Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Nezapomeň na mě, Bello!

Kristen1 by Jelda


Nezapomeň na mě, Bello!Přemýšleli jste někdy nad tím, jak by to dopadlo, kdyby se Edward už nikdy nevrátil? Kdyby Bella přišla tenkrát do Volterry pozdě? Kdyby všechno kolem ní prostě zmizelo? Mě o tom napadla povídka.

Hezké počtení.

Myslela jsem si, že se můj život hroutí. A on se hroutil, doslova. Připadalo mi, jako by se stěny vedle mě bouraly, padaly by přímo na mě. Celé dny, týdny i měsíce po odchodu Edwarda jsem jen seděla a tupě zírala na bílé stěny v pokoji. Ale jeden den tomu bylo jinak. Otevřely se dveře a tam stál anděl s krátkými černými vlasy.

„Alice!“ zařvala jsem po celé místnosti se slzami v očích. Ona se vrátila! Vrhla jsem se ji kolem krku.

„Bello!“

Nemohla jsem uvěřit, že je tady.

„Jak to? Jsou tu i ostatní? I…?“ vyzvídala jsem.

„Ne, nejsou. Jen jsem ti přišla něco dát, Bello.“

V ruce držela obálku, kterou mi podala. Otevřela jsem ji.

Bello, moc mě mrzí, co se stalo, ale myslel jsem, že je to tak lepší. Nechtěl jsem ti mnou zatěžovat život. Ty víš, že tě miluji a nikdy nepřestanu. Jen jsem ti chtěl připomenout, abys na mě nezapomněla. Nikdy na mě nezapomeň, Bello. Miluju tě.

Edward

„Alice? Co to…?“

„Našla jsem to u něho v kabátu ještě před tím, co chce udělat teď. Bello, ví, že jsi skočila z útesu a myslí si, že jsi mrtvá. Měla jsem vizi. Chce také zemřít.“

„Ne, ne! To nesmí, Alice. Alice!“ začala jsem hysterčit.  Byla jsem vyděšená. Nesmí kvůli mně zemřít, jen díky tomu, že se cítí provinile.

„Bello, teď je to jen na tobě,“ začala a chytla mě za rameno.

Podívala jsem se jí zpříma do očí a mě to docvaklo. Popadla jsem do ruky klíče od svého auta a upalovala k náklaďáčku. Alice tam seděla dřív než já.

„Alice, kde je?“ zeptala jsem se vyděšeně.

„Míří k Volturiovým,“ řekla vystrašeně. Bylo vidět, že se topí ve svých vizích.

 


Z krajiny kolem nás zbyla jen šmouha, jelikož už jsme nejeli náklaďáčkem.

Blížily jsme se k Volteře. Podle toho, co mi řekla Alice, by měl být pod věží s hodinami. Ukáže se ve dvanáct hodin, přesně v pravé poledne. Mé hodinky ukazovaly za pět minut dvanáct. Byla jsem nervózní. To nemůžeme nikdy stihnout!

Když Alice zastavila, jelikož tady jsou ulice úzké, vyskočila jsem z auta a upalovala hledat věž s hodinami. Lidé kolem mě šli jako šneci. Probourávala jsem se jimi, strkala do nich, vyhledávala jsem cestu. Jenže já jsem běžela najít jen jedno. Edwarda.

Ulice byly celé zalidněné. Ale cítila jsem, že se blížím k věži, tím jsem si byla jistá.

V tu chvíli jsem se zastavila. Viděla jsem věž s hodinami, ale jeho ne. Podívala jsem se na hodiny. Bylo dvanáct hodin a pět minut. Jako by mě v tu chvíli někdo přidělal k zemi. Zamrzla jsem tam. Nemohla jsem se pohnout. Cítila jsem, jak mi v žilách ztuhla krev. Nemohla jsem dýchat. Začaly mi mokrat oči. Přímo před věží jsem se skácela a přála jsem si, abych se už nikdy neprobudila. Chtěla jsem také zemřít, stát vedle Edwarda.

Napadlo mě jen jediné. Na jedné straně vysel meč. Zamířila jsem k němu a uchopila ho do ruky. V tu dobu mi to bylo jedno. Nezáleželo na Alici, na Charliem nebo na René. Svět bez něj prostě nemá cenu. Klepaly se mi ruce. Cítila jsem, jak mi proud slz kape z obličeje na boty. Zavřela jsem oči a přála si, ať už ho vidím vedle sebe. Meč jsem nasměrovala k hrudi a zatlačila. Mé ochablé, bezbranné, křehké a bílé tělo se skácelo na zem a já už jen cítila vůni a stisk ruky Edwarda.

 




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nezapomeň na mě, Bello!:

 1
4. sara
25.12.2011 [0:11]

moc krasne když jsem to četla šli my slzi do oči bravo skvjela povidka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. sara
25.12.2011 [0:11]

moc krasne když jsem to četla šli my slzi do oči bravo skvjela povidka

08.08.2011 [20:01]

lejonkacullenMoc hezkéé... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

08.08.2011 [19:56]

DarkFirefliesPěkné Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!