Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Love in Volterra 15. kapitola

Život není jen Černobílý... by Rosabella Larrin Cullen


Chtěla bych se omluvit, vím, že minulá kapitola nebyla tak dobrá jak většinou mé kapitoly bývají, tak se mnou prosím mějte strpení. U Cristin probíhá přeměna a také se dočkáme jejího seznámení s Beatris a Salvatorem.

Nevím, jak dlouho to trvalo, čas mi ale starosti nedělal, starosti mi spíš dělala ta trýznivá bolest, která pohltila celé mé tělo. Bylo to, jako kdyby mě pálili zaživa, bylo to horší, než kdyby mě pálili zaživa. Jediné na co jsem byla schopná myslet, bylo, aby to už přestalo. Všechna bolest z mého těla začala ustupovat od konečků prstů, ale zároveň se soustřeďovala do míst, kde mám srdce. Poslední úder.

Bolest byla pryč, konečně! Nahradila ji ale bolest nová, díky Bohu zdaleka ne tak trýznivá. Nová bolest byla v krku, jako bych už týden nevypila ani kapku vody.

Otevřela jsem oči a rozhlédla se. Byla jsem v mojí a Arově ložnici, ležela jsem na posteli, na které seděl i Aro a držel mě za ruku. Posadila jsem a celou dobu jsem se mu dívala do očí, byly najednou o tolik krásnější. Vnímala jsem tu překrásně rudou. Jak asi vypadají moje oči?

„Jsi nádherná,” pošeptal mi do ucha a pohladil mě po tváři. Jeho hlas byl najednou o tolik zvučnější. Nadechla jsem se, abych mu odpověděla, ale zarazila jsem se. Z pootevřeného okna vycházela překrásná vůně a jediné, na co jsem mohla myslet, bylo, že musím ten zdroj mít jen pro sebe. Koutkem oka jsem zahlédla Felixe, co ten tu dělá? 

Rychlostí blesku jsem vyrazila za zdrojem té nádherné vůně. Viděla jsem Felixe, jak pohotově vyrazil, aby mě zastavil, já ho jen odhodila na druhou stranu pokoje, kde narazil do zdi a byla jsem hned odhodlaná znovu vyrazit na svou vražednou výpravu.

„Cristin, ne!” Tato Arova slova mě zastavila, zavrčela jsem a ohlédla jsem se. Dobře jsem věděla, jakým vražedným pohledem se na něj dívám, to jediné, co jsem teď chtěla, byla krev. To jediné, na co jsem byla schpná myslet, byla krev. Chtěla jsem uhasit tu obrovskou pálivou bolest v krku. 

„Cristin prosím.” Tohle mě přimělo trochu rozumně uvažovat. Nemůžu tam jen tak vtrhnout a zabíjet, to nejde, co by si pak o mně myslel Aro? A co by dělal, když bych porušila zákon, který odteď platil i pro mě? Můj pohled se pomalu uklidňoval a Aro se ke mně opatrně přiblížil.

„V pořádku?” zeptal se opatrně. Kývla jsem.

„Jsem v pořádku, jen to okno...” Kývla jsem směrem k němu a Felix, který se sbíral ze země, ho pohotově zavřel a já si hned trochu oddechla, i Aro se uvolnil. Já pohlédla na Felixe, který ze sebe oprašoval omítku.

„Promiň.” Felix jen mávl rukou a odešel. Já jsem si najednou vzpomněla. Co naše dítě? Je vůbec v pořádku?

„Co naše dítě? Je v pořádku? Kluk nebo holka?” vychlila jsem na něj. Aro se usmál.

„Jsou v pořádku, oba.” Jak oba?

„Co myslíš tím oba?” Jeho přenádherný úsměv se ještě víc rozšířil.

„Máme dvojčátka, Cristin. Máme Beatris a Salvatora.” Hned jak to dořekl, úplně jsem se rozzářila.

„Chci je vidět! Kde jsou?” Už jsem se vydala ven z pokoje, když mě Aro zadržel.

„Nejdřív by ses měla trochu napít.” Rukou se jemně otřel o můj krk.

„Asi ano.” Aro se pousmál a odešel do kuchyně, po chvíli se vrátil pytlem krve. Prokousla jsem ho a rychle vypila. Krev najednou chutnala tak sladce, ta chuť kovu a rezu byla pryč.

„Čerstvá je ještě lepší.” 

„Ani bych nevěřila že může být lepší.”

„Chceš vidět naše děti?” Jak se může ještě ptát? Horlivě jsem kývala hlavou.

„Tak pojď se mnou.” Chytl mě za ruku a vedl někam pryč chodbami hradu.

Zastavil se u těžkých dřevěných dveří, před kterými stáli dva upíři. Ani když nás viděli, nepohnuli se. Jsou vycvičeni lépe než stráž anglické královny. 

Aro bez potíží otevřel dveře. Pokoj byl malý, zařízený do zelené, byl trochu menší, ale to nevadí. Uprostřed pokoje stály dvě postýlky ve kterých spokojeně spinkali Beatris a Salvatore.

„Jsou nádherní,” zašeptala jsem, nechtěla jsem je vzbudit.

„Jsou krásní po tobě.” Objala jsem Ara pevně kolem krku, ale nespouštěla jsem oči z našich dvojčat.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Love in Volterra 15. kapitola:

 1
11.07.2015 [15:10]

slecnaVolturiovamám super zprávu! další kapitola je na cestě! Emoticon Emoticon

01.07.2015 [20:43]

EmesalieJůůů, už se těším co bude dál. :)

01.07.2015 [20:09]

MyfateAhoj,
článek jsem Ti opravila, ale příště si, prosím, dej pozor na:

- překlepy
- přímá řeč
- čárky
- skloňování přídavných jmen
- shoda přísudku s podmětem

Děkuji. Myfate Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!