Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Good bye! - 5.

Weizt - NM 1


Good bye! - 5.Návštěva? Nebo se jen Alice chtěla vyhnout svému krutému konci.
Po menší anketě jsem se rozhodla, co teda s ní udělám. (Představte si zákeřného smajlíka. :D)

Následující kapitola - především konec - jasně vypovídá o tom, jaký jsem cvok. :D Bavte se.

„Budeme mít návštěvu,“ upozornila nás a doufala, že se tak vyhne svému osudu, ale...

5. kapitola



… ale na Emmetta to neplatilo.

„Kecá,“ pronesl s klidem a opět zatřásl sprejem.

„Emme, nekecá, budeme tu mít nějakýho nomáda,“ klidnil jsem ho. Alice vycítila, že bych mohl být v tu chvíli její spojenec a v myšlenkách mě prosila o slitování. Zvedl jsem pouze obočí a ona zklamaně sklopila zrak.

„Koho?“ zeptal se podezřívavě Jazz. Nikdy se mu nelíbilo, když byl někdo neznámý blízko naší rodiny.

„Nevím, je to nějaká holka. Jde po stopě Rose k nám,“ svěřila se Alice.

„Rose?“ Emmet vypadal, jako kdyby si až teď uvedomil, že tu jeho drahá polovička není. Zmateně se rozhlédl kolem sebe, potom chytil Alice za ramene a prudce jí zatřásl. „Je v pořádku? Neudělá jí nic?“

„Emmette, uklidni se,“ krotil ho Jasper. Alice nemohla mluvit, jak jí drkotaly zuby.

Prudce vydechl, povolil stisk, ale stále ji držel.

„Je v pořádku, Emmette, za dvě minuty se vrátí a za deset minut tu bude ta nomádka,“ uklidňovala ho.

Vyčerpaně si sedl na vanu, v hlavě si opakoval, že byl blbej, když nechal Rose si takhle lítat po všech čertech.

„Zavolám Carlisleovi a Esme, aby sem přijeli. Vy to tu zatím dejte dopořádku.“ Klidil jsem se rychle z cesty. Uklízení byla jedna z věcí, které jsem vážně nedělal rád a má nemoc, Lenivost obecná, mi k tomu nahrávala do karet.

Popadl jsem mobil a nejprve vytočil Esme, protože jsem netušil, kde je, tak aby se vrátila včas.

„Ano?“ ozval se její zadýchaný hlas.

„Ahoj, Esme, to jsem já, Edward. Potřebujeme tě doma, budeme mít nečekanou návštěvu,“ vysvětlil jsem ve zkratce.

„Och... vážně? Pokusím se tam být co nejdříve.“ Zdálo se mi to, nebo se právě zakoktala?

„Dobře, já ještě zavolám Carlisleovi.“

„Eh... No... Myslím, že to nebude nutné. Já mu to řeknu sama,“ mluvila zmateně. Jedna a jedna se mi daly dohromady a udělaly...

„J-jasně,“ smál jsem se. „Tak já už nebudu rušit.“ Položil jsem to s pobaveným úšklebkem na tváři.

„Ti jen tak nepříjdou,“ pronesl jsem skupince, která stála na schodech. Alice už byla klidná, Rose, která se tu už objevila, taky a kluci se rozhodlil, že po dobu návštěvy budou hodní.



Posedali jsme si všichni na pohovku a netrpělivě čekali, až návštěva dorazí. Po chvilce už jsme ji slyšeli, ale ještě předtím jsem měl zaslechnout její mysl. Něco se mi nezdálo. Netrpělivě jsem se zvedl z pohovky a šel se kouknout k oknu.

Stála tam mladá upírka. Měla zavřené oči, ale do nosu nasávala vůni. Musela na něco myslet!

Otevřel jsem dveře a ona překvapeně je otevřela a přikrčila se do obranné pozice.

Byla nádherná. Dlouhé vlasy se jí v loknách spouštěly k zemi a jemně jí vlály ve větru. Červené oči, které na mě upírala, měly v sobě takové kouzlo, tajemno...

Asi jsem se zamiloval, povzdychl jsem si nahlas a přiblbě se usmál. Vedle sebe jsem uslyšel tichý smích, ale můj zrak upoutala jen ona. Bože, to byla šťabajzna!

„Nechceme ti ublížit,“ pronesla s klidem Alice, která převzala roli mluvčího, když jsem nějak nebyl v kondici.

Nezdálo se, že by se uklidnila, stále byla napjatá, ale alespoň si stoupla rovně.

„Jmenuji se Alice Cullenová,“ představila se a čekala jestli jí to něco řekne. Tvářila se úplně stejně jako před chvilkou. Stejně dokonale!

„Živíme se zvířecí krví a nemáme rádi spory,“ snažila se, ale už očkem mrkala po mně, jestli bych si to nechtěl převzít. Měl jsem dojem, že ze mě nemůže vyjít nic jiného než slastný povzdych.

„Jsem Isabella,“ promluvil ten rozkošný kvítek.

„Jak jsem řekla, jsem Alice, tohle je Rose, Emmett, Jasper a ten trefenej je Edward,“ představila nás. „Nechceš jít dovnitř?“ navrhla.

Kvíteček se na nás zkoumavě podívala. Byl jsem si jist, že na mně utkvěla pohledem mnohem déle! A pak ona... Ona kývla!!!

 


Další

Nyní už musíte mít zcela jasnou představu, co je autor zač. Zcela vyšinutý individum. :D

Pokud se odhodláte ke komentáři tak: Kritiku ocením, písmenkový komentář miluju a za smajlíky vás mile ráda někam pošlu. :P :D



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Good bye! - 5.:

 1
23.05.2011 [15:17]

arabekmoc hezký :D super povídka :D by jim Bella mohla pomoct :D :D super pokračuj :D

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!