Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Věčný život - 28. kapitola

Alicesprej


Věčný život - 28. kapitolaKonečně se mi podařilo napsat další kapitolu! Vím, že mi to strašně dlouho trvá, ale jakmile budu mít čas (tak koncem června), vrhnu se na psaní pořádně. Tak a teď si užijte předpředposlední kapitolku mé povídky Věčný život! xD

 

28. Kapitola

Rozzuřeně jsem zaklepala na dveře. Snažila jsem se sama sebe přesvědčit, že není nutné vyrážet a rozbíjet dveře. Během 15 sekund se ve dveřích objevila Elizabeth se značně překvapeným výrazem na té její svatouškovské tvářičce. Nejspíš ji překvapilo to, že mě necítila.

 

„Dobré odpoledne, Elizabeth." Pozdravila jsem ji. Hlas jsem měla ledově klidný a ostrý jako žiletky. Málem jsem se sama sebe začala bát. Elizabeth se trošku zapotácela a zbledla. Nevěděla jsem, že upíři můžou ještě více zblednout. Ale je příjemné vědět, že dokážu vypadat strašidelně.

 

„Co- co tu chceš??" zeptala se mě roztřeseně.

 

„Ty mě ani nepozveš dovnitř? Dobrá hostitelka by to už udělala." Hraně jsem se na ni usmála a protáhla jsem se kolem ní dovnitř.

 

Došla jsem do obývacího pokoje. Byl velmi vkusně, ale zároveň moderně zařízen. Vše bylo v rozdílných odstínech modré barvy.

 

„Co tu chceš?" zeptala se mě ještě jednou už silnějším hlasem.

 

„Ráda bych si s tebou promluvila."

 

„A o čem?" teď už zněla naštvaně.

 

„O tom, že mi chceš ukrást rodinu svými pitomými schopnostmi!" křikla jsem na ni.

 

Na moment vypadala překvapeně, ale rychle svůj výraz srovnala do neprůstupné masky. „Jak o tom víš?" zeptala se s mírným úšklebkem.

 

„Mám svoje zdroje. Ale přišla jsem ti říct jednu věc... Buď okamžitě přestaneš omamovat moji rodinu nebo ti dost slušně pocuchám fasádu, jasný??!"

 

Zasmála se. Byl to nečekaný zvuk.  Její smích se o mě otřel jako ostré nože. Ten smích v sobě skýtal hrozbu.

 

„Ty mi vyhrožuješ?? Ty asi nevíš, kdo já jsem!" mluvila tiše, ale zároveň velmi autoritativně. „Mé jméno je Elizabeth Anna Volturi. Jsem jediná dcera Ara Volturiho. Patřím mezi vládnoucí třídu a ty mi vyhrožuješ! To bys neměla, holčičko.... Může se ti to pekelně vymstít."

 

Vykolejeně jsem na ni zírala. Poštvala jsem zrovna proti sobě jednu Volturiovou? No tak to jsem pěkně v háji, ale nevzdám se bez boje. Raději zemřu, než aby získala na svou stranu mou rodinu. A to mě přivádí k otázce, proč se je snaží omámit.

 

„A proč se snažíš získat si mou rodinu?" zeptala jsem se hned.

 

„Protože Aro mi zadal úkol. Musím je přivést do Volterry jako nové členy gardy. Ale ty mi to pěkně kazíš... A to ti nemůžu dovolit." Ďábelsky se usmála a já se ani nenadála a proletěla jsem oknem. Střepy se rozletěly všude kolem mě. Letěla jsem několik sekund, ale i přes to jsem měla čas natáhnout kolem sebe štít. Štítem jsem narazila do stromu a ten se zlomil v půli. Já jsem naopak neměla ani škrábnutí.

 

Elizabeth proskočila rozbitým oknem a za ní se objevili další dva upíři. No tak teď jsem pěkně v háji...

 

Byla to jedna upírka a jeden upír. Upírka byla malá, blonďatá. Vypadala jako malinkatý andílek. Musela být přeměněna maximálně ve čtrnácti letech. Zato upír byl svalnatý a vypadal obrovsky vedle té drobounké upírky. Ale něco v jejím výrazu mi říkalo, že je nebezpečnější než ten velký hromotluk.

„Seznamte se." Řekla Elizabeth medovým hláskem. „ Jane, Felixi, tohle je Isabella."  Oba dva se na mě s výhružným úsměvem podívali. Pokud tohle přežiju, bude to vážně zázrak.

 

Rychle jsem si upravila svůj štít tak, aby byl kolem mého těla asi na deset centimetrů. Teď mě ochrání a zároveň můžu i dobře bojovat.

 

Jane a Felix se na mě vrhli. Cítila jsem jemné bodání do mého štítu. Někdo z nich na mě zkoušel nějakou schopnost. Felix mě obrovskou silou praštil do hrudi, ale vůbec jsem to necítila. Za to Felix to asi cítil. Vykřikl a jeho ruka se ohnula do abnormálního úhlu. Využila jsem jeho nepozornosti a praštila ho do břicha. Vložila jsem do toho všechnu svou sílu, a tak odletěl několik metrů daleko a zastavil se až o statný strom, který se několikrát rozlomil. Byla to obrovská rána. Sousedi to museli slyšet, ale nejspíše si mysleli, že přichází bouřka.

 

Nikdy jsem nebojovala, proto jsem byla v nevýhodě. Ale můj štít to celkem slušně kompenzoval, takže jsem měla ještě naději. Než se Felix stihl zvednout ze země, byla jsem u něj. Byla jsem mnohem rychlejší než Jane, takže v tu chvíli, kdy jsem trhala Felixovo tělo na kusy, se ke mně přiřítila. Tvrdou ránou jsem ji poslala na druhou stranu zahrady.

 

S hlasitým praskáním jsem rozkouskovala Felixe. Mezitím byla Jane zase u mě a tentokrát mě praštila. Teď už jsem neměla tolik síly, a tak můj štít povolil a já narazila do toho už jednou zlomeného stromu. Rychle jsem se zvedla. Nesměla jsem se nechat takhle zabít. Co by pak dělal Edward? Alice? Esmé? Carlisle? Celá má rodina? Okamžitě jsem se vzchopila, vstala jsem a pustila se do boje s ještě větším zápalem. S Jane to byl vyrovnaný boj. Teď už jsem kolem sebe nedokázala natáhnout svůj fyzický štít, ale psychický štít stále zůstával, a tak mi nemohl Janin dar ublížit, i když se o to stále pokoušela. V boji také nebyla nejlepší, a tak to bylo vyrovnané.

 

Dostala jsem spoustu kopanců a ran, ale začínala jsem mít převahu. Během pár minut boj skončil a já vyhrála. Byla jsem na sebe pyšná. Nenechala jsem se zabít.

 

S vítězným úsměvem jsem se otočila na Elizabeth, ale úsměv mi zmrzl na rtech v okamžiku, kdy jsem na ni pohlédla. Vypadala naštvaně. Hodně naštvaně. A taky nebezpečně...

 

Myslím, že nemám ještě vyhráno.

 

Elizabeth se na mě vrhla s hlasitým vrčením. Strhla mě na zem a zakousla se mi do ramene. Vykřikla jsem a snažila jsem se ji setřást. Nevím, jak jsem to dokázala, ale odkopla jsem ji od sebe bez toho, aby mi zároveň utrhla ruku. Rameno bolelo jako sto čertů, ale budu schopná bojovat.

 

Bojovat o svůj život a také o životy mé rodiny. Pokud prohraju, má rodina bude sloužit Volturiovým. A to nesmím dopustit.

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Věčný život - 28. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!