Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hra na schovávanou 2 - 3. kapitola


Hra na schovávanou 2 - 3. kapitolaJe tu 3. kapitola, která je zlomová. Edward udělá něco, co by nikdo z rodiny nečekal. Bella dostane důvod, aby odjela z Volterry. Dokonce bude mít strach z Edwarda. Proč? To už se dozvíte v kapitolce. Příjemné čtení! enchantress

Otevřela jsem oči a u postele seděla Rosalie. Nevěděla jsem, co tu dělá. Nebylo u ní ve zvyku, aby mě od rána hlídala.

„Rose, co se děje?“ zeptala jsem se a ona se pousmála.

„Bello, nic se neděje, ale Edward chce s tebou mluvit,“ řekla mi a já vyskočila z postele.

„Bello, dávej si pozor!“ okřikla mě a odešla. Má pravdu! Měla bych se víc šetřit, ale kolik ten drobeček měří? Centimetr nebo dva? Je to osm měsíců, co jsem s Edwardem prožila tu noc, která zanechala toho malého drobečka, který roste u mě v bříšku…

Zamířila jsem si to do koupelny, kde jsem pustila sprchu. Sundala jsem ze sebe oblečení a vstoupila pod vodopád teplých kapek, které začaly padat na mé nahé tělo. Byl to příjemný pocit cítit teplou vodu. Mokré vlasy jsem umyla karamelovým šampónem, který jsem si přivezla z Paříže. Stýská se mi po Paříži. To město mi přineslo tolik dobrého, ale ta doba je pryč. Já teď bydlím ve Volteře. Vrátila jsem se do reality a vypnula vodu. Vlasy jsem zamotala do ručníku a jen v županu jsem šla do šatny, kde jsem měla spoustu oblečení, ale i zkrášlující koutek.

Podívala jsem se, co bych si tak mohla obléct, ale nic mě nenapadlo, proto jsem vytáhla bílé legíny a doufala, že k tomu něco najdu. Přemístila jsem se k poličkám a pouhým okem se dívala, co bych si oblékla. Nakonec mi do oka padla tunika, která zářila krásnými barvami. Oblékla jsem se a sedla si na židličku, abych si mohla vyfénovat a učesat vlasy…

„Bello, Edward tě hledá,“ přišla za mnou Alice. Kývla jsem a vydala se do jeho pracovny, kde podle Alice byl. Šla jsem dlouhou chodbou a pak jsem zahnula. Ocitla jsem se před velkými dveřmi ze dřeva. Ze slušnosti jsem zaťukala a čekala na vyzvání.

„Dále,“ ozval se Edward a já vešla.

„Slyšela jsem, že se mnou potřebuješ mluvit,“ řekla jsem a on pokynul, abych si sedla. Poslechla jsem ho a posadila se do křesla naproti něj.

„Bello, co se děje?“ zeptal se mě. Věděla jsem, že tahle otázka padne, ale co mu mám na to říct? Mám říct pravdu nebo si zatím ještě počkat? Mám pár sekund na rozmyšlení, proto jsem na chvíli zabodla zrak do země a pořádně se nadechla.

„Edwarde, je to složité, ale když to chceš vědět… Povím ti to,“ odpověděla jsem otevřenou odpovědí.

„Pokračuj,“ pobídl mě.

„Nechci si tě zatím vzít, protože jsem těhotná,“ dostala jsem ze sebe.

„Cože?“ vyjel na mě.

„Ty jsi mi byla nevěrná? Co si o sobě myslíš?“ začal na mě řvát.

„Edwarde, to dítě je tvoje,“ řekla jsem klidným hlasem.

„Nevěřím ti! Prostě jsi mě podvedla a myslíš si, že tě budu ještě chtít?“ řval na mě. Slzy mi tekly proudem a já byla ráda, že jsem se nemalovala.

„Nevěříš mi?“ zeptala jsem se s bolestí v hlase.

„Ne! Upíří nemohou mít děti! A ty mi ještě lžeš!“ řval dál. Postavila jsem se a šla k němu.

„Edwarde, jak vidíš, tak to možné je,“ špitla jsem.

„Nelži mi!“ zařval ještě víc a dal mi pořádnou facku. Zakymácela jsem se a spadla na zem. Mám špatnou rovnováhu a on má moc velkou sílu.

„Běž pryč!“ štěkl, ale já nebyla schopna vstát. Točila se mi hlava…

„Ty idiote, co jsi jí to udělal?“ štěkla po něm Rosalie, která měla za sebou Carlislea a Emmetta. Carlisle přišel ke mně a pomohl mi na nohy a Rosalie řvala na Edwarda. Chtěla jsem jít pryč. Nemohla jsem tady být.

„Bello, bolí tě něco?“ zeptal se Carlisle.

„To je dobrý,“ špitla jsem a odešla z té místnosti, která mi začala nahánět hrůzu. Bála jsem se místnosti i Edwarda. Musím odjet pryč, protože já to tu nevydržím.

 

Carlisle

Bella odešla z místnosti a já se podíval na Edwarda. Takhle jsem ho neznal. Sice za ty roky měl plno milenek, ale nikdy neuhodil žádnou ženu. Bella byla těhotná a ze začátku jsem také nevěřil, že by to dítě mohlo být Edwarda, ale Rosalie mi všechno vysvětlila. Zrovna když jsme to probírali, slyšeli jsme hluk a pak ránu, proto jsme se rychle rozběhli do jeho pracovny. Bella seděla na zemi a nemohla vstát a Edward měl zlost v očích…

„Edwarde, proč jsi to udělal?“ zeptal jsem se ho přísně.

„Protože mi lhala,“ oznámil mi.

„Nelhala a ty bys ses měl zamyslet nad svým chováním,“ řekl jsem a odešel se podívat na Bellu. Nešel jsem dlouho, protože jejich ložnice byla docela blízko. Zaťukal jsem a vešel. Naskytl se mi pohled na uplakanou Bellu, jak balí své věci do cestovní tašky.

„Nemusíš odjíždět,“ vyrušil jsem ji.

„Carlisle, vážím si toho, že jste mě vzali zase mezi sebe, ale nemůžu být s upírem, kterého se bojím. Odjedu ke své rodině, která mi neublížila. Neberte si to osobně, ale staré rány se ještě nezahojily a on mi nasadil nové,“ řekla a zapnula cestovní tašku.

„Tak dovol, abychom tě mohli navštívit – bez Edwarda,“ navrhnul jsem.

„Carlisle, budu ráda, když přijedete, a možná bude lepší, když budeš i u mého porodu,“ řekla.

„Budu… Vždyť budu děda,“ usmál jsem se a ona se trochu usmála…

 

Rosalie

„Idiote, co si o sobě myslíš?“ zeptala jsem se toho ubožáka, co seděl za svým stolem a poslouchal mé nadávky.

„Že jsem udělal správně,“ odpověděl mi a já k němu přešla. Dala jsem mu takovou facku, že málem sletěl z té jeho židličky. Nenáviděla jsem ho! Byl to sobec, který zapomněl na lásku. Je sice pravda, že Bellu jsem tenkrát moc v lásce neměla, ale zdá se mi, že je jiná. V poslední době jsem si ji oblíbila a stala se mou sestrou a nejlepší kamarádkou v jednom. Jenže ubožák přijde a zase všechno zničí.

„Co si o sobě myslíš, mrcho?“ zeptal se mě Edward.

„Pořád lepší být mrcha než ubožák, který nevěří vlastní holce!“ štěkla jsem po něm.

„Zmije jedovatá,“ urážel mě pořád a já jen přikyvovala. Bylo mi jasné, že ho to naštve. Přešel ke mně a chtěl mě uhodit, ale v ten moment ho držel Emmett pod krkem.

„Ještě jednou budeš chtít ublížit Rosalie nebo jakékoliv jiné holce, tak ti utrhnu hlavu a spálím tě,“ štěkl mu do obličeje a utrhl ruku. Takového Emmetta jsem neznala… Zastal se mě i Belly… Emmett přišel ke mně a vzal mě za ruku. Společně jsme vyšli za Bellou, ale když jsme šli po chodbě, tak jsme potkali…

2. kapitola - Shrnutí - 4. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hra na schovávanou 2 - 3. kapitola:

06.07.2011 [11:50]

marketasaky Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!