Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » As spirit - 14. kapitola

stmivanibylujgi


As spirit - 14. kapitolaDalší!

Pohled nikoho:

 

Jakmile se dívka odtrhla od tepen již bezvládného těla ženy, na její tváři se rozlil lehký úsměv. Byla ráda, cítila, že její bolest polevila, ovšem zatím neznala příčinu. Byla by ráda, kdyby se to nikdy nedozvěděla, ale ona neměla na vybranou. Cítila, že nabrala dostatek síly pro to, aby se mohla to tolika dnech pohnout. Bylo to již opravdu dlouho, ale ona netušila, že od počátku jejího zhmotnění uběhl již měsíc a půl. Pro ni čas neznamenal příliš a nyní již měla celou věčnost a více.

 

Rychle otevřela oči, které byly nyní barvy krve a naplnila své plíce kyslíkem, o kterém si do teď myslela, že ho potřebuje, ovšem opak byl pravdou a ten pocit jeho potřeby nepocítila.

Několikrát překvapeně zamrkala a pak svůj zrak zaměřila na drobnou ranku tvaru půlměsíce, které se vyjímala na zápěstí nehybného těla. Její zorničky se rozšířily ve strachu, zděšení a znechucení. Došlo jí, co udělala, že připravila o život nevinou bytost, změnila její osud…

 

Neznala jí, ale litovala jí a nenáviděla se za svůj čin, nenáviděla se za zničení nevinného života. Dívku ničila představa, že ona žena, měla rodinu, která ji milovala, že mohla mít děti, které právě přišly o svou milovanou matku. Už ji nikdy neuvidí, neřeknou jí, že jí mají rádi. Neřeknou nic. Dívka věděla, co je s ženou, kde je… Ona si pamatovala na bílou místnost, osud, který nenáviděla z zničení všeho, čeho mohla dosáhnout.

 

Byla vyděšená z toho, co udělala… V její mysli teď poletovala pouze jediná myšlenka, tvrdila o sobě, že je zrůda. Že zklamala, že vzala život, který již nikdy nedokáže vrátit. Ta myšlenka ji trhala na kusy, neskutečně ji to bolelo a ona tu bolest nebyla schopná zastavit.

 

Jen tam seděla a se smutkem v jejích očích barvy krve sledovala její nehybné tělo. Připravila nevinného člověka o život, který mohl žít. Nebyla ani schopná promluvit, nedokázala vyslovit to, co udělala. Jen tam seděla a snažila se uklidnit, ovšem marně a po několika vteřinách její tělo ovládly tiché vzlyky nad jejím selháním. Připadala si jako zrůda a dál vzlykala.

 

O pár okamžiků později na dívčino tělo dopadla jedna kapka, za ní následovala další a další. Vzhlédla k nebi a na její umazaný, přesto andělským obličej dopadlo několik kapek, které jí nahradily slzy, které již ronit nemohla. Nebe, které odráželo její pocity plakalo s ní, neschopno přestat. Plakalo nad smrtí ženy, která nebýt dívky, mohla spokojeně žít přesně tak, jak bylo dáno v jejím osudu. Ale nikdo nedokáže vrátit čas… I kdyby, nepomohlo by to, zemřel by někdo jiný. Bohužel, nebyla jiná možnost.

 

Nechápala proč dostala druhou možnost k životu, snad jen, aby mohla zabíjet? Nechtěla si to připustit. Ona jí nechtěla ublížit, nikomu nechtěla ublížit. Jediné, co si celé ty měsíce přála, po čem tak toužila, bylo, aby mohla být s ním, s Edwardem, s jejím andělem.

 

Jakmile si v mysli vybavila jeho jméno, toužila ho opět vidět, podívat se do jeho topazových očí, políbit ho. Ale po několika vteřinách začala pochybovat. Bude jí ještě chtít? Když je upír? Myslel si přeci, že je mrtvá, co udělá, až ji uvidí „živou“? Na tyto otázky si nedokázala odpovědět, ale musela ho vidět.

 

Už chtěla vyrazit, ale kdy pohlédla na ženino tělo… Nemohla ho tam jen tak nechat, všem náhodným turistům na očích. Musela ho někam schovat. Nenapadlo jí nic lepšího, než ji pohřbít pod kořeny mohutného stromu. Ještě před tím, než to udělala si oblékla její bundu, která tak, tak zakrývala vše co měla.

Dívka pomalu přistoupila ke stromu, věděla, že jako upírka by měla být silná, ale až tak silná. To se jí nezdálo, přišlo jí to nemožné. Pevně uchopila kmen stromu a zatlačila do něj téměř celou svou silou. Byla překvapená, jak jednoduše dokázala strom naklonit. Jakmile se pod ním vytvořila prohlubeň, nohou do ní dostrkala tělo.

Se slovy „sbohem,“ kmen pustila a tím její tělo pohřbila. Ještě chvíli hleděla na to místo, stále tomu všemu nedokázala uvěřit. Bylo jí téměř jedno, že je živá… Užírala jí myšlenka na to, že vzala život, že to už nikdy nezmění.

 

„Omlouvám se, je mi to moc líto,“ zašeptala zvonivým hlasem a pak se odvrátila, už se nemohla dívat na to, co udělala. S tichými vzlyky odcházela pryč, cítila pach upírů a šla za ním.

 

Dala se do běhu, sice ještě byla hodně vysílená, ale běžela dál. Líbila se jí ta rychlost a pocit volnosti. Rychle kličkovala mezi stromy a snažila se zapomenout, jen škoda, že upíři nezapomínají.

 

Už byla skoro na místě, cítila tu nasládlou vůni více a více. Po pár vteřinách již viděla jejich dům, ale zarazila se. Nemůže tam přeci jen tak vběhnout…

 

Zavřela oči a zhluboka se nadechla. Musela se ujistit, že v okolí není žádný člověk, nechtěla nic nikomu ublížit, už nikdy. Vzduch byl čistý. Dívka se snažila uklidnit, byla nervózní, uvidí je po tolika měsících, po tolika měsících na ně bude moct promluvit, objat je.

 

Opatrně vykročila, původně chtěla jít lidským tempem, ale byla příliš nedočkavá, a proto vyrazila rychlostí jí přirozenou. Ovšem před schody, které vedly k domu zpomalila a ke dveřím došla lidským krokem. Ještě se nadechla a zvedla roztřesenou ruku, kterou zaklepala.

 

„Je to upír,“ ozvalo se do ticha a po několika vteřinách se ozvalo vrznutí kliky a dveře se otevřely.

 

<< Shrnutí >>



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek As spirit - 14. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!