Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Přes noc upírem 1/2

edwbylex


Přes noc upírem 1/2Upír se staneš tak, že tě políbí jiný upír. Ale chyby se stávají. Dokáže se Bella zapojit mezi ostatní Cullenovi? A proč ji Edward tak přitahuje?

„No, moc teplé vody už nezbylo,“ řekl mi můj táta, když jsem popadla noční košili a vypravila se ke dveřím koupelny. Zatočila jsem očima, ale přesto s nadějí otevřela dveře, svlékla se a pustila si vodu na záda. Mé myšlenky se zatoulaly daleko od mého těla a poletovaly vzduchem… Teplota vody mi připadala lhostejná a těšila jsem se, jak se vysměji rodině, že nic nevydrží. Voda na čaj se dovařila, zalila jsem si ho a vyběhla schody do pokojíčku, usadila se k počítači a seděla. Únava stále nepřicházela, a když jsem zaslechla rodiče, jak se také chystají jít spát, křikla jsem na ně:

„Dobrou noc!“

Odpověď byla jen unavené: „Dobrou.“

Po pár hodinách už i počítač zklamal a přestal vykonávat své služby baviče. Ani malá známka únavy se nakonec nedostavila. Tělo sice spánek nepotřebovalo, ale mozek pomalu vypovídal dnešní služby. Proto jsem se uchýlila, k nedobrovolnému zalezení do postele.

Snad poprvé jsem ve všední den ráno vstala bez budíku, ale v mysli jsem se probudila teprve, když jsem jediným chmatem nasadila batoh na nezvykle neshrbená záda.

„Do školy se musí,“ řekla jsem si a vydala se ke škole.

Každý mě zdravil překvapeným pohledem a se slovy: „Dneska ti to sluší,“ nebo, „nejsi nemocná? Jsi nějaká bledá.“

Šaháním na čelo s ustaraným pohledem a slovy: „Nejsi podchlazená?“

Měla jsem toho dost už po pěti lidech, ale snášela jsem to celkem klidně dál. První hodinu byla matematika. Po prvním vypočítaném příkladu mě do nosu dala pěstí lákavá sladká vůně z první lavice. Ta vůně byla překrásná, musela jsem ji mít, i kdyby mě to stálo život. Hypnotizovala mě a přitahovala – doslova.

Vstala jsem a vyšla k první lavici. „Swanová! Sednout!“ zakřičela na mě učitelka, ale já ji nevnímala, vnímala jsem jen vůni, které jsme nedokázala odolat jako dítě zmrzlině. A ještě víc, než toto přirovnání dovolovalo.

„Swanová! Dejte mi žákovskou!“ ruply učitelce nervy. Zavrčela jsem na ni a stále kráčela k první lavici. Zděsila jsem se při pohledu na to, co mě to tam tak láká. Spolužačka si rozdrápala jediný malý strup, nejdřív jsem tomu nevěřila, ale stal se jí osudným. Vysála jsem ji - do poslední kapky, před zraky spolužáků. Jsem zrůda. Jediným krokem jsem se ocitla v lese. Palčivá žízeň mi spalovala krk. Lehla jsem na zem a zmítala se v křečích z žízně. Nevím, jak dlouho jsem se tam válela, ale paže stejně tvrdé jako ty moje, mě probudily. Byl krásný, ale přes žízeň jsem si to uvědomovala jen ztěžka. Zavedl mě ke stráni, na které se pásli daňci. Jejich vůně nebyla tak lákavá jako spolužaččina, ale na ukojení žízně stačila. Hbitě jsem se jim zakousla do hrdla a pila a pila, dokud žízeň alespoň o procento neklesla.

„Ahoj, jmenuji se Edward,“ řekl a napřáhl ke mně ruku. Nechopila jsme se jí, je cizí nemůžu mu věřit, může to být past, může mě zabít. Co když má za zády pistoli?

„Nemám, neboj,“ zvedl ruce, aby ukázal, že jsou prázdné.

,,A byla by mi stejně k ničemu, tebe neprostřelí ani kulka z diamantu. Nelekej se, umím číst myšlenky.“ Nelekej se - jak se nemám lekat, když jsem právě zjistila, že piji krev a že jsem... Co vlastně jsem?

„Upír,“ odpověděl mi Edward na nevyslovenou otázku. Za normálních okolností bych omdlela, ale ne teď, ne v tomto těle. Tvářil se přátelsky, ale nikomu nemůžu věřit.

„Celá moje rodina je upírská, ale našli jsme si způsob, jak nezabíjet lidi,“ řekl. Pěstí mi dala vzpomínka na mou mrtvou spolužačku.

„Jsi novorozená, neumíš svou žízeň ovládat, nikdo ti to nesmí mít za zlé.“ Opět odpověděl na nevyslovenou otázku. Já zabiji člověka a nikdo mi to nesmí mít za zlé? Nechápu.

„Kdo mi to provedl?“ Jemně jsem se zeptala.

„Já,“ odpověděl. Míra mé zlosti přetekla a rozběhla jsem se proti němu. Neustoupil, jen tam stál jako přikovaný k zemi.

„Moc se ti omlouvám, nechtěl jsem.“ Moc se ti omlouvám, nechtěl jsem. Copak si myslí, že se omluví a bude to v pořádku. Udělal ze mě krvelačné monstrum a on se mi jen omlouvá?

 

„Já nevěděl, že se z tebe stane tohle, když tě políbím. Pokud chceš, vezmu tě k nám domů,“ prolomil ticho.

„Zapomeň. Jak ti můžu věřit?“ zapochybovala jsem.

„Prostě mi věř,“ řekl. Proč nemůže pochopit, že to nejde. Nemůžu jen tak odejít s někým cizím a on čekat, že s ním vůbec půjdu.

„Jsi silnější než já, kdybych ti chtěl něco udělat, zabila bys mě dřív, než bych se o to pokusil,“ pokračoval v přemlouvání. Přitahoval mě, jeho oči probodaly ty mé. Uklidnila jsem se a pokynula mu, ať mi ukáže cestu. Nechal mě, ať jdu za ním.

Nešli jsme moc dlouho. Došli jsme k velkému bílému domu, z jehož okna vykukovala malá postava dívky se skřítkovským obličejem. Ještě než zavrzaly vchodové dveře, z nichž vycházela ta dívka, varoval mě Edward: „Ví o tobě všechno, umí vidět do budoucnosti.“ Myslel si, že mě tím uklidní, ale naopak mě ještě víc z nepokojil.

„Ahoj Bello, já jsem Alice, těší mě,“ objala mě. Zavrčela jsem a zaujala bojovný postoj. Ve stejném okamžiku se okolo nás rozestoupili další upíři.

„Alice, nepřeháněj to, je to novorozená,“ napomenul ji vysoký blonďatý chlapec.

„Promiň, nechci ti ublížit,“ omluvila se mi se smutným obličejem. Pomalu se mi představili všichni a já si důkladně zapamatovala jejich jména.

 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Přes noc upírem 1/2:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!