Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Miluji tě

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Miluji těPři písničce Never think mě napadla tahle jednorázovka.. není tam žádný smutný konec, žádná smrt, a dokonce ani žádná žhavá scéna ;)=P... ploste jen Bella, Edward, západ slunce a celá věčnost před nimi___ zase jako obyvkle prosíím o komentáře a taky nějakou tu kritiku... děkuju všem :) vaše twilightchild =o***

13.09.2009 (18:15) • TwilightChild • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 2625×

Miluji tě

Utrhla jsem kvítek jetele a zvedla ho proti slunci. Na mé ruce se objevil jeho malý stín. Pozorovala jsem kvítek, jak se ohýbá pod jemným vánkem a stín, který se mu přizpůsobuje a napodobuje všechny jeho pohyby. Vánek přidával na síle. Pohrával si s mými vlasy. Jen nepatrně jsem povolila stisk a jetel mi proklouzl mezi prsty. Větřík vycítil příležitost a opřel se do bezmocného lístku. Ještě chvíli ho nadnášel nad naší loukou, a pak mu dovolil se snést jako peříčko k zemi.

Podívala jsem se zase do slunce a zastínila ho rukou. Mezi prsty se mi prodírali jeho paprsky. Po chvíli jsem jim dala volnost a nechala je dopadnout na mou kůži. Začala jsem se lehce třpytit. Pozorovala jsem své tělo, jak se pod sílou slunce mnění na zářivý kámen.

Cítila jsem teplo na svém studeném těle. Teplo jaké ze mě sálalo, když jsem byla ještě člověk. Nedokázala jsem uvěřit, že už je to nejmíň pět let, co v tomhle těle proudila krev a tepalo srdce.

Slunce se schovalo za mraky a já se přestala jiskřit. Za oblaky jsem viděla malé světélko, které se snaží dostat ven. Chtělo ty mraky přeskočit, aby mohlo zase svítit a rozdávat radost. Vlna mlhy mu to však nedovolila. Ale i přes to si vyhledalo malé trhliny a pokoušelo se jimi protlačit své paprsky.

Opět se zvedl malý vítr. Jakmile přivál ke mně, zvedl mi vlasy a mírně je pocuchal. Listí v lese začalo šumět a větve se pod jeho sílou ohýbaly. Zahleděla jsem se na nedaleký hlouček lučních květin, které se při větru stáčely k zemi. Na jednom z květů seděl drobný motýl a dával všechnu sílu do toho, aby se na něm udržel.

Dívala jsem se na toho nebohého malého motýlka. Jak malý a neškodný oproti mně byl. Větřík pomalu ustával a nad nebi se zase objevilo slunce. Všechno ztichlo a vychutnávalo si zase klidné teplo. Motýl se vyhříval na kvítku, stromy přestaly hučet a jen lehce něco letmo šeptaly. Natáhla jsem opět ruku před sebe a spatřila první jasné jiskřičky.

Otočila jsem se a podívala se na Edwarda. Seděl necelý metr za mnou. Opíral se o ruky a pohled měl stočený k nebi. Byl nádherný. Jeho kůže byla jako z diamantu. Nedokázala jsem se nabažit toho pohledu. Pořád jsem se nemohla uvěřit, že to nejnádhernější na světě patří mně.

Vstala jsem a překonala tu krátkou vzdálenost pomalých lidských krokem. Tráva při mé chůzi jemně zašustila. Edward posunul ruku, abych se mohla posadit blíž vedle něj. Svezla jsem se na měkkou zem. On neudělal jediný pohyb, jen stále pozoroval plynoucí mraky. Zvedla jsem od něj hlavu a zadívala se na místo, které ho tak zaujalo.

Slunce bylo níž než před chvílí. Připadalo mi jako by se takovým tempem mohlo za necelou hodinu dotknout země. Avšak bylo miliardy kilometrů daleko. Takhle vypadalo jako malý hrací míč. Zvedla jsem ruku a nasměrovala prsty tak, aby to vypadalo, že ho mám v náručí. Chtěla bych držet slunce. Ale já už jedno přeci mám.

Přestala jsem se zaobírat oblohou a stočila pohled zpátky na Edwardovu tvář. Už nesledoval nebe, ale jeho oči byly opřeny do mě. Dívala jsem se mu přímo do očí a chtěla z nich něco vyčíst. Teď jsem měla velkou potřebu v něm číst. Znát každičkou myšlenku, každou ideu či úmysl. S malým úsilím jsem odhrnula nějakou neexistující hmotu okolo mě, aby si aspoň on mohl něco přečíst, když já ne.

Edward se na mě usmál svým pokřiveným úsměvem. Kdyby mé srdce nebylo z kamene, rozbušilo by se na plné obrátky. Taky jsme se na něho usmála. Nikdo z nás nechtěl rušit tohle vzácné ticho. Ani jsme mluvit nepotřebovali. Někdy je lepší jen poslouchat.

Edward do svých rukou uchopil něžně mou bradu a pomalu se ke mně skláněl. Pohrával si s mou trpělivostí. Nedokázala jsem odolat takovému pokušení. Zapletla jsem svou ruku mezi jeho bronzové kučeravé vlasy a přitáhla si ho blíž. Spatřila jsem ještě jeho pošetilý úsměv nad mou nedočkavostí. A pak už konečně prolomil tu, pro mě, dlouhou chvíli a spojil naše rty.

Chvíli hýčkal mé rty v těch svých a pak se odtrhl a podíval se zase vzhůru. Otevřela jsem oči s úchvatného polibku a zahleděla se směrem k slunci. Už se skoro dotýkalo korun stromů. Jeho světlo se zbarvilo do večerního oranžova. Za chvíli už zapadne a budeme zase čekat na nový den. Další den, který stejně skončí. Někdo je počítá, ale já ne. Mám jich ještě plno před sebou. Mám před sebou celou dlouhou věčnost… Věčnost s Edwardem… To je to, co jsem si vždycky přála. A taky jsem toho dosáhla.

V dálce začali švitořit luční kobylky. Snažila jsem se rozeznat zvuky jedné od druhé. Celá příroda se teď ukládala do nočního spánku. Do spánku, kterého jsem se já dobrovolně vzdala. Probdím tuto noc jako každou jinou. Po celou dobu ale budu s ním. S ním, bez kterého si nedokážu představit jakýkoli život. Ať už smrtelný nebo nekonečný. Jsme spolu teď a budeme taky po celou věčnost. Nedokážeme žít nebo jakkoli existovat jeden bez druhého.

Za korunami stromů byly vidět ještě poslední paprsky, než se slunce ztratilo úplně. Taky šlo spát. Jako všechno ostatní kolem. Bez slunečního světla bylo vše nevýrazné a tmavé. Ale já jsem měla své vlastní světlo života tady. U sebe. S ním jsem nikdy nebyla na pospas černé tmě.

Opřela jsem se o Edwardovo rameno a vnímala jeho přítomnost…

,,Miluji tě,“ řekl a zakončil tak další útržek naší věčnosti.

Autor: TwilightChild (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Miluji tě:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře