Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » „Bude líp, uvidíš...“ - 8. kapitola


„Bude líp, uvidíš...“ - 8. kapitolaDnes necháme Bellu odpočinout, aby se nám nezbláznila. Proto se zaměříme na Charlieho s Renée. Dozvíte se něco o jejich rozvodu.

Přeji pěkné čtení, Vilinka.

Znechucení. Vina. Smutek. Nenávist. Bolest…

Ty nejhorší emoce, které člověka doprovází životem. I ji zastihly, a to v takové míře, že by to někteří nečekali. Její život je prakticky pohřben, už stačí jen pár činů a ona dobrovolně odejde. Vždyť… Jí je sedmnáct a už má za sebou víc, než někdo starší. Zažila si víc, ale klidně by s nimi měnila. Mají rodinu, kterou nade vše milují, a rodina zase miluje je. Mají děti, manžely nebo manželky. Prostě to, co ona nikdy mít nebude. Kdo by taky chtěl mít něco s holkou, která se nechala znásilnit. Která se přestala bouřit v okamžiku, kdy měla, a nechala svého nevlastního otce, aby si na ní vybil svou zlost, své neutichající touhy. Kdo by tušil, že zrovna ona skončí takto. Dřív… Dřív měla otce a matku, kteří ji milovali a nevztáhli by na ni ruku. Vše se bohužel změnilo s matčiným útěkem. Utekla neznámo kam a svou dceru zanechala otci, aby se o ni postaral. A on, bez ničeho, co by naznačovalo, že se jeho milovaná žena vrátí, se staral o svou malinkou dceru a snažil se, aby se měli – i přes ten smutek – dobře. Aby jeho malé Isabelle nic nechybělo a byla šťastná… A pak jednou, po pár letech, se konečně zjevila na prahu jejich malého domku na okraji Forks a její dcera jí běžela naproti se slzičkami v očích a přáním, že se k nim maminka zase vrátila. Jaké to však bylo překvapení, když na Charlieho stůl položila listy papíru a poslala Isabellu sbalit si věci.

„Charlie, vezmu Bellu a odjedu s ní do Phoenixu, tam jí i mně bude líp,“ začala tehdy svou řeč. I když Charlie přesně věděl, co tím jeho manželka naznačuje, nechtěl se s tím jen tak lehce smířit. Zakroutil prudce hlavou. Nechtěl uvěřit tomu, že ho opouští milovaná manželka a dcera. Po tváři mu stekla jedna osamělá slza, více si jich nechtěl dovolit. Nechtěl, aby viděla, jak moc mu ublížila.

„Proč tohle děláš? Miluju tě,“ snažil se ji přemluvit slovy, která dokazovala všechnu jeho lásku.

„Promiň, ale já tebe už ne. Navíc to tady na mě všechno padá. Nemůžu tady žít, nejsem na to stavěná,“ obhajovala svou volbu. Nechápal to, kvůli prostředí ho přece nemusela opouštět. Mohli se přestěhovat.

„Jestli chceš, můžeme jít do Phoenixu všichni. Najdu si novou práci…,“ navrhl jí.

„Ne, Charlie. Už s tebou nechci nic mít, našla jsem si někoho, koho opravdu miluju, se kterým chci být. Tak buď tak hodný a podepiš ty papíry,“ řekla mu příkře. Chtěla to mít rychle za sebou a ani nebrala v potaz, jak to může jejímu muži ublížit.

„Dobře, ale prosím, neber mi Bellu.“

„Bude jí lépe se mnou. Navíc jí prospěje slunce, tohle ji jen ničí. Všechny ty lesy a mokro…“ Ohrnula nos a vstala. „Isabello, pohni si!“ zakřičela nahoru do patra a čekala pod schody.

***

Po chvíli zavrzaly a z patra sešla osmiletá holčička. V očičkách se jí leskly slzičky a s nadějí hleděla na svou maminku.

„Mami, kam jedeme?“ zeptala se.

„Jedeme tam, kde nám bude líp,“ vysvětlila to své dceři Renée.

„A pojede s námi i táta?“

„Ne, ten zůstane tu. Kde máš kufr?“

„Je v pokoji,“ odpověděla zklamaná Isabella, s očima přilepenýma na podlaze.

„Tak se rozluč s otcem, já zatím dojdu pro ten kufr.“ Odešla do patra a Charlie zůstal hledět na svou dceru, která ho právě – i s láskou jeho života – opouštěla.

„Budeš mi chybět, zlato.“ Když k ní po pár okamžicích došel a objal její drobné tělo, které se v jeho velké náruči ztrácelo.

„Proč musíme s maminkou odjet?“ nechápala dívka.

„Protože to tak maminka chce,“ odpověděl jí pravdivě a podíval se jí do očí. „Ale já tě budu mít rád pořád, to se neboj.“ Dal jí pusu na čelo a zvedl se zpátky do stoje. Hleděl na Bellu a pokusil se na své tváři vykouzlit úsměv – byť smutný.

„Tak, Bello,“ objevila se ve dveřích její matka s kufrem v ruce. „Odjíždíme.“

„Ale já nechci,“ zafňukala holčička.

„Isabello, prostě pojď, nechci na tebe řvát,“ řekla trochu neklidně Renée.

„Chci tu být s tátou a s tebou, prosím,“ zaprosila Bella a pohlédla na svou maminku.

„Bells, poslechni matku, ano? Bude to tak pro tebe lepší,“ řekl s velkým sebezapřením Charlie a povzdechl si.

„Přijedu za tebou někdy?“ ujišťovala se malá Bella.

„Určitě. A teď už běž.“

 

Nakonec dobrovolně nastoupila se svou matkou do auta a odjely. On se ještě dlouho díval na prázdnou cestu a mrznul. Teď už to bylo stejně jedno, neměl pro co žít. Jeho jediné štěstí odjelo kilometry daleko a on s tím nemohl nic dělat. Pokud to tak Renée chtěla, bylo to tak. V tom spočívala láska…

Ale žil dál. Zdánlivě se nic nezměnilo. Jen už neměl pro koho žít. Trávil všechny dlouhé večery v práci a snažil se, aby se měli dobře alespoň ostatní, když on na to neměl právo. Pátral po velkých chlupatých příšerách, které se potulovaly po státě Washington, a po nestvůrách, které nezanechaly v těle své oběti kapku krve, nebo po těch, co svou oběť spálili. Představoval si, jak svými činy zachrání nějakou dívku, podobnou své dceři. Jak její rodiče nebudou muset být nešťastní z toho, že jejich dcera přišla o život kvůli někomu, komu ani nemohla být přidělena určitá podoba. Ano, bylo mnoho spekulací o tom, kdo to je, ale nikdo nedokázal odpovědět tak, aby to přesvědčilo i ostatní.

Skoro každý den trávil chvíli v pokoji a připomínal si, jak si hrála se svými oblíbenými hračkami, jak se smála a byla šťastná.

„Dokud pro tebe nepřišla tvá matka,“ zašeptal znechuceně.

Po čase ji přestal milovat a uvědomil si to, co mu provedla. Už jí nemohl odpustit, ta zrada ho spalovala tak moc, že někdy nemohl myslet na nic jiného. Vzala mu dítě, vzala mu všechno, co na světě měl. Vše, co pro něj bylo aspoň trochu důležité. 


V první řadě bych se vám chtěla omluvit, že to trvalo tak dlouho. Ale teď jsem ve škole dostala pár hnusných známek a nechtěla bych dostat trojku na vysvědčení. Takže musím zamakat. Ale nakonec jsem si ten čas našla, protože mám povídku ráda, a protože mám ráda vás. Proto bych vám chtěla poděkovat za ty komentáře, co mi tu stále necháváte. Ani nevíte, jak moc mě těší, když jich tu tolik pokaždé najdu. :)*

Někdo u minulé kapitoly prohlásil, že už by se mělo začít konečně něco dít a ne se to vše točit kolem Phila. Chtěla bych vám říct, že tohle je moc těžká povídka. Jak už na zpracování, tak už na zapřemýšlení nad samotným dějem. Proto rozhodně nemůžu Phila popsat ve dvou kapitolách a jít dál, aby potkala Edwarda. To zaručeně nejde, alespoň v této povídce, uvědomme si to, prosím...

Edward samozřejmě bude, jen si na něj budete muset ještě chvíli počkat.


Kapitolu bych chtěla věnovat VerCullen. Jsem ráda, žes povídku začala číst, i když jsi nebyla pro pokračování. Děkuju. :)


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek „Bude líp, uvidíš...“ - 8. kapitola:

 1 2 3   Další »
24.08.2012 [14:51]

lenuskaemmNo tak teraz nechápem ani Renée ako mohla opustisť takého muža ako je Charlie? Však to je dokonalý chlap, nie ako Phil... Phil je netvor, diabol... To nie je človek je to násilne zviera ktoré nemá súcitu s človekom! Akože po tejto kapitole som sa rozplakala, chúďatko Bella... Koľkým si musela prejsť, od malička trpela... Klobúk dolu,... Tá poviedka je tak živá... Je to ako naozaj, opisuješ to tak úžasne a tak živo, ja sa do tej poviedky dokážem tak vžiť... Si úžasná autorka Vill, klobúk dolu... A táto kapitola bola opäť úžasná.. Som rada že som sa do tejto poviedky pustila, a ide mi to celkom dobre... Lebo ma bavíí... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

21. Kačka
26.05.2012 [21:10]

Soushlasím s tebou, že to nemůžeš uspěchat!! Piš jak píšeš, je to moc pěkný Emoticon Emoticon Emoticon

20.05.2012 [21:29]

kikuskaVil, po veľmi, veľmi dlhej dobe som sa dostala k prečítaniu tejto kapitoly a žasnem. Emoticon Ona bola Renée na Charlieho taká odporná? Emoticon Chudák a chuderka Bella. Emoticon Majú to naozaj veľmi ťažké, ale ja stále verím, že sa Bells vráti k ockovi a tam aj stretne Edwarda. Emoticon No a nechcem byť sviňa, ale úprimne to, čo Renée spravila sa jej teraz vracia s Philom... Nuž, život je už raz taký... Krásna kapitola, Vil. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

18.05.2012 [19:27]

forewertwilightkrásné Emoticon

18. AshleyS
18.05.2012 [5:48]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17.05.2012 [22:31]

Petulka01J Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17.05.2012 [22:13]

dcvstwilightHm, je to krása. Tady to bylo opravdu nádherně popsané. Bylo to super. Jsem zvědavá - opravdu moc - jak to bude dál.
Bella je chudák, to se musí uznat, už od malička to neměla lehké. No, uvidíme, pevně věřím, že každá pohádka má svůj šťastný konec.
Co se Edwarda týče... tohle je snad jediná povídka, kde mi nevadí, že se tu ještě neobjevuje. Kolem Belly je toho tolik neobjeveného, že Eda si ještě může několik kapitol počkat... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17.05.2012 [19:35]

VerCullenJůůů! Emoticon
Takže tedy... čím začít. :D
Hmm... Já si ten koment načrtnu do wordu a sem zkopčím, to bude lepší. Emoticon Emoticon
Tak, word otevřený, slova připravená. :D
Moc se mi líbí, žes dala na mou komisi (prý je to synonymum pro radu, ale zní to divně :D) a nechala Bells odpočinout. Vlastně jsme se posunuly k jejímu papínkovi, což je, jak jinak než dobře. Já jsem teda nikdy neuvažovala nad tím, jak to s Reneé a Charliem bylo, protože povídka byla zaměřována na Bellu a její trápení, takže o to větší radost mám z toho, že se to tam objevilo. Je skutečně vidět, že nad tím přemýšlíš, že se snažíš, aby byla každá kapitola o něčem. Opravdu nemám ráda povídky, kde je jedna kapitola téměř o ničem, vlastně se ani nemusí číst. Tady to tak ještě nebylo a já věřím, že nikdy nebude.
Ten, kdo prohlásil tu „osvícenost“ je buď špatný pisatel (respektive ještě horší než já) nebo nepozorný čtenář, protože je vážně pravda, že se přes Phila nejde přeskočit jako přes švihadlo. Já si vážím té práce, kterou si dáváš, aby to vypadalo tak, jak to vypadá, takže Edu (i když s těžkým srdcem :D) klidně ještě nechám tam, kde je, a nebudu o něj prosit – proto mám ten plakát s jeho pozadím před sebou. :D
Nyní končí éra debilních keců a my přejdeme k této kapitole.
Jak jsem zmiňovala, tohle je dosti neočekávané. Já myslela, že dáš Belle klid, ale bude nad vším přemýšlet, nad svým životem, stydět se a podobně, ale nic se jí tenhle díl už nestane. Ale že přejdeme k jejímu tátovi, jsem nečekala. No, zase se opakuju, bylo to super. Charlie byl naprosto sesypanej a ta Reneé… Reneé si tam prostě jenom přišla, a jako kdyby se jednalo o nějakou věc, si řekla, že chce Isabellu, kterou jí Charlie se slzami v očích vydal. Je naprosto vidět jaká je ta matka svině.
Ale stejně bych chtěla tu pocitovou… Sem se to prostě hodí a já ti, Vilí, řeknu, že to přímo POTŘEBUJU! :D
Moc se těším na další dílek. ♥
A teď k tomu pod čárkou… 
Udělala jsi mi moc velkou radost, je mi ctí být napsaná pod takovouhle skvělou povídkou, protože je přímo dělaná pro SS, a abych měla já jméno v SS třeba „jen“ pod čárou tvé povídky, je úžáááá.
Teď už asi končím, chápu tu školu, ale i tak doufám, že další díl bude dřív, no. Na druhou stranu – čekání se vyplatilo.
Komentář je zmatený, vím, ale já si ho po sobě už raděj nehodlám číst. :D
A na ten závěr ještě pár smajlíků:
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17.05.2012 [19:18]

Stefi72 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13. Rena16
17.05.2012 [18:38]

Rena16chudák Bella Emoticon skvěle napsané Emoticon Emoticon už aby byla další kapitola Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!