Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction parodie » Jessica Volturi - 3. kapitola - Není to jen náklonost

02.02.2011 (12:30) • Simiik • FanFiction parodie • komentováno 3× • zobrazeno 2950×

Pohled Oriena

Po celou dobu, co jsme byli v sále, sledoval jsem Jess. Nedokázal jsem se pohledem od ní odtrhnout. Prostě to nedokážu, nedokážu přestat sledovat tu úchvatnou dívku, když je v mé přítomnosti, a když není, tak si ji vybavuji ve své mysli.

Svůj pohled jsem přesunul na Benerike, která se živě bavila s vládci, jediný Marcus ji moc nevnímal. Vypadala perfektně jako vždy. Snažila být se po všech stránkách perfektní, aby jí každý skláněl poklony. Její malichernost mi dříve přišla roztomilá, teď mi přijde směšná a nepodstatná. Benerike mě obdařila jedním za svých neodolatelných úsměvů. Já jí úsměv oplatil a hodil do sebe skleničku krve.

Chtěl jsem znovu obdivovat krásu Jess, ale nebyla v sále. Šel jsem proto po její stopě a zjistil jsem, že je v tělocvičně, chtěl jsem tam jít za ní, ale uslyšel jsem mužský hlas. Byl tam s ní Felix. Rychle jsem se ukryl tak, aby mě neviděli, a poslouchal jsem jejich rozhovor.

„Felixi, co tu děláš? Chtěla jsem být sama. Nedokážu tam být." Její hlas byl plný bolesti. Trpěl jsem, chtěl jsem ji vzít do své náruče a konejšit ji, ale ona by mi to nedovolila. Nechce o mně ani slyšet.

„Jess, přišel jsem za tebou, protože chci být tvůj přítel a ty potřebuješ oporu. Orien si tě nezaslouží, snaž se na něj zapomenout. Možná přijde jiný upír do Volterry a ty se zamiluješ a zapomeneš na Oriena."

Za jeho slova jsem ho chtěl zabít.

„Jenže, mně to nejde! Snažím se na něj nemyslet, ale nefunguje to. Neustále vidím jeho tvář, jeho úsměv, jeho hlas slyším, kdekoliv jsem. Nejvíc mi ale ubližuje to, jak si se mnou hrál. Měl mi říct, že má ženu, že je to super kočka, která si kolem prstu obmotá každého. Co on udělal? Řekl mi, že se chce rozvést a že mě miluje! Ať mi dál neubližuje, Felixi. Ať mi dál netvrdí, že mě miluje. Bolí mě to a nevím, co dělat." Rozvzlykala se a já se musel hodně přemáhat, abych se k ní nerozběhl a neutišil ji. Má pravdu, Jessica má pravdu. Ubližuji jí, musím jednat a to hned.

V sále jsem vzal svou ženu a společně jsme odešli do mého pokoje. Benerike si sedla na pohodlnou pohovku a já přešlapoval na místě.

„Co se děje, Oriene?" ptala se mě.

„Musím ti něco říct, není to zrovna nic pěkného."

„Dobře, hlavně se uklidni. Sedni si vedle mě."

„Nechci sedět."

„Jak chceš, nebudu tě nutit, lásko."

Oslovení, které použila, to se mnou škublo. Poznala, že se něco děje. Nikdy jsem se takhle podivně nechoval.

„Důvod, proč jsem tě zde chtěl, je..."

„Zamiloval ses, teda aspoň si to myslíš. Všimla jsem si, jak po té holčičce pokukuješ. Oriene, vzpamatuj se, prosím tě. Vždyť je to malé dítě, které ještě není dospělé. Kolik jí je? Devatenáct, dvacet? Chápu, že se ti líbí, má určité kouzlo, ale je velice malinké, ale proto se snad nemusíš hroutit, ne? Jestli si s ní chceš užít, tak si posluž." Benerike vše bere až příliš jednoduše. Jsme spolu hodně dlouhou dobu a věrnost se za tu dobu stane jen prázdné, bezvýznamné slovo. Občas jsme si párkrát užili každý zvlášť s jiným upírem nebo upírkou, ale tohle s Jess je něco jiného. Já s ní nechci být jen kvůli sexu, miluji ji, chci s ní být a jediný, kdo mi vtom brání, je Benerike.

„Nemyslím, si, že jsem se do ní zamiloval, vím to, Benerike. A proto se chci s tebou rozvést, to je ten důvod, proč tu jsi. Doufám, že budeš souhlasit a chovat se dospěle, možná se chovám hnusně a nefér vůči tobě, ale nedokázal bych s tebou žít, když vím, že už tě nemiluji, promiň." Chtěl jsem odejít, ale Benerike mě zastavila.

„Lžeš, lžeš. Mě miluješ! Vždy jsi mě miloval a budeš mě milovat! Ona ti jen pomátla krátkodobě hlavu, Oriene, já tě miluji a nenechám tě jít. Budu o tebe bojovat. Lásko moje, tolik jsme toho spolu prožili, nedovolím, aby to ta malá cuchta zničila." Silně mě objala a vzlykala mi do hrudi.

„Promiň, Bee. Já už nedokážu být ten muž, kterého jsi milovala.“ Vymanil jsem se z jejího sevření a odešel jsem pryč. Potřeboval jsem jít pryč, bylo toho na mně moc. Všem způsobuji bolest, všem…

Pohled Benerike

Ne, to nemůže být pravda. Orien mě nikdy nechtěl opustit a nikdy neopustí! Nějaká malá cácora mi ho nepřebere! Vždycky byl naivní a romantický. Myslí si, že ho nechám jít za jeho láskou? To se plete, my dva jsme stvořeni jeden pro druhého, nikdo se k sobě tak nehodí jako my dva. On je muž, který se jako jediný hodí k mé osobnosti. Oriena mi žádná neukradne. A už vůbec ne ta malá, bezvýznamná.

Přešla jsem k zrcadlu a vysvlékla si šaty. Prohlížela jsem si svou nahou postavu.

„Není nic dokonalejšího a krásnějšího, než jsem já,“ zašeptala jsem si sama pro sebe. Ze zavazadel, která sem přinesli, jsem si vzala jiné šaty.

Vydala jsem se za Heidy, ta bude vědět, kde je. Pokud právě v tuto chvíli opět nepodvádí Felixe, jde vidět, že někteří upíři své zvyky nemění. Zaklepala jsem na dveře jejího pokoje a vešla dovnitř.

„Kde je ta bledule?“ zeptala jsem se jí rovnou.

„Kdo?“

„Ta nová, co mi chce ukrást manžela.“

„Jessica ti ho nechce ukrást, ona ho nechce, pokud jsou mé zdroje pravdivé.“

„Kdo tě informuje?“

„Felix se s ní přátelí, nebo se snaží, ale moc mu to nejde.“

„Výborně, vše, co ti o ní řekne Felix, mi hned přijdeš říct. A teď se ptám znovu, kde je?“

„Pravděpodobně v tělocvičně ji najdeš.“

„Děkuji za pomoc.“

Otočila jsem se a zamířila do tělocvičny. Žena k tomu upírka a je v tělocvičně? Vždyť upírky bojují jen svou krásou a šarmem, tyto věci postrádá.

Bledule právě bojovala s Felixem. Felixův pohled na ni se mi nelíbil, musím varovat Heidy. Ta malá je opravdu nebezpečná a nejhorší na tom je, že nikdo neví, co u mužů vzbuzuje. Vždyť není neodolatelně krásná, tváří se jako by chtěla soutěžit o nejnaštvanější ženskou roku, ale chlapům se to zřejmě líbí. Taktně jsem si odkašlala, abych na sebe upozornila.

„Felixi, nech mě tady s vaším novým přírůstkem o samotě. Chci ji líp poznat,“ řekla jsem s nevinným úsměvem na rtech. Felix kývnul a odešel.

Podívala jsem se jí zpříma do očí.

„Benerike, těší mě.“

„Mě netěší,“ odpověděla a snažila se mě obejít. Silně jsem ji čapla za její ruku a přitáhla si ji k sobě.

„Jak může taková nevychovaná a dětinská holka přitahovat mého manžela? Ale řeknu ti jedno, ať za tím stojí cokoliv, já se Oriena nevzdám. Budu o něj bojovat a ty prohraješ, protože mě nikdy neporazíš.“ Pustila jsem ji a vydala se zpátky do pokoje.

Autor: Simiik (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction parodie

Sdílet

Diskuse pro článek Jessica Volturi - 3. kapitola - Není to jen náklonost: