Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Hej ty s tím ukradeným autem!

the-host

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Hej ty s tím ukradeným autem!Určitě jste všichni četli Rozbřesk (možná i víc než jednou). Vzpomínáte si na to, jak se Jacob naštval, když zjistil, kolik Belle zbívá času a odjel autem Cullenovich do Seattlu, kde poznal milou dívku jménem Lizzie? Tato povídka je o ní. O jejím prvním a posledním setkání s Jakem. Co si Lizzie uvědomí, když už bude pozdě?

02.05.2011 (15:15) • lollipop • FanFiction jednodílné • komentováno 1× • zobrazeno 1661×

Procházela jsem se v Central Parkem tady v Seattlu a upřímně se radovala ze sluníčka, které tady moc často nesvítí. Byl zázrak, že sluníčko vyšlo na celý den. Bylo celkem teplo, tak jsem si oblékla jen roury, s černými lodičkami, tričko s krátkým rukávem a do ruky jsem si vzala lehký jarní kabátek.

Bylo léto a všude kolem mě kvetly květiny všech barev, děti se proháněly po zelené trávě, nebo si hrály na dětském hřišti. Jejich rodiče seděli na lavičkách a povídali si.

Právě jsem procházela kolem lavičky, na které seděl mladý kluk, možná spíš muž. Vypadal sklesle. Nebyl škaredý, byl celkem hezký. Černé nakrátko střižené vlasy mu neposlušně padaly do očí a já měla nutkání mu je odhrnout.

Zvednul hlavu a já uviděla jeho černočerné oči, ve kterých jsem se začala okamžitě topit. Usmál se na mě a já mu úsměv ochotně oplatila. Nezastavovala jsem se, prostě jsem šla dál. Nijak jsem si ani neuvědomila, co měl na sobě za oblečení. Vnímala jsem jen jeho uhrančivý černý pohled, kterým by si obmotal kolem prstu každou holku a nejenom jednu.

Ohlédla jsem se ještě jednou zpět, ale už neseděl na své lavičce. Otočila jsem kolem své osy, ale nikde jsem ho neviděla. Povzdechla jsem si a šla se posadit na lavičku, kde před chvíli seděl on. Vytáhla jsem z kabelky knížku Hostitel, otevřela na stránce, kde jsem skončila, a pokračovala ve čtení. Možná by bylo lepší říct, že jsem se snažila pokračovat ve čtení. Myšlenkami jsem byla pořád u toho záhadného kluka s černýma očima. Takové jsem u nikoho ještě neviděla. Teda viděla jsem černé oči, ale ne takové. Tyhle si mě dokázaly obmotat kolem prstu jediný pohledem.

Marně jsem se snažila soustředit na čtení. Moje myšlenky byly pořád u toho krásného neznámého. Knížku jsem s klapnutím zavřela a dala ji zpět do kabelky. Dnes bych toho asi moc nepřečetla. Zvednula jsem se z lavičky a vydala se pryč z parku. Možná, že budu myslet na něco jiného, když budu mít nějaký jiný námět k přemýšlení.

Šla jsem stejným směrem, kterým jsem přišla, protože je to dál od mého domu. Budu ráda, čím později přijdu domů. Poslední dobou je tam nějak dusno. Máma se s tátou rozvádí a ta to nese dost těžce. Přece jenom spolu byli dvacet pět let. To už něco znamená, ne?

Vyšla jsem ven z parku a zamířila na druhou stranu od domu, kde jsme měli byt. Zatočila jsem za roh, ale do očí mě praštily černé vlasy na tmavém indiánském klukovi. Vykulila jsem oči úžasem. Nechtělo se mi věřit, že je to vážně on.

Šla jsem směrem k němu a zastavila se asi deset metrů od něj. Hlavu měl skloněnou a seděl na kapotě Aston Martina. Nádherné, úžasné auto. Rozhodla jsem se ho trochu povzbudit. Možná není zadaný a já z něj dostanu jeho číslo.

„Hej ty!“ zavolala jsem na něj. Zvednul hlavu a začal se rozhlížet kolem sebe. „Hej ty, s tím ukradeným autem!“ křikla jsem na něj znovu a rozběhla se k němu. Zastavila jsem se přímo u něj a usmála se.

„Cože?“ Díval se na mě pátravým pohledem, který mi říkal, že nechápe, o čem to mluvím. Možná mě i poznal.

„No, vypadal jsi tady tak nějak sklíčeně, tak jsem si řekla, že máš asi výčitky kvůli tomu autu. Kde jsi ho ukradl?“ Vykulil na mě oči.

„Ale já to auto neukradl.“ To jsem samozřejmě věděla, ale myslela jsem, že to pochopí. „Je kamarádovo.“ Při slově kamarád se tak nějak zašklebil. Asi toho kamaráda nemá moc v lásce. No co už.

„Aha, tak co se děje?“ Podíval se na mě takovým zvláštním pohledem. Stiskla jsem rty pevně k sobě a sklopila oči. „Promiň, jsem moc vlezlá, co?“ Zhluboka se nadechnul.

„No možná trochu, ale to je v pohodě. Jsi jen trochu zvědavá.“ Začala jsem se smát.

„Promiň, já jen, že to už dělám zase.“ Nechápavě se na mě podíval.

„Co zase děláš?“

„Snažím se sbalit kluka, na kterého nemám. Nejspíš, už někoho máš nebo něco. Promiň.“

„Aha.“

Rozhodla jsem se řeč odvést jinam. „To je Aston Martin?“ zeptala jsem se.

„Co? Aha! Jo, jo!“ Očividně jsem ho vytrhla z jeho myšlenek. No to je jedno.

„Krásný auto. Taky bych takové chtěla. Já mám jen Audi.“

„Jo je to nádherný auto, ale Audi není taky špatný.“ Pokrčila jsem rameny.

„Jo není zase tam špatné, ale musíš uznat, že na Aston Martina prostě nemá.“ S širokým úsměvem se na mě podíval a souhlasně přikývl.

„Mimochodem jsem Lizzie,“ řekla jsem a napřáhla k němu ruku.

„Jacob,“ odpověděl a uchopil mou nabízenou ruku.

„Těší mě, Jacobe,“ řekla jsem a pustila jeho ruku.

„I mě krásná, Lizzie.“ Zářivě jsme se na něj usmála.

„No, myslím, že bych už měl jet domů. Čeká mě dlouhá cesta a už se začíná stmívat.“ Přikývla jsem na souhlas.

„Sbohem,“ křikla jsem, když nasedal do auta.

„Na shledanou,“ odpověděl. Na shledanou? Takže on čeká, že se ještě někdy uvidíme?

Jeho auto se rozjelo pryč. Mávala jsem mu, než mi zmizel z dohledu, a poté se sama pro sebe smutně usmála. Myslím, že jsem se právě beznadějně zamilovala.

 

Autor: lollipop (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hej ty s tím ukradeným autem!:

 1
1. NikuseAlice
15.08.2011 [17:25]

NikuseAliceToto je moc krásnej nápad. Mě by to teda nenapadlo. Je to moc povedená povídka. Taky mě nenapadlo, co si vlastně Lizzie myslela, když potkala Jacoba, ale řekla bych, žes to vystihla úplně přesně!! Tleskám!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře