Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bezdomovkyně (6)

new moon

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Bezdomovkyně (6)Ahoj, se Zuzu vám přínášíme další kapitolu. Je z pohledu Belly o dalším setkání s Edwardem. Příjemné čtení, vaše Mňamka a Zuzu.

22.01.2012 (17:45) • swanbellacullen • FanFiction na pokračování • komentováno 11× • zobrazeno 2867×

Probouzela jsem se do chladného dne. Nechala jsem zavřené oči a přemýšlela, co bude dál. Snad každý den jsem uvažovala, co se životem, a nikdy jsem nepřišla na konečnou odpověď. Nejspíš budu do konce života bezdomovec. Chtěla bych změnit svůj život.

Přála jsem si být spisovatelkou. Hrozně mě bavilo vymýšlet různé příběhy. Třeba o princeznách, Drákulovi, zlobrech… Vždycky jsem si užívala tu představu. Byla tak skutečná. Jenže to jsou pouhé myšlenky a sny, které se mi už nikdy nesplní.

Zachumlala jsem se víc do teplého kabátu. Počkat… Kabátu? Otevřela jsem oči a opravdu jsem na sobě měla přehozený kabát. Posadila jsem se a prohlížela si ho. Kde se tu vzal? Nechápala jsem to. Nevěděla jsem, komu patří, a tak jsem se rozhodla, že si ho nechám. Byl moc pěkný, teploučký a krásně voněl.

Uvažovala jsem, co bych dnes mohla dělat. Jít před obchod a žebrat o nějaké peníze. Nebo jít prohledávat popelnice. Možností bylo hodně, ale ani jedna z nich se mi nelíbila. Co by se mi taky líbilo, když jsem bezdomovec.

Po chvilce jsem se tedy rozhodla, že se půjdu projít. Šla jsem trochu temnými ulicemi, až jsem došla opět do parku. Vracela jsem se sem docela často. Vzpomínám si, že tady byla moje první noc na ulici. Bylo tu krásně a dobře se tu přemýšlelo. Hrozně jsem si to tu oblíbila.

Chodila jsem sem jenom ve dne. V noci jsem tu už nepobývala, díky tehdejší zkušenosti. Nechtěla bych to zažít znovu, ale s mým zachráncem bych se ještě někdy chtěla setkat. Pochybuji, že by se to stalo. Ale kdo ví? Třeba mi osud přinese aspoň jednou štěstí.

Sedla jsem si na lavičku a uvažovala. Co asi teď dělají rodiče? Hrozně se mi stýskalo i přes to, co se stalo. Chtěla bych je aspoň ještě jednou vidět. Zajímalo by mě, jestli ještě ví, že měli dceru. Jestli na mě vzpomínají jako já na ně. Jestli se někdy dostanu z ulice, tak je najdu.

Ještě chvíli jsem tam tak seděla a pak jsem šla jinam. Bavilo mě se procházet. Člověk si aspoň přestane myslet na zlé časy. Sice na chvilku, ale přece.

Když jsem tak šla po ulicích, najednou jsem měla zvláštní pocit. Jako bych cítila něčí přítomnost. Nevěděla jsem, jak to popsat, ale bylo to divný. Když jsem se otočila, nikdo za mnou nebyl. Nejspíš už jsem musela zešílet. Ten pocit se zesiloval a já nevěděla, co to má znamenat.

Došla jsem až do lesa. Ani jsem nevěděla, kde jsem se tu vzala. Nejspíš jsem se dostala do apatie, když jsem přemýšlela, co dál. A tak jsem se dostala až sem. Hm… Jak se asi dostanu nazpátek?

Otočila jsem se a nemohla uvěřit vlastním očím. Přede mnou stál anděl. Vypadal krásně. Koukali jsme si navzájem do očí a já nevěděla, co mám dělat.

No tak, Bello, dělej něco!

„Ahoj.“ Pozdrav zazněl spíš jako otázka. Ahoj? To jsem si nemohla vymyslet něco lepšího? Aspoň něco, ale mohlo to být lepší. Takhle jsem si teda nepředstavovala začít rozhovor. Nějak se začít musí.

„Nazdar, co tady děláš?“ Jeho hlas… To je ten můj ochránce! Nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Srdce se mi rozbušilo a já nevěděla, jak mám dál reagovat. Zírala jsem na něj jako na anděla, tak se mi jevil. Až po hodné chvíli mi myšlenky zaběhly zpět a mně cvaklo vše do správných kolejí.

Nezněl moc příjemně. Co bych taky mohla čekat. Od dokonalého kluka k bezdomovci. To slovo jsem tak nesnášela!

„Šla jsem se projít.“ Můj hlas trochu přeskakoval, ale pořád lepší než tenkrát. Teď vím, jak mluvit, což minule byla katastrofa.

Jeho výraz nebyl moc nadšený.

„Do lesa? Lepší místo sis opravdu najít nemohla. Jako minule v tom parku.“ Tak tohle bylo moc. Proč je na mě takový? Jasně, co bych mohla čekat, vždyť žiju na ulici, ale jsem přece taky jenom člověk.

„Za tu záchranu v parku ti děkuju.“ Z mého mluvení byla trochu slyšet lítost. Ne z toho, že by mě zachránil, ale jeho hlas nebyl moc milý. Skoro až hrubý.

Prostě jsem si představovala vše jinak. Jen jeden malý okamžik může změnit celý život, než člověk plánoval. Jako v mém případě.

Sice se mi konečně splnilo moje přání, ale ne zrovna růžově. Jsem ráda, že jsem mu konečně mohla poděkovat a znovu ho potkat. Ale nejspíš to byla chyba, protože se na mě díval takovým tím nenávistným pohledem. Nechápu to, nic jsem mu neudělala. Pořád jsme na sebe tak koukali.

Najednou nastalo ticho a jen jsme se na sebe dívali. Měl černé oči, které měly výraz, jako když ho něco bolí. Vůbec jsem se v něm nevyznala. Vím, vždyť ho ani neznám. Chtěla bych ho poznat, ale zase takové štěstí opravdu nemám. Jsem naivní, když jsem o tom měla jen myšlenku.

Cítila jsem se už trapně. Stáli jsme tam snad už přes půl hodiny a nikdo z nás nepromluvil. Pořád jsme se pouze na sebe dívali.

Něco nedaleko nás bylo slyšet křupnutí větve. Když jsem se ohlédla, nic tam nebylo. Muselo to být nějaké zvíře, které nás nejspíš ucítilo a uteklo. Ale když jsem se otočila zpátky, už tam nestál. To není možný. Přece tak rychle a neslyšně nemohl zmizet.

Nemohla jsem si to srovnat v hlavě. Měla jsem tolik otázek, na které mi nikdo nemohl odpovědět. Pouze on, ale jeho už nikdy nespatřím. Ani neznám jeho jméno. Pro mě bude navždy anděl, který mě zachránil.

Nevím, jak dlouho jsem stála v lese a přemýšlela, co se právě stalo, ale už se začalo stmívat. Radši jsem se vrátila na svoje obvyklé místo u popelnice. A dál snila o setkání s andělem. Nic jiného jsem také nemohla, než jenom snít.

Autor: swanbellacullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bezdomovkyně (6):

« Předchozí   1 2
1. Neyimiss
22.01.2012 [15:22]

NeyimissČlánek jsem ti opravila, ale příště si dej větší pozor na:
* překlepy;
* chybějící
- písmena;
- interpunkční znaménka;
* skloňování;
* zdvojené mezery;
* čárky;
* malá/velká písmena;
* koncovky přídavných jmen (!).

« Předchozí   1 2

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře