Bella se rozhodla a šla na potrat. Bude moc mít někdy děti nebo ne?
20.07.2011 (18:15) • forewertwilight • FanFiction na pokračování • komentováno 62× • zobrazeno 6329×
Moje noční můra jakoby oživla. Probudila jsem se celá zpocená a zadýchaná, jako bych běžela maratón. Byla tma. Rozplakala jsem se, když jsem si vzpomněla na tu bolest, která se mi může stát kdykoli znovu. Doufala jsem, že se to už nikdy nestane, ale kdo ví.
Pohled Edwarda
Probudilo mě až světlo, co se objevilo v našem pokoji. Zamžoural jsem a rozhlédl se po pokoji. Všechno bylo tam, kde to bylo naposledy. Ještě aby nebylo, vlastně ani nevím, jak jsem usnul.
Najednou se ozval klapot a do pokoje strčila Esmé hlavu. „Vstávej, Edwarde.“ Vyškrábal jsem se a podíval se do zrcadla.
„Ááá,“ zapištěl jsem jako holka a sáhl si po obličeji. Vypadal jsem strašně. Celou tvář jsem měl rudou a přeleženou a vlasy byly mastné. Okamžitě jsem se hnal do koupelny a umyl si hlavu. Většinou vypadám dobře, ale někdy mám prostě smůlu.
„Edwarde?“ zaklepala na dveře Esmé. „Je devět hodin, zaspal jsi a volala tvoje „sestřička“, že máš dneska na desátou objednanou pacientku, tak kdybys na půl desátou mohl přijít.“
„Dobře, mohla bys mi, prosím, připravit snídani a sváču?“ poprosil jsem a vysušil si vlasy fénem.
***
„Jsem tady, sestři,“ zavolal jsem a vešel do ordinace. Seděla tam Isabella a sestra jí měřila tlak. „Dobrý den.“
„Dobrá den, pane doktore,“ řekla sestra. Přišel pozdě a usmívá se jako pitomec. Alespoň, že mu to sluší.
Sestra jedna pitomá, už dlouho přemýšlím, že ji vyhodím, ale nějak se k tomu pořád nemám.
„Dobrý den,“ zašeptala Isabella a vstala, aby se mnou šla do ordinace.
„Sestro, mohla byste mi, prosím, udělat kafe?“ požádal jsem sestru. „Chcete také něco?“ Otočil jsem se k Belle. Jenom zavrtěla hlavou a odešla do ordinace.
„Dobrá.“ Přikývla sestra a odešla. Zavřel jsem za námi dveře a oblékl si plášť.
„Myslím, že bychom mohli domluvit ten termín potratu.“ Byla nejistá, když to říkala. Chci dát to dítě pryč, prosím, ať už je to za mnou. Dalších pár dní ve stresu bych už nevydržela.
Jakoby prosila, abych jí to dítě dal pryč hned teď, ale to nešlo. Na potraty moc nejsem, nemám rád, když někdo dá své vlastní dítě pryč, a tak je já osobně nedělám.
„Pokud máte vše v pořádku, tak nevidím žádný problém, který by to komplikoval, tak se můžeme domluvit na termínu.“ Mrkl jsem se do jejích papírů a přečetl si její dosavadní stav, abych mohl předvídat nějaké komplikace, které by jí změnily život.
„Dobrá,“ řekla a pokývala hlavou. „Zítra bych měla mít čas. Půjde to?“ Musel jsem nejdříve zavolat do nemocnice kvůli volným lůžkům, a také jestli tam bude mít nějaký doktor, co bude ten zákrok dělat volno.
„Možná, uvidíme. Nejdříve musím zavolat do nemocnice, abych zjistil informace o jejich času.“ Vstal jsem a odešel za sestrou, která mi mimochodem pořád nepřinesla do kafe, aby zavolala do nemocnice a poté mě informovala.
„Sestra mi potom řekne, ale tak či tak, Vás musím zkontrolovat, když už jste tady.“ Pokynul jsem jí rukou, aby si šla odložit.
***
„Všechno vypadá v pořádku, a tak když bude volný termín, nevidím žádný důvod, proč bychom to nemohli udělat.“ Nebyl jsem z toho moc šťastný, protože kdyby to věděla Rose, tak mi jednu vlepí. Ona mít děti nemůže, a tak nenávidí všechny ženy, co je chtějí dát pryč.
Ach, ty ženský jsou složitý. Nikdy nepochopím ať už ženskou nebo ženskou upírskou logiku, to je snad jediné, co se nedá pochopit.
Ozvalo se klepání a ve dveřích se objevila sestra. „Zeptala jsem se primáře Wolfa a on říkal, že má zítra volno, a ať slečna přijde kolem druhé hodiny odpolední, že na ni bude čekat.“ Tvářila se mile, ale kafe? Nikde. Povzdechl jsem si a děkovně se na ni usmál.
„Díky,“ zašeptal jsem a podíval se po Isabelle. „Můžete jít.“ Sestra se neměla k odchodu, tak jsem ji musel malinko odehnat.
„Slyšela jste.“ Usmál jsem se na ni a ona mi úsměv opětovala.
„Děkuji moc,“ zašeptala a chystala se k odchodu, ale já ji zadržel.
„Počkejte. Jenom bych chtěl, abyste se psychicky připravila, že kdyby se něco stalo, tak že třeba nebudete moc mít děti,“ řekl jsem na přímo, protože jsem neviděl důvod, proč bych měl chodit kolem horké kaše.
Já vím, ale to riziko jsem hodna podstoupit.
Byl jsem rád, že jí umím číst myšlenky a ještě aby ne, vždyť je člověk.
„Dobrá, popřemýšlím o tom,“ řekla a podala mi ruku, abych si s ní potřásl. Chytil jsem ji a její ruka mě zelektrizovala.
Pohled Belly
Byl to moc příjemný doktor a já jsem mu byla vděčná, že už na mě netlačil, abych si potrat rozmyslela.
„Ještě jednou moc děkuji,“ zašeptala jsem a odešla z ordinace pryč.
„Nashledanou,“ řekla jsem sestře, která jenom pokývala hlavou, ale ani se na mě nepodívala.
Nemohla jsem se dočkat, až to budu mít za sebou. Cítila jsem se vinna, že toho drobečka zabiji, ale to, co bylo uvnitř mě, zabíjelo zase mou osobu a to jsem sobecky nemohla dovolit.
Sedla jsem si na autobusové zastávce na lavičku a čekala, až přijede ten správný autobus. Dívala jsem se po lidech, kteří chodili sem a tam po chodníku, když vtom jsem zahlédla postavu, kterou jsem znala. Zaostřila jsem zrak a poznala… Toma. Producíroval se tam s nějakou holkou a drželi se za ruce. Sem tam se líbli na tvář.
Ten hajzl, jak si to jako představuje? Včera mi napíše, že nemá čas a dneska, že tu je s jinou holkou? Najednou mě napadla úplná hloupost. Napíšu mu SMS, jestli nemá teď čas.
Vytáhla jsem mobil z kapsy a psala: Ahoj, Tome, jenom jsem se chtěla zeptat, jestli nemáš teď čas, protože já mám volno a včera jsme nešli. Máme si toho hodně co povědět. Napiš, ahoj Bells. Tak a odeslat. Dívala jsem se na něj s pocitem, že mě neuvidí, protože bylo přede mnou spousta lidí a navíc tady často jezdil autobus a auta.
Chvilku jsem počkala a najednou se přede mnou objevil autobus a já rychle naskočila, protože se z mraků začal linout déšť.
Sedla jsem si okýnku a opřela si hlavu o sklo, protože jsem byla čím dál tím víc unavená.
Ucítila jsem, jak mi zavibroval mobil, a mrkla se, kdo mi píše. Samozřejmě že Tom mi odepsal. Ahoj, Bells, promiň, ale jsem nemocný, a tak nikam nemůžu. Až se uzdravím, tak ti napíšu. Měj se, Tom.
Přečetla jsem si tu SMS ještě jednou, jestli mě neklame zrak, ale opravdu tam bylo napsáno, že je nemocný. Nechápu, proč mi tak lže, vždyť jsem mu nic neudělala. Copak jsem vlezlá pipina?
Nechala jsem ho být, protože nad pitomcema se přemýšlet nemá. Čekala jsem, až dojedu na zastávku kousek od našeho domu, a oznámím mámě, že mám už domluvený termín a dokonce na zítřek. Možná bude mít radost a možná si také uvědomí – jako matka, že je nesprávné to dítě dát pryč, ale já jsem se už rozhodla a nehodlám to měnit.
„Ahoj, mami,“ zavolala jsem do místností, když jsem vešla domů. Nic se neozvalo. Šla jsem do kuchyně pro něco k snědku, protože já a můj žaludek jsme umíraly hlady. Na stole ležel lísteček a pod ním 500 dollarů.
Koukla jsem se na něj a četla:
Milá Bello,
Prosím, nezlob se na mě, ale já a tatínek spolu už nevycházíme a pravděpodobně tvůj tatínek někoho má, s kým mě podvádí. Odjela jsem na pár dní z města, abych si pročistila hlavu. Snad se na mě nezlobíš a odpustíš mi, že jsem odjela tak bez pozdravu.
Tady máš nějaké peníze, které by ti měli vystačit na pár dní, dokud se nevrátím. Měla bych přijet domů za 10 dní, ale uvidím, jestli se mi tam náhodou nezalíbí a já se tam nerozhodnu ještě chvíli zůstat. Samozřejmě, jestli ti peníze nevystačí, tak mi napiš, nebo zavolej a já ti nějaké pošlu na účet.
Doufám, že ti dnešní prohlídka dopadla dobře a tobě nebrání nic, když budeš chtít dát dítě pryč. Peníze na potrat máš nahoře v hrníčku. Kdyby něco, tak mi zavolej. Prosím, nezlob se na mě a snaž se mi odpustit.
P.S.: Nemám tušení, kdy se tvůj otec vrátí. Mám tě ráda, zlatíčko. Zatím se měj a kdyby něco, tak mi zavolej. Jsem na příjmu. Pa, máma
Měla jsem takovou zlost. Jak si může odjet a mě tady nechat? Co si tady mám sama počít, když si neumím ani pomalu uvařit čaj nebo polívku?
„Uklidni se, Bello,“ říkala jsem si a odešla z kuchyně do obýváku s rohlíkem v ruce. „Sněz si rohlík a spi.“
Lehla jsem si na gauč, a i když bylo už brzy, tak jsem si lehla a usnula.
***
Chystala jsem se do nemocnice s taškou pro případ, že bych tam musela pár dní zůstat. Vyšla jsem zrovna ven, když jsem uviděla před domem něčí auto.
„Ahoj, Bello, jak se máš?“ zavolal na mě Bred.
„Ahoj, co tady děláš?“ zeptala jsem se, protože jsem byla v údivu, že za mnou přišel.
„Nebyla jsi dneska ani včera ve škole, tak jsem se chtěl zeptat, jestli jsi v pořádku.“
„Ano, jsem, ale potřebovala bych hodit do nemocnice. Odvezeš mě, prosím,“ poprosila jsem a doufala v kladnou odpověď, protože jsem se tam neměla jak dostat.
„Jasně, tak nastup,“ řekl a já jsem odešla do auta.
Celou cestu jsme mlčeli, ale těsně před nemocnicí jsme spolu začali komunikovat.
„Proč tam jdeš?“ zeptal se. Nevěděla jsem, co mám říct, protože na potrat jsem se říct styděla.
„Promiň, Brede, moc děkuji, že jsi mě sem odvezl, ale pospíchám. Řeknu ti to později. Ano?“ Nenapadlo mě nic lepšího, než mu vlepit pusu na tvář a běžet do nemocnice.
***
Ležela jsem na lékařském lůžku a čekala, až mi doktor řekne, jestli jsem v pořádku nebo ne.
„Dobrý den, slečno Swanová,“ pozdravil mě doktor a já se rozhlédla kolem. Spatřila jsem svého doktora Cullena a usmála se na něj, ale on mi úsměv neopětoval.
„Je mi to moc líto, slečno Swanová, ale...."
Snad se kapitola líbila a vy zanecháte komentář. Mám jednu novinku. Každý komentář = 100 slov, takže pokud chcete dlouhou kapitolu, musíte přidávat komentíky. Děkuji.
Autor: forewertwilight (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Gynekolog amatér - 14. kapitola:
Promiň, četla jsem všechno, ale nepsala komentáře, páč jsme do toho byla moc zažraná. Všechny díly se mi moc líbily a já doufám, že co nejdřív přidáš další kapitolku. Je to výborný nápad.
je to skvela pociedka,dufam že budeš pokračovat čo najrkor.
prosím, prosím =) pokračuj...je to hrozně napínavé =) prosíííííííím =)
honem dalšííí
Ja súhlasím so Zajdali. Podla mňa to má s upírom. Inak skvelá poviedka
skvělá kapitola moc prosim napis pokračovani ..jsem desne zvědava jak to dopadne ;)
Jo hlavně neříkej, že jí jde Edward oznámit, že zjistili z výsledku krve, že při jejím pohlavním styku schytala nějakou pohlavní chorobu!!!
Já pořád nevím proč, ale připadá mě to, že Bella čeká dítě s upírem a Vollturští jsou tam aby dohlídli, že porodí. Ale těžko by mohl být upír opilej jak jsi psala. Jedině, že tu opilost předstíral.
No stejnak. Všudy přítomný Bred je až moc podezřelý.
A co ten konec??? Tady nevíme jestli Bella čeká na před operačním a schválení její operace, že je zdravá a zákroku opravdu nic nestojí v cestě a pro ní hůř, že nemůžou zákrok podstoupit nebo je už po něm a Edward jí jde oznámit, že při zákroku proběhlo ke komplikaci a nemůže mít dítě.
honem další.Myslím si že ji řekne že nebude mít už děti...ale ÚŽASNÝ
honem napiš další!Je to moc napínavé!Děkuji
už se těším na další
Takhle to useknout ??To se nedělá!!
Honem další, protože to slovíčkou ALE se mi tam nelíbí, a chcu vědět co se stalo, co nejrychleji
super!!! rychle další kapitolu
moc hezká kapitolka.. jsem moc napnutá co se bude dít, protože to takhle ukončit to je o infarkt... :D
musím přiznat, že první, co mě napadlo bylo, že nebude moct mít děti, ale doufám, že to tak nebude
děkuju moc prekvapilo me, kolik je tu komentu. mylsim ze vas prekvapim dalsi kapitolou jeste jednou dekuju
ale co?????
OOO honem další. Ten konec byl psycho. Ty nás takhle necháš hnusně čekat. Honem další
Neee, prece nemohla mit komplikace a ted nebude moct mit miminko. To snad ne
wow...rychle další kapitolu..moc pěkné..
týjooo... ta kapitolovka je úžasná. myslím, že jsem ti ještě žádný komentík nepsala, promin . tvůj námět je úplně nádhernej, líbí se mi. myslím, že asi začnu taky psát, ale nemůžu se k tomu rozhopat nicméně bych to stejně určitě časově nezvládala. těšim se na další kapču.. tak šup šup a mmochodem, smajlíci se taky počítaj???
Ne!! neřikej,že už nemůže mít děti chudák Bella
nádherná kapitola i vůbec celá povídka piš dál a častěji prosííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííím
Co ten konec? Jinak moc krásná kapitolka, moc se těšim na další.
By mě zajímalo co se zase stalo...
ALE co??? teď newim jak to dopadne...takže nadšeně čekám na další kapitolu...
Bellíka je mi moc líto, psychicky je na dně a teď ještě příjdou špatný zprávy...
nádhera
Moc krásná povídka.Komentuji až teď,protože jsem ji dneska začala číst a děj mě tak oslnil,že jsem nestačila ani komentovat,jak jsem se těšila na další kapitolu. Jinak tento díl je naprosto úžasný a doufám,že brzy bude další,tak jen tak dál
ALE?!Jaký ale?! To se dělá,takovýhle konce?(ne) A nebo si z ní chce udělat srandu,tak hraje smutnýho a dělá jakože to vypadá,že už nebude moct mít děti.A nakonec jí řekne,že to byla jenom sranda.
I když je to dost nepravděpodobný,nebo spíš nemožný,protože pacienti by se takhle asi děsit neměli.
Anebo mu je líto něco úplně jinýho a my si máme jenom myslet,že mu je líto,že už Bella nebude moct mít děti,protože to nejpravděpodobnější varianta k tomu,aby Bellu litoval.
Uf...jak tak koukám,tak jsem se nějak rozepsala,takže ti už jenom řeknu,že kapitola byla úplně super senzační a už se nemůžu dočkat dalšího dílu(čili by nebylo od věci kdybys ho sem rychle přidala)
PS:pravděpodobně jsem sem napsala spoustu blbostí,takže to vůbec neber vážně
super kapitola a maš skvělej konec aspoň se mam na co těšit ale honem rychle další
Holka pohni s psaním komentujeme jak zběsilí
super, skvělý, ale honem rychle další tohle tak nesnášim když to někdo usekne v tom důležitym =)) =DD
zajímavé
Takto nás napínať....
nadhera bolo to pekne rychle dalsiu
ALE???? Ale co???? co to jako je za konec
Mimochodem. Dělá nám to zatím 1700 slov
To bys přece Belle neudělala. To spíš měla zase nějakou komplikaci a kvůli ní určitě už ani nebude moct jít na ten potrat a ona chudinka se z toho ještě zcvokne.
to jako opravdu 100 slov za komentář tak lidi pište já chci pěkně dlouhou kapitolu
ale jinak moc pěkné
ža by jí ten potrat nakonec nemohli udělat?? možná by se o ní Edward mohl postarat... měli by spolu miminko aspoň
dalsiu kapitolu prosiiim ,.... supeeer
to sa mi pacilo
super
paani celkom dobre... ale uz by sa ed mohol dat dokopy s Bellou...
Tak to přidám hned několik komentářů
ale čo?? nenapínaj prosím ťa super kapitolka
no ak som to správne pochopila, tak potrat ešte neprebehol, takže nevieme, či bude mať Bella deti alebo nie, nie? ale Edward je taký vážny až to vyzerá, že som nejako mimo; foter je pekný hajzel, ani nevie ako sa to Belle stalo, uráža ju a pritom sám je ku*****k, no a mátinka nechá svoje decko v takejto situácii samo: "Choď na potrat a vysporiadaj sa s tým sama", už predtým som si všimla, že to nie je práve skvelá rodina, ale človek by čakal aspoň trochu rodičovskej zodpovednosti ešte aby tak tá milenka bola príbuzná toho hajzla, čo ju znásilnil, tak to už by bolo fakt o samovraždu
je hodne hezka povidka a zajimava
uuuuuuuuuuuu!!!kazdy koment 100 slov?? ludia piste komenty!!!! inac krasna kapca...
krasne
super kapca ted jsem zvedava na pokracko, takhle to ukoncit
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!