Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bree - 2. kapitola

26.08.2010 (08:45) • MaiQa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1541×

2. Dvě možnosti

„Posaď se, Bree,“ ukázal Carlisle na jedno s křesel. Místo něho jsem si raději vybrala pohovku.

„Co vše víš o naší rodině?“ zeptal se.

„Jen to, co všem řekl Riley. Nemyslím si, že to je pravda,“ odpověděla jsem mu. „Riley nám hodně lhal.“

„Zkus to. Třeba zase tak moc nelhal,“ ozvala se Esme.

„Dobře. Říkal o vás, že jste jeden z nejsilnějších klanů naší rasy. A že barva vašich očí je důkazem vašeho stáří.“ Všichni se zasmáli. To jsem nechápala.

„Je pravda, že jsme jedna z nejpočetnějších rodin ve světě upírů. Ale barva našich očí není způsobena naším stářím. Živíme se jinak než většina našeho druhu. Živíme se krví zvířat,“ ujasnil Carlisle. Vykuleně jsem se na něj dívala neschopna slova. Opravdu to řekl? Z krve zvířat? To jde? Nejvíce ze všech pocitů, co se v tu chvíli dostavily, se ozývala zvědavost. Jako to asi může být. Je zvířecí krev stejně dobrá jako lidská? Počkat, on řekl, že jako většina. Copak jsou ještě jiní upíři, kteří žijí jako oni?

„Řekl jste, že se neživíte jako většina upírů. Z toho usuzuji, že na světě musí být ještě někdo s takovými návyky,“ zeptala jsem se nahlas.

„Jsi všímavá, Bree. Ano, na Aljašce bydlí ještě jedna taková rodina. Přesněji v Denali,“ odpověděl mi Carlisle.

„Měli bychom jí dát na výběr,“ ozval se nový hlas. Nadskočila jsem leknutím. „Promiň, pokud jsem tě vystrašil,“ omluvil se ten hlas. Ohlédla jsem se za sebe. Ve dveřích stál čtenář myšlenek. Edward.

„To bychom asi měli. Bree, máš možnost se rozhodnout. Můžeš se k nám nebo ke klanu v Denali připojit a zkusit náš způsob života. Nebo se od nás můžeš odloučit a žít dál způsobem, kterým jsi žila doteď. Pokud si vybereš tu druhou možnost, měj na paměti, že musíš být nenápadná. Kdyby se něco stalo a Volturiovi tě šli nedej bože zničit, připravila bys o život i nás,“ nabídl mi. Byla jsem zmatená. Jedna půlka mého já mi radila, abych vzala tu první možnost a snažila se žít tak jako oni. Ta druhá mi radila, abych odešla a žila tak jako předtím. Tedy v určitých mezích. Ovšem měla jsem na výběr třetí možnost. Mohla jsem se pokusit živit jako oni, a kdyby mi to nevyšlo, mohla bych odejít a vrátit se k lidské krvi. Tahle možnost mi připadala nejlepší.

„Jistě, i to je možné,“ odpověděl mi Edward. Hodila jsem po něm vražedný pohled.

„Prosím, nemohl bys alespoň předstírat, že mi do hlavy nevidíš? Znervózňuje mě to,“ poprosila jsem jej v myšlenkách. Přikývl. „Díky.“

„Mohla bych se pokusit žít jako vy, ale nevím, jestli to dokážu,“ odpověděla jsem.

„Dá se nato zvyknout. Sám jsem se značnou část své prozatímní existence živil lidskou krví. Moje sebeovládání není ještě zcela dobré, ale odolávám. Tobě se to určitě také podaří,“ ozval se Jasper. Poprvé za celou dobu jsem v jeho hlase neslyšela ani špetku nepřátelství.

„Jak jsem řekla. Zkusit to můžu.“

„Promiňte, že odbočuji od tématu,“ ozval se Edward. „Již delší dobu mi vrtá hlavou, co vám Riley řekl na to, že s námi je Bella.“

„Myslíš tu lidskou dívku?“ zeptala jsem se ho. Přikývl.

„Potom, kolik toho řekl za lži, tomu nevěřím. Říkal, že ta lidská dívka, Bella, je něco jako váš domácí mazlíček,“ odpověděla jsem mu. Již podruhé za dnešek se všichni zasmáli. Tohle jsem již vůbec nepochopila.

„Není náš domácí mazlíček. Bella je moje životní láska a snoubenka,“ odpověděl mi Edward. Snoubenka? Když je to tak, proč ji nepromění.

„Jak jsi již slyšela, datum bylo stanoveno,“ odpověděl.

„Myslím, že není dobré, abych tu zůstávala, když je tu ta dívka. Pokud vám to nevadí, ráda bych odjela k tomu klanu v Denali.“

„Dávali jsme ti tu možnost. Možná to bude prozatím nejlepší. V Denali se s moc lidmi nesetkáš. Jejich rodina má dům daleko od lidských obydlí. Kolem jsou lesy. Pro lov nejsnadnější. Můžeš si na něj zajít kdykoli. A navíc, vlci musejí být nervózní,“ odpověděl mi Carlisle.

„Dobrá tedy, kdy mám vyrazit?“ zeptala jsem se ho.

„Klidně i dnes. Jak ti to bude vyhovovat. Jasper a Emmett pojedou s tebou. Pro jistotu,“ odpověděl mi.

Přikývla jsem. „Pokud je to možné, raději bych opravdu vyrazila již dnes,“ řekla jsem a stoupla si.

„Můžeš mi něco slíbit?“ ozvala se Esme. Při pohledu do jejího mateřského obličeje jsem nemohla nekývnout.

„Slib mi, že jakmile se v ovládání zdokonalíš, navštívíš nás.“

„Slibuji,“ odpověděla jsem.

„Děkuji,“ zašeptala. Usmála jsem se na ni.

„Připraveni?“ podívala jsem se na Emmetta a Jaspera. Přikývli. Vydala jsem se ke dveřím. Jakmile jsem se ocitla venku, zastoupil mi Jasper cestu. Nechápavě jsem se na něj dívala.

„Emmett jde pro auto,“ vysvětlil mi. Za chvíli před námi zastavil černý Mercedes.

„Hlavně mi ho nenabourej, Emmette,“ ozval se Carlisle.

„Neboj, tati,“ odpověděl mu Emmett pohotově. Nastoupila jsem na zadní sedadlo. Jasper si sedl vedle mě. Jakmile se zavřely dveře, Emmett vyjel.

Předchozí - Shrnutí - Následující

Autor: MaiQa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Bree - 2. kapitola: