Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » As spirit - 4. kapitola

Sraz Ostrava!!! 31


As spirit - 4. kapitolaDalší díl, předem upozorňuji, že je kraťounký...

Slza, kterou tvořil dým, který vyzařoval zářivě bíle světlo dopadl na zem. Přesně v ten moment na tom místě vzklíčily dva droboučké kvítky a rozkvetly. Byla to levandule a frézie.

„Bello?“ zašeptal Edward, když se podíval na ony kvítky… Nevěřícně jsem na ty dva droboučké kvítečky zírala. Netušila jsem, co se stalo, prostě rozkvetly… Nic víc.  On mi vždy říkal, že voním jako levandule a frézie. Tolik mi chybí a přitom stojí vedle mě. Chybí mi jeho dotek, chybí mi jeho chladný dech. Chybí mi tolik věcí.

 

„Jsem tady,“ tolik jsem mu to chtěla říct, tolik jsem ho chtěla objat, políbit. Ale on by to neslyšel, necítil.

„Chybíš mi,“ zašeptal a zvedl hlavu a dál sledoval mou rakev, kterou už pomalu spouštěli do země.  Ještě se pár lidí přesunulo blíže k mému hrobu a vhodilo květinu. Bylo to divné, vidět svou rakev, všechny ty lidi, kteří se, se mnou přišli rozloučit, bylo to tak smutné. Chtěla jsem opět plakat, ale nepustila jsem ty slzy ven, nemohla jsem. Lidé se pomalu rozcházeli, jediný Edward zůstal a poklekl k mému hrobu.

 

„Ani netušíš, jaké to je být bez tebe. Udělal bych vše, pro to, abys tu mohla být se mnou. Ale já nedokážu vracet život. Ach Bello, tolik mi chybíš. Ještě jednou a naposledy… Omlouvám se,“ zašeptal ještě jednou a položil k náhrobnímu kameni levanduli a frézii, kterou utrhl.

„Voněla jsi jako ony,“ zašeptal ještě a pak již nepromluvil. Zvedl se a pomalým krokem odcházel k lesu. Rozhodla jsem se ho následovat, kvůli němu jsem si tento život zvolila. Musím mu být nablízku. Když už nedokáži nic jiného, alespoň tohle.  Nebylo tu moc lidí a on se každým krokem blížil okraji lesa. S každým dalším krokem zrychloval a já netušila, jestli budu dost rychlá na to, abych mu stačila. Sotva prošel kolem stromů a měl jistotu, že ho nikdo jiný neuvidí, rozběhl se plnou upíří rychlostí a zmizel mi.

„Edwarde?“ šeptala jsem ve smutné myšlence a hleděla tím směrem, kterým běžel. Snažila jsem se utíkat, ale nebyla jsem dost rychlá. Asi po sedmdesáti metrech jsem zůstala se slzami v očích stát na místě.

 

Moment… Před tím, když jsem se objevila na naší louce a pak se přesunula na… hřbitov. Bylo to tak rychlé, ale jak jsem tu udělala? Jak? Kdybych si byla schopná vzpomenout.

Chtěla jsem být jen s ním, s nikým jiným. Chci ho vidět, ale kde je? Daleko…

Kde jsi? Pořád dokola jsem se v myšlenkách ptala na to samé, kde je? Chtěla jsem být s ním.

 

A pak se stalo něco podivného. Bylo to tak rychlé, nebylo to jako, když se mnou běžel Edward. Tohle bylo jiné. Všechno kolem mě se změnilo ve šmouhy, všude byla jen šedá, hnědá a zelená, ovšem už nebyly výrazné, protože slunce již zapadalo. Vždy jsem milovala západ slunce, ale teď… Opravdu nevím. Cítila jsem se, vlastně jsem necítila nic, jen smutek. O vteřinu později jsem se objevila na stejné louce, jako po mé smrti. Stála jsem uprostřed a můj pohled směřoval někam mezi stromy. Po chvilce jsem zjistila proč. Přesně z toho místa vyběhl Edward, lehce se zatřpytil v posledních paprscích slunce, doběhl ještě pár metrů a zhroutil se k zemi. Jeho tělem začaly otřásat hlasité vzlyky. Tolik mě bolelo, když jsem ho takto viděla. Rychle jsem se přemístila k němu a klekla si.

„Je mi tak líto, že trpíš,“ zněla má myšlenka a mou rukou, teda jestli se to rukou dá nazvat, jsem lehce přejela po jeho zádech i když jsem věděla, že to neucítí.

„Tolik mi chybíš. Nikdy jsem si nemyslel, že mě opustíš tak brzo. Je to tu bez tebe tak těžké,“ šeptal mezi vzlyky.

„Omlouvám se,“ tolik jsem si přála mu tohle říct. Cítila jsem, že do očí se mi opět vlévají slzy. Snažila jsem se být silná a nepustit je ven.

 

Netuším proč, ale otočila jsem se. Něco mě k tomu táhlo, já nemohla jinak. To co jsem uviděla, to bylo nepopsatelné. Na okraji lesa stála jediná bytost, která byly stejné jako já, jen měla jiné barvy. Béžovou a bílou.

 

Kdopak to je?

<< Shrnutí >>



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek As spirit - 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!