Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Brána - 12. kapitola

Ashley - LV and Glam


Brána - 12. kapitolaSetkání s čarodějkou, další výměna názorů s Damonem a nakonec rande s Jeremym. Příjemné čtení! :)

Fajn. Myslím, že dokážu překousnout, že existují dva druhy upírů, které jsou naprosto odlišné. Dokonce bych ještě zvládla, kdyby mi řekli, že existují i vlkodlaci. Ale že k nám do pár minut dorazí čarodějka, to už je na mě fakticky moc… Mohla by třeba přiletět na koštěti, na zádech mít černého kocoura a na nose obrovskou bradavici…

„Řekni mi, že to není pravda, prosím…“ zasténala jsem a s prosícím pohledem zalétla k Damonovi. Ten se rozvaloval po sedačce, stále s rozepnutou košilí a nepřestával se usmívat. Zasténala jsem. Vypadá to, že je to doopravdy pravda…

Vtom se ozvalo zaklepání. Takže ona sem nevletí komínem?

Do dveří vrazila drobná hnědovlasá dívka, která s sebou táhla obrovskou knihu. Vypadalo to, že se pod její tíhou každou chvílí skácí k zemi. Vůbec nevypadala nijak hrůzostrašně. Ani to koště s sebou neměla…

„Damone! Ty mě musíš prostě pořád využívat!“ zakřičela. Damon se pomalu a ležérně zvedl ze sedačky a přistoupil ke mně.

„Bonnie, taky tě rád vidím. Rád bych ti představil Ren - Rusovlásku,“ představil mě Damon. Protočila jsem oči nad mým upraveným jménem. Odstrčila jsem ho od sebe (ve skutečnosti jsem se o to jenom pokusila, protože se nehnul ani o milimetr) a v přátelském gestu natáhla k Bonnie ruku.

„Jsem Renesmé Cullenová.“

„Bonnie Bennett,“ odpověděla hned, ale rukou mi nepotřásla, protože stále držela tu převelikou knihu. Omluvně se usmála a já si v duchu zanadávala, že jsem dneska opravdu natvrdlá. Cítila jsem, jak jsem trošku zrudla, a za sebou jsem uslyšela uchechtnutí. Potlačila jsem nutkání na toho upířího kreténa zavrčet a zakroutit mu krkem. Na to bude jistě čas později…

Bonnie došla ke stolku a knihu na něj opatrně položila. (Otázka je, jestli se bála, že poničí knihu nebo ten stůl…)

„Takže, kde máš toho upíra?“ zeptala se ledabyle a pohlédla na Damona. Potichu jsem se zasmála, protože jsem si vždycky myslela, že lidé poznají, že jsem jiná. Ale to bylo asi jen v našem světě. Tady jsem vypadala jako obyčejný člověk – mám to brát jako urážku…?

Bonnie po mně střelila nechápavým pohledem.

„Koukáš na něj,“ odvětil Damon s úšklebkem a mávnul ke mně rukou.

„Cože?! Nedělej si tady ze mě srandu a doveď mě k tomu upírovi,“ nedala se zviklat Bonnie a zlostně propalovala Damona pohledem.

„Bonnie, já jsem opravdu upír, i když jen poloviční…“ vložila jsem se do toho, protože to vypadalo, že Bonnie jen tak najednou Damonovi věřit nezačne. Už jsem se docela začínala bát, že si tady vjedou do vlasů, a netušila jsem, jestli tahle malá čarodějka umí nějaká kouzla proti upírům, protože jestli ne, tak hrozilo, že ji budu seškrabávat ze stěn…

„Cože?!“ vyjekla Bonnie a začala si mě pozorně prohlížet. Uf, už jsem zase jak nějaký exponát v historickým muzeu…

„Jo, jsem poloviční upír…“ řekla jsem s ledovým klidem a mávla rukou ve znamení, že to nestojí za řeč.

„To by bylo na dlouho, prostě potřebuju prsten proti slunci a zbytek ti jistě ochotně poví Damon,“ řekla jsem ještě a ušklíbla se na Damona. „Já totiž nemám ani čas,“ dodala jsem rychle, když jsem spatřila Damonův protestující pohled.

„Máš rande s Jeremym?“ ušklíbl se Damon.

„Cože?! To umíš číst myšlenky jako můj otec?“ vyjela jsem na něj naštvaně. On si to očividně užíval. Pořád se usmíval tím svým způsobem, ze kterého holky odpadávaly.

Bonnie vykulila oči. „Tvůj otec umí číst myšlenky?“ zeptala se mě zděšeně a vypadalo to, že se za chvíli začne rozhlížet, jestli se můj drahý tatíček neschovává třeba za závěsy u oken.

„A ty máš otce? Jako… jako…“ koktala Bonnie dál a kulila na mě své hnědé oči. 

Povzdechla jsem si. „To je fuk…“ řekla jsem a pak rychle dodala: „Hlavně mi už prosím udělej ten prsten…“

 

O hodinu později, jeden prsten víc a o hodně míň mé upíří sebekontroly jsem konečně mohla Bonnie nechat samotnou s Damonem v obýváku. Jen doufám, že z Bonnie něco zbude… Ale tím jsem se zase tak moc nezabývala, protože mi teď nejvíce záleželo na tom, abych se dostala co nejdál od Damonových poznámek, které mi už nesnesitelným způsobem lezly na mozek.

Rychle jsem vyběhla schody do svého pokoje a přitom si prohlížela prsten s modrým kamenem na své ruce. Docela se mi líbil, ale hlavně jsem byla ráda, že se konečně nebudu na slunci grilovat. Přišlo mi zajímavé pozorovat, jak Bonnie něco zaříkává v nějakém pro mě neznámém jazycem a pak prostě zvedne hlavu a řekne, že to už je. Fakticky jsem doufala, že to fungovalo…

Vešla jsem do pokoje a začala se chystat na rande s Jeremym. Dlouho jsem přemýšlela nad tím, co si obleču, ale nakonec jsem se přeci jen rozhodla. Oblékla jsem si vzdušné bílé šaty, na krk si vzala náhrdelník s erbem rodiny Cullenů, rozčesala si vlasy a pak pohlédla na hodiny. Ještě mi zbývala asi hodina času. Napadlo mě, že se půjdu podívat do přízemí, co tam ti dva provádějí. Pak jsem ale usoudila, že bude lepší, když se do těchto upíro-čarodějnických sporů nebudu plést…

„Páni, tobě to sekne…“ ozvalo se mi u ucha, až jsem nadskočila leknutím. Zlostně jsem se otočila na Damona. Ono ho to opravdu baví…! došlo mi, když jsem uviděla jeho pobavený výraz. Nazlobeně jsem si založila ruce v bok.

„Díky,“ procedila jsem mezi zuby. Pak jsem ukázala ke dveřím. „A teď už zase můžeš jít…“

„Děkuji za vřelou nabídku, ale mně se tu líbí…“

„Ale mně se tu s tebou nelíbí…“ zavrčela jsem a zdůraznila slova s tebou.

„Můžeš kdykoli odejít, nikdo ti v ničem nebrání…“ pronesl sarkasticky a na tváři se mu objevil jeho pokřivený úsměv, kterým mě obšťastňoval minimálně pětkrát denně.

„Vypadni!“ zaječela jsem. Damon zvedl ruce v obraném gestu a pozpátku mířil ke dveřím. To je ale komediant! vztekala jsem se v duchu.

„Tak si to užij!“ křikl na mě ještě, než se mi ztratil z očí.

„Debil!“ ulevila jsem si nahlas, když už musel být dole. Přesto jsem doufala, že se to k těm jeho zatraceným upírským uším doneslo.

Pak jsem se, ve snaze se uklidnit, posadila na postel. Přitom jsem nepřestávala kroutit hlavou nad chováním toho arogantního upíra. Jak ho může někdo vystát déle než pět minut?!

Stále kroutíc hlavou nad Damonou povahou, vstala jsem z postele a po rychlém pohlédnutí na hodiny jsem usoudila, že bude nejlepší, když už půjdu. Nehodlala jsem riskovat další Damonovu návštěvu. Sice jsem se obávala dalších upířích keců, až sejdu do přízemí, ale rozhodla jsem se to risknout.

V obýváku naštěstí nikdo nebyl. Ani nikde jinde. Na chvíli jsem se nad tím pozastavila, ale pak jsem usoudila, že bude lepší, když nad tím nebudu dumat. Damon šel určitě na „jídlo“ a Bonnie urychleně odešla, aby se tím jídlem nestala sama. Jo, tak nějak to určitě bylo…

 

Ke Grillu jsem dorazila s předstihem, a tak jsem se posadila na lavičku naproti v parku. Koukala jsem na zelené stromy, krásně svítící slunce a prostě jen tak relaxovala. Myslím, že po těch všech zážitcích si jednu klidnou chvíli zasloužím.

Za chvíli jsem už uviděla Jeremyho, jak vychází ze dveří a hned se rozhlíží kolem sebe. Usmála jsem se a zamávala mu. Hned si mě všiml, taky se usmál a zamířil ke mně.

„Jsi tady…“ poznamenal šťastně a nepřestával se usmívat.

Při jeho úsměvu bylo snadné zapomenout na Damona a jeho hrozné poznámky, moc malé čarodějky, pomstychtivé upíry a kdo ví jaké další potvory, kterých tu jistě byly plné lesy.

 Oplatila jsem Jeremymu úsměv. „Ano…“

 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Brána - 12. kapitola:

 1
6. zftczczcugzfz
12.08.2017 [19:55]

Proc vlastne nemá bonnie damona ráda?

28.08.2012 [6:09]

nesinka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

26.08.2012 [18:29]

Irmicka1povedená kapitolka, těším se na další, chudák Bonnie málem měla menší infarkt Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. sara
25.08.2012 [19:28]

Úžasné... Dokonalé... Krásné... Super... Prostě povedená kapiolka. Moc moc moc se těším na další... a myslím, že nejsem jediná Emoticon

25.08.2012 [14:07]

Nika248Bolo to (ako inak) úžasné. Emoticon Emoticon Baví ma to pošťuchovanie medzi Renesmee a Damonom. A možno by si tam mohla dať aj trošilinku žiarlivosti zo strany Damona, no to je len na tebe. Veľmi sa teším na ďalšiu kapitolu, ktorú (aspoň dúfam) pridáš čoskoro. Emoticon Emoticon

25.08.2012 [12:04]

Danca11 Jednoduše super! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Chudák Bonnie, Ness ji asi dost překvapila, když se jen tak mezi řečí zmínila o tom, že je poloviční upír. Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!