Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Vládnoucí coven 15

3


Vládnoucí coven 15Patnáctou část část pro Vás napsala Sarach


Problémy pokračují


Do čeho jdete? Shrnutí

Rosiininy pokoje byli plné stráží. V tomhle se Jasper mýlil. Emmett skoro slyšitelně zaúpěl. Jasper, se na něj ale tak podíval, že umlkl. Měli štěstí stráže si jich zatím nevšimli. Oni stáli totiž na balkoně. Závěsy byli zatažené jen bylo slyšet rozčílené hlasy.

„Nikam s vámi nepůjdu!“„A, co moje dcera hmm?!“

Někdo, s upíru odpovídal. „Ale, půjdeš krásko víš jestli nechceš, aby se tvé dceři něco stalo tak půjdeš!“

Mezitím se na balkoně rozdělili takže, každý z upíru stál u jedněch dveří do pokoje. Vtrhli tam na tiché tři. Emmett se nerozpakoval s otvíráním dveří jednou rukou do nich uhodil sklo se vysypalo, uhodil znovu dveře vypadli a on se první octl v pokoji. Stráže právě Rose odváděli. Drželi ji mezi sebou jako nějakého vězně. Ne jako ženu Ara. I když, ženu v tom to případě je toto pojmenování poněkud zavádějící.

„Pusťte ji, okamžitě!“ to, už v místnosti byli Jasper, Maria a Jane, jenomže Thomas čekal dole ve křoví na smluveném místě i s malou Samathou. Upíří stráže se po nich podívaly, jejich velitel dal jasné rozkazy, měli odvést Rose dolu a hlavně pryč, podle plánu. Potom, zavelel zbytku a vrhli se na naši pětici. Chystali se vyjít ze dveří, když jim cestu zastoupil Emmett.

„Teprve jsme začali a vy už chcete jít jaká škoda.“ Zasmál se. Jednoho se stráže zlikvidoval hned. Chytil ho oběma rukama za krk a škubl upír se sesunul k zemi. Ten druhý se na něj vrhl, tudíž pustil Rose.

Ta, se chystala utéct. Nehrálo jí to do karet, ať se na její stráž vrhli jen tak nebo z nějakých jiných pohnutek byla šťastná, když ji opět někdo zastoupil cestu byla to Maria, ale ona ji neznala. Takže, ač ji byl boj cizí. Nakrčila se do bojovné pozice a výhružně zavrčela.
„Nechceme ti ublížit. Přišli jsme pomoci, Aro je pryč jel nás napadnout a už jsme se nemohli dívat na to, jak si tady porušují vlastní pravidla na tu zvrácenost.“ Maria hledala pohledem její oči.

„A, co když je to nějaký Arův trik?!“ Tím, donutila Mariu se zasmát.

„Myslíš, že by nařídil pozabíjet část své gardy, osvobodit Jane a Thomase, zabít Demetriho a nebo osvobodit tebe?“

Rose, se narovnala a zpříma se dívala na Mariu. „Demetri on je mrtvý?“ V jejím hlase byla znát úleva. Téměř hmatatelně. „To, ten požár venku, že ano?“

Maria jen, kývla. „ Už věříš, že to není trik?“

„Jo.“

„V tom případě, zbytek ti vysvětlíme po cestě.“

„Zatraceně pozor!“ Vyjekla. Jako, by Rose za sebou měla nejméně masového vraha. I když ano tak trochu tomu i bylo. Byl to jeden s upíru vysoko postavených v gardě. Chtěl mít svůj štít, chtěl ji jako rukojmí, aby ho nechali v klidu odejít. Rose použila upíří rychlost, takovou pohotovost ten upír nečekal, uhnula mu. Takže jeho útok skončil na Marii.

Zatímco probíhal poslední boj Marii a toho upíra. Jasper a Emett trhali těla ostatních na kousky, Jane jim pomáhala s takovou vervou, jako by k Volteře nikdy nepatřila. Jako by přišla s nimi. Rose se dívala po pokoji, sice to dávno nebyl její pokoj, tak jak by si ho představovala, teď vypadal ještě strašlivěji než obvykle. Udělala pár kroku a sehnula se. Tam byl převržený její stůl ten, na kterém psala své básně. Bez kterých by si nejspíše neudržela svoji vůli, v nichž se vyjadřovala. Tak jak nikdy nemohla vždycky k tomu, co se k ní doneslo. Nebo si sedla a psala vždycky po odchodu Ara od ní. Ty básně byli plné smutku. Měla by ho ráda, kdyby se choval jinak, ale tu naději už dávno ztratila, přesněji tehdy, když jejich dceru nechal zavřít do té kopky.

A proč to udělal, byl to nevídaný skandál. Aro Volturi a lidská dívka měli dítě. Ano, dívka ona Rose. Ji přeměnil, ale dceru prý přeměnit nedokáže, ne když je tak malá. Nechápala a do teď nechápe, proč to udělal, jestli ho k tomu donutili bratři nebo jestli to Aro udělal, protože chtěl. Kdyby mohla, brečela by. Kdysi nebyla nic, jenom tulačka na tu noc si vzpomínala přesně. Jen zavrtěla hlavou. Nechtěla na to myslet. V té době si připadala šťastná, pak ale poznala. S časem se věci změnili, to teď netušila proč.

Její tok vzpomínek přerušil Emmett. „Musíme jít.“ Ani, si nevšimla že, stál za ní. Přemáhala se nešlo to, začala se třást. „Bude to v pořádku.“ Jenom kývla. I když si nebyla jistá vůbec ničím. Společně vyšli z jejího pokoje. Ti se kterými šla odněkud vytáhli sirku a zapálili ho. Pak společně seběhli Volterou. Díky znalostem Jane, byli na smluveném místě ani ne za dvě minuty. Thomas měl na klíně malou Samanthu a v úkrytu jí ukazoval hvězdy na nebi. A ona měla po dlouhé době na tváři usměv.

Když se objevili v úkrytu všichni si viditelně oddechli. Malá Sam seskočila z Thomasova klína a pomalu šla k Rose. „Mami…?“ Jako, by si nebyla jistá.

„Ano, zlatíčko jsem to já.“ Rose, se sklonila k Sam a objala ji. „Teď, už to bude v pořádku už nikdy žádná věž, do které by tě zavírali.“ Sam jenom kývla. Rose se třásla, ale pokračovala. „Omlouvám se, že jsi trpěla, snažila jsem se každý den tě odtam tamtud dostat, ale …“

„Mamí, já …to je dobré hlavně že teď už jsme spolu.“ Tím, malá Samantha vyjádřila ne jen myšlenku její a Rose, ale i Thomase a Jane a možná i Marie a Jaspera. Všichni společně, se vydali do Austrálie. Možná někteří z nich, se snahou zabránit nejhoršímu, další se snahou pomoci k vítězství v boji, který bude nejspíše nevyhnutelný.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vládnoucí coven 15:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!