Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Žiju dvojí život 4.kapitola

honeymoon


Žiju dvojí život 4.kapitolaTenhle dílek chci věnovat JoHarvelle, protože moc stojím o to, aby zde i nadále zůstala. Užij si ho snad se ti bude líbit, i když vím, že oproti tvému psaní je to naprostá hrůza, ale i přesto.

Celý den probíhal v naprosté pohodě až na čas oběda, kdy mě dostihla Alice.

„Ahojky, kdy vyrazíme na ty nákupy?“ ptala se hned.

„Já nevím. Ted´ když mě omluvíš, mám hlad.“ řekla jsem jí a chtěla odejít, ale ona mě chytla za ruku.

„Bell, přede mnou neutečeš. Kdy půjdeme?“ položila znovu svou otázku.

„Já nemám čas. Sorry.“ řekla jsem jí tvrdě a šla si koupit jídlo. Rozhlédla jsem se po jídelně a vyrazila k Angele a Mikovi.

„Ahojky, jak se vede?“ ptala jsem se hned.

„V pohodě. Víš, já a Mike jsme se spolu domluvili, že tě vezmeme na koncert Miley, když jsi na ní nebyla. Koncert se koná příští týden v Seattlu, takže si nic neplánuj.“ řekla mi a já se zhrozila.

„Víš, já nevím, jestli budu moci jít.“ řekla jsem jí a trochu se usmála.

„To neřeš, prostě půjdeš. Pomůžeme ti překecat tátu.“ řekl mi Mike a já kroutila hlavou.

„Já na tohle nemám čas, musí se učit.“ řekla jsem jim.

„Neboj se, jeden den to počká.“ řekla mi Angela a já měla chut´ se jít zabít.

„Když mě omluvíte, já už půjdu. Dneska mi vyučování skončilo.“ řekla jsem jim a rychle odcházela z jídelny. Okamžitě jsem si vzala telefon a volala známé číslo.

„Co se děje?“ ozvalo se z druhé strany.

„Problém, mega problém.“ řekla jsem znuděným hlasem.

„Co se děje?“ byl okamžitě ve střehu.

„Já mám příští týden jít na koncert Miley Destiny a víš v čem je problém?“ ptala jsem se naštvaně.

„A sakra, co budeme dělat?“ ptal se.

„Něco vymysli.“ řekla jsem mu a položila to. Nasedla jsem do auta a vyjela domů. Udělala jsem si úkoly a začala tátovi připravovat jídlo, sobě jsem udělala vegetariánský talíř. Okolo páté hodiny jsem uslyšela přijet auto a o pár chvil později odemknutí dveří.

„Ahoj Bells, jak se vede?“ ptal se hned jakmile vstoupil do kuchyně.

„Ujde to.“ řekla jsem mu.

„Dneska mi volal Greg, je to docela problém.“ řekl mi a já kývla.

„Netušíš, jak to vyřeší?“ ptala jsem se ho.

„Říkal něco o tom, že budeš muset jako by domů do LA, ale něco vymyslí.“ řekl mi a pustil se do jídla.

„Tak, co, chutnalo?“ ptala jsem se jakmile dojedl.

„Bylo to vynikající, na někoho kdo nejí maso.“ řekl mi a já se usmála.

„Trénink od babičky a od strejdy.“ řekla jsem mu vesele. Šla jsem umýt nádobí a následně šla šprtat. Bylo toho moc, ale měla jsem to rychle za sebou. Akorát, protože mi zrovna zvonil mobil.

„Aho, co se děje?“ ptala jsem se hned.

„Už vím, jak to zvládneme. Pojedeš v sobotu do Tennessii a násůedně společně v úterý vyrazíme do Seattlu.“ řekl mi a já nechápala.

„Jak zní krytí?“ ptala jsem se.

„Babička má narozeniny a ty na ně musíš.“ řekl mi a já si hlasitě oddechla.

„Děkuju, děkuju.“ řekla jsem vesele a položila telefon. Okamžitě jsem běžela do obýváku za tátou.

„Tak co?“ ptal se hned, jakmile mě uviděl ve deřích.

„Jedu do Tennessii. V neděli a vrátím se ve středu.“ řekla jsem mu a on kývl.

„Ještě štěstí, že tohle máš domluvený ve škole.“ řekl mi a já kývla.

„Já už půjdu spát, ano?“ zeptala jsem se a on kývl, následně jsem vyběhla po schodech. To bych nebyla, ale já kdybych nespadla. Byla to docela rána.

„Jsi v pořádku?“ slyšela jsem otázku z obýváku.

„V naprostým.“ řekla jsem ještě pořád vesele a zmizela v koupelně. V noci se mi zdál po dlouhé době sen, ale nevím zda mám být ráda. Byla jsem v něm spolu s Edwardem a líbali jsme se, následně mě vzala Alice na nákupy. Ještě štěstí, že mě z toho snu vytrhl budík. Oblékla jsem se a šla se zkrášlit. Následně jsem šla vytvořit tátovi snídani. Okolo půl osmé jsem odjížděla od domu ke škole. Na parkovišti na mě čekala Angela.

„Ahojky, mám špatnou zprávu.“ řekla jsem hned.

„Jakou?“ ptala se hned .

„Já musím v neděli do Tennessii a nebudu tu v době toho koncertu. Moc mě to mrzí.“ řekla jsem jí.

„Nemůžeš to odložit?“ ptala se se smutným obličejem.

„Nemůžu, babička slaví narozky a já ji nějakou dobu už neviděla. Moc mě to mrzí.“ řekla jsem se smutným obličejem a ona kývla.

„Tak půjdu jen já a Mike. Bude to skvělý. Potom ti budeme vyprávět.“ řekla mi a já s úsměvem přikývla. Společně jsme se vydali do třídy, kde jsme měli matematiku. Během hodiny mi přišel papírek: „Tak, kdy vyrazíme na ty nákupy?“

„Netuším.“ napsala jsem tam a poslala ho majitelce.

„Dneska po škole tě u vás doma vyzvednu.“ přišel další a já se nezmohla na nic jiného než jen na kývnutí. Celý den potom probíhal v naprostém klidu. Jakmile jsem nasedala do auta, dotkla se mě ledová ruka.

„Bello, kde bydlíš?“ ptala se Alice. Nadiktovala jsem jí adresu a ona kývla.

„Vyzvednu tě ve tři.“ řekla mi ještě a odcházela ke svým sourozencům, kteří mě propalovali pohledem. Hlavně Edward. Nasedla jsem a vyjela domů. Tam jsem uklidila a poamlu se začala připravovat. Vzala jsem si na sebe Zlatý top s proužky, bílou minisukni a zlaté legíny. Přes to jsem si našla bílé sako. Na nohy jsem si vzala bílozlaté balerínky. Okolo třetí hodiny jsem z venku slyšela troubení a tak jsem vyšla ven. Tam už na mě čekala Alice v jejím porsche.

„Tak, co? Připravena na nákupy?“ ptala se hned jakmile jsem byla u ní.

„Jasně, že jsem připravena. Co ty?“ ptala jsem se pro změnu já.

„Vždycky. Sedni si at´ můžeme jet.“ řekla mi a já ji poslechla. Nastartovala a společně jsme vyjeli.

„Moc ti to sluší.“ řekla mi najednou.

„Děkuju. Tobě taky.“ řekla jsem jí na oplátku já.

„Ty jsi z Los Angeles?“ ptala se dál a já kývla.

„Jak to, že jsi ted´ka ve Forks?“ ptala se hned.

„To je hodně komplikované.“ řekla jsem jí.

„No tak, mě to můžeš říct, já to pochopím.“ řekla znovu.

„Nemůžu. Promiň možná jednou, ale ne dnes.“ řekla jsem znovu a zaposlouchala se do rádia. Hlasatel zrovna oznamoval, že v Seattlu bude koncert Miley Destiny.

„Jdeš tam?“ ptala se Alice.

„Ne. Já budu u babičky, má narozeniny a bude to shledání rodiny. To si přece nemůžu nechat ujít.“ řekla jsem jí vesele a zaposlouchala se do tónů písničky.

„My tam jdeme. Mohla bych ti o tom potom poreferovat, jestli chceš?“ navrhla a já přikývla. Naštěstí jsme už parkovali u nákupního střediska.

„Jde se nakupovat.“ řekli jsem dohromady s Alice.

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Žiju dvojí život 4.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!