Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Zbláznila se!

Bubulienka


Zbláznila se!Jednorázovka o tom, co si myslela Jessica, když byla s Bellou v kině, Nový měsíc. PS: Nevím, jestli se mi povídka povedla, ale sestře se líbila, tak to berte s rezervou.

Byla jsem zmatená, že si chtěla vyjít, a tak jsem mluvila, mluvila… hlavně aby nebylo ticho. Zdálo se mi, že mě nevnímá. Bylo mi to jedno.

 

Chtěla jsem naše kamarádství zachránit… i když jsem měla kupu jiných kamarádek, Bella Swanová…!

 

„Myslíš, že ta písemka z trigonometrie dopadne dobře? Jak jsi ji napsala ty?“ zeptala jsem se, aby se taky dostala ke slovu. Neodpověděla.

 

Hm, asi se nechce bavit o škole…

 

„Jak se má táta? Byli jste spolu někde? Měli byste se začít sbližovat, jinak se úplně odcizíte a věř, že já vím o čem…“ Ztichla jsem. Bella se dívala někam do blba a vůbec si mě nevšímala.

 

Dívala jsem se na ni a čekala, až se na mě otočí.

 

Nakonec se otočila, až se jí vlasy zatočily, a zmateně pošilhávala mým směrem. Asi mě viděla, ale doopravdy se na mě nepodívala.

 

Doufala jsem, že jí to dojde, protože jsem neměla chuť jí něco vysvětlovat…!

 

Pochopila.

 

Otočila jsem se a rozhlédla se. Žádné auto nejelo, ale já se rozhlédla ještě jednou. Spíš proto, aby se mi pročistila hlava.

 

O co se tady snažím? Vždyť ona o to nestojí.

 

Rozešla jsem se. Nedívala jsem se okolo, jen jsem šla. Všimla jsem si čtyř chlápků, kteří nevypadali nějak lichotivě, a tak jsem přidala.

 

Snad si mě nevšimnou…

 

Slyšela jsem, jak se kroky za mnou zastavily. Zmateně jsem se otočila.

 

Bella stála a zírala na ně. Na ty chlapy.

 

„Bello? Co to děláš?“ zašeptala jsem v hrůze a přeskakovala pohledem z ní, na ty chlapy.

 

Zavrtěla hlavou, pohledem fixovaným na nich. „Myslím, že je znám…“

 

„Bello, tak pojď!“ zavolala jsem a skousla si rty, když se mi zlomil hlas. Bála jsem se. O sebe i o Bellu.

 

Ona se zbláznila!

 

Klidně šla k nim! Kráčela klidným krokem rovnou k nim, ignorovala mě, hrůzou přimraženou na místě.

 

Pak mi něco projelo tělem, a až po chvíli mi došlo, že je to strach, o mou kamarádku…

 

Rozběhla jsem se za ní a chytla ji za rukáv.

 

„Bello! Nemůžeš přece jít do baru!“ zasyčela jsem na ni a dívala se na její nepřítomný výraz.

„Já nejdu dovnitř,“ zamumlala a setřásla mou ruku, jakoby se nic nedělo, „jenom se chci na něco podívat…“

 

„Zbláznila ses?“ zašeptala jsem, ale nepochybovala jsem o tom, že ano. „Jsi snad sebevrah?“

 

„Ne, nejsem,“ zamumlala a dívala se na mě.

 

Pusa se mi samovolně otevřela. Cítila jsem, jak se mi do očí hrne vzduch, protože jsem je měla překvapením vykulené.

 

Bože, ona je vážně cvok!

 

„Běž se najíst.“ Mávla rukou někam za mě. „Za chviličku tě dohoním.“

 

Otočila se. Ti chlapi na nás zírali, pobaveně a zmatně. Chtěla znovu vykročit, ale pak se zastavila. Stál jako přimražená. Že by jí to došlo?

 

Pak se zatvářila zmateně. Podívala se na mě a pak zase na ty chlápky. Nic jsem nechápala, jen jsem na ni zděšeně zírala.

 

Pak chvíli stála. Najednou udělala jeden krok, pak se zastavila.

 

To, co jsem uviděla, nebo spíš slyšela pak, jsem si nepřestavovala ani v nejděsivějším snu.

 

Začali spolu mluvit! Normálně spolu vedli monolog! Dál jsem jen zírala, jak Bella odmítla drink, pak jak odmítla další pozvání a nakonec se ke mně vrátila.

 

Nepodívala se na mě, a já byla ráda. Tohle… Netušila jsem, jak jsem se tvářila, takže bylo dobře, že mě neviděla.

 

Vyjela jsem na ni, co to mělo znamenat, ale co ona? No jo, myslela si, že je zná! Tak tuhle odpověď ať si strčí za klobouk!

 

„Ty jsi tak divná, Bello Swanová. Mám pocit, že tě vůbec neznám,“ zamručela jsem a málem mi tekly slzy. Moje kamarádka zmizela…

 

„Promiň.“ To bylo vše.

 

Šli jsme se najíst. Bella se pokoušela navázat se mnou hovor, ale já neměla chuť. Vždycky jsem jen něco zamručela, ale na delší rozhovory…

 

V autě bylo ticho.

 

Až když jsem zastavila, poděkovala, omluvila se… bla, bla, bla. Bylo to jedno. U mě skončila.

„Uvidíme se v pondělí?“

 

„Jo. Čau.“

 

Vystoupila. Nepatrně třískla dveřmi, ale nepodívala jsem se na ni. Vyjela jsem, ještě než vešla do domu.

 

Jela jsem známou cestou, rovnou k domu a přemýšlela. Co se to s ní, proboha, stalo?

 

Vystoupila jsem u domu a zamkla, opřela jsem se o auto a zhluboka dýchala.

 

Když jsem vešla do domu a pozdravila se s tátou, měla jsem o Belle Swanový jasno:

 

Zbláznila se!

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zbláznila se!:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!