Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Emmettovy prázdniny - 9. kapitola

17.11.2010 (14:45) • Werunecka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1475×

Ráno za nimi zašel Carlisle a oznámil jim, že je bude dnes hlídat Emmett.

„Čau, vy uprchlíci,“ vrazil do pokoje Emm, jakmile se vyspaly s velmi veselým obličejem.

„Nazdar, kde máš Pusíka?“ optala se Vevi.

„V postýlce spinká a nebaví se se mnou, neboť zjistil, že jsem ho chtěl sníst,“ šprýmoval s námi Emmett.

„Hm…“ odpověděla Baryk a hodila po něm polštář. Obratně ho chytil a hodil ho na Vevi. A jelikož ta se nedala, byl to začátek polštářové bitky. Ta trvala, než do pokoje vletěl Jasper, že chce klid a že mu máme vrátit polštář.

„Na co potřebuje upír klid a polštář?“ ptala se Vevi.

„Myslel jsem „citový“ klid a s tím polštářem, Alice by mi chtěla koupit další!“ okomentoval.

Jenomže to po něm už všichni hodili polštář, a tak se Jasper přidal k bitce.

Ukončila to až Rose, která přišla holkám udělat manikúru. Ta si bohužel pro holky vyhrála. Teprve až po hodině odešla spokojeně z pokoje.

Po obědě si holky roztáhly před vilkou deku a chystaly se slunit. Když už si myslely, že budou mít konečně klid, vyběhl z domu Emmett, který se třpytil.

„Bože, cos dělal?“ ptala se zkoumavě Baryk.

„Spadl jsi do třpytek?“ posmívala se mu Vevi.

„Ne, to je prokletí!“ rozčiloval se.

„Páni, to bych si nechala líbit,“ zasmála se Baryk.

„Tak si to shrneme. Třpytivý, téměř nezničitelní, vegetariáni. Já chci taky!“ vykřikla najednou Vevi.

„Na to zapomeňte! To není zase tak jednoduchý!“ oponoval Emmett.

„Tak si sedni na zadek a povídej. Co je na tom těžkého, stačí kousnout, ne?“ vyzvídala Baryk.

„Kousnout a vysát a bude od vás klid!“ provokoval Emmett.

„Vždyť by ses tu sám nudil,“ vrátila mu to Baryk.

„To asi jo. Stejně jste urazily toho, kdo je na to nejlepší,“ posmíval se dál.

„Tak si ho udobříme, třpytko,“ vrátila mu Vevi.

V tom Alice vyběhla z domu: „Já vám pomůžu Carlisleho udobřit,“ hulákala.

„Ty ses zbláznila!“ křikl z okna svého pokoje Edward.

„Proč?! Pomoct jim udobřit Carlislea?“ zeptala se Alice.

„A víš, proč to chtějí? To jsi už neviděla, co?“ rozčiloval se Ed.

„Ne, neviděla!“ sedla si k holkám Alice.

„Chtějí být jako my! Další dvě praštěný do rodiny fakt ne!“ ukončil Edward.

„Co je, Ede? Troje praštěný myšlenky bys už nezvládal kontrolovat,“ posmívala se mu Baryk.

„Carlisle to stejně nedovolí,“ řekl vítězoslavně Edward.

„S vámi za zadkem je ale zábava! Jdeme se koupat,“ rozhodla Vevi.

„Tentokrát do bazénu,“ přidala se Baryk.

„Tak to tedy ne! Koupání máte zakázaný!“ rozčiloval se Emmett.

„A kdopak nám ho zakázal?“ ptala se zvědavě Baryk.

„Tebe já poslouchat nebudu!“ rozčilovala se Vevi.

„Carlisle!“ zchladil je Emmett.

„Tak co budeme dělat?!“ zeptala se šibalsky Baryk.

„Zdrhej!“ přikázala Vevi a sama se rozběhla.

Rozběhly se k lesu, ale věděly, že za nimi běží Emmett s Jasperem. V tom se rozběhly každá na jinou stranu. Emm a Jazz toto nečekaly a padly na hubu, když si už mysleli, že je mají. Dívky se začaly nehorázně smát.

„To běžíte maraton, nebo co?!“ křikla Alice, která dostávala záchvaty smíchu. To už vedle ní stála i Rosalie, a když viděla, jak upíři padají na zem častěji než lidi, smála se taky. Esmé to sledovala z okna, tak jako Edward. Carlisle, který právě přišel domů, na to zůstal koukat.

Po chvíli běhání chytili kluci společně Baryka a Vevi padla na deku dobrovolně.

„To honil kdo koho? Kluci vás, nebo vy je?“ ptal se již s dobrou náladou Carlisle.

„My je, ale nevím, jak je možné, že nám před každým výpadem uhnuly!“ rozčiloval se Emmett.

„Dnes večer bude bouřka,“ prorokovala Alice. „Můžeme si jít zahrát baseball.“

„Super, ale co s nimi?“ otázal se natěšený Jasper.

„Můžeme taky?“ ptala se zvědavá Vevi.

Všichni vybouchli smíchy, ale Baryk oponovala: „Necháte nás tady a budete nás nahánět bůhví kde!“

„Já bych je bral,“ vyřkl svůj názor Emmett.

„Samy by se tu nudily,“ přidala se Rosalie.

„Budeš jim dělat babu na hlídání, Emmette?“ ptal se Jasper.

„Klidně, vždyť je s nimi psina,“ radoval se Emmett.

„Tak dobře. Holky vezmeme s sebou. Ale pojedeš s nimi autem, Emmette, žádné nošení,“ rozhodl Carlisle.

„Super, už se moc těším,“ radostně vykřikl.

Po Esménině svačině jsme se vydali všichni hrát baseball.

Baseball

Alice nadhazovala. Jasper s Emmettem chytali a ostatní se střídali v odpalování.

„To je ale nuda,“ postěžovala si Vevi.

„A co jsi čekala?“ zeptal se nás Edward.

„Že si třeba zahrajeme taky,“ zasnila se Baryk.

„Myslíte, že vám baseball půjde stejně dobře jako uhýbání před kluky?“ ptala se Esmé.

„To můžeme alespoň zkusit, ne?“ ptala se dotčená Vevi.

„Dobře a umíte to vůbec?“ zeptal se Carlisle.

„Jasně! Někam se snad trefíme!“ žertovala Baryk.

Všichni se zasmáli a Rose nám podala pálku.

„Je ti jasné, že hraješ první,“ řekla mi Baryk.

„Už zase? Proč?“ odvětila Vevi, ale nevadilo jí to.

Vevi si chvíli hrála s pálkou a nachystala se. Alice jí hodila míček a ona se do něj s námahou trefila. Odpálila míček, který letěl přímo na Jaspera. Jasper si ho ale nevšímal, neboť byl právě otočený a zastával názor, že ty dvě míček ani neodpálí. Tak dostal Jazz míčkem do hlavy.

Všichni se začali smát a Vevi se snažila říct mu: „promiň." Přes smích to ale nešlo.

„Teď hraju já!“ vykřikla Baryk, aby odvedla pozornost naštvaného Jaspera. Míček odpálený Barykem letěl pro změnu na Emmetta, který se právě prohýbal smíchy. A tak dostal Emmett míčkem přímo do zadku. To už byli v záchvatu smíchu všichni, i naštvaný Jasper.

„Jste pro ty dva nebezpečné,“ konstatovala Alice.

Ostatní nic neříkali. Po další hodině, kdy nás už pro jistotu nepustili k baseballovým pálkám, jsme konečně skončili.

Alice ohlásila konec bouřky, a tak se holky hnaly k Emmettovu milovanému autíčku.

„Na to zapomeňte! Já vás neodvezu!“ rozčiloval se Emmett.

„A jak se odsud dostaneme?“ ptala se děvčata.

„Emmette, jestli nechceš jet, dej mi klíčky!“ dal mu na výběr Carlisle.

„Tak já pojedu.“ rozhodl se naštvaný Emmett.

8. kapitola <<< 9. kapitola >>> 10. kapitola

Autor: Werunecka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Emmettovy prázdniny - 9. kapitola: