Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Je t´aime - 21. (Cris)

Ashley ... ***


Je t´aime - 21. (Cris)Takže další. Plno otázek jistě vyvstane a postupně se na ně budu snažit odpovídat. :-)
Díky za komenty. ;-)

„Bello, tak pojď přece, tohle nám musíš vysvětlit.“ Tahala mě za ruku Alice. „Proč jsi nám o něm neřekla, proč jsi neřekla, že přijede?“

„Alice, ale já…“ nevěděla jsem, co říct, nic jsem nechápala. A při dalším pohledu na Crise, jsem se hodně vyděsila! „Crisi?“

„Ale no tak, Bell. To mě ani nepřivítáš?“ zvedl se a dlouze mě objal. „Konečně zase spolu,“ zašeptal mi potichu, tak, abych to slyšela jen já. „Už tě neopustím. Jsi ráda?“ Strnula jsem v jeho náručí.

„Jak, jak… se to stalo?“ Nic víc jsem ze sebe nedokázala dostat.

„Co by se mělo stát? Vše je v naprostém pořádku.“ Cris se usadil zpátky mezi Esme a Rosalii. „Děláme tu jen nějaké úpravy v rekonstrukci. Kde je Edward?“ Tajemně na mě mrknul, ale já jsem v jeho očích viděla i něco jiného… Nenávist. Jeho oči už nevyzařovaly radost a upřímnost jeho povahy, už nebyly krásně modré, ale nebezpečně rudé!

„Můžeme si promluvit? O samotě?“ Nervózně jsem si kousala ret a svírala pěsti.

„Teď ne, Bell. Zrovna jsme tu něco řešili. Později, ano? Nechceš se přidat? Alice mě chtěla zasvětit do jejich stylu stravy a já doufám, že v tom budu stejně tak dobrý, jako ty!“

„Do – dobře. Dojdu se převléci a brzy se vrátím.“ Později, co to hraje za hru? Otočila jsem se ke schodišti a vzpomněla si… „Kde je Judy?“ Nevím proč, ale měla jsem divný pocit.

„Večer odjela do města, prý se brzy vrátí. Volali jí z kanceláře.“ Esme jen zběžně vzhlédla od papírů na stole před nimi.

„Aha…“

Vyběhla jsem schody nahoru a za dveřmi se zarazila. Co se to děje? Co se to stalo? O co tu jde? Myslí mi běželo milion otázek a já se musela chytit za hlavu.

„DOST!“ Prosím, už dost. Snažila jsem se uklidnit, musí se to nějak vysvětlit.

Nejprve…

Judy by neodjela od rozdělané práce aniž by mi cokoli řekla a navíc v noci. Bála se jezdit za tmy a už vůbec ne tam, kde to nezná.

Prohledala jsem celý pokoj. Judy tu měla všechny své věci, dokonce i mobil. Bez něj by neodjela, nikdy! Vzala jsem ho do ruky a posadila se na postel.

Projížděla jsem hovory, nic… Sms…

Cekam te dole u vleku.

Nic víc, všechny ostatní musela smazat. Ale koho tu znala? Kdo na ní čekal? A co s ní je?

Mysli, Bell.

Neměla jsem moc času. Musela jsem zjistit, co je s Judy. Hned. Něco není v pořádku, tohle není jen tak.

„Kdo je to, Bello?“

„Bože, vyděsil jsi mě.“ Edward se opíral o okenní parapet a upíral na mě oči. Tentokrát jsem nebyla ráda, že ho vidím. Musela jsem hned pryč a na žárlivé scény jsem neměla náladu. „Cris je jen přítel.“

„To je vše?“

„Ano, to je vše.“

„Dobře.“ Byl pryč… Nechtěla jsem ho takto odbýt, ale někdy prostě není nejdůležitější láska. Někdy je třeba starat se i o jiné.

Došla jsem k oknu a rozhlédla se kolem. Nikde jsem ho neviděla a ani nikoho jiného. Přehoupla jsem se tedy přes rám a seskočila do tmy pod sebou.

„Judy? Jsi tu?“ Kruci, musí tu být. Cítím ji. „Judy?!“ Obešla jsem starou polorozpadlou chatu. Chtěla jsem to už vzdát ale v tom jsem to ucítila… krev!

„Panebože!!“ Rozklepala se mi kolena, jako v mrákotách jsem došla blíž, blíž k jejímu zohavenému tělu. „Judy!“ Klepaly se mi ruce, když jsem zvedala její hlavu. Byla tak, tak…

Oči měla do široka otevřené, ačkoli byly dávno bez života, stále v nich měla hrůzu a strach.

Na rukou jsem měla její krev. Byla všude…

„Ale Bello, copak jsi to udělala? Ty jsi ale zlobivá!“

„Proč ona?“

„Byla jen součástí hry, Bell. Byla tak důvěřivá. Až moc snadná kořist.“ Ty sms, telefonáty… všechno dává smysl. To on.

„Co se to s tebou stalo? Proč jsi to udělal?“

„Já? Já jsem ale nic neudělal, Belli.“ Přiblížil se ke mně. „Lákavé, že?“ nasával pach její krve. „To všechno, je tvoje vina! Jen tvoje.“ Zvýšil hlas.

„Moje?“

„Copak to nechápeš, Bell? Já tě přeci miluji. Udělal bych pro tebe vše a ty jsi mě opustila! To jsi vážně neměla.“

„Nerozumím ti.“

„Nerozumíš? Tak ty mi nerozumíš!“ Zvedl mě a drtil mé paže v železném sevření. „Zabila jsi mě, víš to? Zabila!“ Nedíval se na mě, ale někam daleko, do neznáma. „Hledali tě, přišli si pro tebe.“ Pohladil mě po tváři a odmlčel se.

„Kdo?“ Bože, bála jsem se. Po dlouhé době jsem cítila strach. Strach z bolesti.

„Tvoje matka přece.“

„Matka? Co to povídáš, to není možné!“

„Hodně toho nevíš, Bell.“ Stále měl ve tváři ten nebezpečný výraz.

„Tak mi to pověz.“ Snažila jsem se ho uklidnit.

„Ne… ne, teď. Ne tady.“

„Dobře, co mám udělat?“ První zprávy o mé matce. Udělám cokoli, i když to možná není pravda.

„Rozluč se se svými přáteli, ubliž jim. Tak, jako jsi ublížila mě. Opusť je.“ Třásl se mnou, jako s hadrovou panenkou. „A Edward… ano, on… řekni mu, že ho nemiluješ, že to byl jen omyl a že už ho nikdy nechceš vidět.“

„Cože?“

„Udělej to! Nebo už jim nebudeš muset říkat sbohem.“ Zasmál se. „Tak uděláš to?! Isabello?!“

„Ano, udělám, dobře.“

„Fajn. Můžeme hned, prosím?“

„Hned?“

„Ano, hned, nač čekat?“

Cestou zpět jsem se snažila přijít na to, co jim mám vlastně říct. Jak je mám opustit? Tohle není stejná situace jako jindy. A navíc, co si asi budou myslet, až najdou Judy?

Všechno se mi sypalo pod rukama.

„Bello, co se stalo?“ Všichni vyděšeně pozorovaly mé ruce. Ani jsem si neuvědomila, že jsem celá od krve.

„Já… já…“

„Bella by vám chtěla něco říct,“ dořekl za mě Cris.

„Ano, co se děje?“

„Carlisle, já…“ Proč se na mě tak dívá? Proč zrovna jemu musím ublížit? „Musím pryč.“

„Co to povídáš, Bello? Zrovna jsme začali.“

„Nemůžu ti to teď vysvětlovat, prostě odcházím.“ Zmizela jsem v pokoji a do kufru začala házet vše, co mi přišlo pod ruku.

„Kam jdeš? S ním?“

„Edwarde…“

Tohle bude těžké.

 

20 Shrnutí povídek  22



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Je t´aime - 21. (Cris):

 1
26.05.2011 [19:27]

NattyNeeee!!! Ja toho Crise uskrtim. Proc ta Bella se na nej nevykasle? zabit Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!