Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Královna temnoty - 10. kapitola

taky bych takhle chtěla usnout xD

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Královna temnoty - 10. kapitolaJak se cítí Alarick po úmrtí Mirany?

31.10.2010 (12:00) • Crystal • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1395×

Poklekla jsem na zem a pomalu natáhla ruku nad tělo Mirany. Nic nenaznačovalo tomu, že by byla naživu. Žádná energie života, její duch byl pryč. Zbylo po něm jen tělo s tváří bez výrazu. Vypadalo jako od voskové figurky – dokonalé, ale nehybné.

Po jejím duchu zůstala jen chladná temná smrt. Jak… smutné, že ji nechal jen tak zemřít. Jen kvůli pouhé výhružce od upíra, který byl nižší úrovně – neměl dar. Jak smutné, že upír, který má tak mocnou schopnost, a to ovládat počasí, se nedokázal bránit a tím poslal svou milou na smrt. Strach je a vždy bude jednou z nejnebezpečnějších emocí… Ale mně to bylo tak nějak jedno.

Řekla jsem mu, že svého rozhodnutí bude litovat po zbytek věčnosti – měla jsem pravdu.

S těmito myšlenkami jsem prošla celým sídlem a vyšla ven, kde jemně mrholilo, ovšem to pouze v okolí našeho obydlí. Sto metrů ode mě bylo počasí jiné.

Příliš jsem si toho nevšímala a vydala se za Alarickem. Nesledovala jsem jeho mysl, když jsem ho hledala, nebylo to třeba. Stačilo se pouze vydat za tou bolestnou energií, ona neměla zdroj v myšlenkách, tahle vycházela ze srdce. Tak silné emoce… Snažil se ji potlačit, ale ne příliš úspěšně.

Dala jsem se do běhu za proudem energie, byl tak daleko…, až jsem se tomu sama divila, i když vlastně nebylo proč. Bylo to tak pochopitelné, chtěl být daleko od toho místa, kde se to stalo. Jeho emoce byly tak smíšené – byl rád, že je mrtvá, ale neskutečně toho litoval, byl rád, že on přežije, a jeho nitro drásala představa, že on přežije, ale bez ní. Zmatená mysl.

Po několika minutách jsem vystoupila z hustého lesa, ocitla jsem se na skále, pod kterou bylo nemalé město. Neznala jsem jeho název.

Lidským tempem jsem došla na okraj skály a postavila se metr vedle Alarica, který tam nehybně stál jako dokonalá socha a hleděl před sebe.

„Omlouvám se,“ zašeptala jsem do ticha.

„Není se za co omlouvat. Jen jste udělala to, co jsem po vás žádal. Nic víc. Já chtěl, abyste to udělala. Já vyměnil její život za svůj,“ zašeptal, aniž by pohnul rty a tón jeho hlasu byl zlomený.

„Nemusel jsi, nedovolila bych, aby ti Nicolai nebo někdo jiný ublížil,“ řekla jsem, zatím co jsem sledovala ty temné mraky, které se hromadily nad tím ubohým nevýznamným městem, a nechala se ovívat slabounkým větříčkem. Tohle bylo ticho před bouří, nebo spíše před hurikánem.

„Mýlíte se, nedokázala byste tomu zabránit, nikdo by to nesvedl,“ odporoval a já se na něj se zájmem podívala. Jak nedokázala? Jsem nejmocnější, dokážu zabít pouhou myšlenkou… Není možné, abych byla slabší než on.

„Co prosím?“ zeptala jsem se chladným, ale naprosto nechápavým tónem.

„Slyšela jste správně. Vy jste mu nikdy nenahlédla do mysli, že?“ optal se lehce ironickým tónem.

„Ne, vlastně ne,“ špitla jsem tiše a přemýšlela nad tím, jak by to mělo souviset.

„I kdyby, nenašla byste tam nic užitečného… Když jste dorazila, řekl, že nemá žádnou schopnost, protože to, co dokáže, nebere jako dar. Myslí si o sobě, že je jen příliš vlivný. Ale tady každý ví, že i on má dar.“

„Jaký?“ zeptala jsem se ihned. Nicolai a mít dar, jak zvláštní.

„Když se mu jen díváte do očí, zatímco on vás chce napadnout, nebo vám jakkoli jinak ublížit, nedokážete se bránit. I když máte mocný dar, nedokážete ho využít a cítíte se slabě a bezmocně,“ řekl tiše znechuceným hlasem. To, co mi sdělil, jsem absolutně netušila… Nebylo to dobré, jeho schopnost byla nebezpečná.

„Manipulace,“ zašeptala jsem tiše. Manipulace se může stát nebezpečnou, když je nekontrolovaná…, když s ní člověk nutí druhého, aby nechal zemřít někoho, na kom mu velmi záleží.

Ale kdybych se soustředila, možná bych v něm to chování a využívání jeho schopnosti byla schopná potlačit. Ale prozatím je to zbytečné.

„Je mi líto, že jsi o ni přišel,“ zopakovala jsem opět tiše.

„Není nic, čeho by ti mělo být líto. Byla to moje volba, na které trvám,“ odvětil s tichým bolestným vrčením.

„Stvořil jsi ji, miloval jsi ji –.“ Nedovolil mi to dopovědět.

„Nemluvte o ní,“ zavrčel na mě. Ten tón jsem ignorovala, chápala jsem ho.

Když jsem se zaposlouchala do jeho myšlenek, slyšela jsem dvě myšlenky, které se stále dokola opakovaly – přesvědčoval se, že udělal dobře, že jeho život byl cennější, a přál si zapomenout.

„Upíři nedokáží zapomenout,“ zašeptala jsem tak tiše, že to nemohl slyšet. Mýlila jsem si.

„Co vy o tom můžete vědět?! Jste jen novorozená, nemáte tušení, co je to život upíra,“ syknul nevrle.

Odvrátila jsem od něj zrak a sledovala tu podívanou před sebou – byl to teprve začátek představení.

Koutkem oka jsem zahlédla, jak se Alarickův výraz změnil v nenávistný a nad městem se ozval první hrom, v jeho závěsu následoval blesk, který rozčísl oblohu, a na okamžik ji ozářil jasným světlem. Pro zrak upíra to trvalo tak dlouho, ale pro člověka by to bylo pouhé mrknutí oka.

Z jeho myšlenek bylo cítit, jak přestal potlačovat své emoce a nechal je proudit ven skrze počasí před ním. Bouřka sílila a do hry se přidal i déšť s silným větrem. Díky tomu se ničivá síla neústupně zvyšovala. A po chvíli propukla v plné síle. Ničila vše v okolí, domy, stromy, lidské životy… I na tu dálku jsem cítila čerstvou krev obětí, které si bouře vyžádala.

Jen u nás byl stále klid, vál zde jen slabý, sotva znatelný vánek.

Otočila jsem se, chtěla jsem mu dopřát klid. Po té události ho potřeboval…

„Stůjte,“ řekl tiše a já se opět s chladnou maskou na tváři otočila k němu.

„Neřekl jsem vám to hlavní. Po tom, co jste se naučila… brát životy, jste připravená k útoku…“

<< Shrnutí >>

Jinak Cullenovi se ještě samozřejmě objeví. :D

Autor: Crystal (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Královna temnoty - 10. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře