Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Edwardovo rozhodnutí


Edwardovo rozhodnutíDěj zasahuje do nového měsíce, po Jasperově útoku na Bellu. Edward se rozhoduje zda ji má opustit, ale co kdyby mu někdo řekl svůj příběh? Rozhodl by se Edward i přesto odejít? To se dozvíte v této jednorázovce. Přeji příjemné čtení, vaše Paes.

Carlisle:

Od toho útoku Jaspera na Bellu se s Edwardem něco dělo. Uzavřel se více do sebe a už nechodil ani za Bellou. Od Alice vím, že se rozhoduje, zda Bellu opustit nebo ne. Vždy se rozhodl pro jednu z možností, ale do pár minut zas své přesvědčení změnil. Trhalo mi srdce, když jsem viděl, jak se jeden z mých synů tak moc trápí. Nikdy bych to neřekl nahlas, ale Edward mi byl z mých synů nejblíže. Možná proto, že byl první v mé rodině.

Edward prošel kolem mě a ani o mě nezavadil pohledem. Ploužil se pomalu chodbou, dokud nezapadl do svého pokoje. Chtěl jsem mu pomoci, ale nevěděl jsem jak. Vešel jsem do ložnice, kde seděla Esmé na posteli. Byla tak krásná, stále jsem nevěřil, že patří jenom mně. Ale její utrápený výraz mě mučil. Nesnesl jsem pocit, že se trápí. Posadil jsem se vedle ní a objal ji. Tiše jsme tak nějakou chvíli zůstali.

„Řekni mu to,“ pošeptala mi tak, abych to slyšel jenom já. Nechápavě jsem se na ni podíval a v první chvíli jsem netušil, o čem anebo o kom mluví, ale za okamžik mi to došlo.

„Elizabeth,“ vydechl jsem a Esmé jen přikývla. O této ženě jsem nikomu jinému neřekl, jenom mé milované Esmé. Stiskla mi ruku a ústy mi naznačila, abych už šel. Obrnil jsem si mysl, aby Edward nevěděl, proč jsem přišel. Chtěl jsem mu to říct sám, aby to pochopil. Přemítal jsem nad různými nemocemi a přišel tak až k jeho dveřím. Na okamžik jsem zaváhal, zda mám zaklepat nebo vejít, ale pak jsem stiskl kliku od dveří. Stejně mě slyšel přicházet, tak nač otálet. Pootevřel jsem a uviděl Edwarda, který seděl na gauči s hlavou v dlaních. Nevěnoval mi jediný pohled, i když věděl, že jsem to já.

„Edwarde, chci ti něco říct,“ řekl jsem a pomalu si sedl k němu. Neodpověděl mi, jen tam stále seděl s nepřítomným pohledem. Opravdu jsem se začínal bát, že z toho zešílí.

„Synu, vím, že se trápíš, ale musím ti říct svůj příběh. Nevím, zda ti to pomůže ve tvém rozhodování, ale vyčítal bych si to, kdybych si ho nechal jen pro sebe.“ Položil jsem mu ruku na záda a konečně se na mě podíval. Jeho oči byly tmavé a téměř bez života.

„Když jsem byl ještě člověk, tak jsem měl nejlepší přítelkyni, Elizabeth. Naši rodiče nás zasnoubili, ještě, když byla v kolébce. Celé dětství jsem prožil s ní, takže když nastal čas, abych se oženil, tak jsem souhlasil. Věděl jsem, že ji nemiluji tak, jak bych měl, ale jí to stačilo. Chtěl jsem jen, aby byla šťastná, ale týden před naší svatbou se ze mě stal upír. Věděl jsem, že za ní takto nemůžu přijít. Nechtěl jsem jí ublížit, ale celý její život jsem ji potají sledoval. Chtěl jsem vědět, že bude v pořádku. Měl jsem za to, že to jí dlužím. Po nějaké době ji rodiče znovu zasnoubili. Vzala si toho muže, ale vždy se mi zdála smutná ba, co víc, chyběla jí ta jiskra života. Bůh ji obdařil jen jedním dítětem. Byla to holčička, ale i přesto nebyla veselejší. Dítě umřelo v mladém věku na mor, i s jejím manželem. Od té doby už opravdu nežila, jen přežívala. Bylo mi líto, že to všechno musela prožít. Když zestárla, posedávala na verandě a jen se dívala po okolí. Jednou, když nevyšla z domu už dva dny, jsem se rozhodl ji navštívit. Klepal jsem na dveře, ale nikdo mi neodpovídal, i když jsem slyšel její srdce, jak pomalu tluče. Věděl jsem, že je to její poslední hodinka, tak jsem neváhal a vešel dovnitř. Ležela v posteli v prvním patře, takže pro mě nebyl problém ji najít. Když mě uviděla, tak se jí oči rozzářili štěstím.

„Ach, Carlisle, asi už mám halucinace, ale jsem šťastná, že tu jsi,“ řekla a usmála se na mě. Konečně, po tolika letech jsem ji viděl veselou a já ji nechal při tom, že jsem jen výplod její fantazie.

„Musím ti něco říct, po celý svůj život jsem milovala jenom tebe, a když jsi zemřel, přestala jsem mít důvod pro co žít. Teď už umírám a ty tu jsi konečně se mnou. Miluju tě,“ zašeptala a zavřela oči. V ten okamžik jsem slyšel, jak se její srdce zastavilo. Celý svůj život vzpomínala na mě,“ dokončil jsem svůj příběh a díval se na Edwardovu reakci. Udiveně se na mě díval. Když nakonec promluvil. „Ale prožila si svůj život,“ řekl zlomeně.

„To právě ne, ona nežila, jenom přežívala, ze dne na den. Pohled na ni mě ničil, že má nejlepší kamarádka je tak zlomená. Pro mě byla Elizabeth - a vždy bude - má nejlepší přítelkyně. Ale Bella je důvod tvé existence. Vždy, když je s tebou, jsi šťastný a já nechci, abys jí takhle zlomil srdce. Ty jí chceš věnovat lidský život, ale věř mi, že už ho bez tebe nedokáže prožít. Elizabeth je příklad, kdy lidi nezapomínají. Doufám, že to zvážíš, ale budeme při tobě stát, ať už se rozhodneš jakkoliv.“

„Děkuji ti,“ řekl mi a odešel. Doufám jen, že se rozhodne správně.

 

Edward:

Když mi to Carlisle povyprávěl, nevěřil jsem svým uším. Nikdy jsem o této ženě neslyšel, až doteď. Byla jeho vzpomínkou na své lidství a já se musel rozhodnout.


***


Přišel jsem k domu Swanových. Všude už byla zhasnutá světla, ale já slyšel Bellin přerývaný dech. Ona pláče? Musel jsem jít za ní a vše jí říct. Opatrně jsem zaťukal na okno a čekal, až mi otevře. Pootevřela okno a já okamžitě nasál její pach. Voněla tak krásně, na jednu stranu jsem se Jasperovi nedivil. Ještě se neuměl tak ovládat jako my, ale kdyby jí něco udělal, věděl jsem, že by zemřel. Bez ohledu na Alici. Bella počkala, až vejdu dovnitř a sedla si na postel. Objala si nohy a položila si hlavu na kolena.

„Vím, proč jsi přišel,“ zašeptala a její hlas byl tak zlomený, že až teď jsem si uvědomil, jak jsem jí ubližoval, když jsem se jí v poslední době stranil.

„Tak mi to řekni,“ zašeptal jsem a očekával, že uslyším to, na co jsem v poslední době myslel. I když jsem jí nemohl číst myšlenky, bylo mezi námi zvláštní pouto.

„Chceš se mnou rozejít,“ vzlykla a odvrátila tvář na druhou stranu. Nechtěla, abych ji viděl plakat, ale já jsem nemohl odolat. Klekl jsem si před ni a opatrně ji vzal za bradu a jemně jsem ji donutil, aby se na mě podívala. Její tvář mě zděsila. Oči měla červené od pláče a nebyla v nich žádná jiskřička, po které jsem tak moc toužil. Konečně mi došla Carlislova slova. Nemůžu odejít, aniž bych ji nezničil.

„A to se pleteš. Nebudu ti lhát, chtěl jsem, ale nedokážu to. Carlisle mě přesvědčil, že bys pak už nemohla normálně žít,“ řekl jsem jí a v ten okamžik v jejích očích zaplála jiskřička naděje. Věděl jsem, že má existence ji bude ohrožovat, ale taky, že ji před vším ochráním.

„Budeš žít s upířím monstrem?“ zeptal jsem se jí. V její tváři se rozlil krásný úsměv, po kterém jsem tolik prahnul.

„Budu žít se svým důvodem existence,“ zašeptala a nepatrně mě opravila. Okamžitě jsem ji vášnivě políbil a pevně ji přimkl ke svému tělu. Od této chvíle se začne psát nová kapitola našeho společného života…

 


Doufám, že se vám povídka líbí a doufám za vaše, jakékoliv, komentáře. Klidně mi napište i kritiku. Budu za ni moc ráda.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Edwardovo rozhodnutí:

 1 2 3   Další »
05.01.2012 [21:29]

teresaterka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

16.11.2011 [11:46]

AddyCullenKrása!!! Emoticon Emoticon Emoticon

28. DAlice
17.10.2011 [15:18]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

27. Kika57
03.10.2011 [22:04]

Kika57 Emoticon Dokonalost! Emoticon Na začátku jsem doufala, že si to Edward rozmyslí. Že neudělá stejnou chybu, jako vždy a nenechá jí samotnou. Štěstí, že má Carlisla a ten Má Esmé. Bez Carlisla by opustil Bellu, ale bez Esmé by C. nenapadlo říct Edwardovi jeho příběh. Ale nakonec co? Vše dobře dopadlo. Ten Edwardův pohled byl k nezaplacení. Miluju romantické scény a tahle byla perfektní Emoticon Emoticon Emoticon Opravdu nádherně píšeš! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

26. Hejly
29.09.2011 [17:48]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

25. annebaby
28.09.2011 [17:52]

Tato povídka je nádherná opravdu bych veřila že to psala i stephie Emoticon Emoticon Emoticon .Nemáš se za co stydět umíš krásně psát!

28.09.2011 [13:16]

lowelllyyPNádhera! Tvá povídka proudí do duše! Je to super sepsané a moc, moc a ještě jednou moc ti ji chválím! Zanechala ve mě velmi dobrý pocit! Emoticon Emoticon Emoticon

28.09.2011 [13:16]

Andilek14Moc se ti ta povídka povedla! Emoticon Emoticon Emoticon

22. adelasefrova@.seznam.cz
28.09.2011 [12:57]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

28.09.2011 [12:40]

Victoria1Já prostě miluju romantiku. Emoticon Krásně jsi popsala všechny pocity. Emoticon Moc se mi to líbí. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!