Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Vrahova etika za to může!

natacanie9


Vrahova etika za to může!Edward je člověk, který se živí malováním. Co se stane, když mu cestu zkříží nájemný vrah mafie? Jak bude Edward reagovat? A co teprve vrah? Příběh mladíka, který se rozhodl vyměnit svůj život za lásku... Vítejte ve světě mafie... Příjemné čtení přeje Naitery. P.S.: Varování 18+

Vrahova etika za to může!

Dnes mám narozeniny…

Konečně je mi dvacet pět let, ale obávám se, že dvacátých šestých už se nedožiji. Ne proto, že bych byl nemocný nebo žil nerozvážně, ale může za to příhoda, která se mi stala před týdnem. Mám sice jen takové podezření, ale myslím, že je oprávněné. Proto to píši sem, do svého deníku, abych vše vysvětlil…

Ten den jsem byl na skále, ze které byl úžasný výhled na Hong Kong, na všechny mrakodrapy a kancelářské budovy. Byl to úžasný pohled a slunce díky všemu sklu a kovu propůjčovalo budovám zajímavý třpyt a lesk. Jako kdyby měly svatozář. Seděl jsem před stojanem a naučenými tahy jsem přenášel tu nádheru na plátno. Ozvaly se za mnou zvuky. Automaticky jsem se otočil a spatřil utíkajícího muže se zbraní v ruce. Běžel, jako by měl v patách samotného ďábla. Za mužem spěchala žena. Krásná zářící žena. Nevěřícně jsem zíral na výjev. Měla kaštanové vlasy, které za ní vlály, a černé oči. Na sobě měla kimono se zlatou výšivkou a její mrtvolně bledá pleť vypadala, že je poseta miliony diamanty. Muž se udýchaně zastavil, otočil se čelem k ženě, zahodil zbraň a zvedl ruce ve snaze zachránit svůj život. Přesto svou zbraň namířila.

„Nemůžeš mě zabít, jsem neozbrojený!“ řval celý rudý a udýchaný. Odpověděla mu stisknutím spouště. Muž padl mrtev k zemi a jeho tělo se ocitalo v kaluži krve. Až teď jsem si všiml jejího kamenného výrazu a neskonalého smutku v očích. Stál jsem tam, zíral na ni a nevěděl, co mám dělat. Rozhlédla se.

„Jste malíř?“ zeptala se, jako by byla na procházce a nikoho cestou nezabila.

„Ano, jmenuji se Edward Cullen,“ odpověděl jsem a ani nevěděl proč. Možná z očekávání smrti. Otočila se a odcházela. Až vítr ke mně donesl:

„Mé jméno je Isabella… Se „S“ a dvěma „L“!“

Vím, že se můj život blíži ke konci, protože jsem kdysi v Číně, v zemi, v které žiji, slyšel, že pokud vám vrah řekne své jméno, znamená to, že jste v blízké době jeho další oběť. A taky proto, že jsem viděl její tvář…

Vzhlédl jsem od deníku a zadíval se na její podobiznu. Na obraz, který jsem musel namalovat, jinak bych nemohl v klidu spát. Je to zvláštní, ale od té doby, co moji rodiče se sourozenci zemřeli, jsem se cítil sám. Vše jako by se změnilo setkáním s ní. Najednou už nevidím svět černobíle. Vidím tolik odstínů barev připomínající ohňostroj, který mi vybuchl před očima. To vše mám před očima, jen když na ni pomyslím nebo se podívám na její obraz. Stala se mým středobodem vesmíru. Zamiloval jsem se do ní!

***** 

Dnes ráno jsem se vzbudil brzy. Uvařil si kafe a vyšel balkónovými dveřmi. Opřel jsem se o římsu, na kterou jsem položil hrnek, vytáhl krabičku s cigaretami, jednu vyndal, vložil do úst a zápalkou zapálil. Slastně jsem popotáhl, přivřel oči a vdechl kouř s nikotinem. Strašný zlozvyk, ale tolik mě to uklidňuje! Zadíval jsem se do dálky a v klidu si vychutnával dnes svou první cigaretu. V klidu jsem dokouřil a cigaretu típl do připraveného popelníku. Vzal jsem hrnek s kávou a napil se. Při pokládání hrnku na stůl jsem zavadil pohledem o hodiny a tiše zaklel. Rychle jsem se oblékl a vyrazil za svou agentkou do galerie.

„Edwarde, jdeš pozdě!“ osočila mě hned mezi dveřmi.

„Zdravím tě, Aiko,“ usmál jsem se na svou agentku. Pak už jsme jen domlouvali vše ohledně zítřejší vernisáže. Dolaďovali poslední úpravy.

Zrovna jsme šli na oběd a Aiko se mě ptala na značku podávaného alkoholu, když vtom jsem ji uviděl.

Byla to určitě ona! Poznal bych ji všude…

Její tvář halila maska, ale proč? A vtom mi to došlo. Je tu proto, aby zabila. Vnitřnosti se stáhly očekáváním blížící se smrti. Znovu jako tenkrát na skále. Pozvolna přicházela ke mně, usmál jsem se a okolní ruch vypudil ze svého vnímání. Když už mám zemřít, tak jen s ní…

Do mého zorného pole vstupovali tři muži. Nezajímali mě… Ozvaly se tři rány a muži se mrtvi sesunuli k zemi. Zíral jsem na ni a z úst mi vyklouzlo pouze: „Bell…“

„Co jste říkal?“ přiběhl ke mně muž. „Nazval jste tu ženu Bell?“ Než jsem stačil odpovědět, nebo se dokonce nadechnout, stálo okolo mě několik lidí skládajících se z novinářů a policistů. Aiko byla razantně odstrčena a mě táhli na policejní stanici do vyšetřovací místnosti a začal kolotoč otázek. Nedokázal jsem jim říci, že jsem viděl její tvář… Nemohl jsem…

Od poledne mě hlídala policie a sháněl se po mně Hakušin. Ti muži, kteří byli zabiti Bell, patřili k nim a jeden z nich byl dokonce syn vůdce. Jsem si jist, že pokud by mě dostal Hakušin, živý bych nevyvázl…

Obě organizace bedlivě sledují můj dům. Mám se prý cítit bezpečně, ale opak je pravdou. Jsem nervózní z očekávání. Jsem si na milion procent jist, že právě dnes zemřu, rukou mé Bells…

Uslyšel jsem divné zvuky, ohlédl se a stála tam. Má Bell…

„Dobrý večer, Edwarde.“

„Venku je policie i Hakušin, když uslyší nějaký hluk, vtrhnou sem…“ Nepoznával jsem svůj hlas, mé já se nepokojně chvělo a můj hlas byl klidný a vyrovnaný.

„Ale oni žádný hluk neuslyší, že?“ usmála se, ale oči měla smutné.

„Přišla jsi mě zabít,“ konstatoval jsem.

„Ano…“

„Můžu mít jedno přání před tím, než mě zabiješ?“

„Myslím, že ano. Povídej…“ Zahleděla se na mou osobu.

„Chci, abys ze mě udělala muže… Já…“ Zadrhl jsem se a nemohl souvisle doříct větu.

Bylo trapné ticho. Dívala se na mě neutrálně a já si připadal jako průhledný.

„Já nevím, jak ti to nejlépe vysvětlit…“ Rozhlédl jsem se a zavadil pohledem o rozevřený deník. „Snad jen, že si přečteš tohle.“ Podal jsem jí deník.

Četla, mimika zůstávala kamenná. Odložila deník a podívala se na mě.

„Dobře, Edwarde, udělám z tebe muže a ty ze mě ženu…“ Její oči se zachvěly.

„Ty jsi…“ Nestihl jsem dokončit větu.

„Ano, nikdy jsem se ještě nemilovala s mužem,“ odpověděla.

Přistoupila ke mně. Nejistě jsem ji políbil. Jakmile se mé rty dotkly jejích, vzplála ve mně touha, kterou jsem v životě nezažil. Žádná žena ve mně nedokázala rozproudit vzrušení, proto jsem se až do dnes s nikým nemiloval. Naše polibky se prohlubovaly a stávaly se odvážnějšími. Putoval jsem chvějícími se dlaněmi po jejím těle, jednou rukou jsem ji uchopil pod paží a vyhoupl si ji do náruče. Směřoval jsem do ložnice.

Postavil jsem ji na zem a odstoupil od ní. Znovu jsem si ji prohlížel. Byla nádherná. Jako by přišla z jiného světa. Vpisoval jsem si do paměti její křivky, i když to bylo zcela zbytečné, protože za chvíli budu mrtev.

Začala si pomalými, ale zcela automatickými pohyby rozepínat své kimono. Následoval jsem ji v činnosti. Svlékl jsem si vše, až na spodní prádlo. Tak jako Bell.

Na její křišťálově bílé kůži byla umně vytetovaná dvě vlčí mláďata.

„Znázorňují děti, které jsem jednou chtěla mít,“ odpověděla na nevyslovenou otázku a lehkým krokem se blížila ke mně.

„Proč jsi je zabila?“

„Protože si můj šéf nepřál na svém území japonskou mafii. Viděl konkurenci.“ Dívala se přímo do mých očí. Sundala si své černé kalhotky a podprsenku. Nechala je dopadnout na zem. Následoval jsem ji ve svlékání.

„Jsi nádherná…“

„Ty taky, Edwarde. Jsi krásný muž.“

„Proč zrovna vlčí mláďata?“ snažil jsem se odvést pozornost, najednou jsem dostal strach, a tak hrozně moc jsem se styděl.

„Mé kódové jméno je Vlčí záře.“

„Proč Vlčí záře?“ Jsem zbabělec. Neodpověděla. Místo toho se ke mně otočila zády. Oněměl jsem úžasem. Přes celá její záda byla vytetována kráčející vlčice. Byla nádherná. Ten kontrast s až mrtvolně bledou kůží byl oslňující. Natáhl jsem ruku a omámeně pohladil tetování. Byl jsem připraven a odhodlán stát se mužem.

Uchopil jsem ji za ruku a odvedl k posteli. Něžně jsem ji políbil. Okamžitě - a snad až naléhavě - mi ho oplatila. Začal jsem zprvu nevinný polibek prohlubovat. Divil jsem se, jak se z romantického polibku stává smyslný, žhavý a sexem nabitý. Pohladila mě po hrudi.

Jemně jsem ji uchopil a položil doprostřed manželské postele. Opatrně jsem si lehl vedle ní a z části na ni nalehl. Držel jsem ji v náruči a opět jsem se nechal unést polibky.

Odtrhl jsem se od ní a zhluboka se nadechl. Políbil ji na ústa a putoval přes tvář, krk, klíční kost, až jsem doputoval ke dvěma krásným a oblým ňadrům. Tak akorát do dlaní, prolétlo mi hlavou, když jsem je hladil a hnětl. Sklonil jsem se k nim, vystrčil jazyk a lehce olízl bradavku. Prohnula se a zasténala. Přes tvář mi přelétl úsměv a přisál jsem se k růžovému hrotu. Sál jsem, něžně používal zuby, pak utěšoval jazykem. Vzdychala, pro mé uši to byla rajská hudba. Neopomněl jsem ani na druhou a věnoval jí stejnou péči. Vjela mi prsty do vlasů, přitáhla si mou hlavu a náruživě mě políbila. Vklínil jsem se mezi její stehna a letmo ji pohladil. Vnikl jsem do ní prsty. Laskal jsem ji.

„Neotálej, drahý,“ zavzdychala.

Uchopila mě za ztopořený úd a nasměrovala si ho ke své svatyni. Opatrně jsem do ní začal pronikat. Když jsem byl v jejím lůně celý, netrpělivě jsem zafuněl. Tak úžasný pocit jsem ještě nezažil. Pohnula se proti mně. Pochopil jsem to jako souhlas a něžně jsem se z ní stahoval a zase zasouval zpět. Dívali jsme se přitom jeden druhému do očí. Políbila mě, a tím rozpoutala vášnivý souboj našich jazyků.

Naše pohyby se stávaly rychlejšími, tvrdšími a náruživějšími. Oba jsme vzdychali a navzájem se laskali. Myslel jsem, že lepší už to nebude, když vtom jsem dospěl vrcholu. Mé vědomí se roztříštilo na milion střípků. Když jsem je všechny posbíral a poskládal dohromady, odvalil jsem se z ní a můj pohled se stočil k ní.

„Miluji tě!“ vypadlo ze mě.

„Přišla tě zabít!“ ozvalo se zavrčení od dveří.

„Měl jsi počkat v autě!“ zmrazila ho pohledem.

„Zabij ho. Čekám.“ Otočil se a odešel.

Vstala a začala se oblékat. Něco si přitom šeptala. Zapnula si poslední knoflíček u krku, sáhla do kapsy a namířila na mě zbraň.

Nevydal jsem ani hlásku a vyčkával kulku.

Hleděl jsem přímo do hlavně. Před očima mi proběhl celý můj dosavadní život a ani jedné vteřiny jsem nezalitoval. Zavřel jsem oči a usmál se.

„Nemůžu tě tu nechat.“ Sklopila pistoli.

„Ano?“ vyhrkl jsem bez rozmyšlení.

„Zasloužíš si víc…“ Nechala svůj hlas zaniknout v tichu. Schovala svou zbraň. Pomalu se ke mně přiblížila. Políbila mě, vášnivě, skoro až naléhavě.

„Promiň,“ zašeptala mi do úst. Líbla mě na tvář. Něžně mi sklouzla na krk, na tepnu přitiskla své ledové rty. Zprudka jsem vydechl, když v tom místě projely její zuby.

„Co to děláš?“ ptal jsem se. Neodpověděla; dál mi vysávala krev. Každou minutou jsem cítil, jak slábnu stále víc. Z mého těla odchází pomalu život, pomyslel jsem si.

„Bell…“ šeptl jsem odkrvenými rty a naposledy ji pohladil po vlasech. Vnímal jsem, že mi srdce bije čím dál pomaleji. Vzala mě do náručí, když se mi podlomila kolena a odnesla mě na postel, aniž by vzdálila rty od mé tepny. Objala mě a odtrhla se.

„Budu s tebou, dokud nezemřeš, má lásko,“ broukla mi do ucha a znovu se ke mně přisála. Má poslední myšlenka byla na Bell, mou osudovou lásku.



Drazí čtenářky a čtenáři,
dlouho jsem nic nenapsala a popravdě řečeno obávám se, že nepíši dobře, ale přesto to pořád zkouším. :)

 Byla bych ráda za komentáře s kritikou i bez ní. Ráda si je čtu a pak mlátím hlavou o zeď, jak jsem hloupá! :)

Tuto jednorázovku bych ráda věnovala osobě, které vděčím za podporu, mé drahé NancyWhite! 

Děkuji tímto za korekturu jí (NancyWhite) a DemkoHall. Oba jste skvělí! :)

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vrahova etika za to může!:

 1 2   Další »
03.11.2012 [11:16]

ada1987 Emoticon

12. kiki1
03.11.2012 [10:38]

kiki1Moc pěkný. Zaujalo mě, že se to odehrává v Číně, to je hodně originální. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

20.05.2012 [22:51]

monokl009 Emoticon Emoticon Emoticon

09.04.2012 [22:29]

zuzinecckaaTak... Jsem tu. Emoticon To je ale překvapení, co... Emoticon Emoticon Emoticon No co, už mi hrabe, takže jdu radši hned na věc... Emoticon
Takže... Byl to super námět, o tom se s nikým nebudu dohadovat. Emoticon Upřímně, ať bych chtěla TW spojit s Mafií, jak bych chtěla, asi bych to nijak extra nevymyslela. Možná jen nějak podle té hry Mafie. Ale to sem teď nepatří. Emoticon Emoticon
No... Typika, Edward, Bella. Sice prohození jejich lidství a upírství... Ale trochu mě dostalo... Ona tam je upírkou, že? Tak jak se v klidu mohla vyspat s člověkem? Ty emoce, které jako upír prožívá.. Přece musela nějak reagovat. Přece mu muselo být zvláštní, že je studená, že je... Opravdu jiná. Nebo jestli to má být jiný druh upíra? To opravdu netuším... Emoticon Emoticon Emoticon
No... Teď jen ke stylu psaní. Někde to bylo takové... Urychlené, psala jsi takovým volným tempem, pak jsi se potřebovala dostat dál, ale občas jsi to nevychytala a bylo to trochu uhnané. Někde se v odstavcích opakovala slova. A někde jsi byla až moc podrobná (viz kafe a zapálení cigarety).
Jako celkově... Bylo to krásné, ale na to, že mu šlo o život... A že šlo asi o mafii, tak mi to přišlo jen příliš zaláskované. Nevím, zřejmě to byl účel.

Ale ten konec... Očekávala jsem, že ho nezastřelí. Věděla jsem, že mu dopřeje jinou smrt, smrt, kterou si on vlastně zasluhoval...
A pokud chceš pokračovat, rozhodně si to přečtu, pokud to zase neminu jako tuto jednorázovku... Emoticon
Jen mám malý dotaz... Proč si vybrala zrovna jeho?
Jinak to fakt bylo... Super. Je tu pár děl lepších, ale tohle rozhodně je pro mě vyšší průměr. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

09.04.2012 [21:11]

JoheeeCullenJo, nápad je vážně skvělý. Emoticon Emoticon Taky si myslím, že by bylo lepší, kdyby ho zastřelila, ale jak by to pak pokračovalo? Třeba by to mohl být sáhodlouhý popis pochodu tunelem ke světlu. Bože, to by byla nuda. Emoticon Jinak se mi tvůj styl psaní líbí, i když mi to občas přišlo trochu uspěchané, ale člověk se aspoň nenudil. Ale celkově se mi to vážně líbilo. Emoticon Jen tak dál! Emoticon Emoticon Emoticon

8. Paes
14.03.2012 [17:08]

Paesno Wow doted nechápu, jak my tahle povídka mohla uniknout, ale stane se Emoticon jinak k tvé povídce: Zdá se mi, že píšeš čím dál líp, tahle jednorázovka mě nadchla, dokázala mě vtáhnout do děje a skoro do podledního slova jsem byla napjatá, jak to skončí, opravdu se ti moc povedla Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12.03.2012 [18:20]

NancyWhiteJá vím, že tohle byl vlastně tak trošku můj nápad, ale nebyla bych to já, kdybych si nezabrblala... Emoticon Měla ho zastřelit. Emoticon

11.03.2012 [19:55]

patulka13No... wow... Ok, jdu se do toho pustit.
Takže, začínám...
Moc se ti to povedlo, skvělý nápad a to zpracování nemělo chybu. Docela mě překvapilo, když tam Edward uviděl Bell, ale tak nějak jsem čekala, kde by ji mohl znovu potkat. Ale nejsem zklamaná... Emoticon
Dále, chápu, že Bella ho přišla zabít, protože... mno, protože prostě musela Emoticon , ale stejně mi nějak nejde do hlavy, proč se s ním první vyspala a nakonec ho ještě zabila. Vím, že to bylo Edwardovo poslední přání, ale i tak... Vyspat se s někým a pak ho zabít?
Emoticon Mno budiž, je to tvá povídka...
A trošku jsem čekala, že jak zabila toho chlápka a pak ty tři chlápky, tak že to bude trošku víc popsaný... Ale to ne já, to ta moje fantazie! Emoticon Emoticon Takže to bych celkem ocenila (protože poslední dobou čtu knížky, ve kterých se dopodrobna popisuje smrt... Emoticon ). Ale tohle by se sem asi stejně nehodilo, takže to máš opravdu, ale opravdu krásné... Emoticon
Na to, jak dlouhé to bylo, mi to připadlo krátké... -> dokázala jsi mě vtáhnout do děje, gratuluji ti. Emoticon
A nakonec, moc se ti to povedlo, i nějakou tu kritiku jsem ti tu napsala, abys byla ráda a to je ode mě asi všechno... Emoticon Jsem ráda, že jsem si to přečetla, opravdu... Emoticon
Btw, už natěšená jsem se těšila, že ho zastřelí, kulka ho mine nebo tak něco, tak ho ještě vyhodí z okna... Emoticon Emoticon Ale tuhle větu neber vážně, protože někdy mám opravdu... bujnou fantazii - a že někdy je dokonalá! Emoticon
Nakonec - tleskám tvému talentu, téhle povídce, tvé trpělivosti a nakonec tobě samotné... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11.03.2012 [18:14]

JessyKrásne Emoticon Teda, myslela som, že nakoniec to dopadne trošku inak, ale aj toto sa mi páčilo. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. cechovicovam
11.03.2012 [17:39]

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!