Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zapomnění - 8. Kapitola

Chris Weitz - perex


Zapomnění - 8. KapitolaA je to tady... Konec. A konec téhle povídky znamená nejspíš i konec mého spisovatelského působení tady na webu. Teď už budu jen opravovat a publikovat. To samozřejmě neznamená, že přestanu psát. To ani náhodou. Teď už ale budu psát vlastní povídky, žádné FF. Pokud budete stále chtít číst mé povídky, můžete se podívat na můj blog (mám ho v profilu). A teď už si jen užijte poslední kapitolku...

8. Kapitola – Závěrečná

Po pár minutách se znovu otevřely dveře a se světlem se do místnosti nahrnula ta nejúžasnější vůně, jakou jsem kdy cítila. Kobku zaplnilo hlasité bušení lidského srdce. Už už jsem se chystala k útoku, ale naštěstí jsem se zastavila včas.

 

To nesmím udělat. Nesmím zabít člověka.

 

Okamžitě jsem přestala dýchat a přikrčila jsem se do nejvzdálenějšího rohu místnosti.

 

Ve dveřích stál upír s nějakým mužem. Onen muž vypadal velmi vystrašeně. Asi věděl, že tady umře. Strážce ho ne zrovna jemně vhodil do místnosti, a poté zavřel dveře. V místnosti se opět rozprostřela tma. Šlo slyšet jen hlasité bouchání mužova srdce a jeho přerývaný dech.

 

„Pokud chceš přežít, buď co nejdál ode mě.“ Promluvila jsem skrz zaťaté zuby vzduchem, který mi ještě zbyl v plicích.

 

„Do-dobře.“ Souhlasil muž vylekaně a podle sluchu jsem poznala, že mě poslušně poslechl a posadil se do nejvzdálenějšího rohu.

 

Znovu jsem se stáhla do klubíčka a dala si hlavu do dlaní. Snažila jsem se vzpomínat na světlou minulost. Musela jsem nějak odvést své myšlenky od lákavé večeře sedící jen pár metrů ode mě.

 

Nakonec jsem svou mysl zaměstnala natolik, že jsem ani nepostřehla nového návštěvníka v mé místnosti. Nebo to možná bylo mým vyčerpáním. Každopádně jsem si Ara všimla až v okamžiku, kdy naštvaně nadechl.

 

„Tys ho ještě nezabila?? Musím říci, že jsem překvapen. Takové sebeovládání jsem už dlouho neviděl. Kdybys mi nezabila mou jedinou dceru, rád bych tě přivítal ve své gardě.“ Zachechtal se.

 

„To nikdy!“ vykřikla jsem, zapomněla jsem se a hluboce jsem se nadechla. Na místě jsem ztuhla a pevně se chytila stěny, až se začala drolit. Pohled jsem zabodla do může sedícího v rohu místnosti.

 

Byl mladý. Velmi mladý. Mohl mít maximálně sedmnáct let a v lidském měřítku byl velmi pohledný. Když jsem si představila jeho rodiče, kteří teď musí pořádně vyvádět, úplně mě přešla chuť. Náhle jsem si uvědomila, že bych ho nemohla zabít. To bych nemohla udělat.

 

Aro se na mě zlostně podíval. „Myslím, že je čas to ukončit.“ Řekl klidně. „Christophere, skonči to.“

 

Vyděšeně jsem se dívala na Christophera, který se ke mně pomalu přibližovat. ,Já nechci umřít‘ problesklo mi hlavou. Opatrně jsem kolem sebe roztáhla štít. Dokázala jsem ho roztáhnout jen několik centimetrů od svého těla, ale snad to bude stačit.

 

Christopher se najednou rozběhl. Můj štít ho ale zastavil. Trošku jsem zavrávorala, ale stále jsem dokázala stát na nohou. Christopher se kolem sebe vyjeveně díval. Asi neočekával žádný odpor.

 

„Aghrrrrrrrr.“ Zavrčel Aro. „Neboj se, Isabello, tvůj život už brzy skončí.“ Prohlásil. „Christophere, odveď, prosím, Williama do jídelny.“ Kývl na muže choulícího se do klubíčka. Poté se na mě ještě jednou otočil.

 

„Zeslábneš.“pokračoval. „A pak už ti nic nepomůže. Tvé dny jsou sečteny.“

 

Dveře se zavřely s kovovou definitivností. Zůstala jsem sama v temnotě, čekající na smrt.

 

---KONEC---

 

Chtěla bych poděkovat všem mým čtenářům. Moc Vám děkuji za všechny komentáře a povzbuzování. Bez Vás bych to nikdy nedopsala. Ještě jednou díky.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zapomnění - 8. Kapitola:

 1
23.07.2015 [19:23]

slecnaVolturiovanejlepší! božská! lepší konec jsem si představit neuměla Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. nikca289
21.06.2011 [16:30]

takto to si podla mna nemala skoncit podla mna by si mala dat pokracovanie Emoticon ale inac pekna a pritom velmi smutna povidka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!