Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Caiova slabina

4.Anup -Já a moje knihy

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Caiova slabinaNedávno náš Caius prohlásil, že je romantik a mně to nedalo. Pokusila jsem se zamyslet, jaký Caius vlastně je… tedy ve vztahu k ženě, o které víme, že k němu patří a také se o ní moc nepíše - Athenodoře.
Příjemné čtení a předem díky za komentáře.
P.S. Doufám, že mě za to Caius nerozcupuje. :o)))

22.11.2010 (19:00) • Aalex • FanFiction jednodílné • komentováno 2× • zobrazeno 3280×

Caius. Mocný a mocichtivý. Krásný a nelítostný. Není moc těch, kteří by nikdy nezaslechli jeho jméno (alespoň v upířím světě rozhodně ne), a stejně málo je těch, na kterých spočinul jeho nesouhlasný, odsuzující pohled a přežili ho.

Přátelství neuznává, jediný cit, který chápe, je přitažlivost. To je to, co drží dohromady triádu. Přitažlivost moci. Nespojují je zážitky, ani společně strávené roky, ale moc, jejíž přitažlivost jim nedovolí rozdělit se. Caius je tvrdý vládce, bez slitování… ale přesto má slabinu, kterou by nikdy nikomu nepřiznal. Je jí jeho žena Athenodora.

Krásná, tajuplná, samostatná. Na rozdíl od Caia, její podobu zná jen málo upírů. A ona toho nadšeně využívá. Není jediná dekáda, kdy by se alespoň na okamžik nevmíchala do lidských dějin a neutvářela historii. Pod rouškou tmy se přece dějí ty nejdůležitější věci!

Caius:

Mé téměř neslyšné kroky se blížily k věži, ve které podle oficiálních zpráv dlela má žena spolu se Sulpicií. Jen ona, její přítelkyně a já jsme věděli, že skutečnost se trochu liší. Na rozdíl od Sulpicie, která se se svým skrýváním smířila, vlastně ho vyhledávala… pro vlastní bezpečí a strach z toho nového, děsivého světa, Athenodora byla stejná jako já. Moc pro ni byla lákadlo, kterému nikdy nedokázala odolat.

Od první chvíle, kdy jsem ji spatřil po Sulpiciině boku, jsem cítil neodolatelnou přitažlivost. Slovo láska nikdy nepřešlo přes rty ani jednoho z nás, cit, jenž nás však pojil, byl silnější než cokoli na světě. Nic by nás nedokázalo rozdělit. Bylo to, jako by se mé kamenné srdce náhle změnilo v kov a Athenodora byla magnetová hora.

Na světě nebyla druhá taková. Odvážná, krásná, nesmírně inteligentní a dokonalá ve vymýšlení úskoků. Nikdy nedokázala dlouho sedět na jednom místě. Toužila, stejně jako já, být u toho. Utvářet tok dějin – nespokojila se s tím, být pouhým divákem. Byla to její soukromá hra, kterou jsem jí bez žárlení dovoloval. Jak žárlit na někoho tak úžasného? Naopak, bavil jsem se nevědomostí ostatních a jejími úspěchy, stejně jako ona sama. Ať už si vzpomenete na jakoukoli historickou událost, která změnila běh světa, můžete vsadit krk, že byla u toho - vždycky v pozadí, odkud tahala za nitky. Byla tajnou múzou velikánů už od dob Alexandra Velikého (i když o tom vím jen z doslechu). Možná byste se divili, jací byli ti myslitelé ve skutečnosti. Zdaleka ne všichni byli tak chytří, jak se povídalo. Někomu stačilo napovědět, nadhodit nějakou tajně vyslechnutou zaručenou informaci, někomu musela doslova vést ruku, při vymýšlení smělých plánů na dobití světa.

Co dát takové ženě, která má vše? Svobodu a podporu. Vždy mě překvapila… a nikdy nenudila. Byla nepředvídatelná. V tom bylo její kouzlo. Udělal bych pro ni všechno a ona to věděla. Jejímu vědoucímu úsměvu jsem nedokázal odolat. Každé její přání bylo okamžitě splněno. Nikdy mě ale nepřestávalo udivovat, že tuhle bohatou a po všech stranách hýčkanou ženu potěšilo něco tak obyčejného jako pár na louce utržených květin víc, než obrovská kytice cizokrajných orchidejí. Ukazovalo to ale její priority. Nejvíc ze všeho si cenila odhodlání a překonávání překážek - ať už vlastním úsilím nebo úskokem. Věděla, co mě stojí vycházka za hradby – neslyšné proplížení kolem našich stráží, nebezpečí útoku (těch, co by mě rádi viděli hořet, bylo víc než dost), boj s vlastní sebeúctou (nerad jsem přiznával byť jen sám sobě, jak moc pro mě Athenodora znamená) a konečně nespokojenost s tím, co louky kolem Volterry nabízely. Když už jsem platil tak vysokou cenu, chtěl jsem přinést něco zvláštního.

Konečně jsem stál přede dveřmi do jejích komnat. Znovu jsem se zadíval na květiny v mých rukách a spokojeně jsem se pousmál. Má teplota a rychlost jim svědčily. Ještě si prakticky nestačily uvědomit, že už je kořen nepoutá se zemí.

Lehce jsem se dotkl dveří – i po těch letech jsme zachovávali jistou míru soukromí toho druhého a nevstupovali jsme k sobě navzájem bez klepání. I když jinému jsem takovou poctu neprojevoval, Athenodoře jsem nedokázal odmítnout… a musel jsem sám uznat, že to mělo své kouzlo. Nikdy jsem ji nezastihl neupravenou. Byla vždy dokonalou královnou. Nejspíš už se tak narodila.

I teď mě okamžitě po dopadu mých prstů na dveře pozvala dál. Uvítala mě na půl cesty ke dveřím – zjevně se vrátila nedlouho předtím. Na vlasech jí ještě spočívala blond paruka, kterou pro tentokrát zvolila. Vypadala v ní kouzelně – stejně jako v šatech, které věrně kopírovaly její perfektní postavu. Široce se usmála, když spatřila květiny v mých rukách. Její tichý hlas mi zněl jako rajská hudba: „Nádherné, Caie. Děkuji.“

Znovu okouzlen jsem jí podal květiny. Zabořila do nich nos v lidském gestu. Pro upíra byla jejich vůně stejně intenzivní i bez toho, ale to, co bych u jiného tvrdě odsoudil (nikdy jsem nepochopil, proč si hrát na lidi), se mi u ní líbilo. Natáhla se ke mně, objala mě kolem pasu a nastavila mi rty. Neodolal jsem… jako ostatně ještě nikdy. Snažil jsem se zapsat do paměti, že ostře rudá rtěnka, kterou pro tentokrát zvolila, na mně nejspíš zanechá stopy, ale bylo mi to v tu chvíli jedno. Voněla jako hřích a já usoudil, že držet se zpátky by bylo zbytečným plýtváním času.

Chytil jsem ji do náruče a odnesl ji k posteli. Když jsem ji na ni položil, v očích jí zajiskřilo. Její úsměv už nebyl škádlivý, ale svůdný a zvoucí. Nebyl bych schopen odolat, ani kdyby na tom závisel můj život.

…

Ležel jsem vedle Athenodory a sledoval, jak pobaveně pozoruje, kde všude se válí kousky našich oděvů. Její paruka vzala za své také. Teď se na polštáři rozprostíraly její pravé vlasy. Neodolal jsem a vjel jí do nich prsty. Nebylo na nich nic zvláštního, ale chtěl jsem znovu cítit jejich texturu.

„Kde ses bavila tentokrát?“

Líně na mě mrkla, ale lesk v očích prozradil, jak si tenhle moment užívá. Milovala, když mě mohla šokovat. „Dnes přináším pozdravy od Svatého otce.“

Překvapeně jsem přejel oblečení, ve kterém mě přivítala a ona svůj úsměv ještě rozšířila. Lehce pokrčila rameny. „Ani kněží nejsou prosti tělesných svodů. A přece jen – papež byl vyhlášen jako pátý nejmocnější muž světa. Myslím, že mu mé rady budou prospěšné,“ prohlásila spokojeně.

Díval jsem se na ni a v tu chvíli upřímně záviděl Edwardu Cullenovi. Co bych dal za její myšlenky? Moje žena je skutečně nepřekonatelná!

♦ THE END ♦

Autor: Aalex (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Caiova slabina:

 1
2. AliceJazz
30.05.2011 [7:28]

AliceJazzBomba, nádherná jednorázovka Emoticon

1. SarkaS
30.05.2011 [2:38]

SarkaSÚžasné, je zajímavé vidět i věčně chladného Caia, jak se nemůže dostat mimo její kouzlo. Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře