Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska mého života - 22. kapitola

02.03.2012 (12:00) • Sheela • FanFiction na pokračování • komentováno 24× • zobrazeno 3318×

Edward:

Byl to dokonalý večer. Bella se celou dobu usmívala a vyprávěla mi o svém životě, rodině a Timym. Jediné téma, o kterém nepadlo ani slovo, byli naši spolužáci. Chápal jsem, že si nechce ničit večer. Bylo pro mě překvapením, že docela dobře přijala dary, ale to bylo asi kvůli tomu, že jsem ji přesvědčil, že to jsou obyčejné cetky a ne diamanty. Kdyby věděla, že to jsou diamanty, asi by to nikdy nepřijala. Ne, tím jsem si byl jist.

„Edwarde!“ smála se Bella, která ležela na posteli, já vedle ní a lechtal jsem ji růží. Byla tak roztomilá, když se po mé ruce oháněla a snažila se vyhnout okvětním lístkům.

„Copak?“

„Nech toho,“ poprosila mě, ale já jen zakroutil hlavou. Chytl jsem její ruku, která letěla ke mně, a s úsměvem ji políbil. Bella se lehce ošila a já jen pobaveně zakroutil hlavou. Rychle se překulila na mě a já se na ni jen překvapeně podíval.

„Vyhrála jsem!“ zasmála se a růži zahodila někam za záda.

„A tvoje výhra?“

„Polibek,“ odpověděla a já se jen usmál. Přitáhl jsem si ji k sobě a políbil ty sladké rty, které se okamžitě zapojily. Lehce pootevřela rty a jazykem mi vyšla naproti. Tentokrát to byl opravdu hodně vášnivý polibek a já ji ještě pevněji objal. Bells se do polibku vžila a nedovolila, aby mezi námi byla jakákoliv mezera.  

„Bells,“ zasténal jsem a pokusil se odtáhnout.

„Ne, ještě chvilku,“ zaškemrala, ale asi nevěděla, o co mě žádá. Přece jsem muž a tolik vzrušení se nedá vydržet.

„Bells,“ vzdychl jsem a ona jen zakroutila hlavou a odtáhla se.

„Myslím, že tohle bylo dokonalé zakončení perfektního večera,“ zasmála se. Její smích byl kouzelný a já se k ní okamžitě přidal.

„Musím do koupelny,“ zamumlala a okamžitě vstala z postele a vydala se do koupelny. Zabouchla za sebou dveře a já si povzdychl. Tak to bychom měli.

„Edwarde!“ křikla Bella z koupelny a já tam okamžitě vběhl. Stála tam, uprostřed místnosti jen ve spodním prádle s krajkami a vyděšeně se dívala na noční košilku, kterou měla od Alice nachystanou. Nedokázal jsem se soustředit na nic jiného, kromě jejího polonahého těla, které bylo tak vzrušující. Cítil jsem, že mé oči opět tmavnou.

„To si mám obléct?“ zeptala se vyděšeně a asi si neuvědomovala, že tu stojí jen ve spodním prádle.

„Bells,“ zamručel jsem zhrublým hlasem a ona zvědavě pozvedla obočí.

„Myslím, že by ses měla obléct,“ dodal jsem a ona nechápavě sjela své polonahé tělo a zrudla.

„Eh.“ Otočil jsem se k ní zády a ona si přes sebe hodila župan, který visel na věšáku.

„Co se děje?“ zeptal jsem se překvapeně po chvilce a ona ještě rudá ukázala na tílko a kraťoučké kraťasy.

„To si mám obléct?“ vypískla a já váhavě přikývl.

„Vždyť je to kratší než ta košile,“ zapištěla a já se zasmál.

„Podle mě rozhodně ne,“ podotkl jsem a ona zakroutila hlavou.

„To mi nemůžeš půjčit nějakou košili?“ zeptala se zoufale a já zakroutil hlavou.

„Alice řekla, že to oba schytáme. A věř, že já se toho malého generála docela bojím. A navíc, věřím, že ti to bude moc slušet,“ odpověděl jsem a ona zrudla.

„Dobře, dobře. Tak už jdi!“ poručila a já se jen zasmál a vypochodoval z koupelny. Lehl jsem si na postel a v hlavě si přehrával obrázek Belly v tom nádherném spodním prádle. Byla opravdu nádherná. Vypadala jako ďábel, ale zároveň anděl v jedné osobě.

*****

Bella:

„Dobře, Bello. To zvládneš. To pyžamko není o moc kratší než ta košile,“ mumlala jsem si a prohlížela se v zrcadle. Edward říkal, že mi to bude slušet, jenže podle Edwarda mi sluší všechno, takže on rozhodně není objektivní kritik, na kterého bych se měla spoléhat. Zhluboka jsem se nadechla a vyběhla z koupelny. Edward ležel na posteli a na sobě měl jen volné tepláky, které mu hrozně slušely. S úsměvem si mě prohlédl a poťapkal na místo vedle něj. Usmála jsem se a uvelebila jsem se vedle něj. Edward mě pevně objal a políbil na čelo. Nesouhlasně jsem zamručela a on postupně sjel až k mým rtům, které začal jemně oždibovat.

„Mmmm,“ zavrněla jsem spokojeně a on se zasmál.

„Nejsi unavená?“ zeptal se, když jsem se od něj odtáhla a já jen zakroutila hlavou.

„Byl to opravdu náročný den,“ podotkl a já přikývla.

„Nechat se celý den týrat od Alice je opravdu příšerné,“ potvrdila jsem a on se pobaveně usmál.

„To bych ti měl asi nějak vynahradit,“ zamumlal Edward a já začala nadšeně přikyvovat. Opět se ke mně přiblížil a spojil naše rty. Milovala jsem ten pocit, když jsme ho měla tak blízko sebe.

„Bylo to opravdu hodně velké týrání,“ zamumlala jsem, když se odtáhl a on se zasmál.

„Ty jsi teda nenasytná,“ řekl nevěřícně a já zrudla.

„Ale to je dobře,“ dodal rychle a znovu mě políbil. Tělem se mi opět začalo rozlévat vzrušení. Cítila jsem to od konečků prstů na nohách až po konečky prstů na rukách. Bylo to tak zvláštní, ale zároveň příjemné. Když už jsem neměla ani kapku kyslíku, odtáhla jsem se od něj a zamilovaně usmála.

„Kdyby tě teď viděl Emmett, tak se začne smát, že si kouřila trávu,“ podotkl Edward a já na to nějak nereagovala.

„Bello!“ křikl a já se zasmála.

„Jsem v pořádku. Jenže líbání s tebou je tak dokonalé,“ přiznala jsem a on se znalecky usmál.

„Ještě nikdo mě nepolíbil tak nádherně jako ty mě,“ potvrdil a já ztuhla.

„Kolik holek si měl?“ zeptala jsem se zvědavě a on mě začal hladit ve vlasech.

„Jednu,“ odpověděl a já se usmála.

„Kdo to byl?“

„Byla to ta nejúžasnější, nejhodnější a nejkrásnější bytost na světě. Jmenuji se Isabella a já jsem se do ní bláznivě zamiloval,“ odvětil a já ho opět políbila. Věděla jsem, že s nikým nikdy nebudu tak šťastná, jako s ním.

Autor: Sheela (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Láska mého života - 22. kapitola: