Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Emmett a lední medvědi aneb Ti lední medvědí jsou, Emmette, chránění!

19.01.2011 (20:00) • EleanorBrandst • FanFiction jednodílné • komentováno 1× • zobrazeno 2488×

Kanada, jak krásná země. Vždycky, když sem jedeme lovit, jásám jako malé dítě. Pokaždé tady ulovím nějakého krásného velkého medvěda, na kterém si pochutnám.

Všichni víte, že já jsem velký medvědomil a jsou jen malé šance, že mi nějaký medvěd ze spárů uteče. To oni můžou částečně za to, co jsem, ale vůbec jim to nevyčítám. Miluji svou Rosalii a jsem s ní spokojený. Ale nikdo mi nemůže zazlívat, když mou druhou vášní je lovení medvídků. Sice to není taková vášeň jako milování se s Rose, ale když spojíte lov na medvědy a sex s Rose v jeden den, tak je to pro mě nejkrásnější zážitek. Uspokojím totiž dvě touhy najednou.

„Strom, strom, strom a zase strom,“ běhalo mi v hlavě. Už jsem tak šmejdil po lese nějakou hodinu a tentokrát nemohl narazit na žádného medvěda. Přece jsem se netáhl až do Kanady kvůli ničemu. Začínal jsem zuřit.

Ale štěstí se nakonec na mě usmálo a já konečně ucítil tu lahodnou vůni. Sice nebyla tak lákavá jako lidská vůně, ale téhle jsem se směl podlehnout.

„Medvěd!“ zajásal jsem. Zamířil jsem za vůní a nechal celé své tělo pohltit instinkty. Už jsem neměl náladu si s ním hrát.

Doběhl jsem k medvědovi a z dálky jsem zaznamenal, že má bílý kožich, takže dneska bude k obědu lední medvěd. Delikatesa! Něco takového jsem ještě nikdy neochutnal.

Už jsem se přiblížil natolik, že se moje tělo napnulo a rozhodlo se skočit medvědovi po krku. Odrazil jsem se ze země a letěl přímo k jeho krční tepně. Jenže něco do mě ze strany narazilo a já byl odhozen někam pryč. Medvěd měl mezitím šanci utéct.

Postavil jsem se rychle na nohy a byl jsem odhodlaný na útočníka ihned zaútočit a vrátit mu úder. Nikdo mi nebude brát můj oběd! Jakmile jsem byl na nohou, tak jsem se přikrčil a zavrčel na útočníka. K mému překvapení tam stála Rose a naštvaně si mě prohlížela.

„Přece na mě kvůli medvědovi nebudeš útočit, ne?“ zpražila mě jízlivým hlasem. Probudil jsem se z transu a neodpustil jsem si otázku.

„Tak proč jsi mě sejmula, když jsem si na něm chtěl pochutnat?“ vrátil jsem jí naštvaně. Jsem přece jen chlap, a i když nemůžu být nevrlý kvůli rannímu vstávání, tak můžu být nabručený za to, když mi někdo bere jídlo, a to si prostě nenechám líbit ani od své drahé polovičky. Rose na mě strnule koukala a čekala, co ze mě vypadne.

„Řekni mi jediný důvod, proč bych si toho medvěda nemohl dát k obědu,“ vyzval jsem ji. Chvíli přešlapovala na místě a pak to vybalila.

„Je chráněný.“ Její odpověď mě neuspokojila. Jeden medvěd světu chybět nebude.

„Pro mě to není důvod, abych si ho nedal k obědu,“ opáčil jsem. Ona se na chvíli zamyslela a pak řekla:

„Kdybys vedle sebe postavil člověka a ledního medvěda, tak by ti jakýkoliv ochránce přírody řekl, že si máš dát k obědu člověka, protože lidí je hodně a ledních medvědů málo.“ Vykuleně jsem na ni zíral a snažil se to všechno pobrat. Ona mi tu jako říká, že si mám jít radši ulovit nějakého člověka do vesnice, než abych si pochutnal ne ledním medvědovi? Kdyby mi někdo něco takového před tím tvrdil, že se stane, tak mu to určitě věřit nebudu.

„Takže ti nebude vadit, když si teď zaběhnu do vesnice a ulovím si tam nějakého civilistu?“ zeptal jsem se jí. Chvíli na mě nevěřícně koukala a pak si povzdechla a vzdala se.

„Radši civilistu než tohohle ledního medvěda.“ Vůbec jsem nechápal, jak jsem docílil něčeho takového. Vždycky mě držela od toho, abych nikomu neublížil, a teď mi to povolí? Neměl jsem v plánu nikomu ublížit a medvěda jsem se rozhodl pro Rose vzdát. Měl jsem jen jediný cíl a to zjistit, proč se takhle k celé věci staví.

„Proč, Rose?“ Se psíma očima se na mě zahleděla a pak vyslovila slova, která mi vše ujasnila.

„Má dvě malá medvíďata. Jsou hrozně roztomilá.“ V ten moment mi vše došlo. Rose mě pozorovala, a když viděla v mé tváři pochopení, tak se rozběhla a někam zamířila. Nevěděl jsem, kam běží, ale následoval jsem ji. Jakmile šlo o jakékoliv dítě nebo mládě, měl jsem prohráno. Vidět Rose se šťastnými jiskřičkami v očích mě vždy dostávalo do kolen.

Doběhl jsem za ní a nedivil se už ničemu. Rose si hrála s malými medvíďaty a medvědice rezignovaně seděla o kousek dál. Drbala je za ušima a oni se k ní ochotně lísali. Takový pohled byl k nezaplacení. Pak se na mě Rose podívala a poprosila mě.

„Medvíďata jsou hladová a matce se asi dlouho nepodařilo nic ulovit. Mohl bys pro ně nějakou kořist, prosím, získat? Asi zabloudili, protože lední medvědi v Kanadě nebývají, alespoň ne v této lokalitě.“ První mi vrtalo v hlavě, jak jsem se mohl dostat, až tak daleko, že já, kterého svým způsobem medvědi zabili, mám jít lovit pro ně, ale Rose se prostě něco takového nedalo nesplnit.

Během několika vteřin jsem se vydal hledat nějakou kořist. Po chvíli jsem narazil na stádo srn. Ani sekundu jsem neváhal. Dvěma jsem zlomil vaz a další dvě jsem pro jistotu vypil. Dneska si asi medvěda už nedám.

Vzal jsem mrtvé srnky do rukou a běžel po své pachové stopě zpět. Před medvědici jsem položil jednu srnu a před medvíďata druhou. Reakce medvědice byla velmi rychlá. Hned, jak zbystřila, co jsem jí přinesl, se začala dobývat přes kůži a pochutnávat si. Medvíďata na tom byla podobně a Rose se od nich oddělila. Objala mě kolem pasu a šťastně mě políbila.

Chvíli jsme medvědy pozorovali a nakonec jsme se rozhodli je nechat samotné si pochutnávat na srnkách, protože Rose si umínila mě pořádně odměnit, a že jsem odměnu dostal pořádnou. Na druhé straně lesa mi vyhledala jiného medvěda, a jakmile jsem ho vysál, vrhla se na mě ona, a tak mi z dnešního dne udělala úžasný den.

Od té doby každý rok v tuto dobu jezdíme do Kanady na lov. Věřte tomu nebo ne, vždy tam potkáme nějakého ledního medvěda a něco mu ulovíme. Rose se prostě rozhodla, že tuhle rasu medvědů budeme chránit a podporovat v rozmnožování. Já se musím smířit s tím, že na ledním medvědovi si jen tak nepochutnám.

Shrnutí

Autor: EleanorBrandst (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Emmett a lední medvědi aneb Ti lední medvědí jsou, Emmette, chránění!: