Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Vládnoucí coven 14

bel ami


Vládnoucí coven 14Čtrnáctou část pro Vás napsala Marketik





Do čeho jdete? Shrnutí

Emmett s Jane co nejopatrněji přeběhli nádvoří a vklouzli mezi vzrostlé keře k Jasperovi a Marii. Oba na Jane vrhli zvědavé pohledy, ale nikdo nepromluvil. Do ticha se ozvaly rychle za sebou dva tupé nárazy.

„Co se to tam nahoře děje?“ šeptla Jane k ostatním. Jasper jen pokrčil rameny. „Demetri si vyřizuje účty se svým bratrem.“ „S kým?“ Podíval se na ni jako na úplného tupce. „S kým asi, s Thomasem.“

„Cože?!“ Kdyby ji Emmett včas nepřitlačil k zemi, vyrazila by bez rozmýšlení z křoví. „Klid, nebo nás prozradíš,“ zašeptal jí do ucha. Pak se obrátil k bratrovi. „No ale myslím, že kdybychom mu pomohli, byli bychom víc k užitku než tady jen trčet a čekat. Nezapomínej, že nás čeká ještě Rose a Samantha.“

Maria na něj zůstala zírat. „Rose? Myslela jsem, že tu mám ještě zůstat i s dcerou.“ „No, takový byl původní plán. Když už se ale Volturiovi rozhodli jet za námi do Austrálie, myslíš, že by to nezjistil? Nehodlám jí tady tomu šílenci nechat napospas. Jestli tedy samozřejmě po našem setkání bude ještě žít.“

Jane se mu neustále vrtěla pod tělem, kterým jí tisknul k zemi. „Fajn, Jane, uklidni se. Půjdu se nahoru podívat, dobře?“ Pomalu povolil sevření, aby se ujistil, že nevyletí jako čertík z krabičky. Obrátila k němu tvář a pod jejíma zmučenýma, nešťastnýma očima pookřál. „Neboj.“ Pak jí pohladil po tváři a nedbaje nesouhlasného Jasperova sykotu vyrazil do věže.

Schody zdolal během pár vteřin, nenamáhal se klepáním a skrz dveře vrazil do místnosti. Thomas už ležel na zemi, nehýbal se, ale vypadalo to, že ještě žije. Demetri na něm klečel a mlátil ho svými velkými pěstmi hlava nehlava kam se dalo.

Emmett s chutí a úsměškem propnul prsty. „Pročpak si tady hraješ sám, chlapečku?“ Na ta slova překvapeného Demetriho srazil jedinou ranou z Thomasova těla, chytil ho pod krkem a třískal mu hlavou o kamennou zeď tak dlouho, dokud kolem něj nezačaly odletovat odštípnuté kousky kamene.

Ucítil, jak Thomasovy ruce zatahaly za Demetriho nohy. Emmett se na něj podíval a bez jediného slova si v tom jediném pohledu odpověděli na stejnou otázku. A odpověď zněla „Ano!“

Rozsápali ho během několika sekund. Ani nekřičel, Emmett vzal jako první hlavu, takže se nemuseli obávat zbytečného hluku. Části pak sesbírali, seběhli na nádvoří a vhodili je do bývalé studny. Pak se v Emmettových rukou objevila plápolající sirka, která o vteřinu později padala do hlubiny za tím, co z Demetriho zbylo. Z hlubin studně se během několika vteřin stala pekelná výheň.

Zaběhl i s Thomasem zpátky k ostatním. Jane se Thomase chytila kolem krku s takovou silou, jak by ho už nikdy nechtěla pustil. Něžně jí pohladil po zádech a vyprostil se z jejího objetí. „Taky jsem hrozně, rád, že tě zase vidím, Jane. Živou a v pořádku,“ zašeptal. „Ale na to ještě bude čas později.“

Pak se podíval po ostatních. Nikdo se teď nezdržoval s představováním, Jasper jen ucedil směrem k Emmettovi, že míň nápadný už být nemohl, a pak společně vyrazili k opačně věži, pro Samanthu.

Maria s Emmettem se relativně snadno vlámali do věže, o trochu hůře už do jejího pokoje. No, pokoje… V chladné, bezútěšné cele ležela Samantha v klubíčku na holých kamenech, drobné útlé ručičky se jí třásly chladem a oční víčka cukala v jakémsi šíleném snu, který právě prožívala. Byla napůl v bezvědomí, takřka nevnímala, a tak jí Emmett jednoduše vzal do náruče a běžel s ní dolů.

Poslední byla na řadě Rosalie, což byl také největší oříšek. Emmett bral všechno trochu jako hru a hýřil optimismem, zato Jasper byl i přes svůj dar, který zřejmě pozapomněl uplatnit, neustále naštvaný, protože Emmettovo chování považoval za příliš riskantní. Jistě, nebylo to zrovna standardní jednání, ale Emmett moc dobře věděl co dělá.

Věděli, že dostat se k Rose bude tvrdý oříšek. Běžná cesta pro ně byla nereálná, kolem jejího pokoje se pohybovalo příliš mnoho upírů z gardy. Jedinou možností byla zeď, na kterou si troufl Thomas, Maria a Jane. Ta, i když se nechtěla příliš vystavovat, moc dobře věděla, jak by mohl být její dar, mnohými tolik proklínaný, ve vyhrocené situaci k užitku.

Na nádvoří už byl zmatek, stráže zmateně pobíhaly kolem ústí studny a snažily se zjistit, co se stalo. Zmatek se ve finále hodí, napadlo Jaspera, třeba to odláká stráže i odsud. Když se však po několika vteřinách zběsilého lezení po vlhkém kamení vyhoupli do oken Rosina pokoje, zjistil, jak moc se mýlil…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vládnoucí coven 14:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!