Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tajemná minulost - 34. Hledá se Hailey

03.07.2009 (14:30) • Krysteena • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1514×

                                                       34. Hledá se Hailey

 EILEEN

„Nee, bože!“ zrovna jsem s Alexem ležela u televize, když jsem pocítila strach, paniku, bezmoc a mým tělem projela ostrá bolest. Ale tyto pocity nepatřily mně. Byly Hailey. „Eileen, co se děje?“ nechápal Alex můj zděšený výkřik. Chvíli mi trvalo, než jsem mu byla schopná odpovědět. Nejdřív jsem musela znovu popadnout dech, abych mu mohla říct, že vlastně nevím. „ Jediné, co ti můžu říct je, že se Hailey něco stalo“ pověděla jsem mu, co jsem cítila. „Myslíš, že v tom má prsty Cullen?“ napadlo Alexe to samé, co mě před minutou, ale tuhle možnost jsem ihned zapudila „Myslím, že ne. Bylo to jiné, než to co cítila ve spojitosti s Edwardovým odchodem. Mám pocit, že do Forks, ani nedojela, jen nevím proč“ Nedokázala jsem Alexovi vysvětlit, proč si to myslím, ale bylo to tak. „Musíme do Forks“ „Ale Eileen,víš dobře…“ „Alexi mě je teď ukradený co chce tvůj kmen a co chtějí Cullenovi. Moje malá sestřička má problémy“ odmítla jsem poslouchat všechny jeho námitky „Dobře, rezervuju nám letenky“ „Co? Ale, ty se přece nesmíš vrátit“ „Eileen a ty si myslíš, že tě tam nechám jet samotnou? Blázínku!“ řekl Alex, políbil mě na čelo a šel volat na aerolinky. Já jsem vstala a šla nám zabalit. Měli jsme velké štěstí, letělo nám to za dvě hodiny.

 EDWARD

  „Kde jenom je? Už by tu měla dávno být“ chodil jsem po obývacím pokoji sem a tam, a nechápal, kde se Hailey mohla tak zdržet „Edwarde nechceš si sednout? Docela dost mě znervózňuješ!“zavrčel Emmett „Ne Emmette, nechci si sednout“ „Možná se stavila u benzínky nebo tak, hlavně se uklidni, vydržel jsi to bez ní tak dlouho, těch pár hodin tě nezabije“ snažila se mě uklidnit Alice, ale mě to nepomáhalo. Tak moc jsem ji chtěl mít u sebe, minuty se příšerně vlekly. Nechápu, jak jsem to mohl ty tři měsíce vydržet. Bez jejího zasněného pohledu, jejího úsměvu…dost, dost, tohle mi nepomáhá. Už aby tu byla. Musím jí všechno vynahradit, kéž by mi všechno odpustila.  Nakonec jsem si přece jen sednul a předstíral, že se dívám s ostatními na televizi, ale dlouho jsem to nevydržel. Musel jsem na ni myslet a v tom mě napadla melodie. Přesunul jsem se ke klavíru a začal skládat. Netrvalo dlouho a měl jsem složenou skladbu. Pojmenoval jsem ji Love Hurts. Hrál jsem ji pořád dokola, jako bych tím chtěl Hailey přivolat, ale ona se pořád nevracela. Možná právě tak jí tehdy bylo. Čekala na mě a já jsem se nevracel. Moje úvahy přerušil telefon. Šerif volal Carlislovi, kvůli nějaké podezřelé nehodě kousek od Forks ve směru z Port Angeles. Nejen já jsem zbystřil. „Pane bože jen ať to není Hailey“ prosil jsem v duchu. Šerif ve zkratce popsal a co asi jde a pak řekl něco, co mnou projelo jako šíp do srdce, jako kulka, která mě měla zabít, ale nepovedlo se, jen způsobila nesmírnou bolest, paniku a zoufalství…vyslovil jméno mé lásky. Hailey. V ten okamžik byla celá rodina na nohou. „Carlisle, co se jí stalo???“ „Edwarde, nepanikař, našly se jen její doklady. Teď tam zajedu a zjistím, co se vlastně stalo“ vysvětloval Carlisle „Pojedeme s tebou“ prohlásila Alice „To není dobrý nápad, je to moc nápadné“ odporoval Carlisle „To je fuk, jedeme“ zavelel Emmett

 Na místě nehody byla tři vozidla. Všechno působilo nějak podivně. Když jsem vystoupil z auta, ucítil jsem mě tak známou a milovanou vůni. Hailey, tady byla …Čím blíže jsme přicházeli k těm vozidlům, tím silnější byla ta vůně. Nebyl to pouze její parfém, byla to její krev. Všichni jsme znervozněli. Carlisel hned zamířil k šerifovi, aby ohledal těla a oznámil smrt. My jsme se nepřidali, šli jsme po té vůni a pak jsem to uviděl. Kousek od Volva, stejného Volva, které mám i já jen staršího, byla na silnici skvrna od krve. Haileyiné krve. „To ne!“ vyřkla Alice nahlas, co jsem křičel uvnitř sebe. „Hailey“ zakřičel něčí hlas a já jsem poznal, že patřil Eileen. I ona cítila, že tu byla prolita Haileyina krev a stejně jako my netušila, co se stalo.

EILEEN

  Let naštěstí neměl zpoždění a tak jsme byly v Seattlu relativně brzy. Letadla do Port Angeles už nelétala, tak jsme si s Alexem půjčili auto a vydali se do Forks. Celou dobu jsem se snažila zachytit něco o Hailey, nějako její myšlenku, pocit, ale nic. Jen tma. Už jsme byli kousek od Forks, když nás zastavila policie, že dál nemůžeme kvůli nehodě, co se stala na této silnici. Jediná možnost jak se dostat do Forks byla objížďka, ale to by trvalo příliš dlouho, tak jsme se rozhodli počkat, než odtáhnou ta auta. Vstoupila jsem, abych si mohla protáhnout nohy. Stačil jeden jediný nádech, abych to ucítila. Abych ucítila Hailey... Rozběhla jsem se k místu nehody tak rychle, jak jen to šlo. Nejdřív jsem uviděla Carlisla se šerifem a nemohla jsem si nevšimnout jeho ustaraného výrazu. „To ne!“ vykřikla Alice a upnula tak na sebe moji pozornost. Stála tam s ostatními v kruhu kolem něčeho, co mělo pach Haileyiny krve. „Hailey“ vykřikla jsem a znovu se rozběhla. „Eileen, uklidni se, to ještě nic neznamená“ zachytila mě Rose a já zjistila, že nestojí kolem Haileyna těla, jak mě prve napadlo. Byla to pouze krvavá skvrna. „Pojďme, pojedeme domů“ ozval se Carlislův hlas za mými zády „Ale co Hailey? Kde je?“ nechtěla jsem se vzdálit. „Všechno vám doma povím, jdeme“ zavelel. „Musím za Alexem“ „Tak ten pes je tu taky?“ zašklebil se Emmett „Jo, je tu taky“ odcekla jsem „Řekni mu, ať pak dojede k nám domů“ přikázal Carlisle a šel k autům. Běžela jsem za Alexem mu všechno říct a on mi slíbil, že až to bude možné, tak přijede ke Cullenovým.

   „Eileen, tak ráda tě vidím“ přivítala mě Esme, i já jsem ji ráda viděla, ale nemohla jsem se soustředit. Musela jsem vědět, co se stalo Hailey. „Carlisle?“ „No tak Carlisle, co se stalo?“ chtěla vědět Rosalie, stejně jako my všichni. Jediný Edward se neptal a zhroutil se do křesla s hlavou v dlaních. Zřejmě si už pravdu přečetl v Carlislových myšlenkách. Můj strach rostl. Carlisle položil ruku na Edwardovo rameno „Synu, nevíme, jestli je s nimi“ uklidňoval ho „Caslisle, ta krev!“ vykřikl Edward zoufale. Nebylo pochyb. Muselo se stát něco strašného. „Tak už nám proboha řekněte, co se stalo!“ vykřikla jsem zoufale „Posaďte se“ pokynul Carlisle směrem ke gauči a křeslům. Sedli jsme si a pak se dal do líčení a nikdo si ani netroufnul jej přerušit „Situace se má tak, že ta autohavárie nebyla nehoda. Mají ji na svědomí nějací cizí upíři. Ti lidé ve vozech byli vysátí. Netuším, co se stalo Hailey. Podle dokladů si to auto vypůjčila v Seattlu. Možná se jim jen připletla do cesty a vzhledem k tomu, že vypadá a voní jako člověk, si ji mohli lehce splést. Což by vysvětlovalo tu krvavou kvrnu. Ale proč by tam nenechali její tělo, jako těch ostatních obětí? Je tu ale i jiná varianta. Mohla to být dobře promyšlená léčka.“ „Cožže?“ vyděsila jsem se „Proboha Carlisle, kdo bych těl ublížit Hailey? Vždyť je to nevinnost sama. Takovej křehkej andílek“ nechápal Emmett. „Co když to souvisí se smrtí jejich rodičů“ pronesl Carlisle a pohlednul na mě „Nevím jak. Vždyť ani netuším, kdo by chtěl ublížit našim natož Hailey“ nechápala jsem spojitost. Jediné, co mi bylo jasné a co jsem chápala až moc dobře, byl fakt, že Hailey je v nebezpečí a už dávno může být mrtvá. „Půjdu prohledat okolí“ řekl Edward a zvedl se z křesla. „Jdu s tebou“ přidal se Emmett a s ním i Rose a Esme. Alice se zavřela do ložnice a snažila se mít vize. Podle jejích občasných, zlostných výkřiků bylo patrné, že se jí to nedařilo. Jasper zůstal v obýváku a snažil se mě  uklidňovat. Já a Carlisle jsme se snažili najít důvod nebo souvislost se smrtí rodičů. „Pamatuju si, že nám ten den, chtěli říct nějaké tajemství a taky, že se když se před mamkou vyslovilo jméno Volturiovi, tak se celá otřásla“ „Volturiovi? Ale co by měli za důvod? Novorozené už dávno nejste, to by přišli dřív. Snad proto, že jste dvojčata?“ nevěděl si rady ani Carlisle. Proč? – to byl otázka, kterou jsme si té noci položili mnohokrát.

Tou dobou byla Hailey v letadle, které mířilo daleko...přes oceán do Evropy. Stále byla v bezvědomí....

Autor: Krysteena (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Tajemná minulost - 34. Hledá se Hailey: