Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Alec a... Nessie?! - 7. kapitola

wallbymajda

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Alec a... Nessie?! - 7. kapitolaRenesmé je donucena přidat se k Volturiovým, kdyby to neudělala, její rodina zemře. Volterra však nebude tak hrozná, jak si myslela. Potká tam někoho, kdo jí výrazně změní její život? Nebo všechno bude naopak ve skoro starých kolejích? Co na to Cullenovi?

02.12.2012 (19:30) • Never • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1629×

Tady to celkově bylo celé nějaké stejné… Hlavou se mi honilo tolik myšlenek, že jsem nevěděla, na jaké skupinky je přebrat. A kdybych chtěla, asi by to trvalo hodně dlouho, protože se mi v hlavě rodily další a další. Tohle byl bludný kolotoč. Na jednu stranu jsem byla šťastná jako nikdo jiný, na druhou jsem ze všeho měla velmi špatný pocit.

Koneckonců, mé myšlenky se stejně uchýlily k mé rodině. Přeci jen… Pamatuju si, že když jsem byla malá a vyvedla nějakou botu, rodiče vždy byli naštvaní a nakonec mi to pokaždé taťka vysvětloval a omlouval se tím, že se o mě báli. Když se dostanu domů, pokud se tedy domů vůbec dostanu, co tedy potom? Dostanu domácí vězení do konce mé existence?

Vzpomněla jsem si na to, co mi vyprávěla maminka z lidského života. Táta ji tenkrát opustil, aby ji ochránil, jenže… to by nebylo, aby se to nezvrtlo, mamka neskočila z útesu, on si nemyslel, že je mrtvá, a neodletěl do Volterry, kam si pro něj musela dojet. Děda Charlie o tom nevěděl, doma mu nechala jen vzkaz. Byl na ni naštvaný, bál se o ni a ona mu nedala vědět nijak jinak než vzkazem, co mu nechala doma, než odjela. Nemohla se moc pohybovat venku, natož ještě s tátou, to moc šťastný nebyl. Když mi to vyprávěla mamka, znělo to jinak, jak od dědy. On kladl důraz na to, že to bylo tím strachem, co o ni měl. Začínám se bát toho, co by se stalo, kdybych se třeba vrátila domů… S čistým štítem a ďolíčky ve tvářích bych z toho nejspíš nevylezla.

Každopádně, teď jsem tady, domov je daleko a musím se teď soustředit na to, aby se rodina nedostala sem. Většina upírů, co tu byla, se ven nedostala. Přiznejme si to – kdo by sem chodil, když k tomu nemá žádný důvod. Takového člověka bych považovala za hazardéra. Moje rodinka ten důvod sice má, ale… Já věřím, že to zvládnu sama. Od malička mě občas trénoval Jasper s Emmettem, údajně abych si věděla rady s tím mým psíkem.

A to se dostáváme k dalšímu tématu… Jacob.

Ani nechci pomyslet na to, co se mu teď honí hlavou nebo co prožívá. Vím, co s ním dělalo, když jsem jela s tetou Alicí byť jen na jediný den na nákupy. Večer mě pak vítal, jako kdyby mě neviděl celý týden. Co udělá, až se dozví, že… že… Já ani nevím, co se má dozvědět. Poprvé za ten nepatrný kus mé existence jsem si nebyla jistá. Nebyla jsem si jistá sama sebou. Co teď? Když jsem zavřená tady a mám čistě náhodou u sebe Aleca, cítím se jako doma s Jakem.  Ale i přes to to bylo jiné. Jako bych cítila k oběma to samé a zároveň úplně něco jiného. Nikdy bych z domova neodešla bez Jacoba. Pokud by to ale nechtěli Volturiovi a nezáviselo to na přežití mé upíro-vlkodlačí rodinky. Naopak teď bych odtud neodešla bez Aleca…

Bože, co to má být?! Zkouška toho, co vydržím?

Unaveně jsem zapadla do svého pokoje a zavřela za sebou dveře. Poodešla jsem pár kroky k oknu a zatáhla velké a těžké závěsy, přes které do pokoje dopadalo opravdu málo světla, což znamenalo méně namáhání pro mé oči. Ale více pro můj mozek, protože jakmile jsem zatáhla, můj mozek zvýšil aktivitu alespoň o sto deset procent. Tohle je zrada, pff…

Udělala jsem krok dozadu a svalila se do postele. Skopla jsem z nohou boty a rukou nahmatala peřinu, pod kterou jsem se po chvilce zavrtala a povzdechla si. Opět jsem to všechno krásně pokonila. Jak snadno to jde zvorat. Jenže v tu chvíli, kdy jsem před pár týdny četla dopis, mi nedocházely ty následky, co z toho vzniknout. Musela jsem jednat rychle… nešlo to, přemýšlet dopředu. A tady to je. Bez rodiny, bez Jacoba, s Volturiovými, s Alecem. A teď si vyber, co je lepší. Aro nebo Carlisle? Esmé nebo Sulpicia? Renata nebo Bella? Demetri nebo Edward? Jane nebo Rose? Felix nebo Emmett? Heidi nebo Alice? Jasper nebo Afton? A nakonec… Jacob nebo Alec? Je pravda, že většina z nich nebyla taková, jako mi je doma převyprávěli, jenže i přes to jsem se tu necítila tak, jako doma.

Uslyšela jsem lehké zaklepání na dveře. Zvláštní, jak rychle se začali všichni přizpůsobovat mým zvykům… třeba něco jako to klepání.

„Ano?“ vznesla jsem tišším hlasem do vzduchu, jista si tím, že mě dotyčný uslyší. Pokud to byl upír, což určitě byl, slabě jsem cítila nasládlou vůni ve vzduchu, slyšel by mě, i kdybych šeptala. Dveře se s cvaknutím otevřely a ve dveřích se objevil Alec. Od hlavy až k patě v černém, jak neobvyklé. No, slušela mu, to se musí uznat.

„Promiň, že tě ruším, asi chceš spát… Tak já, no, půjdu,“ pokusil se o úsměv, moc mu stejně nevyšel. Zklamání? Smutek? Co?

„Ne, nechtěla jsem jít spát… Tedy jo, ale to nevadí. Zůstaň, prosím,“ špitla jsem jeho směrem a v posteli se trošku odsunula ke kraji, aby tam bylo místo i pro něj. Povzbudivě jsem se na něj usmála a můj úsměv se mi vrátil v podobě toho jeho, což mě donutilo se usmát znovu. Taková výměnná energie. A prý, že je láska chemie… Chemie ne, fyzika to je. Elektrický proud proudící mezi námi, když se mě dotkne, nabíjení se energií, když se na mě podívá… Bylo by to na dlouho.

Upíří rychlostí se objevil na mé posteli a díval se mi do obličeje.

„Je mi to všechno líto. Když tě vidím, jak se trápíš… A hlavně, když tě vidím, jak se snažíš hrát si na hrdinku. Ne, že by se ti to nedařilo, Ara jsi přesvědčila bravurně, ale… nejseš to ty. Mrzí mě, že jsi tady skončila. Že se odtud ještě hodně dlouho nedostaneš, pokud nebudeš mít štěstí. My na to čekáme už stovky let. Nešlo to po dobrým, ale bohužel ani po zlým. Vždy, když jsme se o něco takového pokusili, stáhli nás zpět. Máme na to až moc cenné dary, abychom odešli. Moc si nás chrání… jako tebe. Slibuju, že se ti pokusím pomoct, jak nejvíc to půjde, ale tady vše vyjde na povrch, málo co tady ukryješ, proto ti radím, nedělej si plané naděje, lásko.“ Lásko? Počkat… řekl lásko? Samozřejmě. A teď si připadám jako sobec. On mi tu řekne takový monolog a já si povšimnu jen toho nejspíš méně důležitého slova z toho celku.

„Děkuju ti. Ani nevím jak, za všechno… Po celou dobu se mi honí hlavou myšlenky na to, jestli bych ti měla věřit, ale teď… mám pocit, že bych ti dala do rukou i svůj život,“ sklopila jsem oči a opřela si hlavu o jeho hruď a rukou jsem ho objala. Snažila jsem se naplno si zapamatovat tento okamžik do těch největších detailů.


« Předchozí díl Následující díl »

Autor: Never (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Alec a... Nessie?! - 7. kapitola:

 1
3. Nessa
03.12.2012 [15:26]

Je to skvelé! Prosiiiim pokračuj! Emoticon

2. Lucy
02.12.2012 [20:45]

Super!Když jsem dnes vidělal tuto kapitolu, ten název, říkám si "hm, to by mohlo být zajímavý" a ono to je naprosto úžasný, hlavně ten nápad :D Sice je mi líto Jacoba ale víc to přeju Nessie a Alecovi :D Emoticon

1. CatherineCullen
02.12.2012 [19:56]

CatherineCullen Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře