do jejího obličeje, pak na moment zavřel oči a znovu je otevřel. Udělalo se mu falešné slabo. Ne to není možné! Ta žena byla jeho Bella, jen o něco nesmrtelnější! Měl chuť křičet. Hrdlo se mu stáhlo a on nedokázal vydat ani hlásku. Jen se na ni díval. Nevnímal nic, než její přítomnost. Bella sklopila při jeho pohledu provinile hlavu, přestože neměla proč.

Pak Edwardův pohled sklouzl na batole v jejím náručí. Myšlenky se mu rozutekly na všechny strany. Dostával se do agonie, kdy měl chuť se smát a zároveň trpce brečet. Ano, tohle všechno se mu musí jen zdát!

Bella koutkem oka sledovala Edwardovu reakci, ani ve snu  ji nenapadlo, že je krásnější, než si ho pamatovala, ale zároveň jí připadalo, že zešílel. Jeho tvář… Přivinula si dítě víc k tělu a podívala se po ostatních, kteří ji už také poznali. Také byli zaskočeni, ale nic neříkali, jako by měli strach promluvit, aby neutekla a možná měli pravdu. Zmizela by při sebemenším náznaku, ať už ohrožení nebo toho, že je nevítaná.

Její manžel si měřil reakce Cullenů. Ano, přišly mu divné, ale všechno přikládal k tomu, že v životě neviděli nesmrtelné dítě, jako byla jeho chlouba – jeho dcera.

„Přinesu věci z auta,“ oznámil jim obezřetně a na moment zvažoval, zda tu svou ženu může nechat. Všichni se koukali na Bellu jako na přízrak a těkali pohledem z ní na jejich dítě a pak na Edwarda. Nikdo nic neříkal, nikoho nenapadlo nic, co by bylo v téhle situaci vhodné vyslovit.

Richard přinesl zavazadla a Esmé mu duchapřítomně ukázala dveře hostinského pokoje. „Měla bys Loré uložit,“ připomněl jí její manžel s láskou, „je po cestě unavená.“

„Omluvte mě,“ špitla Bella a na vteřinu zaváhala, když měla projít okolo Edwarda. Ale ten se stále díval do haly na místo, kde před chvílí stála, jako by se nikdy nepohnula.

Bella se s úlevou schovala v ložnici a položila Loré do postýlky, kterou narychlo sestavil Richard. Pohladila malou po líčku, vytáhla z tašky huňatou deku a zabalila ji do ní. Ve vile se netopilo a ona nechtěla, aby malá nastydla. Podívala se po pokoji, byl stejně jako všechno v tomhle domě honosně zařízený, přesně tak jak si jejich vkus pamatovala.

„Jsi v pořádku?“

S veškerou námahou se podívala na Richarda. „Nechci, abys odešel. Mám o tebe strach.“

„Už jsme to probírali, víš, že musím jít, ale zanedlouho si pro vás přijdu. Jste moje všechno!“ Políbil ji s veškerou láskou, co k ní cítil. Věděl, že bude stopovat, lovit a zabíjet, jak nejrychleji bude umět, jen aby byl u nich co nejdříve. Nechtěl zmeškat Loré, až začne sama chodit. Už teď se snažila jako divá stoupat si sama na nožičky a při tom se držela všemožného nábytku, aby ukázala, jak už je velká.

„Bude se mi po tobě stýskat,“ vzlykla.

„Mně po vás taky.“ Znovu ji vášnivě políbil. „Už budu muset jít.“ Při jeho slovech ho pevně objala. „Ale no tak, miláčku, čím dřív odejdu, tím dřív budu zpátky.“ Odtrhl se od ní, dokud měl k tomu sílu. Tak nerad je opouštěl. Nadechl se a vyšel ze dveří.

Bella se zalykala, když slyšela, jak se dole loučí s Culleny a pak nahodil motor jejich auta. Byl pryč. Posadila se na postel s nebesy a nevěděla, co má dělat. Jen se dívala na své chrupkající dítě a snažila se zabránit prstům, aby se ještě více roztřásly.

Z haly se ozývala hádka, slyšitelná, ale nesrozumitelná. Rozeznávala hlasy, ale ne slova. Domyslela si, že je to kvůli ní anebo malé. Tak dlouho tu rodinu neviděla. Naposledy, když odcházeli z Forks. Tu dobu v ní byla zloba, žal. Zůstala zlomená, ale ne na dlouho. Potkala Richarda a musela vydržet, už kvůli dítěti, co nosila a teď se tu před ní chvělo. Malé bylo chladno, i když byla zabalená v teplých přikrývkách.

Bella vyšla z úkrytu svého pokoje a sestoupila dolů po schodech. Pomalu a opatrně, jakoby je nechtěla vyrušit. Přeci tu byla jen nechtěným hostem. Jakmile ji spatřili, hlasy utichly a najednou byl v místnosti klid.

„Bello,“ oslovil ji Carlisle, když sešla k nim a zadrhl se, jako by nevěděl, jak má pokračovat. Přece jenom tahle situace byla velice choulostivá. Nevěděl, čím si ta dívka, vlastně teď už žena, prošla a nechtěl se jí nijak dotknout. Byla před nimi stále nevyřešená minulost.

„Isabella,“ opravila ho a s odvahou se podívala na upíří rodinu před sebou. „Omlouvám se, že ruším, ale chtěla jsem vás požádat, zda by bylo možné tu zatopit, malé je tu chladno…“

„Jistě,“ vstoupila jí chvatně do řeči Alice a otočila se do kolečka v záhadném tanci. „Jasper to hned udělá. Tak ráda tě vidím, sestřičko. Moc ti to sluší a tvá dcera je nádherná, je celá po tobě…“ mlela páté přes deváté, jen aby na sobě nedala znát, jak moc jí její kamarádka chyběla.

„Je celá po otci. Po mně nezdědila nic,“ odsekla jí Bella zlostně až dotčeně, aniž by si uvědomila, co právě řekla. Nechtěla se chovat nepřátelsky, přeci tu s nimi bude muset nějaký čas zůstat, ale nemohla si pomoct.

„Ale…“ zarazila se Alice, nevšimla si žádné podobnosti mezi Loré a Richardem, ale diskrétně mlčela. Naopak by přísahala, že je podobná někomu naprosto jinému.

„Chtěla jsem vám poděkovat, že jste neřekli Richardovi, že se známe,“ otočila se k rodině a snažila se skrýt za maskou sebevědomé ženy. Záměrně se vyhýbala pohledu na Edwarda, z jehož grimasy nedokázala určit, na co myslí. Tolik ji bolelo ho vidět, cítit jeho přítomnost a vůni. Ano, teď už ji naprosto zřetelně cítila, už si ji nemusela vybavovat ze zamlžených vzpomínek.

„Mysleli jsme si, že jsi mrtvá,“ promluvil znenadání Edward. Jeho hlas byl chladný a nepřátelský.

„Vždyť jsem,“ zasmála se ironicky a Edward se zatvářil zrazeně. To bylo to, co právě nechtěl dopustit a důvod, proč ji opustil.

„Máš dítě,“ ozvala se Rosalie a jako na poklonu se ozval z ložnice dětský pláč. Isabella na nic nečekala, hned byla u postýlky a chlácholila malou ve svém náručí. Loré byla celá nesvá, probudila se na cizím místě bez matky, která měla co dělat sama se sebou.

Než se malá uklidnila, dům zavalilo teplo. I když malá spala, nebyla ji Bella schopná pustit z náručí. Tolik se bála těch dnů, co před ní jsou. Hodlala je strávit co nejdál od nich. Udržet své tajemství a nepřipustit si je k tělu. Už jednou jí ublížili a znovu jim to nehodlala dovolit. Teď už nešlo jen o ni.

 

 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nemělo to tak být... - druhá část:

 1 2   Další »
11. jennyssa
22.07.2012 [20:35]

Krásný. Hezky to začíná. Prosíme další díleček, jelikož ty tvoje povídky nám nedají spát. Moc děkujeme!!! Emoticon

22.07.2012 [13:06]

lolalitaMám normálne zimomriavky. Cítim sa tak, ako keď som prvýkrát čítala NP. Prišla si s touto poviedkou vo veľmi dobrú dobu, lebo nutne potrebujem takéto čítanie. Skvelé. Emoticon Zamilovala som sa.

20.07.2012 [21:46]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. Aniqva
20.07.2012 [7:41]

Další Please!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19.07.2012 [23:49]

maily1709Takže na začiatok, som neskutočne rada, že si sa pustila do dalšej poviedky, pretože obdivujem ako krasne dokažeš pisat. Po tom ako si neskutočne emotívne zakončila NP mi tvoja tvorba chýbala, ale ty si na nás očividne nezabudla a pustila si sa do niečoho nového za čo som rada a už teraz vidím, že to bude velmi silný príbeh, ktorým si nás znova získaš. Len dúfam, že tento príbeh skončí šťastne, pretože pri epilogu NP mi tiekli slzy tak, že som ho skoro nedočítala.
P.S. Nemohla som si pomoct a ten epilog NP som si musela prečítať znovu a hadaj čo! Znovu slzy.
P.P.S. Malej si vymyslela velmi pekné a originálne meno Emoticon

19.07.2012 [22:03]

Irmicka1nádhera... těším se na další kapču Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5.
Smazat | Upravit | 19.07.2012 [22:00]

Sakra! Že já pitomá už vypotřebovala všech pět hlasů! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19.07.2012 [16:16]

Rena16je to ůžasně napsané.... Emoticon Emoticon Emoticon prostě nemám slov! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticonhonem rychle další díl jsem zvědavá co bude dál Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Jana
19.07.2012 [16:15]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. NFL
19.07.2012 [15:27]

skvele, teším sa ako to bude pokračovat a ako bude reagovať Edward

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!