Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Soutěžní povídky » Probudila jsem se v Římě - DyDy

Breaking Dawn 04


Probudila jsem se v Římě - DyDySoutěžní povídka - 1. téma Probudila jsem se v Římě

Článek je ponechán v původní podobě, bez oprav.

DyDy


Probudila jsem se v Římě a...


Probudila jsem se v Římě a byla nahá! Možná si říkáte, že je to blbá situace, když se vzbudíte neoblečení na neznámém místě. Ale to nejhorší nebylo. Představte si, že si naposledy pamatujete, jak sedíte u televize ve Forks. Pro neznalce zeměpisu je to v Americe. Teď se nacházím v Evropě. A myslíte si, že je to to nejhorší? Objevit se na druhém konci zeměkoule a k tomu nevědět jak? Mýlíte se! Představte si, že se probudíte nazí na druhém konci planety a na prsteníčku se vašim opileckým očím zjeví snubák. Nejen, že pak začnete hrůzou řvát, ale dokonce se pak možná sesypete na podlahu.

Před 24 hodinami:

Seděla jsem doma a cpala se u televize, jako tlouštíci ve filmech.  Charlie nebyl doma, a tak jsem přepínala kanály. Jenže naše kánály byly sportovní, což se o mně říct rozhodně nedalo. Když v tom někdo zabušil na dveře. Otráveně jsem položila misku se sýrovým popcornem a vyrazila ke dveřím.
„No tak, Bells! Pohni tim svým malým zadkem!“ ozval se známý hlas. Otevřela jsem dveře a uviděla Jessicu, jak netrpělivě poskakuje před dveřmi.
„Bells, zase se cpeš? Bude z tebe baculka! Vím, že jestli budeš pokračovat takhle, dopadneš tak, že tě nikdo nebude chtít!“ vyčetla mi. Hodila jsem zbytek sušenky do koše a usadila se na pohovku, kam se Jess už dávno uvelebyla. Jess zanechala pohled na stole. Chvilku jsem ji nevěřícně sledovala, ale až pak jsem si všimla začátečnické chyby. Popcorn a sakra!

„Ten tu nechal Charlie. Jedl ho, než jel na ryby!“ Jess si oddychla. Usmála jsem se jí.
„Bello, víš , jaký jsi mi nahnala strach!“ zašeptala. No aspoň, že mě neodhalila.
„Jess, proč jsi tady?“ zeptala jsem se. Jess nasadila svůj obvyklý výraz a začala.
„Takže, Bello, to mi nebudeš věřit!“ začala jančit.
„Dobře a dál?“ nechápala jsem. Jess zavřela oči, aby se uklidnila. A po pár vydechnutí pokračovala.
„Mám lístky na dnešní koncert Justina Biebera!“ přímo řvala.
„Jasně, co já s tím mám společného?“ zeptala jsem se. Jess se zakřivil úsměv.
„Takže původně jsem měla jet s Lauren, ale tu začaly bolet zuby! A tak jedu s tebou, víš. Mám tě mnohem raději než ji! A hlavně proto, že mě rodiče samotnou nepustí!“ Usmála se na mě. Takže jestli jsem ji dobře pochopila, chce abych s ní šla na koncert nějakého zpěváka, co vůbec neznám. A ještě k tomu, mě má za náhradu. Když její drbna kámoška nemůže.

„Já žádného Biebera neznám, takže... nikam nejedu!“ vypískla jsem. Jess na mě hodila prosící výraz.
„Ne, já prostě nejedu!“ Moje slova se ještě proléhaly domem, když už jsem seděla připravéná v autě.
„To od tebe nebylo fér!“ zamračila jsem se na ní. Vyhrožovala, že když nepůjdu, nabonzuje klukovi, který se mi vážně líbí několik let, že se mi líbí. Ubohé... že?
„V životě není nic fér!“ zasmála se.

PŘÍTOMNOST:
Otevřela jsem oči. No vážně jsem to přehnala, nic jsem si nepamatovala. Začala mě urputně bolet hlava. To si Jess slízne! Vstala jsem a udivilo mě, že nejsem oblečená. Vyrazila jsem do koupelny.
„Už si v životě nedám ani skleničku alkoholu,“ přísahala jsem si. Když v tom jsem narazila do zdi. Sakra, tady mam koupelnu ne? Jenže ten náraz mě probral. Rozhlédla jsem se po místnosti. Co to sakra... To se mi snad zdá ne? Zavřela jsem oči... otevřela... zavřela...otevřela... A stále jsem to viděla! Koloseum! Výhled z okna byl překrásný!
„Možná, když se smíchá trocha alkoholu se sýrovým popcornem,“ popřemýšlela jsem.
„Ne to je blbost!“ posbírala jsem si oblečení ze země a rychle se oblékla. Na nočním stolku mě upoutala cedulka. Hlasitě jsem polhla.
„Pro novomanželku!“ A sakra, tak to jsem s tím alkoholem vážně přepískla. Vzala jsem obálku, která ležela pod cedulkou. Nemohla jsem si nevšimnout prstenu na svém prsteníčku. Nádech... výdech... Otevřela jsem ji.

Jestli držíš tento dopis, znamená to, že jsi už vzhůru. Jaká škoda. Chtěl jsem tě vzbudit sám. To mě bude mrzet, po zbytek věčnosti. Musel jsem si něco zařídit, včéra jsem ti to říkal. Nevím, jestli to stihnu, ale večer platí! A jestli to do večera nevydržíš...Najdi si mě!
S láskou                                                                                                                           Tvůj manžílek!


Tak on si bude klást podmínky? Koho jsem si to sakra vzala? Ani náhodou, hledat ho nebudu! Rozvodové papíry může přinést sám. Vyplížila jsem se z pokoje a to samé bych udělala i na recepci, kdyby mě nezastavila ostraha.

„A platit za vás bude kdo?“ nabroušeně se zeptal mladík! No super, on si zmizel a ani nezaplatil pokoj!
„Dobře, kolik to dělá?“ zeptala jsem se. Podal mi účtenku. A já jen otevřela pusu.
„Jahody... šlehačka... šampaňské...vířivka... co to je?“ udivila jsem se. Recepční se uchechtla.
„Vypadaly jste tak zamilovaně! A váš manžel je fakt... kus!“ zasnila se. No aspoň, že jsem si nevzala nějakého uslintance. Oddychla jsem si. Myslí na mého manžela a já jí nechám?
„Jo a mimochodem, nechal vám tu vzkaz, kdyby jste se probudila dřív než se vrátí.“
„Jaký vzkaz?“
„Prý vás miluje.“ ušklíbla se. No, tak to je skvělý. S rozvodem bude honička.
„Prý se sejdete tam, kde to začalo.“ Jasně, to si myslí, že si to pamatuju nebo co?
„Nevíte, kde to začalo?“ frustrovaně jsem se zeptala.
„Nevím, ale něco jste brblali o místní restauraci. Je za rohem.“
„Tak dobře.“ Sáhla jsem do kapsy, kde by se měla nacházet peněženka. Nebyla tam. Sakra co teď?

Před 22 hodinami:
„Víš, Jess, já nepiju!“ ušklíbla jsem se. Jess se na mě podívala jak na blbce.
„Bello, jeden panák tě nezabije!“ okřikla mě.
„D-o-o-bře!“ Hodila jsem do sebe prvního. Strašně to štípalo. Málem jsem se udusila.
„No tak Bello, musíš si vzít ještě dalšího... aby ses nám to naučila.“ Nalila mi do pusy dalšího...

Jess:
Seděla jsem na baru s Bellou. Vůbec neuměla pít - pako. Musela jsem ji přece něco naučit! Rozhodla jsem se ji trochu nadrogovat. Vím, že to není správné. Ale bude legrace!
„Víš, já si myslím, že už by to stačilo. Motá se mi hlava,“ zašeptala. To je tak měkká nebo co?
„Bello, posledního... ten ti pomůže, věř mi!“ Bella ho tam poraženě hodila a já ji vytáhla na  parket.

„Já neumím tancovat,“ vykrucovala se. Ukázala jsem jí svoje pohyby. A Bella je připitoměle opakovala.
„No vidíš! Tančíš!“ Odtrhla jsem se od ní a začala tančit s hezounem. Byl tak k nakousnutí. Po pár lehkých tanečcích jsme se spolu usadili na bar.

„Zajdem na toalety?“ zeptal se mě. Chvíli jsem nad tím  přemýšlela. Šaty? Ušly. Obličej? Ušel. Když v tom, mě ze zamyšlení vytrhla Bella. Divoce roztančila parket a třela se o kluka s bronzovými vlasy.
Sakra, jak ho ta mrcha ulovila. Jestli jsem si myslela, že můj kluk je hezký, Bellin byl bůh. Ale někde jsem ho viděla. Kde jsem ho mohla vidět? Kašlu na to! Otočila jsem se zpět na svého.
„Víš co, odejdi si na záchůdky sám!“ seřvala jsem ho.

Nenápadně jsem přitančila k Belle. Snažila jsem se ji odstrčit, ale ten kluk si ji držel, jako klíště. No to si děláš srandu?
„Bello, už by sis měla jít sednout!“ začala jsem. Bella nepřestávala tančit. Dělala, že tam nejsem? Jedna pilulka a je jako urvaná ze řetězu.
„Nikam nejdu Jess! Nech mě být!“ Odstrčila mě a já skončila na prdeli. To si dělá prdel? Rozzuřila jsem se a vyběhla na ní. Jenže ten kluk mě odstrčil a já skončila tam, kde jsem byla před chvílí. Vzdala jsem to a skončila zpět na barové židličce. Záviděla jsem. Sakra, proč Bella? Já jsem o hodně hezčí! Možná můj nos neni nejmenší ale...

„Ahoj, dáš si něco k pití?“ Zeptal se poměrně hezký barman. Provedla jsem rychlou prohlídku. Ušel!
„Jasně, whisky?“ zazářila jsem svým úsměvem.
„Dobře, bude to za pade!“ odpověděl.
„C-c-ože? Vypadlo ze mě.
„Říkal jsem pade!“ zařval. Zaplatila jsem svými posledními penězi a dále sledovala Bellu. Vážně, jsem dobrá učitelka! Teď byl její tanec odvážnější. Už třeli tělo o tělo. Povzdychla jsem si.
„Ty já hotel... co myslíš?“ zeptal se mě tlouštík. Fůůj!
„Ani ve snu!“ Nahodila jsem do sebe svou whisky a pak mi spadla hlava do klína.

Přítomnost:
„Nemám u sebe peněženku! Nenechal tady můj manžel nějaký kontakt... Myslím tím... mobil... email?“ zeptala jsem se.
„Ne, nic!“ odpověděla. „Musíte zaplatit!“ přidala.  Povzdychla jsem si. Na ruce jsem měla hodinky po babičce. Měla jsem nápad!
„Stačilo by se zaručit týmhle?“ ukázala jsem. Recepční vzala mé hodinky do ruky a nechala mě vyvést. Vážně pohostinné. Takže v cizím městě a bez peněz? To se mohlo stát jen mě. Tak asi neuškodí, když najdu manžílka. Vydala jsem se do restaurace, jak mi poradila recepční. Sice tam o nás věděli a jako obvykle měli řeči, jak jsme byly zamilovaní a tak. Ale nevěděli nic, kromě toho, že jsme přišli z Forum Romanum“. Je to místo, kde najdete fůru památek z doby starověkého Říma.  Super, to se ze mě stal turista nebo co? Dorazila jsem tam. Bylo to vážně úchvatné. Tady ale nikdo nevěděl nic. Možná to bylo tím, že tady nikdo neuměl anglicky. Taky možnost.

Bylo poledne a já to začínala vzdávat. Aspoň, že to Koloseum je krásné. Vylezla jsem na kopec, odkuď bylo nejvíce vidět. Nejenom, že odtuď bylo vidět na Koloseum, dokonce i na hotel, ve kterém jsem se vzbudila. Prohlížela jsem si krajinu. Když v tom mi něco ledového šáhlo na rameno.

„Chyběla jsi mi!“ zašeptal mi do ucha. Otočila jsem se a spatřila tu tvář. Byl to kluk ze školy, co se mi tak líbil. Jeho krásná tvář byla ozdobena hlubokými rty. Bronzové vlasy měl rozházené do všech stran a to umožnilo, že mu vynikaly oči. Byly zlaté a já se v nich mohla utápět napořád. Jeho hladké studené rty se pomaličku třely o ty mé. Bylo to nádherné. Líbala jsem svého anděla. Odtrhla jsem se.

„To tebe jsem si vzala?“ zasmála jsem se. Zvedl svou pravou ruku a na prsteníčku se tyčil jeho snubák.
„Jak se to všechno stalo?“ zeptala jsem se. Jeho výraz zesmutněl.
„Nepamatuješ si to?“ zeptal se. Ráda bych mu řekla, že ano... ale ne!
„Ne, prosím!“ zaprosila jsem. Otočil se ke mě zády.
„Pamatuješ si, co jsem ti řekl, než jsme se vzaly?“ jeho výraz zkameněl.
„Ne! Pověz mi to!“ zaprosila jsem znovu. Hluboce se nadechl.
„Jsem upír!“ vysypal ze sebe.
„Dobře, já jsem víla Amálka!“ oplatila jsem mu.
„Já to myslím vážně!“ Vzal kámen do ruky a rozdrtil ho. Měla jsem se ho bát? Ne. Nebála jsem se ho. Je možné, že jsem ho milovala? Cítila jsem to tak. Vážně, jinak bych si ho včéra nevzala.
„Ublížíš mi?“ položila jsem jedinou otázku, co mě zajímala. Otočil se zpět a já uviděla svůj oblibený pokřivený úsměv.
„Nikdy!“ zapřísahal. Polkla jsem a znovu mě políbil.
„Jakto, že sis mě vzal? Ty jsi nemohl být opilý?“ nahodila jsem otázku. Začal se znovu smát.

20 hodin před probuzením:
„Bello, to neni rozumné!“ začal jsem. Bella mě chytla za ruku a snažila se skočit. Nevím, proč jsem se bál výšek, jsem přece upír ne? Nadechl jsem se. Chyl jsem ji pevně kolem pasu a odstrčil nás. Padali jsme volným pádem z mostu. Proč já se nechal ukecat? Pro Bellu udělám vše! Viseli jsme hlavou dolů na laně a naše těla byla neuvěřitelně blízko. Polkl jsem. Jenže v tu chvíli mě Bella políbila. Tohle byl náš první polibek a já doufal, že né poslední.

Přítomnost:
„My jsme skákali bungee jumping?“ vytřeštila jsem na něj oči. Vytáhl z kapsy obrázek, na kterém visíme z mostu. Nevypadala jsem tam zrovna nejlíp. Ale on byl krásný jako obvykle.
„Víš, napadlo tě to, když jsme se procházeli po městě a  uviděla si nějaký puberťáky, jak skáčou!“ Usmál se. Takže jsme se spolu procházeli?
„Co se stalo dál?“ chtěla jsem slyšet víc.

17.hodin před probuzením:

„No ták, Edwarde!“ zaprosila. Mohl jsem ji odolat? Strčil jsem dolar do automatu.
„Mam nápad!“ vypískla. Bože? Pomoc mi!
„Jaký?“ zeptal jsem se, stejnak vím, že jí ho neodmítnu.
„Když vyhrajem, tak si mě vezmeš!“ usmál jsem se na ní. Jaká je pravděpodomnost, že vyhrajem? Přikývl jsem. Společně jsme stlačili páčku. Čísla na automatu se začali zběsile pohybovat. Bella z automatu neodtrhla oči. Jako by ho prosila. Vyprskly okolo nás třpytivé papírky a začala hrát hudba. Co se děje sakra? Otočil jsem se na automat a uviděl jediné, co by mě mohlo v tuhle chvíli rozhodit. Jackpot!

Přítomnost:
„Takže jsme se vzali kvůli blbému automatu?“ usoudila jsem. Pousmál se.
„Převážně, hlavně pak proto, že jsi mi vyznala lásku a tvýmu vyhrožování,“ uchechtl se. Panebože! Ihned jak  uviděl v mých očích zvědavost. Začal vyprávět.

16 hodin před probuzením:
„Edwarde, slíbil jsi to!“ zaprosila. Zase! Ona mě přivádí k šílenství.
„Nevezmu si tě jen proto, že jsme vyhrály 3 miliardy!“ řekl jsem. Bella se na mě ušklíbla.
„A protože tě miluju?“ nadhodila. Mohla mě milovat za jediný večer? Blbost! Zakroutil jsem hlavou.
„Dobře, tak já si najdu někoho jiného!“ Otočila se a snažila se odejít. Raději mě než nějakého vandráka! Zazvonil mi mobil.
„Ano, Alice?“ Dostalo se mi pár nadávek, že se chci oženit bez jejich příprav.
„Dobře, Alice, ať jsi tam do hodiny!“ vyprskl jsem. Sestra a její plánování.

Přítomnost:
„Wauu! A jak jsme se dostaly do Itálie?“ zeptala jsem se. Znovu se zasmál. Co mu na tom přišlo tak směšné?
„No, jsme na svatební cestě! Moje sestra si to nenechala vymluvit,“ usmíval se. Počkat na svatební cestě? To mi nedošlo! Takže jsme měli svatební noc? A sakra!
„Včera v noci víš... mi jsme spolu? Ehm?...“ koktala jsem.
„Ne tvé opilecké já si to rozmyslelo, než jsme se k tomu dostali,“ ušklíbl se. Musela jsem se zasmát.
„Ale, proč jsem se probudila nahá?!!“ musela jsem se zeptat.
„Protože jsi usnula zrovna v tom nejlepším!“ mrkl na mě. Oddychla jsem si a zároveň mi zakručelo v břiše.
„Večeře pro paní Cullenovou?“ Otřásla jsem se. Bude těžké si na to zvykat. Rozvod jsem nechtěla. Né, když jsem „vlastnila“ anděla! A dokuď nebude chtít on, já nikdy! Vzal mě nesměle za ruku a táhl pryč.
„Víš, že máme pár miliónů na utrácení? Co takhle nákupy?“ zažertoval. Hluboce jsme se zasmáli.

5 hodin před probuzením:
„Můj anděl mě nesl do našeho pokoje. Symbolicky překročil práh se mnou v náručí. Byla jsem jako v pohádce. Pustil mě na zem a já zamotala ruce do bronzových vlasů.
„Pokojová služba! Máte tady vaši objednávku!“ Edward mu zabouchl dveře před nosem. Uchechtla jsem se. Přisunula jsem se k němu blíž.
„Bello, to ne!“ zašeptal mezi polibky. Víc jsem mu nedovolila. Pomalinku jsme se dostávali k posteli a naše oblečení zůstávalo na zemi. Když v tom mě přepadla únava a já se vydala do říše snů.

Edward:
Usnula mi v náručí. Byl jsem na tolik sobec, že bych jí dokázal probudit? Je to přece svatební noc ne? Pomalu jsem ji položil na postel a přikryl pokrývkou. Vzdychl jsem. Otevřel dveře a vzal si led. Který mi mohl posloužit jako jediný. Když jem se uklidnil a uklidnil Éďu, všiml jsem si v zrcadle svých černých očí. Musel jsem na lov. Políbil jsem Bellu do vlasů a ona se pod mým ledovým dechem  otřásla. Napsal jsem dopis a doběhl na recepci, kde jsem nechal vzkaz.



Jess:
Probudila jsem se na neznámém místě. Hotel? Sakra, ta hlava mě ale bolí! Když v tom jsem uviděla tlouštíka vedle sebe! Do prdele!



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Probudila jsem se v Římě - DyDy:

 1
6. cialis_canada
24.04.2016 [15:49]

9758

5. cialis
26.05.2015 [18:24]

I truly appreciate this article.Really thank you! Fantastic.

4. prescription
26.02.2015 [17:09]

Thanks so much for the article.Much thanks again. Great.

3. E.T.
14.01.2012 [17:37]

Ten poslední smajlík se tam dostal jen omylem a vůbec tam nepatří! Emoticon Emoticon Emoticon

2. E.T.
14.01.2012 [17:36]

Úžasné, ale stejně nejlepší jsou poslední dva řádky. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

08.01.2012 [19:58]

Nesii Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!