Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » You left me,but something your is forever my- Pokráčko 7

rybicka


You left me,but something your is forever my- Pokráčko 7Ok, takže, tady máte pokráčko. Snad jsem to napsala dobře. Jo, asi by po mě měli pojmenovat blázinec... Už jsem tam pár lidí doslala.=D Snad se vám líbí ty citátky, co někdy přidávám. Ps: Snad to bude pochopitelné.

Ve svém životě lituji jedině toho, že nejsem někdo jiný.

Woody Allen

 

,,Edwarde.“ Otevřel jsem oči.

,,Edwarde, co se to s tebou děje?“ Nade mnou stál Carlisle, třásl mi s ramenem a na tváři měl ustaraný výraz.

Snažil jsem se soustředit a plně vnímat okolí.

Byl jsem doma, v našem domě, ve Forks.

,,Co je dnes za den?“ Zeptal jsem se a rychle vstal. Ruce se mi třásly a moje mysl, byla na pokraji šílenství.

,,Edwa-“ Carlisle se pořád tvářil nechápavě, ale v čas jsem ho přerušil, teď jsem nemohl nic vysvětlovat.

,,Co je dneska za den?“ Vystřelil jsem svoji otázku ještě jednou.

,, Šestého února, pondělí.“

Alice už stála vedle mě.

,,Jeď okamžitě do nemocnice, na nic se mě neptej, jen okamžitě jeď.“ Řekl jsem Cerlisleovi.

Hlavu mi zahlcovala panika, nevěděl jsem, jak to bylo možné, ale dnes měla zemřít Bella.

Nevšímal jsem si jeho myšlenek a vystřelil do garáže, Alice běžela za mnou.

Nastartoval jsem své volvo a vydal se šílenou a zběsilou jízdou k ní.

V hlavě jsem si všechno srovnával.

Nechápal jsem, jak to bylo možné, nebo co... Hlava mi třeštila a ruce se mi i nadále třásly. Snažil jsem se nerozdrtit volant, ale moc dobře mi to nešlo.

,,Nechápu to.“ Procedil jsem zkrs zuby.

,,Co mám říkat já.“ Šeptla Alice a její myšlenky se soustředily okolo Belly.

,,Jak to, že jsi to neviděla?“ Zeptal jsem se

,,Nevím, ja... Opravdu nevím.“ Prsty si položila na spánky a usilovně se soustředila.

Neměl jsem ani ponětí, co se to stalo a jak to bylo možné, ale vyděl jsem budoucnost. Nevím, jestli jsem se s někým myšlenkově propojil, ale tohle... Bylo to zvláštní, všechno jsem viděl příliš reálně.

Zrychlyl jsem, ale pořád jsem měl pocit, že to nestihnu, že je pozdě.

Stočil jsem volant a vletěl do zatáčky.

Vyděl jsem tu hrůzu před očima.

Její náklaďáček se vysmykl, sjel do příkopu a narazil do stromu. Přední kapota byla úplně zničená.

Zaparkoval jsem auto a běžel k náklaďáčku.

,,Bello!“ Křičel jsem. Hned za mnou byla Alice.

Neohlížel jsem se a nedával si pozor, zda mě někdo uvidí. Odtrhl jsem přední dveře.

,,Bells!“

,,Bello, slyšíš mě?“ Ptal jsem se. Celé sedadlo bylo od krve, snažil jsem se tu vůni nevnímat, lákala mě, spalovala mi hrdlo, ale nemohl jsem ji ztratit. Její halenka, které ji obepínala vypouklé bříško se zbarvila, taky do ruda. Vzal jse, ji do náruče a vytáhl ze zdemolované náklaďáčku.

Alice měla ruku přiloženou k ústúm, pak ruku sundala a chytla Bellu.

,,Otevři oči, Bello!“ Slyšel jsem paniku, která se klubala v jejím hlase. Poprvé jsem viděl Alice, tak zmučenou.

,,Moje ďěťátko, zachraňte ho, zachraňte ho...“ Zašeptala Bella, hlava ji klesla a já hrůzou oněměl.

,,Ne!“ Křičela Alice.

,,Bello, ne, to nesmíš!“ Křičela znova a znova.

Chytil jsem Bellu pevně ji do náruče a běžel k autu.

Alice řídila a já jsem se snažil zastavit krvácení, ale nešlo to.

Tiskl jsem ji svou košili k hlavě i k břichu, kde měla velké rány.Ale krev se řinula i nadále.  Alice jela snad ještě rychleji, než já, ale nevnímal jsem to. Nedokázal jsem odtrhnout oči od Belly.

,,Bells...“ Šeptl jsem.

,,Bells, prosím, prosím... Neumírej, prosím.“ Prosil jsem a litoval, že nejsem někdo jiný.

Kdybych nebyl upírem, tohle by se nikdy nestalo. Nikdy bych ji nemusel ublížit, nemusel bych ji opustit.

Od smrti ji dělil jen krůček a já nedopustím, aby ten krok uděla. Nedovolím, aby odešla.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek You left me,but something your is forever my- Pokráčko 7:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!