Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bello tohle není tvoje! 2. Kapitola

Cosmopolis


Bello tohle není tvoje!  2. KapitolaDalší kapitola, Bella konečně ve Forks. Ubytovává se, potká starého známého Mika. A tak různě. Já vím že to není moc zajmavé ale musela jsem to napsat. Omlouvám se že tak pozdě ale aspoň že někdy né? Prosím komentíky =)

Ohlídla jsem se naposledy za Edwardem ale už nebyl tam kde byl před chvílí, u své rodiny. Zajímalo by mě jestli se s Edwardem ještě někdy potkám.

Vrátila jsem teda svůj zrak zpět. Uviděla jsem tátu jak mi mává, šla jsem za ním. Už sem skoro dorazila k tátovi.

„Ahoj Bello!“ Řekl a objal mě.

„Ahoj,“ řekla jsem a nasadila úsměv. Přece jenom se mi tu bude líbit kvůli mému Hobby.

Vzal mi kufry a šel s nimi k autu. Říkala jsem si jestli vytáhnul to svoje nové auto, když se s ním po telefonu pořád vytahoval, myslím že to byl Nissan.Vyšla jsem za ním a uviděla policejní služební auto. Je divné v tom jet když děláte takové věci jako já.

„Tati myslela jsem že pojedem tím tvým novým autem.“ Řekla jsem naštvaně.

„Víš Bells, byla práce v L.P.“ (čti elpé) Řekl zase on a já se divila, to jsem byla tak dlouho pryč že táta už nazývá města zkratkami?

„Co je L.P.?“ Nedalo mi to no, musela jsem se zeptat no byla jsem prostě zvědavá po mámě.

„Přece La Push, kámo.“ Odpověděl mi táta ale divně.

Jak dlouho jsem tu nebyla víc jak rok? Tý jo za ten rok se jeho slovník očividně změnil.

Nasedlo se do auta a jelo se. Radši jsem celou cestu mlčela. Ale on se nedal a začal.

„Jo Bello ve Forksu se ti bude líbit, v Port Angeles je mekáč, jo a koupil sem ti auto“ Řekl tak vesele.

A na to nešlo nereagovat.

„Co auto? Tati! Říkal jsi že mi žádné kupovat nebudeš, že jsem moc nešikovná.“ Což poslední dobou není pravda když si mě nikdo nevšimne jak lezu do jejich domu.

„Ale prosimtě Bello na co máš potom řidičák? Aby tě nějakej polda nezastavil? Nebo já jejich kápo?“ Řekl a zasmál se tomu.

Zbytek cesty ani jeden z nás nepromluvil.

Asi po půl hodině mlčení jsme dojeli domů. Vystoupila jsem. Táta otevřel kufr, vzala jsem si svoje věci a on vzal ten můj největší kufr. Šla jsem napřed, protože táta byl zahlcem mým těžkým kufrem.

Už se stmívalo, dům byl vždy bílý, ale teď mi přišel natřený nějakou žlutou barvou jakoby svítící ve tmě.

Z dálky jsem viděla taky tátovo nové auto, perfektně naleštěné určitě zářilo na míle daleko. A za ním bylo auto přikryté plachtou, to bude asi to moje.

Vyhrabošila jsem klíčky z kapsy, a odemkla. Šáhla jsem po vypínači ale nebyl tam kde byl obvykle.

Ozvalo se hlasité ŽUCH, jak Charlie pustil můj kufr.

„Mám tu pár novejch vychytávek.“ Řekl a dvakrát tlesknul.

Rosvítilo se světlo, v obýváku i v chodbě. Bylo vymalováno, v chodbě na modro. Do obýváku bylo zavřeno zašupovacími dveřmi.

„Čím mě jěště překvapíš? Že budu mít vodní postel?“ Řekla jsem já a zasmála se.

„No byla ve slevě, a vždycky si jí chtěla ne?“ Řekl on a koukal do země.

Ojé když jsem jí chtěla bylo mi deset a chtěla jsem pracovat jako učitelka. Tak jsem se zamyslela že jsem slyšela tátu seshora volajícího.

„Bello tak jdeš nahoru nebo si tam přimrzla?“ Vyběhla jsem schody rychlostí větší než je normální běhat po schodech, a došla tak konečně do svého pokoje.

„Tady tu vychytávku nemáš jestli nevadí. Já mám lusknutí prstů.“ Řekl a já zavrtěla hlavou.

„To povlečení vybrala prodavačka, máš ráda fialovou ne?“ Tázavě na mě kouknul.

„Fialová je dobrá.“ Řekla jsem já, no nevím co by vybral sám, ale tohle povlečení se mi líbí.

„Já du čučet na telku.“ Řekl a odešel.

Byla sobota 16. ledna takže jsem měla hodně času s vybalováním.

Nejdříve jsem vybalila oblečení potom peníze z ponožek. I tady jsem měla pod parketou místo takže peníze se nacházely od teď tam.

Notebook jsem dala na prázdný pracovní stůl, na stole byla taky lampa kterou jsem nepoznávala.

Nedalo mi to a musela jsem si už na tu postel aspoň sednout a tím jí vyzkoušet. Tak sem si na ní sedla. Ou zvláštní pocit když vám šplouchá postel a vy se na ní tak houpete. Na nočním stolku byla lampa kterou už sem tam měla dlouho, musím jí oprášit je celá od prachu. Vytasila jsem mobil a peněženku z kapsy. Peněženku jsem položila na noční stolek. Mobil jsem nechala v ruce a začla psát SMS mámě, o tom jak jsme dorazili domů a jak je to tu fajn, někdy potom až toho budu mít víc co napsat jí napíšu E-mail.

Zvedla jsem se z postele, která udělala jen šplouch a vypadala zase jenom normálně. Mobil jsem položila vedle peněženky. Vybalila jsem zbytek svých věcí včetně mé výbavy. Tu jsem uklidila do krabice a tu dala na dno skříně. Mám z toho hlad. Naposledy jsem měla 3Bit ve vlaku. Sešla jsem schody a zamířila do kuchyně.

Normální vypínač, no to sem si oddechla. Kuchyň taky prošla jistou úpravou. Byla tu větší modrá lednice, myčka a tmavší police. Nechtělo se mi vařit tak bych mohla objednat pizzu. Přešla jsem do obýváku.

Televize byla stále stejná velká plochá obrazovka, ale táta si pořídil Domácí kino jak je vidno protože to tu děsně řvalo. Dávali nějaký zápas Baseballu.

„Tati chci si objednat pizzu chceš taky?“ Řekla no spíš zařvala na tátu.

„Jasně Bells, objednej mi feferonkovou se sýrem, na lednici máš i číslo je tam leták.“ Řekl a stočil svoje oči opět k obrazovce.

Vzala jsem telefon a všimla si že je bezdrátový, jo to nebejval. Došla jsem k lednici vytočila číslo na letáku a prohlížela si co tam dělají za pizzy. Asi po třech pípnutích to někdo zvedl.

„Pizza Express, přejete si?“

„Dobrý den, chtěla bych jednu feferonkovou se sýrem a ehm jednu Hawai.“

„Píšu si, něco k pití?“

Měla jsem hroznou chuť na Colu takže sem řekla: „Jo 2x Colu prosím. Moje adresa Charlie Sw...“

„Charlie Swan?“ „Ano.“ „Mělo mě to napadnout, nikdo jiný si nedává feferonkovou se sýrem. Vím kam to doručit takže asi tak za 20minut vám jí přivezem Nashledanou!“

„Děkuju Nashledanou.“ A típla jsem to.

Mám 20 minut takže skočim rychle do sprchy. V koupelně jsem zase nenahmatala vypínač takže jsem dvakrát tleskla. Nic.

„Děkuju za zhasnutí. Koupelna jenom jednou Bello.“ Ozval se ze zdola Charlie.

Tleskla jsem a světlo bylo tu. V koupelně nic nového jenom nové obložení. Dala jsem si sprchu. Už jsem se potřebovala uvolnit po té cestě. Napadlo mě že bych se mohla porozhlídnout po okolí ale až ráno. Po sprše jsem si rozčesala vlasy a oblékla se do pyžama a vzala si župan.

Ozval se zvonek. Né klasický, klasický je jako Ding Dong, tenhle byl jako Dingi Dong Ding Dang Dóng.

„Já tam jdu!“ Zavolala jsem a rychle sešla schody.

„Peníze jsou na stolku u telefonu.“ Zavolal táta.

Šla jsem teda pro peníze a pak jsem otevřela. Ten kluk mi byl povědomý. Né tou uniformou ani tou čepicí, na které byl kus pizzy na pružince.

„Jéé ty si Bella že jo? Já jsem Mike Newton.“ Řekl ten kluk a já byla překvapená, tohle že je Mike?

Když jsme se viděli naposledy měl rovnátka a tvář plnou beďarů. Teď se usmál a měl rovné zuby, rovnátka pomohly. A tvář měl jako na reklamu.

„Miku jsi to ty? Odkdy děláš roznášku pizzy?“

„Asi tak 3 týdny, mám to jako brigádu“

„Tak kolik dlužím?“

„15 dolarů.“

„Tady máš dvacet,“ podala jsem mu peníze a on mě krabice s pizzou a dvě plechovky Coly.

„Jé děkujů, tak zatím Bello, asi se potkáme ve škole,“ řekl zamával mi, až se mu z toho zakroutila pizza na pružině na čepici.

„Zatím.“ Řekla jsem a zavřela dveře.

S pizzou jsem šla do kuchyně, vlezla do lednice a vzala pivo. Pivo i Charliho pizzu jsem mu donesla do obýváku na stůl.

„Děkuju Bells.“ Řekl šáhnul po pizze a zakousl se do ní.

Já sem šla s tou svojí nahoru. Otevřela jsem si Colu napila se, položila jí na stolek a začala jíst tu pizzu. Hm dobrá.

Zbytek večera utekl rychle, četla jsem si. Potom jsem uslyšela lusknutí. Táta už šel spát.

„Dobrou Bello.“ Řekl a nakouknul mi do pokoje.

Vzhlédla jsem od knížky a řekla „Dobrou tati.“

Četla jsem si potom vleže až mě z toho rozbolely oči. Odložila jsem teda knížku a zhasla lampu u stolku. Furt se to na tý matraci houpalo, takže jsem brzo usla, bylo to jako kolíbání.

Zdál se mi sen divný sen. Byla jsem na louce sama. Lehla si do trávy a na chvíli zavřela oči pak je otevřela a nade mnou se skláňel Edward.

„Ty si mi čórla hodinky že jo.“ Vyštěkl naštvaně.

"To já né!" Rychle jsem vstala a začala utíkat pryč.

Edward za mnou ale neběžel. Tak jsem zpomalila.

Za mnou se ozval šramot. Otočila jsem se a na mě vyskočil veliký černý vlk.

 

Pokračování Příště!

xxx Předchozí Kapitola X Další Kapitola xxx



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bello tohle není tvoje! 2. Kapitola:

 1
3. Nicki
15.09.2011 [10:27]

Heh jo je to dobrý je to moc dobrý...!Napiš další a rychle.. Emoticon

2. Nicki
15.09.2011 [10:27]

Heh jo je to dobrý je to moc dobrý...!Napiš další a rychle.. Emoticon

1. Kikiíí
21.06.2011 [9:30]

WoooW...klobouk dolu ... :)))))) Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!