Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Zavražděná láska

Bella a Carlisle


Zavražděná láskaCo může upír závidět obyčejné lidské dvojici? Bree je na lovu, když jednu takovou spatří. A co se stane dál, si přečtěte sami. :o)

Je to docela krátké - předem díky za komentáře.

Dívka se rozesmála, natáhla ruce a zdvihla hlavu, aby jí teplý červencový déšť mohl smáčet tvář. Byla už tma, ale ona se cítila v bezpečí. Užívala si déšť a to, že nedaleko stál její přítel. Pobaveně se díval, jak se nechává máčet. Oblečení se jí lepilo na tělo a vlasy měla, jako když právě vylezla ze sprchy. I přes to mu připadala nejkrásnější na světě. Když si všimla jeho pohledu, pokynula mu prstem. Usmál se, odrazil se od stromu, o který se doteď opíral a přidal se k ní. Chytla ho za ruce a začala se s ním bláznivě točit.

Na rty se mu vydral prostý šťastný smích. Miloval ji a ona jeho. Bylo něco krásnějšího, než být spolu? Oběma jim bylo sladkých 16 a chodili spolu sotva měsíc. Užívali si každou chvíli, kterou strávili společně. Jejich lásku jim zatím nestihlo nic pokazit. Žádné výčitky, žárlivost, snaha o předělání toho druhého… Třeba to přijde časem, a nebo jsou pro sebe doopravdy stvořeni.

Nevěděli, že je ze stínu podchodu sleduje pár kalných rudých očí. Obvykle by se k něčemu takovému nesnížila. Pokud měla žízeň, prostě ji ukojila. Lidé ji nijak nezajímali. Ale tihle dva byli výjimka. Věkem jí byli tak podobní. Kdyby si máma tehdy nevzala toho pitomce, mohla by teď třeba prožívat to co oni. Možná mohla být na jejím místě. Záviděla jí ten šťastný smích i láskyplný výraz v jeho tváři. Na ni se tak nikdo nedíval.

Když je tak pozorovala, téměř cítila chladné kapky deště na tváři a pevný stisk jeho teplých rukou. Zamotala se jim hlava a společně se se smíchem svalili na zem. Ani jednomu  nevadilo, že se zamažou. Místo toho se na ni jen převalil, vpletl prsty do jejích vlasů a začal ji líbat. Všimla si i krátkého zaváhání, které ten nádherný okamžik, než se jejich rty dotkly, ještě vylepšilo. Slyšela hlas jeho srdce a zrychlený dech. Skoro cítila jeho rty na svých.

Okamžik přemýšlela, že zabije jen ji a jeho si nechá. Jenže to by nebylo stejné. Chtěla být milovaná a to by on nedokázal. Zvlášť po té, co by zabila jeho přítelkyni. Ne. Měli smůlu. Byli ve špatnou chvíli na špatném místě. Jejich jediné štěstí bylo, že zemřou spolu.

Bree se nadechla a lehký větřík k ní zavál kořeněnou vůni země, deště a dvojice stále ještě ležící na zemi. Ještě o tom nevěděli, ale jejich osud byl zpečetěn.

Rozhodla se počkat, až polibek sami ukončí. Aspoň to pro ně ještě udělá – pokud se dokáže ovládnout a nebude dýchat nosem. Pálení v krku se rozhořelo s takovou intenzitou, že musela zavřít oči. Vychutnávala si tu chvíli. Ještě pár chvil a pálení bude uhašeno. Jen ještě jeden pohled…

Mladík se právě zvedl a nabídl dívce ruku. Když stála vedle něj, šibalsky na ni zamrkal: „Tvoje máma se zblázní. Vypadáme, jako bychom se zúčastnili zápasů v bahně.“

Dívka se rozesmála a natáhla se k němu, aby mu z vlasů vyndala pár stébel trávy: „To mi povídej. Dostaneš zaracha aspoň na měsíc.“

Mladík se zatvářil rozhodně a napůl vážně prohlásil: „Uteču a unesu tě s sebou.“

Dívka se uculila a objala ho kolem krku: „Tak pojď, ty můj Romeo, nebo budeme mít vážně průšvih.“

Rozesmáli se a mladík ji chytil kolem pasu.

Vypadali tak šťastně… Zabít je v tuhle chvíli se najednou zdálo nefér. Navíc, oni přece nebyli spodina. Nebyli to, co obvykle lovila. Možná byl ještě čas odejít.

Bree už se málem otočila, když v tom dívka zakopla a než ji stačil zachytit, dopadla na betonovou zídku. Starostlivě se k ní sklonil, aby zjistil, jak na tom je. V podstatě se jí nic nestalo. V duchu nadávala na svou nešikovnost a zvedla k očím odřenou dlaň. Mladík vytáhl kapesník, aby jí otřel krev. To už ale nestihl.

Bree si nedokázala pomoct. Dobré předsevzetí vzalo za své, když ucítila vůni krve. Všemu by dokázala odolat, ale tohle bylo příliš. Byli mrtvi dřív, než si vůbec uvědomili, že nejsou sami. Měli tak sladkou, neznečištěnou krev. Takovou ochutnala zřídka. Sladcí, stejně jako jejich láska.

Přehodila si jejich těla přes rameno a potřásla hlavou. Opravdu měli smůlu. Jestli ale existuje Bůh a nebe, jak tvrdí křesťané, jsou tam nahoře spolu. Možná se na ni dívají právě teď odněkud z obláčku a snaží se pochopit, co se to vlastně stalo.

No, každopádně ona měla teď jiné starosti. Musela se postarat, aby jejich  těla nikdy nikdo nenašel a vrátit se zpátky k ostatním dřív, než začne svítat. Ačkoli tenhle život nebyl ideální se vším tím schováváním, přijít o něj rozhodně nechtěla.




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zavražděná láska:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!