Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Přistižení při činu II

19.09.2009 (13:00) • Huny • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 12921×

Pátek odpoledne. Skoro 3 týdny od osudného večera. Charlie neodvolal svůj zákaz, takže k nám Edward chodil zásadně oknem.

Alice přemluvila Charlieho, abych u nich mohla zůstat přes víkend, že si uděláme dámskou jízdu. Charlie to povolil, ale asi 100x se ujistil, že s námi bude Esme a že je Edward pryč.

I když mu to Alice odpřísáhla, mě bylo jasné, že se s Esme žádná dámská jízda konat nebude. Alici ovšem došlo, že jestli doma bude Edwarda, tak nebudu k použití – nebo budu, ale ne pro ni – proto je všechny vykopala na lov.

Když jsme k nim přijeli, hned mě táhla k ní do šatny. A protože byla nakupovat v New Yorku, zkoušela jsem si oblečení celou noc. Propustila mě až díky tomu, že se mi zavíraly oči a nebyla jsem schopná vnímat ve 3 ráno.

Díky mému ponocování jsem se probudila kolem poledne. Než jsem se stihla vyhrabat, ve dveřích stál Edward s neodolatelným úsměvem a nesl mi oběd. „Ahoj. Ty už jsi zpátky?“ podivila jsem se

„Ahoj. Stýskalo se mi. Podle Emmetta to se mnou bylo k nevydržení,“ podal mi talíř a vášnivě mě políbil.

„Jsem ráda, že už jsi zpátky. Alice mě mučila,“ pustila jsem se hladově do jídla.

„Hm. Musím jí říct, že jsem jediný, kdo má právo tě mučit.“

„To bych prosila,“ strčila jsem si do pusy poslední sousto.

„Co bys prosila? Abych tě mučil?“ na tváři se mu objevil úsměv.

„Ne, abys jí to řekl,“ natáhla jsem se, abych mohla položit talíř. Když jsem se otočila zpátky, Edward měl v očích jiskřičky.

„Promiň. Myslím, že jsem se přeslechl. Říkala jsi, že chceš mučit?“ než jsem stihla cokoliv říct, měla jsem ruce uvězněné za hlavou a na nohách mi seděl, abych nemohla kopat.

Sklonil se ke mně, a když byly naše rty od sebe asi centimetr vydechl a tak mě dokonale omámil. Prsty jedné ruky opatrně objel moji siluetu a na mě dolehla vlna vzrušení. Lehce mě políbil na rty a pak pokračoval po čelisti dolů na krk. „Tak tohle mučení si nechám líbit,“ dostala jsem ze sebe omámeně. Edward se zasmál a jeho studený dech mě polechtal na klíční kosti.

Místo aby dál pokračoval v hlazení, mě začal lechtat. Nemohla jsem nic dělat. Na nohách mi seděl a ruce mi držel zpátky za hlavou. „Edwarde, přestaň!“ křičela jsem a do toho se smála.

Místo aby přestal, tak mě lechtal ještě víc. Jak může být upír tak nechápavý, že nerozumí slovu přestaň. „Edwarde! Já se počurám.“ Konečně přestal. „Tyrane,“ vyhrabala jsem se z postele, vzala si oblečení a zapadla do koupelny.

Když jsem vylezla, kolem pasu se mi obmotaly dvě studené ruce. „Za chvíli budeme mít celý dům jenom pro sebe. Alice bere všechny na nákupy a pak do kina,“ pošeptal mi a pak mě začal líbat na krk. Chtěla jsem ho trochu potrápit, tak jsem si začala hrát na nechápající. „To je fajn a nemohly bychom jít do toho kina s nimi?“ Edward si povzdechl.

„Mám tě po třech týdnech jen pro sebe a ty si myslíš, že půjdu do kina?“

„Jasně, že si to nemyslím,“ otočila jsem se v jeho ocelovém sevření a vášnivě jsem ho políbila. Naši soukromou chvíli přerušil Emmettův křik. „Alice to není fér. Proč já musím na nákupy a Ed s Bellou si můžou užívat?“

„Emmette neštvi mě a sedej do toho auta!“ s Edwardem jsme se začali smát.

Když odjelo auto, Edward si oddychl. „Konečně,“ vzal mě za stehna a přenesl mě k posteli, kam mě opatrně položil.

Sundal mi tričko a začal si hrát s mým tělem. Všude ho hladil a líbal. Když ze mě sundal i kalhoty, jeho rty se probojovávaly čím dál níž a tam, kde se mě dotknul, po něm zůstávala husí kůže.

Vytáhla jsem ho nahoru, abych ho mohla políbit a rukama jsem mu zajela pod košili. Převalila jsem se na něj a košili mu pomalu rozepínala.

Každou odhalenou část Edwardovi studené kůže jsem políbila. Zbavila jsem ho i kalhot a on mě červené podprsenky. Mazlila jsem se s jeho tělem a on s mým a nakonec jsme se navzájem zbavily i té poslední části oblečení.

Edward do mě lehce pronikl a já zalapala po dechu. Bylo to jako závislost a já po třech týdnech dostala svojí dávku.

Zdálo se mi, že klaply dveře, ale jelikož si toho upír s lepším sluchem nevšímal, přestala jsem to řešit. Edward stále zrychloval a já cítila, že brzy vybouchnu. Překulila jsem se na něho a dílo sama dokonala.

Vyčerpaně jsem si lehla vedle Edwarda a stále jsem si vychutnávala poslední vlnu doznívajícího orgasmu. „Tak co? Bylo to lepší než kino?“ prstem mi přejel přes rty a pokračoval dolů.

„Co myslíš?“

„Hádám, že ano?“ otočila jsem na něj hlavu.

„Hádáš správně a pro výherce tu máme malou odměnu.“ Nechápavě zvedl obočí.

Znovu jsem si na něj sedla a lehce mu přejela svými rty po čelisti. „Větší odměna by nebyla?“ Usmála jsem se a jemně ho políbila na rty.

„Lepší?“ zeptala jsem se.

„Ještě, prosím,“ zaprosil a já se zadečkem otřela o jeho nejcitlivější místo. Slastně zavřel oči a já to zopakovala.

Jemně zavrčela a uvěznil mé tělo pod svým. Začal mě líbat na krku. „Nezdá se ti ta odměna nějaká velká?“ potichu se zasmál.

„Rozhodně ne. Zdá se mi spíš nedostačující,“ pokračoval ve své činnosti.

Jazykem mi objel bradavky a já zasténala. Ruce jsem mu zamotala do vlasů a přitáhla si jeho rty. Ve stejnou chvíli, jako se spojily naše rty, se spojily i naše těla.

Rozjížděli jsme druhé kolo, které pomalu, ale jistě začínalo nabírat na intenzitě. Oba jsme potěšeně sténali a vzdychali.

Po druhém, vyčerpávajícím vyvrcholení jsem zůstala Edwardovi ležet na hrudi. Přehodil přese mě deku a nechal mě vydechovat. Postupně se mi dech zklidnil natolik, že jsem nevydržela a usnula.

Probudila jsem se kupodivu v té samé pozici, jako jsem večer usnula. „Dobré ráno,“ Edward mě pohladil po tváři.

Místo pozdravu jsem ho políbila na nahou hruď. Divila jsem se, že mě v noci ze sebe nesundal, abych si ušetřila omrzliny. Musím přiznat, že se do mě začala zima pouštět až teď, ale zato ve větší míře.

Svalila jsem se z jeho hrudi vedle. Protože jsem byla celou noc skrčená, trochu mně bolely záda, ale neřešila jsem to. „Tak jak ses vyspinkala?“ zeptal se s úsměvem. Protáhla jsem se, abych zhodnotila situaci.

„Jako na upírovi,“ znovu jsem ho políbila na obnaženou hruď. Zakručelo mi v břiše.

„Máš hlad. Doběhnu ti pro snídani,“ Edward vskočil z postele a pro mé potěšení byl úplně nahý.

Natáhla jsem se a za ruku ho stáhla zpátky do postele. „Ale lásko, je plný dům a přece nechceš poslouchat Emmettovy narážky.“ Pohladil mě po tváři a zmizel dřív, než jsem ho stihla znovu chytit.

Došla jsem se obléknout a Edward se objevil se snídaní. Vonělo to báječně a stejně tak to i chutnalo.

Po celou neděli jsem byla u Cullenů a Alice mě domů odvezla, až když se setmělo. Dala jsem si sprchu a do postele padla úplně mrtvá. Ještě jsem zaznamenala studené rty na mém čele a pak jsem upadla do temnoty.

Musel mě vzbudit Edward, protože se mi vůbec nechtělo. Dokonce mi vyhrožoval i studenou sprchou. Do školy jsme jeli společně, ale jakmile mě uviděl Emmett, pusa se mu roztáhla do širokého úsměvu. Edward zavrčel a smát se přestal.

Edward mě dovedl na první hodinu a rozloučil se, protože jsem jí měla s Emmettem. „Ahoj Bello,“ pozdravil mě a znovu se usmál.

„Ahoj,“ oplatila jsem mu úsměv a sedla si.

Celou hodinu se Emmett ošíval a bubnoval prsty do stolu. Asi 5 minut před koncem hodiny se zeptal, jestli si může dojít na záchod. Učitel se na něj pochybně podíval, ale pustil ho. Na 100% jsem si byla jistá, že něco vytáhl z tašky.

Vrátil se těsně před zvoněním a v ruce nic neměl, tak jsem to přestala řešit. Rozloučila jsem se s ním a šla před třídu, kde na mě čekal Edward.

Celou cestu na další hodinu se na nás všichni se smíchem dívali a já z toho byla nesvá. Koukla jsem na Edwarda a ten přímo soptil vzteky. „Co se děje?“ zeptala jsem se a pevněji mu stiskla ruku.

„Nic, jen se na něco musím dojít zeptat Alice. Sejdeme se ve třídě.“ Hlas měl celkem napjatý. Dal mi pusu na tvář a už běžel pryč.

Zakroutila jsem hlavou a šla do třídy. Sedla jsem si na místo a čekala. Skoro všichni se na mě otáčeli a uchechtávali. Jen v Mikově tváři bylo opovržení, ale kým? Mnou?

Edward se přiřítil s vážnou tváří, ale hned jak mě uviděl, se usmál. Neměla jsem šanci se ho na něco zeptat, protože přišel učitel, tak jsem mu napsala vzkaz.

Proč se na mě všichni dívají?

„Být tebou, tak to neřeším,“ nenápadně mě pohladil po tváři a vykouzlil neodolatelný úsměv

Asi po 10 minutách přišla sekretářka. „Omlouvám se, že ruším, ale slečna Swanová a pan Cullen mají jít okamžitě do ředitelny,“ vyhledala nás očima.

„Jistě, jděte,“ pokynul nám učitel hlavou a opět se věnoval probírané látce.

Neochotně jsem vstala, sebrala baťoh a ploužila se ze třídy. Vůbec mi nedocházelo, co se děje nebo co jsem provedla. Edward mě vzal za ruku a s nepřístupným výrazem mě táhnul ze třídy. Šli jsme za sekretářkou, směr ředitelna.

Ředitel na nás už čekal a hlavou pokývl, abychom se posadily. „Jsem rád, že jste přišli. Mohli byste mi laskavě vysvětlit, co má tohle znamenat?“ zeptal se zvednutým obočím a po stole k nám poslal jakési papíry.

Vzala jsem je do ruky, abych se podívala, co to je. Zůstala jsem zírat s otevřenou pusou. Nebyly to papíry, ale fotky vytisknuté a A4. Na první fotce jsem byla já a Edward, jak na mě ležel a líbal mě.

Rychle jsem se koukal na další. Tam mi Edward sundával tričko a obličej měl u mé klíční kosti. Další byla podobná, akorát, že ne Edwardovi jsem seděla jí a rozepínala jsem mu košili. Na další jsem byla znovu a bojovala jsem s páskem u Edwardových kalhot.

Konečně jsem se dostala k té poslední, ale asi nejhorší fotce. Opět jsem na něm seděla, ale už jsem ve spodním prádle a Edwardova ruka byla na zapínání mé podprsenky a on se usmíval.

Byla jsem v šoku a můj obličej nabral červenou. Došlo mi, co znamenalo to cvaknutí dveří a dnešní Emmettův odchod na záchod. „Já ho zabiju,“ procedila jsem mezi zuby a chtěla vstát.

Edward mi položil ruku na rameno a silou mě posadil zpátky. Vrhla jsem po něm tak nepřátelský pohled, až mu zatrnulo a ruku stáhnul. Ředitel si odkašlal, abychom si ho taky všimli. „Doufám, že jste si oba vědomy, že z tohohle jen tak nevyváznete.“

„Myslím, že byste měl vědět, že s tím nemáme nic společného a že o tomhle ani jeden z nás nevěděl,“ Edward se to snažil vyřešit diplomaticky, jako vždy.

„A jak mi to tedy chcete vysvětlit. Ty fotografie mluví za vše,“ ředitel vypadal neúprosně, tak jsem se do toho vložila.

„Myslíte si, že jsme tak blbý, abychom se vyfotili v posteli a pak to nalepili do školy. Nehledě na to, že mám podmínku a jestli ještě něco provedu, tak letím nekompromisně na Floridu a to rozhodně nehodlám podstupovat,“ koukla jsem na Edwarda, který na mě vyjeveně zíral. „Já ho prostě zabiju,“ dodala jsem na konec

„To bych být tebou nedělal, jestli si nechceš ublížit.“ Ředitel sledoval náš rozhovor a vypadal, jako kdyby ho mělo každou chvíli klepnout.

Snažil se zhluboka dýchat a třel si spánky. Když otevřel oči, měl v nich odhodlání. Napjatě jsem čekala, co z něj vypadne a koutkem oka sledovala Edwarda, který přemáhal smích. Proč on může vědět, jak to dopadne a já ne?

Ředitel se zhluboka nadechl a spustil. „Zvedněte se a ať už vás tu nevidím. Pro tentokrát to nechám plavat, ale příště budu tvrdší.“ Prstem ukázal ke dveřím a já stále nemohla uvěřit jeho slovům.

Nadšeně jsem vyskočila ze židle a rychlým krokem jsem vyšla ze dveří dřív, než si to rozmyslí.

Přistiženi při činu - Přistiženi při činu III

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Přistižení při činu II: