Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Čas rány zahojí, že jo?

17.05.2009 (10:59) • Adioma • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 4964×

Bella

Moje věčnost už nebyla tak božská jako na začátku. Renesmé se odstěhovala s Jacobem někam do Evropy a můj vztah s Edwardem se dostal na bod nesnášenlivosti. Denně jsme se hádali, začalo to, když jsem Edwarda načapala, jak se líbal s jednou z královen školy. Furt se mi omlouval, ale já na to neměla náladu. Jakmile se na něj zase vrhne bude se to celé opakovat. Tohle opravdu nechci. Už hodněkrát sem uvažovala nad odchodem a jednou, když se mi to málem splnilo mě zastavila Alice s Jasperem. Ten byl ze mě chudák na nervy. Furt sem cítila nenávist, lásku, žárlivost a spoustu jiných pocitů. Dneska ráno na Edwarda dokonce čekala na parkovišti školy. Políbila ho. A co udělal on? Nechal ji, aby ho líbala. Tohle byla poslední kapka. Rozhodla sem se, dneska večer až ostatní odjedou na lov. Odjedu, sice nevím kam, ale budu pryč. Nemám chut´ se na tohle dívat.

Edward

Láska mezi mnou a Bellou už nebyla to, co to bývalo. Možná to bylo i tím, že od nás odešla Renesmé. Rozhodně tomu nepřispívalo to, že se na mě furt lepila Jane. Líbala mě, zrovna když byla poblíž Bella. Následovalo spoustu hádek, Jasper nad tím jednou uvažoval a když mi řekl, jak se cítí Bella, zarazilo mě to. Tohle s ní dělá láska, nenávist, žárlivost. Furt mě uklidňovala ta láska, ale dneska se Bells chovala jinak. Byla furt duchem nepřítomná. Alice vedle mě, když jsme byli na obědě., vykřikla. Soustředil sem se na její vizi, ale nic tam nebylo. „Alice, co se to děje?" zeptal sem se jí. „Co?"vykřikla hystericky „Bella mi zablokovala vidění její budoucnosti. To se stalo. Proč jsi to udělala?" zeptala se jí. Bella ji, ale vůbec nevnímala a po chvilce se ozval i Jasper: „Proč si to udělala, mohl sem ti pomoct." Emmett už to nevydržel a ozval se: „Co se děje?" „Nevidím Bellinu budoucnost a Jasper necítí její pocity. To se děje." odpověděla mu Alice. „Proč si to udělala?" zeptala se Rose Belly. „TO JE MOJE VĚC, NECHTE MĚ NA POKOJI VŠICHNI!!!" osočila se Bella. Hned potom odešla z jídelny ke svému autu se kterým hned odjela pryč.

Bella

Nemusím vůbec čekat na večer. Esme ted´ doma stejně jako Carlisle nebude takže můžu odjet. Bolí to, ale sem ochotná to přežít. Už sem se rozmyslela, pojedu do Denali za Tanyiinou rodinou. Ve svém pokoji si beru jen to nejdůležitější, nějaký věci a potom už jenom kontroluju zda mám vše. Mobil, kreditka, doklady a nějaký oblečení. Klíče od mýho auta samozřejmě nechybí. V jídelně sem přišla na to, že svůj pach můžu zaštítit, i kdyby mě sledovali, nenajdou mě. Hned potom odcházím z tohohle domu, jedna část odejít nechce, ale ta hlasitější ji překřičí JDI. Já ji poslechla. Nasedla sem do svého auta a vyrazila směr Denali. Po pár hodinách jízdy, jsem zastavovala u jejich honosného domu. Než sem se nadála ve dveřích stála Tanya s Kate. Obě mě zuřivě vítali. Odvlekli mě do obýváku a hned spustili. Já je, ale nepustila k slovu a rovnou sem se zeptala: „Mohla bych tu zůstat?" Tanya se rychle podívala na Kate a ta kývla. „Ano můžeš." odpověděla mi na mou otázku a hned šla do horního patra, já s Kate jsme vyrazili samozřejmě za ní. Mám novou rodinu. Už nejsem Isabella Cullenová, ale ISABELLA DENALIOVÁ.

Edward

Jakmile jsme po škole přijeli domů, ve dveřích stála Esme se strhaným výrazem. Carlisle se za moment objevil vedle ní. Rose se ozvala jako první: „Co se stalo, vypadáte jako by nikdo zemřel?" Esme ji smutně odpověděla: „Bella odjela. Vzala si sebou všechno potřebné a prostě zmizela." „Ne to není možné, to by neudělala." řekl sem s klidem. Emmett: „Půjdeme ji stopovat?" Carlisle mu odpověděl: „Zkoušel sem to, ale její stopa jako by zmizela." Alice nma mě vrhla pohle, který kdyby mohl tak by zabíjel. Po vteřině spustila: „To je kvůli tobě. Dal si přednost tý krávě než holce, která tě miluje. Abych nezapomněla Renesmé tu bude za 3 hodiny." Hned potom zmizela i s Jasperem ve svém pokoji. Rose se po chvilce ozvala: „Alice má pravdu, ale my musíme zjistit, co vše si sebou vzala, ano?" Pouze sem kývl a vyrazil do našeho pokoje s Rose v patách. Zhruba po minutě jsme zjistili, že si vzala telefon, auto, doklady, oblečení, ale něco nám uniklo. Co to bylo? Rose zkusila Belle zavolat, ale ta jí to vytípla. Než jsme se nadáli byl tu cítit vlkodlak a můj poklad. Renesmé se nás hned zeptala: „Co se stalo?" „Bella zmizela nezvedá nám telefon a my ji stopovat nemůžeme, protože ji necítíme." odpověděla Alice naštvaně. „Proč utekla?" zeptala se Ness. „Tvůj tatínek se ve škole nechává obletovat děvčaty a Bella toho měla dost. Dost se hádali a ona to ukončila." odpověděla jí Rose. Nessiiny myšlenky sem nestíhal vnímat, ale po chvilce mě probrala. Dala mi facku. Moje vlastní dcera. „Ukradl si mi mámu a ted´ za to zaplatíš." Na důkaz toho, co sem slyšel se na mě vrhla. Cítiul sem, jak mě škrábě a připravuje se i na něco víc, ale něco ji odtrhlo. Jasper a Emmett. „Pust´te mě. On si nezaslouží nic jinýho. Děvkař. Parchant. Nenávidím tě, nenávidím." vykřikla a hned potom zmizela v lesích. Jacob chtěl jít za ní, ale Carlisle ho zastavil. Renesmé má pravdu, kvůli mně odešel můj soukromý anděl. Spřízněná duše. Moje všechno. Nenávidím sám sebe.

Renesmé

Nemůžu tomu uvěřit já sem mu to řekla do očí, kdyby mě Emmett a Jasper nezastavili asi bych ho zabila. Ted´ sem někde 150 kilometrů od toho domu. Chci něco vyzkoušet, ale nevím jestli se mi to splní. Vzala sem svůj telefon a vytočila číslo mojí mámy.

Bella

Už mi volala Rose, nezvedla sem jí to. Zrovna sem se ubytovávala v novém pokoji, když mi telefon zazvonil podruhé. RENESMÉ. Uvnitř mě se hádali 2 části a já uděla drobný pohyb a vzápětí uslyšela ten nejkrásnější hlas. „Mami?" ozvalo se z telefonu. „Ano, zlatíčko.? Seš sama, že jo? Co mi potřebuješ já budu muset jít." odpověděla sem jí. „Mami vrat´ se. Já tě potřebuju. Neboj se, jsem tu sama. Chci tě zpátky, vrat´se." ozvalo se z druhé strany. „Promiň, ale nemůžu. Měj se hezky, Miluju tě." odpověděla sem jí smutně. Telefon sem položila a rozvzlykala sem se. V tu chvíli u mě byla Tanya a utěšovala mě. Odpoledne sem ji řekla, proč sem se tu najednou objevila. Obě mě pochopili a já se dozvěděla, že Carmen a Eleazar žijí ted´ samostatně. Jsem tu místo Iriny, třetí sestra. Děvčata se rozhodli změnit mi jméno. Ode dneška sem Elizabeth. Elizabeth Denaliová.

O 50 LET POZDĚJI

Edward

Zase žijeme pohromadě, já a ostatní Cullenovi včetně Renesmé, která se mnou už 50 let nepromluvila ani slovíčko a je zde taky Jacob. Nenašel sem si jinou upírku se kterou bych mohl žít věčnost, doufal sem, že se Bella vrátí zpět. Dnmeska se stěhuju na Aljašku, ale nějakou dobu budeme žít u našich přátel v Denali. Carlisle se jim nedovolal, ale doufá v jejich vstřícnost a pochopení. Jakmile jsme přijeli k jejich domu ve vstupních dveřích stála Kate a smála se. Nikdo z nás se 50 let a neusmál, proto bylo tohle jako rána bičem.

Kate

Slyšela sem na příjezdové cestě asi 5 aut a z nich vystoupili Cullenovi. Ta nebude zrovna dvakrát nadšená. Ted´ je zrovna v práci, stejně jako Tanya. Obě jsou právničky a obě mají schopnost měnit svou image. Já ji bohužel nemám. Jaké štěstí, že mě Bella zaštítila, Edward by se asi zbláznil kdyby tohle slyšel. „Carlisle." zakřičela sem a běžela mu vstříc. „Auta si zaparkujte dovnitř." Poslechli mě a za moment byla u mě zpátky. Edward se na mě mračil a já to nevydržela a zeptala sem se: „Co je?" „Nemůžu ti číst myšlenky, proč?" zeptal se. „Mám schopnost štít." odpověděla sem. Doslova sem cítila jeho pocity. Tu schopnost mám taky. Nikdo neví proč, ale jakmile se objevila Bella začalo to. Nové schopnosti a touha poznávat nové věci. „Pojd´te do obýváku, počkáme než se vrátí a potom rozhodneme, jestli tu můžete zůstat. Nerada to dělám bez nich." oznámila sem jim. Hned potom sem, ale uviděla otaazníky v jejich očích a tak sem pokračovala: „Máme nového člena rodiny. Je s náma krátko, ale zvyká si." dopověděla sem. Potom jsme se v klidu bavili a já se nemohla dočkat jejich reakce a vlastně i její. Zhruba za 5 hodin sem uslyšela 2 auta. Tanyino Porsche a Bellyn Aston Martin. Za moment už vstupovali dovnitř, obě měli v rukách nějaké spisy. Asi z práce, předpokládám. „Tos neudělala." vykřikla v duchu Bella. „Ty opravdu nemáš rozum Kate, že ne." to byla pro změnu Tanya. „Ne, rozum nemám a mám ještě lepší zprávu." odpověděla sem nahlas. „ Jakou ?" zeptala se Tanya. „Cullenovi tu zůstanou, promiň Bells." řekla sem. Po téhle větě se obsah Belliných rukou vysypal na zem. Bells okamžitě zmizela ve svém pokoji. „To byla Bella?" zeptala se Alice potichu. Pouze sem kývla. Tanya jim šla ukázat pokoje. Jakmile zmizeli v patře, objevila se dole Bella a začala skládat spisy. Neustále sem se jí omlouvala, ale on jen kývala záporně hlavou. „Tohle sem dávala dohromady týden, za tohle tě zabiju." neustále si pro sebe šeptala. Jakmile to bylo na hromadě, odnesla si to opatrně do svého pokoje, ze kterého vedl další pokoj pracovna. Tanya ubytovala Cullenovi ve třetím patře. „ Dobrý nápad." poslala sem jí a slyšela její zachichotání.

Bella

Položila sem ty spisy opatrně na stůl a zmizela v koupělně. Dala sem si pěkně dlouhou sprchu, navlíkl sem na sebe nějaké šaty,legíny a žabky. A musela jít pracovat. U stolu sem si uvědomila, že ten papír na kterým je napsaný pořadí mám v kanceláři. Budu doufat, že Jill tam ještě je a zkusím jí zavolat. „Ano. Iss, co potřebuješ?" ozve se z telefonu. „Jsi ještě v práci?" zeptám se. „Ne, promiň, ale sem doma. Potřebuješ něco?" ozve se. „Jo potřebuju ten papír na kterým je napsaný to pořadí těch spisů. Já sem je smíchala." řeknu. „Jo, ten papír máš na stole. Potřebuješ ještě něco, protože jinak ahoj." Telefon cvakne a já řeknu: „ Ahoj." Skvělý takže bud´to ted´ pojedu do kanceláře pro papír na kterým sou informace a nebo počkám do rána. Jedu hned. Má to háček musím přes obývák, kde mám klíče od auta. Vlasy si trošku rozčísnu a hned potom jdu do jámy lvové. K mojí smůle sedí všichni v obýváku. Tanya se jako jediná ozve: „Kam jdeš?" „Do kanceláře, pro ten papír. Jill už tam není takže to je na mě." odpověděla jsem. „Nepočká to do rána?" zeptala se Kate. „Ne, nepočká zejtra to mám mít hotový. Zítra se to rozjede. Vrátím se brzy." uklidním ji. Hned potom si beru klíče a jsem u svého miláčka.

Edward

Tahle upírka, že byla Bella. Tvářila se jako kdyby jí někdo vyrval kus srdce. Už vím, kdo. Byl sem to já. „Jak dlouho už u vás je?" zeptala se Renesmé. „50 let." odpověděla jí Tanya. „Proč mi to neřekla, když sem s ní mluvila." zeptala se sotva slyšitelně. „Chtěla zapomenout, ale nešlo to. Po tom telefonátu to bylo asi nejhorší, že Kate?" odpověděla Tanya a Kate pouze kývala. Jak sem později dozvěděl, moje Bella je právnička stejně jako Tanya. Je nejlepší v okolí, sem na ni moc pyšný, ale my jí nestojíme ani za pohled. Vím, jak se cítí, ale my se cítíme ještě hůř než ona. Miluju jí a chci jí zpět. Udělám proto všechno.

Bella

Ten papír sem našla snadno a ještě sem si vzala nějký spisy navíc, i když stání těch případů je až za měsíc. Čím lépe budu, ale připravená tím lépe pro mě. Domů sem nespěchala, ve městě zrovna ožíval noční život. Byla sem ráda za ně, at´ si oni svůj život užijí. Než sem se nadála byla sem zpět, předtím jsem se sem hrozně těšila, ale ted´ nejradši bych vzala nohy na ramena. To zvládneš Bello. Klid. Hned na to jsem vstoupila do dveří, spisy sem položila na stůl a šla do kuchyně. Měli jsme tam schovanou krev, když nestihneš jít na lov a to je můj případ. Jakmile sem ji pila ze sklenice, tak na mě někdo skočil a já sklenici upustila. Stihla sem, ale zareagovat včas, musela sem zastavit čas pro tu sklenici. Takže zůstala ve vzduchu. „Víš, jak sem se tě lekla!!! Tohle je zakázaný. Víš, co by se mohlo stát kdybych ji nezastavila. Tenhle dům je plný upírů. Ty snad nemyslíš logicky." rozkřičela sem se na ni „Chtěla si tohle?" máchla sem rukama a sklenice spadla na zem. Druhou rukou sem udělala to samé a nepořádek zmizel. Šla sem do obýváku pro ty spisy a potom do svého pokoje. Začla sem to třídit, já věděla proč sem to dělala týden. Tohle bylo opravdu na scvokaření. Přitom sem, ale myslela na jednu věc. Jakmile sem ho dneska uviděla, díra v mém srdci zmizela a já pocítila po 50 letech lásku. On bude bude chtít určitě zpět, ale já se jen tak nedám. Než sem se nadála, začalo svítat začátek dalšího dne. Dneska mě čeká jeden rozvod a jedna obhajoba. Takže skoro nuda. Pro dnešek sem zvolila svěrlejší outfit. Bílou sukni, červenou halenku a bílé sako. K tomu bílou kabelku a bílé boty na podpadku. Jako doplněk bílé sluneční brýle. Musela sem uznat, že mi to slušelo. Vzala sem spisy a pomalu vyrazila kupředu novému dni.Tanyu sem potkal na chodbě. Zvolila stejnou kombinaci akorát, že v černé a červené. Tanya: „Co si bereš dneska za auto?" „Nevím asi mercedes. Jo určitě, ten má červenou barvu. A ty?" zeptala sem se. „Audi, určitě audi. Zvládlas to v noci?" zeptala se mě. „Jo, mám to všechno." řekla sem s klidem. Do obýváku jsme vstoupili zároveň a hned jsme šli k věšáčku s klíči od aut. Vzala sem oboje klíče a jedny jí hodila. Díky naznačila mi rty. Já pouze kývla a hned potom odešla do nového pracovního dne. Tenhle den byl jedním z nejlepších v mojí kariéře. Vše sem vyhrála a díky tomu mě mí klienti zbožňovali. K domu sem dorazila s dobrou náladu, ale ta byla ta tam. Zase byli v obýváku, to nemůžou být jinde. Jakmile sem vstoupila dovnitř, Tanya byla hned u mě. „Jsi skvělá. Bylas výborná. Už o tobě nikdo nepochybuje. Natřela si mu to. Vlastně všem." „Jak to víš?" zeptala sem se. „ Všichni o tom mluví. Bylas prej výborná. Gratuluju." odpověděla. Kývla sem hlavou a šla do svého pokoje. Potřebuju si odpočinut, zítra mám volno, nebot´ bude svítit sluníčko. Šla sem do koupelny a vlezla si do sprchy. Cítila sem, jak mě opuští moje problémy a všechno. Zrovna, když sem chtěla vyjít ven. Obmotaly se mi kolem pasu něčí ruce. Jeho ruce. „Co tu chceš?" zeptala sem se se strachem v hlase. „Tebe." zněla odpověd´.

Edward

Jakmile sem to vyslovil začala sebou házet. „Neboj se, nikdo tu není. Jeli na lov. Na dva dny. My si spolu vynahradíme těch 50 let." „ Máš pravdu. V pokoji mám papíry na rozvod, už tam chybí jen tvůj podpis." opověděla mi. Opřel sem ji o dlaždičky a vášnivě ji políbil. „Mám ti to podepsat?" „Jo." zašeptala. Políbil sem ji znovu a tentokrát naléhavěji. Jedna z mých rukou se vydala na průzkum jejího těla. „Mám to podepsat?" Odpovědi sem se nedočkal, protože moje dva prsty pronikli do ní. Zasténala mi do úst a zavrčela. Ne výhružně, ale vášnivě. „Netrap mě." zašeptala. „Až mi ospovíš. Mám ti to podepsat?" „Ne. Nechci rozvod chci tebe." S tímhle se na mě vrhla. Najednou sem se o zed´ opíral já a Bella si hrála s mým tělem.

Bella

Líbala sem ho na každý kousek jeho kůže a pomalu sem ho začala svlékat. Miluju ho. Doufám, že i on mě. Nevydržtel to a po chvilce vnikl do mě. Chvilku počkal, ale pak začal přirážet jako šílenec. Svoje nohy sem obmotala okolo jeho pasu a on mě při své práci stíhal ještě kousat do bradavek. Bylo to hrozně moc příjemné. Po chvilce sem cítila, že brzy budu a taky, že jo. Užívala jsem si svůj orgasmus jako nikdy a po chvilce i on doplul do svého ráje. Jakmile jsme byli v úpohodě. Pustil sprchu a my jsme si dali tohle číslo ještě jednou. Potom jsme se navzájem usušili a Edward mě přenesl k sobě do pokoje. Edward mi hned přinesl tašku. „To je od Alice." zamumlal potichu. Šla sem do jeho koupelny a koukla se do ní. Alice já tě snad zabiju. Byl tam černý komplet s podvazky, všemu dominoval korzet. Přesto sem si vzala bílý saténový župan a šla za svým miláčkem. Seděl na posteli a hrozně mu to slušelo. Přišla sem blíž k posteli a on si mě přitáhl k sobě a hned mi začal, rozvazovat župan. Jakmile spatřil můj obleček hvízdnul a hned potom řekl: „Miluju tě. Chci tě zpátky, ale to nejdůležitější miluju tě ještě více než na začátku našeho vztahu." Hned potom mě políbil a položil mě pod sebe do postele.

Edward

Začal sem ji líbat na obličeji a postupně postupoval níž a níž. Dostal sem se až na kraj korzetu který mi překážel. Strhl sem ho z ní a ona divoce zavrčela. Políbil jsem ji zpět na ústa a potom pokračoval

tam, kde jsem skončil. Hrál sem si s jejím tělem. Dostal sem se až na nejcitlivější místečko, které jsem tak rád ochutnal. Bella pode mnou se kroutila, sténala, vrčela. Tohle bylo lepší než pití krve. Nikdy se to tomu nemohlo vyrovnat.Nevydržel sem to a spoijil naše těla v jedno. Bella vykřikla, ale vzápětí se na mě usmála a dravě mě políbila. Po chvilce jsme oba najednou dospěli k orgasmu. Milovali jsme se následující den a půl. Nikdy jsme toho neměli dost. Skončili jsme zhruba 2 hodiny před příjezdem rodiny. Bella se šla převléknout k sobě do pokoje a já se oblékl taky a dal sem si něco do kapsy. Dneska to udělám.

Bella

Hledala sem, co si vezmu, když přišel Edward. Vzala sem si nakonec tuniku a legíny. Jakmile sem byla hotová, Edward mě posadil na pohovku. „Co se děje?" zeptala jsem se se strachem v hlase. „Bello, lásko. Miluju a nechci, aby se někdy opakovalo to, co bylo před 50 lety. Jsi moje Slunce, vzduch, voda, energie. Jsi můj život. Proto se tě ptám, Isabello Marie Swan. Vezmeš si mě???" zeptal se tím svým sametovým hlasem. „ANO, VEZMU." vykřikla jsem a skočila mu kolem krku. On se usmál a dal mi prstýnek s malými diamanty. Oba jsme najednou řekli: „Miluju tě." Hned potom mi Edward řekl novinky. Renesmé s ním 50 let nepromluvila, to se bude muset napravit.Ostatní jsou prý moc št´satní, že mě našli, ale Renesmé si svoje myšlenky pečlivě schovává. Jamile sem uslyšela Edwarda, jak se s nimi vítá. Zavolala jsem si k sobě Renesmé. „Volala si mě?" zeptala se ve dveřích. „Ano, posad´ se." odpověděla sem jí. Sedla si na pohovku. „Jak se máš?" zeptala sem se jí. „Našla sem svou mámu po 50 letech, ale jo. Jinak je můj život fajn."odpověděla. „Nečekám, že mi odpustíš, ale budu doufat, že někdy jo. Jseš moje dcera a nerada bych o tebe přišla. Bylo to pro mě hrozně těžký, nevidět tě. Celou tu dobu. Vás všechny. Pochopím tě, když mi neodpustíš. Tvůj táta mi, ale dokázal odpustit snad i ty bys mohla za 100 let." řekla se vyrovnaným hlasem. „Mami, ale já ti nemám, co odpouštět. Já tě asi jako jediná v týhle rodině chápala. Mám tě ráda mami a dokonce i tátu, i když on mě asi nenávidí." řekla a hned potom se rozbrečela.

Edward

Jakmile řekla tu větu, hned jsem byl u Belly v pokoji. Objal sem Renesmé a potichu jí řekl: „Nenávidět můžu leda tak, já sebe. Tys mi otevřela oči. Mám tě moc rád holčičko." Renesmé kývla na Bellu a tak jsme se tam objímali všichni tři. Po 50 letech konečně rodina. Hned potom jsme šli ruku v ruce dolů. Bella putovala z objetí do objetí a jakmile sem ji dostal zpět. Oba jsme naráz vykřikli: „BUDEME SE BRÁT." Jakmile jsme to řekli, stála u nás Alice: „Můžu vám zařídit svatbu?" Koukl sem se na svého anděla a kývl sem. Snad toho nebudu litovat. Za moment jsme se s Bell odebrali ke mně do pokoje, abychom se věnovali sobě. Miluju jí a udělám pro ni cokoliv.

Bella

Miluju ho jako ještě nikdy.

Život není takový, jak se zdá. Někdy vás poučí, jindy vás zaučí.

 Shrnutí

Autor: Adioma (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Čas rány zahojí, že jo?: