Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neměl jsi mě opouštět - 7. kapitola


Neměl jsi mě opouštět - 7. kapitolaTahle kapitolka je z pohledu Edwarda. Proč ji opustil a kde celou dobu byl, zatímco Bella si procházela peklem? Doufám, že se Vám kapitolka bude líbit a také doufám, že tu bude tolik komentíků jako u minulé kapitolky a omlouvám se, že jsem dlouho nepsala. Vaše Zira

 

7. kapitola - Chováš se, jako bys byl sám

Pohled Edwarda:

Musel jsem ji opustit. Každý krok, který by se mnou Bella šla, by ji dělal čím dál tím více zranitelnou. Se mnou by neměla procházku růžovým sadem, se mnou by měla procházku peklem. Procházku plnou nebezpečných překážek, nástrah a na konci cesty by ji čekala smrt a vzala by si ji pod svá křídla. Musel jsem odejít, ale takhle jsem to neplánoval. Nechtěl jsem se s ní vyspat a potom odejít, ale Tanya to tak chtěla. Musel jsem ji opustit, jinak by ji Tanya zabila. Přemýšlel jsem, že bych zabil Tanyu…, to by byla totiž ta nejchytřejší možnost, ale ona patří už ke Cullenovým. Eleazar se jí zřekl a my ji museli přijmout mezi sebe. Nebyla jiná možnost. Byl to Carlisleův nápad, i když ví, že mi dělá ze života peklo.

Pár týdnů poté, co jsem opustil Bellu, jsem se od rodiny odstěhoval a na pár dnů i zbavil Tanyi, jenže ona mě vystopovala a já ji mám neustále v patách. Leze mi na nervy. Jenže když jste upír, muž a jste sám, tak co vám jiného zbývá. Moje ovládání mělo praskliny, ona je našla a využila je. Dovolil jsem jí, aby se ke mně nastěhovala a trávila se mnou snad všechen volný čas. Když jsem šel na lov, šla se mnou. Když jsem se díval na televizi, dívala se se mnou. Vždycky jsem si vystavil meze, ale pokaždé se stalo něco zvláštního. Řekl jsem si, že s ní nikdy lovit nebudu, a když jsem šel na lov a ona tam přiběhla, tak ze mě všechno opadlo a já si vůbec nevzpomínal na to, že bych si nějakou mez vůbec vystavil.

Zmanipulovala mě, nebo už prostě nejsem takový jako dřív? Miluji Bellu, či ji? Cítím k ní nějaký cit, nebo mě jen balamutí má mysl? Jsem ten stejný Edward, nebo mě změnila? A jestli ano, tak jak moc? Chci vědět, co se se mnou děje, ale kdo mi to řekne? Její mysl mi sice zůstává odkrytá, ale já v ní nic nenajdu. Nic tam není. Žádná tajemství, žádné lži, to znamená, že se děje něco se mnou. Ale co? Moje hranice mezi ní a mnou se rozpadají a ona je ke mně čím dál blíž. Nemůžu to ovládat…, hraje si se mnou a já ji nechávám, aby si se mnou dělala, cokoliv ji napadne.

Jednou jsem ležel v posteli a odpočíval jsem. Chtěl jsem usnout, ale jistě že jsem nemohl a potom přišla ona. Bez jediného slova si vedle mě lehla, hlavu si dala na mou hruď a hladila mě po břiše. Celou dobu jsem vrčel, ale já jen viděl, jak se usmívá. Dosáhla svého a já tu jen tak vrčím. Proč prostě nevstanu a nevykopnu ji ze dveří? Bože, co se to se mnou děje? Najednou si sedla, bez dalšího slova se ke mně naklonila a políbila mě. Nic jsem neudělal.

Proč nic nedělám? Zakaž jí to, Edwarde! Její polibky jsem opětoval a nijak se nebránil. Strhla ze mě rychle svetr a košili. Hladila mě po mé nahé hrudi a já stále nic nedělal. Jen jsem tam tak ležel a nic nedělal. Co se to se mnou  krucinál děje? Strhla si ze sebe šaty a byla tam už jenom ve spodním prádle. Potom jsem se zvedl.

„Jdi!“ vykřikl jsem a ona se zarazila.

„Cože?“ zeptala se.

„Slyšela jsi,“ řekl jsem, „vypadni!“

„Tak dobře, tak dobře…, už jdu,“ řekla a vzala z podlahy šaty. Šla pomalým krokem, až mě to dohánělo k šílenství. Zastavila se ve dveřích a na tváři měla smutný výraz. Díval jsem se takhle na ni snad věčnost a potom jsem neváhal. Vzal jsem si ji do náruče a hodil ji na postel. Svlékl jsem ze sebe poslední zbytky oblečení a hodil je na podlahu. Ona udělala to samé. Vrhli jsme se na sebe. Začal jsem ji líbat na krku a na jejím obličeji. Hlasitě sténala a bylo v tom i trochu zavrčení. Položil jsem si ji na postel a potom už to znáte. Potom jsme si oba dva lehli pod deku a odpočívali. Byli jsme úplně nazí. Ona zavřela oči a hlasitě oddychovala. Co jsem to udělal?

Ráno začalo svítit slunce a paprsky se přikradly do našeho domu a tančily na mém svalnatém břiše. Tanya kroužila prstem po mém břiše a její prsty se taky leskly. Rychle jsem vstal, oblékl se a šel pryč z pokoje. Musel jsem si jít provětrat hlavu. Tanya šla hned za mnou a usmívala se.

„Chci být chvíli sám,“ řekl jsem podrážděně a ona se zastavila.

„Ty pochybuješ?“ zeptala se a já se zastavil. Otočil jsem se a přikývl.

„Takže budeme předstírat, že se minulá noc nestala? Tohle chceš?“ zeptala se mě.

„Stala se a jen tak to asi nevymažu, ale bylo to nezodpovědné, Tanyo,“ řekl jsem a šel dál. Doběhla mě, stoupla si přede mě a dala si ruku na můj obličej.

„Kašlu na zodpovědnost! Chci tě a na ničem jiném nezáleží,“ pověděla mi a já její ruku odstrčil.

„Nechceš mě, ale jen domněnku, že jsem ti neřekl ne a že jsi dostala každého chlapa, na kterého ses jen podívala. Já nejsem ten pravý pro tebe a ty nejsi ta pravá pro mě. Náš osud není společný, Tanyo. Každý si musíme jít vlastní cestou a já tu cestu chci sdílet jen s jedinou osobou a to ty rozhodně nejsi, promiň.“ Začala mi silně bušit do hrudi a hlasitě vzlykala.

„Ty parchante,“ křičela pořád dokola a já udělal jediné, co se v této situaci může dát udělat. Běžel jsem od ní, jak nejdál to šlo. Křičela za mnou a já s tím nic nemohl dělat.

Pár dnů jsem zůstal ještě ve městě blízko lesa a pak se rozhodl jít za ní. Běžel jsem do svého pokoje, sbalil si věci a hodil tašku z okna. Podíval jsem se do Tanyina pokoje, ale nebyla tam. Byl tam jen nějaký upír, který se mi zdál povědomý.

„Kdo jsi? Neznám tě náhodou?“

„Znáš..., jsem James.“

 


 

6. kapitola - 8. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Neměl jsi mě opouštět - 7. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!