Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » „Bude líp, uvidíš...“ - 16. kapitola

Nessinka s tatínkem :D


„Bude líp, uvidíš...“ - 16. kapitolaSetkání s otcem, jeho rodinou a nakonec trochu krve...

P.S.: Tohle není pohádka o popelce... :P

Pěkné počteníčko přeju. :)* Vil.

16. kapitola

Bylo to už hodně dávno, co jsem svého otce viděla naposledy. Ani nevím, kolik let to přesně je, to číslo mi zbytečně ubližovalo a o to jsem nestála. Zvlášť, když byl Charlie rodič, který se vždy staral o to, abych se měla dobře. Na jeho obličeji bylo víc vrásek než posledně a působil snad i moudřeji. Ale tak on působil vždycky. Byl to můj táta…

„Ahoj, tati,“ vydechla jsem, když jsem k němu došla. Vnímala jsem to jako nejdelší chůzi v mém životě. Ale konec cesty stál za to. V jeho objetí… Tak jsem se vždy cítila jako malá holčička, jež žije sama se svým otcem a nic ji netrápí. Nic, až na to, že ji pošle otec v osm do postele a nedovolí jí dívat se s ním na kriminálku. Protože se tam moc střílí a on nechtěl, aby něco takového jeho dcera viděla.

 „Holčičko,“ šeptl a políbil mě do vlasů. Silněji si mě k sobě přitáhl a já ucítila jeho parfém, který už celá léta používal. Nikdy jsem nepřemýšlela, co z té vůně cítím, vždycky to byla jeho vůně. A při něm jsem se cítila konečně v bezpečí. Konečně… po těch letech.

„Moc jsi mi chyběl…“ Nevím, jak dlouho jsme tam takhle stáli. Každopádně mi to bylo jedno. Nejdůležitější je teď Charlie. Nikoho jiného už k životu potřebovat nebudu, protože vím, že on se mnou vždycky zůstane.

„Zlatíčko, pojď dovnitř, bude ti zima,“ poukázal na to, že mám jen tílko a džíny.

„To nevadí,“ odporovala jsem i přes to, že mi opravdu začínala být zima.

„Ale ano, nechci, abys nastydla,“ usmál se tak, jak to umí jen on, a tím mě přesvědčil, abych se odtáhla a vešla do domu.

ʃʃʃ

„Bells, tohle je Nicole Newtonová, má snoubenka,“ řekl Charlie rozněžněným hlasem, jaký jsem u něj ještě nikdy neslyšela. Hmmm, ten musel být fakt zamilovaný. Objal Nicole kolem jejího útlého pasu a políbil jí na tvář. Pak se na mě váhavě a nervózně podíval, jako by čekal na rozsudek. Sjela jsem ji podezíravě od hlavy až k patě. Na první pohled nevypadala špatně, vlastně byla celkem pěkná a k otci se hodila. Kaštanové vlasy se jí vlnily okolo obličeje a její usměvavá tvář tak nějak prozařovala okolí.

„Ráda vás poznávám,“ řekla jsem a usmála se tak napůl, protože jsem nevěděla, jaká vlastně je. Ale tak samozřejmě ani v nejmenším nepochybuju o tom, že je to řádná mrcha, která chce oškubat mého otce, a ke mně se bude chovat jak ke zvířeti… Tak určitě.

„Já tebe taky,“ podala mi ruku. „A prosím, tykej mi,“ usmála se přívětivě a zase se vrátila do Charlieho náručí.

„A Mikea už jsi jistě poznala,“ pravil Charlie rychle, aby zaplnil ticho, které se nevyhnutelně blížilo.

„Samozřejmě,“ usmála jsem se. „Je tak přívětivý a milý, až mě to dojímá…,“ pravila jsem s pořádnou dávkou sarkasmu a otočila se na dotyčného. Ten se naší debaty neúčastnil a dával to jasně najevo. Rozvaloval se na pohovce, v jedné ruce pivo, v druhé ovladač od televize a čuměl na baseball.

„Tati, kdybych nevěděla, kdo Mike je, zaručeně bych ho považovala za tvého biologického syna,“ uchechtla jsem se a poukázala na fakt, že tohle je přesná kopie Charlieho, akorát v trochu mladším provedení.

„Taky si to myslíš?“ zeptala se Nicole zvědavě a upřela svou pozornost na mě. „Já to říkám od té doby, co jsme se s Mikem nastěhovali. A nejlepší je, když takhle sedí spolu. To je pohled k nezaplacení. Jen se pak přetahují o ovladač,“ vyprávěla nadšeně a štěstím jí svítily oči. Nedalo se popřít, že by svého syna nebo nastávajícího manžela neměla ráda.

„A není to někdy nepříjemné?“ zeptala jsem se opatrně. Vzpomínala jsem si na Phila, že i on tohle dělal, a zajímalo mě, jak se na to dívá Nicole. A jestli i ona někdy zažije to, aby po ní někdo z mužů řval o pivo a ona ho musela v minutě donést.

Avšak k mému překvapení zakroutila hlavou.

„Ne, to vůbec. Pro pivo si dojdou sami, pokud ho chtějí.“ Pohladila Charlieho po tváři, který zřejmě došel k tomu, že by nás v našem dámském rozhovoru měl nechat o samotě. „Jí poslušně u stolu, a když něco potřebuju, tak se i od toho pitomého baseballu zvednou,“ vysvětlovala mi, stále s úsměvem, Nicole.

„Hej!“ ozval se najednou nesouhlasný křik z pohovky, který dával najevo, že jsme se dotkly jejich citlivého místa. Nešlo to jinak, prostě jsem se musela rozesmát. 

„No nic. Nechceš mi jít pomoct do kuchyně s večeří, Bello?“ zeptala se mile Nicole. „Myslím, že s nimi si stejně moc nepokecáš…,“ mrkla na mě.

„Jo, pomůžu ti ráda,“ přikývla jsem a vydala se za ní.

ʃʃʃ

„Takže, Bello, ty jsi nikdy neuvažovala o tom, že bys bydlela tady s otcem?“ vyptávala se má budoucí nevlastní matka, když jsme oškrabovaly brambory. Povzdechla jsem si.

„Tak to není, moc ráda bych tu byla. Ale…,“ odmlčela jsem se. „Soud mě svěřil do péče matky a Charlie se s tím nějak vyrovnal. Věděl, že soudní cesta by se táhla nekonečně dlouhou dobu, a tak doufal, že by matka mohla svolit alespoň k tomu, abych za ním někdy přijela. Bohužel, i to mu Renée po čase zatrhla.“ Nikdo zřejmě nepochopí pravý důvod, proč to udělala. To by nám musela říct ona sama.

Nicole na mě smutně koukala a po pár vteřinách se i usmála.

„Doufám, že tu s námi budeš co nejdéle. Slyšela jsem o tobě tolik dobrých věcí… Jsi určitě skvělá dcera.“ Pohladila mě po celé délce zad a pak ještě po vlasech.

„V to doufám taky. Nechce se mi tam, nikdo mě tam nečeká a není to podle mých představ.“ Aniž bych si to vůbec uvědomila, odhalila jsem jí podstatnou část sebe a i toho, co bych nikomu neměla říct, i když bych chtěla.

„A co tvoje matka?“ zeptala se starostlivě.

„Odcizily jsme se,“ řekla jsem prostě. A abych nemusela věnovat tolik pozornosti svým slovům, vzala jsem nůž a rychle začala krájet brambory na čtvrtiny. Bohužel jsem docílila pouze useknutého prstu…

Ale ne! Vy jste se o mě báli? Pouze jsem se ošklivě pořezala.

„Auvajs!“ zařvala jsem na celý dům a okamžitě si strčila prst do úst, abych zmírnila bolest.

„Bello?! Jsi v pořádku?“ přiskočila ke mně urychleně Nicole a strčila mi prst pod vodu. Tekly z něj vodopády krve. Opravdu! Teď si pro změnu nedělám srandu. Do kuchyně okamžitě vlítl Charlie a v závěsu Mike, kterému samozřejmě nemohlo nic uniknout. Bolelo to jako čert, ale nic jsem neřekla a jen se pousmála.

„Co se stalo?“ řekl Charlie a z jeho hlasu byla ušet panika.

„Ale nic, tati, jen se opět projevila má nešikovnost,“ uvedla jsem věc na pravou míru a zvedla svůj nebohý prst před sebe, aby se mohl taky pokochat.

„Ty jsi trdlo,“ zasmál se a přistoupil ke mně, aby mě mohl obejmout.

„Po kom to asi mám?“ pravila jsem ironicky a zabořila mu hlavu do hrudi.

„No, na mě to nesváděj!“ zvedl ruce v obranném gestu, jakože s tím nic nemá. „Já jsem extrémně nadaný člověk,“ usmál se na mě.

„A sebevědomí ti nechybí,“ dodala jsem.

„Tak dost,“ ukončila náš – možná i nesmyslný – rozhovor Nicole. „Musíme dodělat tu večeři,“ řekla přísně a obrátila se zpět ke kuchyňské lince.

„A Bello… Nechtěla bys jít se mnou zítra do města?“ zeptala se opatrně, jako by se ptala na něco extrémně důležitého.

„Jo, moc ráda,“ odpověděla jsem upřímně předtím, než jsem se nahoru vydala zalepit si prst.


Co k tomu říct? Že už nebudete dlouho čekat a setkáme se s prvním Cullenem. ;)

Doufám, že se kapitola líbila a moc děkuju za komentáře u předchozí kapitoly, vážím si toho. :**

P.S.: Omlouvám se, pokud by sedmnáctá kapitola přibyla později. Ve škole toho je moc a už máme naplánovaných pět testů. Z toho tři mě ještě stále čekají. Takže se omlouvám, pokud bych kapitolu nestihla napsat, ale fakt je toho moc...


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek „Bude líp, uvidíš...“ - 16. kapitola:

 1 2   Další »
18. Kačka
23.09.2012 [23:15]

Tak to bylo super!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Já chcu, aby byla s Charliem Emoticon Emoticon Emoticon

13.09.2012 [18:41]

lenuskaemmKrása.... Ako vždy ... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

16. Pegi
13.09.2012 [17:00]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13.09.2012 [16:35]

NessieCullenBlack Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13.09.2012 [16:05]

monokl009Nejvíc mě dostal ten prst, už jsem si myslela, že pojede do nemocnice a potká tam jednoho Cullena..:) A ty to posuneš na další kapitolu... už se mám na co těšit..:)

13.09.2012 [15:15]

Stefi72jako vždy nádhera :-)

12. bara
13.09.2012 [14:42]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11. Lucka
13.09.2012 [13:34]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10. LeahCc
12.09.2012 [23:24]

LeahCcOch, to bylo nádherné Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Vím, že tady tu chválu asi neslyšíš (nečteš) Emoticon poprvé, ale i tak mi to nedá Emoticon Emoticon
Píšeš perfektně. Ten styl se mi vážně líbí, je to hodně čtivé, napínavé, ale ne tím příšerným způsobem. I tak chce člověk okamžitě další Emoticon Nejsem si jistá, jestli jsem ti něco podobného už párkrát nepsala, ale co. V nejhorším si to přečteš znova. Takže ještě jednou: Vážně dokonalé Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
A co k této kapitolce? No, to setkání Belly s Nikol bylo perfektní Emoticon Emoticon Tak Charlieho biologický syn, jo? Živě so ty dva dovedu představit Emoticon Emoticon
A Bellinka se nám zase předvedla ve svém pravém nešikovném světle Emoticon
I to setkání na začátku Bells - Charlie mě dojalo Emoticon Juj, já sem tak ráda, že je konečně u normální rodiny Emoticon Emoticon
Jinak se už vážně nemůžu dočkat prvního Cullenovce Emoticon Emoticon A jaké bude jejich první setkání? Prosíím, ať je to Ed. Byla bych vážně zvědavá, co by na Bellu řekl...
No nic, nechá se překvapit Emoticon
Těším se na pokračování Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12.09.2012 [22:12]

BellaMarieSwanCullen Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!