Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Soutěžní povídky » Twilight ve verších - Marcus1932

26.09.2010 (21:00) • souteznipovidky • FanFiction jednodílné » Soutěžní povídky • komentováno 0× • zobrazeno 1352×

Marcus1932

Twilight ve verších

Žila, byla jedna Bella, přijela do města.

O tom, že tu jsou upíři ani se jí nezdá.

Násosky tu z krve žijí, pijí však jen zvířecí.

Kdyby na to někdo přišel, zavřel by je do klecí.

Ozvalo se zatroubení, Bela z okna hledí.

Jeden stojí venku s tátou a druhý tam sedí.

Vyjde proto před dům, aby se seznámili.

Větší mladík to je Jacob, na vozíku Billy.

Překvapení vedle stojí, čtyři kola, volant má.

Charlie jí udělal radost a koupil jí náklaďák.

Bela prvně ve škole, bafnul na ní maník.

Provedl jí po škole, jmenuje se Erik.

Na hodině těláku, jeden kluk měl boty Nike.

Trefila ho míčem, jmenuje se Newton Mike.

Přihupsla tam brunetka, úsměv jako pes.

Že má Bella ránu, jmenuje se Jess.

Na obědě u stolu, brýle a tvář anděla.

Chce si Bellu vyfotit, jmenuje se Angela.

Do jídelny přichází, dva páry plus jeden sám.

Bella se ptá kdo to je, Jess na to jen: „Já je znám.“

Na první pár radost hledět, krásná Rose, svalnatý Emmett.

Druhý krásný velice, Jasper a s ním Alice.

Na závěr přichází Bůh, účes jako dobrodruh.

Tělo má poseté svalem, jmenuje se Edward Cullen.

Bella vchází do dveří a větrák ji ovívá.

Když Eda vůni ucítí, rty i nos si zakrývá.

Bella k němu usedá, čuchá k vlasům svým.

Edward výraz zmučený, v očích: „Já tě sním.“

Zkoumají tasemnici, nepromluví ani slovo.

Belle pořád vrtá hlavou chování Edwardovo.

Dřív než zvonek zazvoní, Edward míří ke dveřím.

Bella sedí kamenná, kouká za ním, nevěří.

Bella volá s mámou, vypráví jí noviny.

Máma ale mele pořád jenom samé kraviny.

Nabíječka že jí zdrhla a dokonce s křikem.

Protože jí Bella chybí, utírá si slzy trikem.

Na kluky se vyptává, Bella jenom mlčí.

Musí dělat úkoly, proto hovor končí.

Příštího dne ve škole, chce si s Edou promluvit.

Na výuku však nepřijel, tak to musí odložit.

Celý týden Bella marně mysl na něj upíná.

Nepřijel zas Edward Cullen, co proti ní kruci má?

Ráno hustě prší, nechce se jí do školy.

Aspoň, že si včera večer udělala úkoly.

Bella vejde do třídy, vyjeveně hledí.

Tam, kde bylo týden prázdno, Eda náhle sedí.

Přijde k němu blíž, usedne na místě.

„Ty musíš být Isabella, nemýlím se jistě.“

„Jmenuji se Edward Cullen, byl jsem příliš neomalen.“

„Odpustíš-li mi můj hřích, nenasadím pohled psí.“

Při hodině klábosí, úkol mají první.

Výhra zlaté cibule, samochvála smrdí.

Při procházce po chodbě, do očí mu Bella kouká.

Před tím černé, dneska zlaté, otázka už ven se souká.

Prý může za to fluorescent, odpovídá běžně.

Netváří se příjemně a rozloučil se zběžně.

Parkoviště před školou, napršený bazén.

Smykem letí dodávka, řídí ji snad blázen.

V mžiku oka strhne Edward vyděšenou Bellu.

Vlastní rukou brzdí auto, statečný je věru.

Že má Edward tajemství, to nad slunce je jasné.

Nad jeho silou nadlidskou, Bella prostě žasne.

Další den při obědě, pozvou Bellu do La Push.

Žijí tam indiáni, vlasy černé jako tuš.

Pozorovat velryby, či surfovat na vlnách.

Je tu spousta možností, proto Bella přijímá.

V jídelně si skládá jídlo, jako jedlé umění.

Ráda by se najedla dřív, než ozve se zvonění.

Přistoupí k ní Edward Cullen, jablko jí upadne.

Kop a chyt, v rukou ho drží, jsou to věci záhadné.

Edward odrazuje Bellu od přátelství svého.

Ona nedbá jeho slov, má ho za úžasného.

Zve Edwarda na pláž, že tam bude sranda.

On to však odmítá, že nechce ztropit skandál.

Přijeli do La Push, u moře je zima.

Proto Bells, ani Angela nejdou do vody s ostatníma.

V dálce vidí Jacoba, dva kámoše po boku.

Jen co Bellu zahlédnou, tak přidají do kroku.

Když se pravda provalí, o Bellině pozvání.

Indoši se zamračí, že prý je to rouhání.

Na procházce vypráví Jacob Belle pohádku.

O bytostech se kterými byla by pěkně v chládku.

Holky jedou na šaty, podívat se do města.

Angela je překrásná a Jess jako nevěsta.

Bella knížku, kterou hledá, v knihkupectví nalézá.

Před obchodem parta kluků slizce za ní dolézá.

Přepadení z toho vzniká, Bella se jim brání.

Nedaleko toho místa slyší auta řvaní.

Kvílení brzd uši trhá, Edward už se z auta zvedá.

Bella běží do bezpečí a je jako smrtka bledá.

Ozvalo se zavrčení, znělo to jak tygr dravý.

Rychle jedou z toho místa, Edward by jim urval hlavy.

V restauraci naproti Belle Edward sedí.

Ona se cpe večeří a on na ni hledí.

Bella chce znát odpověď na to, jak jí před tím našel.

Že by ji snad sledoval, byl by až tak daleko zašel?

Bella už se zklidnila, unikla před vraždou.

Z Edy náhle vypadne, že přečte mysl každou.

Každou mysl mimo její, řádně ho to frustruje.

Každou volnou chvíli na ní schopnost svojí testuje.

Cestou domů zastavují u stanice policejní.

Zemřel tátův dobrý přítel, vrazi nejsou obyčejní.

Na nosítkách vezou tělo bílé jako stěna.

Jak se asi musí cítit jeho hodná žena.

Po příchodu domů, v knize hledá spojitosti.

Určitě v ní najde informací do sytosti.

Chladná kůže, velká síla, rychlost k tomu patří.

Na krku ti tepe žíla, on ji snadno spatří.

Bella sedí nad knihou, ovívá se papírem.

Dle informací, které našla, nejspíš chodí s upírem.

Před školou se oči střetnou, myšlenky se plíží k lesu.

Beze slov si cosi řeknou, zjištění je plné děsu.

Mezi stromy vypráví Bella svoje zjištění.

Udržet to tajemství bude pro ni umění.

Edward bere na záda svojí křehkou dívčinu.

Běží s ní až nad mraky, kde našel malou mýtinu.

Vystavil se na světlo, Belle ústa poklesla.

Třpytí se jak diamant, údivem ani nehlesla.

Nemůže mu utéct, v boji se neubrání.

Sama v lese s predátorem, kdo ji jenom zachrání.

Edward Bellu uklidňuje, pije jen krev zvířecí.

Její krev mu ale voní lépe, než ta telecí.

Její vůně pro něj je jako silná droga.

Kdyby se jí poddal, udělala by z něj cvoka.

„Nebojím se tebe, bojím se o tebe.“

„Jestli tvojí lásku ztratím, shoří pro mě nebe.“

Lev a jehně, to je pár, kdo by se s ním kdy setkal.

Hloupé jehně, krutý lev, slastně voní její krev.

Na mýtině v trávě nevydají ani hlásku.

Před nikým už neutají svoji nehynoucí lásku.

Auto staví před školou, Edward dveře otvírá.

Na to, že je Bella s Edou každý neskrývaně zírá.

Na útesech blízko vody tahá Bells z Edwarda rady.

Musí člověk skončit mrtvý, aby mohl být nemrtvý?

Není to tak lehká věc při kousnutí se udržet.

Ochutnáme-li krev jinou, jed se smísí s naší slinou.

Pak už chybí jenom krůček, vysát všechnu tvoji krev.

Pozval Edward Bellu k sobě, seznámit se s rodinou.

Jen má trochu obavy o její duši nevinnou.

Po příjezdu k němu domů kouká Bella obdivně.

Dům vypadá jako z filmu, neskutečně fiktivně.

Moderní styl všude kolem, o peníze není nouze.

Bella stojí, rozhlíží se, povzdechne si pouze.

Žádné rakve ani plíseň, nic co Bella čekala.

Nic tu není v tomto domě, čeho by se lekala.

Nečekaně krásná vůně šíří se po chodbě.

Upíři jí vaří krásně voňavoučký oběd.

Se všemi se seznámí a padne jim do oka.

Tedy až na Rosalii, protože je despota.

V Edwardově pokoji není žádná postel.

Upíři nikdy nespí, vysvětlení prosté.

Bella leží na posteli, zase volá s mámou.

V tom se u ní zjeví Edward, na sobě má bundu známou.

Jak jen se tam dostal, nikoho neslyšela.

Přikradl se za ní oknem, hledí na ni zvesela.

Posledních pár měsíců, dívá se, když spí.

Je krásná a zranitelná, když v noci sladce sní.

Jenom malý pokus, políbeni na rty.

Jaké rozdal tomu páru osud asi karty.

Nebyl to moc dobrý nápad, Edward je moc nadržen.

Naštěstí je vlastní vůlí včas od Belly odtržen.

Dalšího dne na rozvrhu rande s Edou Bella má.

Přijde za ní do domu, se šerifem se poznává.

Dlouho se tam nezdrží, zahrají hru s rodinou.

Bella si kost nezlomí, v těle ani jedinou.

Můžeme hrát baseball, jenom když je bouřka.

Je to pro nás naší síly a hbitosti zkouška.

Odpal, rána jako z děla, Bella chápe bouřku.

Odpálení touhle silou, dělá hluku spoustu.

Hra probíhá v klidu, zábavy je kopec.

Náhlý závan nebezpečí zatne hráčům tipec.

Tři postavy plují mlhou, blíží se k nim víc a víc.

Jedna noha míjí druhou, jsou to jedni z pijavic.

Victoria, Laurent, James, přinesli jim zpátky míč.

Chtěli by si také zahrát, Edward vede Bellu pryč.

Slabý poryv větru, vůni Belly nese.

James ucítí potravu a radostí se třese.

Bella má však ochranku, pro Jamese to radost je.

Začíná hrát svojí hru, kterou jistě vyhraje.

Trojice odchází pryč, stopování začíná.

Uvidíme, jestli Edward Bellu před ním uhlídá.

Roztrhat Jamese na kusy, to jediná možnost je.

Když se jim to nepovede, není žádná naděje.

Po příjezdu domů, secvičenou ztropí hádku.

Bella letí sbalit věci, jsou však teprv na začátku.

Jedou ke Cullenům domů, naráží tam na Laurenta.

Edward na něj hrozně vrčí, je tu však jiná pointa.

James se trhl od těch dvou, teď už hraje vlastní hru.

Pořádá svůj soukromý krvavý lov na Bellu.

Shromáždění v garáži připravují plán.

Za chvilku se vyráží, James je pudem hnán.

Bella, Jasper, Alice, míří autem na jih.

Jedou rychle velice, Bella cítí v srdci vpich.

Edward, Rose a k tomu Emmett, matou Jamesi směr.

Místo za Bells na jih, vedou ho dál na sever.

Na pokoji v hotelu, Alice má vidění.

Už prokoukl jejich léčku, za Bellou teď uhání.

Belle zvoní telefon, máma zní dost vyděšeně.

Snaží se jí uklidnit, v tom se tváří překvapeně.

Tenhle hlas slyšela jednou, ví, však komu patří.

James by zabil její mamku, než napočítá do tří.

Zbavit se své ochranky Bella rychle musí.

Proklouznout jim za zády tiše proto zkusí.

Nasedá do taxíku, do baletního studia.

Nejradši by varování volala do rádia.

Přichází do místnosti, všude kolem zrcadla.

Když zaslechla mámin hlas, starost trochu opadla.

Otevírá skříň, v ní zapnuté video.

Je tam záběr na Bellu a baletní studio.

James se chechtá za zády, Bella je jak kamenná.

Máma tady nikde není, co to všechno znamená.

Skočila mu na špek, přišla jako hloupé jehně.

Upír se už olizuje a dívá se na ni temně.

Pepřový sprej od táty, do očí mu stříká.

Její lovec ale ani trochu nenaříká.

Jedním mocným švihem svalí svoji potravu.

Bella padá k zemi a rozráží si hlavu.

James k ní přijde blíž, opře se jí o nohu.

V tom se ozve prasknutí, Bella se modlí k bohu.

Objevuje se tam Edward, Jamese odhazuje v dál.

Bella si trochu oddychla, těší se na školní bál.

Jejich pokus o útěk zmařil další Jamesův útok.

Díky střepu v pravé noze teče krve potok.

James se zase blíží k Belle, vytahuje rukáv.

Pak kouše jí do zápěstí, ona leží v mukách.

Edward s Jamesem bojuje, kus masa mu z krku trhá.

V tom ho Carlisle zaráží, že lidskostí při tom mrhá.

Trio v černé přichází, trhá Jamese na kusy.

Oranžové plameny spálí všechny důkazy.

Bella křičí bolestí, jed ji v žilách pálí.

Nemůže se ani pohnout, na zemi se válí.

Vysát ten jed z rány to je možnost jediná.

Bella kvůli bolesti upíry v duchu proklíná.

Pálení už ustává, z těla mizí život.

Edward pořád saje ránu, jak notorik pivo.

Probuzení v posteli, hadičky má v nose.

Cítí bolest palčivou v její pravé noze.

Máma stojí u Belly, Edward v křesle spí.

Zachránil ji před smrtí, odvahu má lví.

Když odejde její máma, Edward hnedle u ní stojí.

V očích čiré utrpení, nad postelí se k ní kloní.

„Musíš Bello odjet pryč, nevracet se více.“

„K mému srdci zahoď klíč, naplň vzduchem plíce.“

„Já tě nikdy neopustím pohádkový princi.“

„Budu s tebou nadosmrti žíti třeba v psinci.“

Edward s Charliem v kuchyni, trapné ticho panuje.

Bella se právě v koupelně na školní ples maluje.

Krásná dívka schází opatrně ze schodů.

Na sobě má věci z těch nejdražších obchodů.

Dorazili na ples, Edward jede najít místo.

Proto za Bells přišel Jacob, udělal přátelské gesto.

Modré šaty, z vlasů vlny, sluší jí to věru.

Jacob by chtěl nejspíš sbalit kamarádku Bellu.

Eda přišel právě včas, odvádí si Bellu pryč.

Nejradši by na Jacoba vzal si železnou tyč.

Ples je v plném proudu, všichni kolem tančí.

Puberťáci s alkoholem v jednom kuse jančí.

Na zahradě altán, v něm pomalá hudba je.

Mladé páry tancují po parketu klouzavě.

Dva milenci tančí, do rytmu se houpou.

Na tu hudbu pomalou, romanticky hloupou.

Kdyby nechal Edward jenom jed dokončit práci svou.

Stála by tu teď s ním Bella, krásná, jen ji nakousnout.

On nechce však zničit duši svojí milované ženě.

Tohle mu prý nepřísluší, než poklekne na koleně.

Autor: souteznipovidky, v rubrice: FanFiction jednodílné » Soutěžní povídky

Sdílet

Diskuse pro článek Twilight ve verších - Marcus1932: